12 C 189/2025

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou se sídlem Strojírenská 28, Žďár nad Sázavou, rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Trávníčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , 675 79 Tasov zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro určení vlastnictví ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že ve vlastnictví , jméno FO, , narozeného , datum, , je spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální 1/10 k pozemku p.č. st. 61 – zast. pl. a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům čp. 61 v k.ú. , adresa, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 25 307,80 Kč k rukám jeho zástupce , Jméno advokáta B, , advokáta se sídlem ve Velkém , adresa, , , Jméno advokáta C, 2006/9, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svojí žalobou ze dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil,že ve vlastnictví , jméno FO, , narozeného , datum, , je spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální 1/10 k pozemku p.č. st. 61 – zast. pl. a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům čp. 61 v k.ú. , adresa, . Žalobkyně uvedla, že je manželkou , jméno FO, , narozeného , datum, , a od roku 2008 užívají k bydlení spolu se svými dětmi Adamem, narozeným , datum, , a Filipem, narozeným , datum, , samostatnou bytovou jednotku, kterou si vybudovali formou nástavby v rodinném domě čp. 61, který tvoří součást pozemku p.č. st. 80, vše v k.ú. , adresa, , a to se souhlasem spoluvlastníka této nemovitosti. V době realizace bytové jednotky byl manžel žalobkyně podílovým spoluvlastníkem v rozsahu id. 1/10 na uvedeném pozemku. Aktuálně je před zdejším soudem vedeno řízení, ve kterém se žalovaný v pozici žalobce domáhá vydání rozsudku, dle kterého má být žalobkyni a jejímu manželovi uložena povinnost vyklidit předmětnou nemovitost s tím, že tuto užívají bez právního titulu. Řízení je vedeno pod sp. zn. , spisová značka, . Žalobkyně uvedla, že až v souvislosti s tímto řízením zjistila, že její manžel bez vědomí žalobkyně, a tedy i svolení daroval darovací smlouvou uzavřenou , datum, registrovanou Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště , adresa, , pod sp. zn. V-2048/2022-714, svůj spoluvlastnický podíl v rozsahu id. 1/10 k výše označeným nemovitostem žalovanému. S odkazem na ust. § 747 o.z. a při naplnění skutkového stavu a porušení povinnosti manžela se žalobkyně dovolává neplatnosti darovací smlouvy uzavřené mezi jejím manželem jako darujícím a žalovaným jako obdarovaným dne , datum, , a to v části týkající se darování spoluvlastnického podílu v rozsahu id. 1/10 pozemku p.č. st. 80, jehož součástí je rodinný dům čp. 61, neboť její manžel jednal v rozporu se svými povinnostmi, které mu ukládá § 747 odst. 1 o.z. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva potom žalobkyně spatřovala v tom, že manžel darováním svého spoluvlastnického podílu k výše označeným nemovitostem, ve kterých se nachází rodinná domácnost rodiny žalobkyně, aniž by si vyžádal souhlas žalobkyně, zmařil užívací titul opravňující jejich rodinu užívat bytovou jednotku v domě čp. 61, resp. tento dům, a zcela reálně ohrozil bydlení jejich rodiny, přičemž v případě vydání vyhovujícího rozsudku v řízení o vyklizení nemovitosti by došlo i ke znemožnění jejich bydlení. Přitom bytovou jednotku v domě čp. 61 žalobkyně nezbytně potřebuje k zajištění bydlení své rodiny a žádné obdobné bydlení manžel nezajistil a není ani reálné, aby se tak stalo.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, navrhl její zamítnutí a uvedl, že žalobkyně o převodu podílu na nemovitosti již v té době věděla a s tímto fakticky souhlasila. V opačném případě by svůj nesouhlas projevila a svého manžela by nenechala smlouvu podepsat a svůj nesouhlas by též sdělila příslušným orgánům již v době převodu. Na toto by jistě nečekala přes tři roky. Žalovaný namítl promlčení práva dovolat se neplatnosti předmětného právního jednání, když darovací smlouva je ze dne , datum, , vkladové řízení V-2048/2022-714 bylo zahájeno dne , datum, a vklad byl proveden , datum, . Posledním dnem, kdy se žalobkyně mohla domáhat vyslovení neplatnosti právního jednání, která je přitom neplatností relativní, je dle přesvědčení žalovaného den jsoucí 3 roky od právních účinků vkladu příslušného právního jednání, tedy den , datum, . Žaloba potom byla doručena soudu , datum, , tedy téměř 3 měsíce po uplynutí promlčecí doby. Žalovaný dále uvedl, že celou nemovitost včetně 1/10 podílu zachránil před finančními přešlapy manžela žalobkyně, resp. i více osob propojených se žalovaným a v rámci řešení celé záležitosti byla mimo jiné žalovaným doplacena hypotéka u , právnická osoba, . ve výši 730 328,60 Kč. Žalovaný se tedy zasloužil o to, že celý dům nejen 1/10 nebudou zpeněžovat exekutoři či insolvenční správce, dokonce doplatil i hypotéku a jedná se tedy z prostředků žalovaného a pouze díky jeho úsilí o právně zcela čistou nemovitost. Rodina žalobkyně aktuálně žalovanému nic z tohoto titulu nesplácí, nic mu neplatí ani za užívání 9/10, ani 1/10 a naopak v nemovitosti působí řadu problémů a došloi k napadení. Vrácení daru by tedy nebylo účelným vypořádáním mezi účastníky, ale pouze určení vlastnictví by zapříčinilo pouze další nevyřešené spory mezi účastníky o bezdůvodné obohacení a další záležitosti. Určení vlastnictví k 1/10 bez dalšího, tedy není vhodným řešením a uspořádáním vztahů mezi účastníky. Tím absentuje i naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení. Žalovaný rovněž uvedl, že vzhledem k jednání rodiny žalobkyně je požadované určení výkonem práva rozporným s dobrými mravy eventuelně zneužitím (byť promlčeného) práva. Žalovaný žalobu vnímá jako prostředek pro oddálení vyklizení nemovitostí (věc vedena zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, ) a pro rodinu žalobkyně příznivého stavu, kdy bydlí v cizí nemovitosti, kterou žalovaný nákladně zachránil, nic žalobci nesplácí, nic za bydlení nikomu neplatí a zatím nikdo nepodniká razantnější kroky pro zamezení jejich problematického způsobu užívání nemovitosti i života. Naopak žalovaný se nyní musí bránit proti jejich žalobě v této věci, domáhat se soudně vyklizení nemovitosti, řešit přestupková řízení ohledně manžela žalobkyně a nyní i přikročit k vymáhání svých nároků.

3. Žalobkyně v replice uvedla, že nesouhlasí s námitkou promlčení, kterou vznesl žalovaný, přičemž s odkazem na ust. § 629 odst. 1 o.z. tvrdí, že promlčecí lhůta trvá 3 roky. Žalobkyně nebyla účastníkem darovací smlouvy uzavřené dne , datum, , nebyla tedy ani účastníkem vkladového řízení. O uzavření darovací smlouvy se dozvěděla až z řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, , kde se jako účastník řízení také seznámila s obsahem předmětné darovací smlouvy. Označené řízení bylo zahájeno na základě žaloby žalovaného sepsané dne , datum, . Běh promlčecí lhůty v žádném případě nezapočal dříve než po označeném datu, kdy se žaloba ve věci sp. zn. , spisová značka, a následně i předmětná darovací smlouva dostala do dispozice žalobkyně. Námitka promlčení je tak žalovaným uplatněna zcela nedůvodně. Ostatní tvrzení žalovaného v jeho vyjádření potom dle přesvědčení žalobkyně nejsou jakkoliv významná pro toto řízení.

4. Při jednání soudu dne , datum, potom žalovaný uvedl, že je připraven prokázat, že žalobkyně věděla o uzavřené darovací smlouvě o převodu spoluvlastnického podílu svého manžela na žalovaného, rovněž je schopen prokázat úhradu hypotéky, kterou si vzal manžel žalobkyně v roce 2007. Žalovaný tuto hypotéku splatil v roce 2024 a žalobkyně následně na to přestala zasílat matce žalovaného splátky odpovídající splátkám dané hypotéky, když matka žalovaného tyto posílala do banky, neboť , jméno FO, měl zablokované účty. Žalovaný je rovněž připraven prokázat zneužití práva a porušení dobrých mravů ze strany žalobkyně.

5. Žalobkyně potom na výslovný dotaz soudu potvrdila, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřuje v těch skutečnostech, které uvedla v žalobě a uvedla, že bytovou jednotku, kterou užívají vystavěli v roce 2023, což opravila následně na rok 2007.

6. Z provedeného dokazování, a to z oddacího listu vydaného dne , datum, Městským úřadem ve Žďáře nad Sázavou pod č. O 252943, soud zjistil, že žalobkyně, rozená , rodné přijmení, , a , jméno FO, , narozený , datum, , uzavřeli dne , datum, před Městským úřadem ve Žďáře nad Sázavou sňatek.

7. Z darovací smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena dne , datum, mezi dárcem , jméno FO, , narozeným , datum, , a obdarovaným , jméno FO, , žalovaným, že předmětem daru od dárce byl mimo jiné i spoluvlastnický podíl dárce ve výši id. 1/10 na pozemku p.č. st. 80 – zast. pl. a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , čp. 61, rod. dům (stavba stojí na pozemku p.č.: st. 80), zapsaného v katastru nemovitostí vedeným Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k.ú. , adresa, . Dárce, jméno FO, prohlásil mimo jiné, že na předmětu převodu neváznou žádné právní závady, žádné smluvní či zákonné nároky a žádná omezení vlastnického práva či práva třetích osob. Dar pozemku dárce učinil včetně jeho součástí a příslušenství.

8. Z informace o pozemku stažené z internetu dne , datum, ve 13:00 hod. soud zjistil, že , Jméno žalovaného, , , adresa, , je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník pozemku p.č. st. 80, jehož součástí je stavba – budova s čp. , adresa, , čp. 61, rodinný dům, zapsaného na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k.ú. , adresa, .

9. Z informace o řízení stažené z internetu dne , datum, v 11:00 hod. soud zjistil, že řízení č. V-2048/2022-714 bylo zahájeno dne , datum, v 11:57 hod., rozhodnutí o vkladu bylo přijato dne , datum, a řízení bylo ukončeno dne , datum, . Řízení vedl , právnická osoba, pro Vysočinu, Katastrální pracoviště , adresa, .

10. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka vzniklá ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, činí ke dni , datum, částku 730 328,60 Kč, z čehož jistina činí 369 825,36 Kč.

11. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že žalovaný je její partner, se kterým žijí 8 let, že tak svědkyně zná věci ohledně bydlení i rodiny. Její partner je podílníkem a dědicem pozemků a rozhodli si vystavět si dům na vedlejším pozemku, a to pozemku p.č. , hodnota, zahrada, který však byl zastavený pro banku ze strany , jméno FO, a , Jméno žalobkyně, . Svědkyně se žalovaným se snažili tento pozemek z hypotéky od spořitelny vytáhnout, nakonec se dohodli, že , jméno FO, daruje svoji 1/10 žalovanému a ten že za , jméno FO, a , Jméno žalobkyně, zaplatí hypotéku. Žalobkyně u těchto jednání byla a souhlasila s přepisem i se zaplacením hypotéky. Po zaplacení hypotéky se však žalobkyně začala chovat nevkusně, zapírá, co se stalo, což svědkyně věděla, protože byla s jejími vyjádřeními seznámena. Svědkyně tvrdila, že žalobkyně věděla o tom, že se uzavírá darovací smlouva ve prospěch žalovaného, aktivně vyslovila svůj souhlas, neměla proti tomu námitek. Hypotéka byla zaplacena v březnu 2024. Úhrada hypotéky rovněž proběhla se souhlasem žalobkyně. Bylo dohodnuto, že žalobkyně s manželem toto budou splácet svědkyni částkou 6 000 Kč měsíčně na účet svědkyně. Splátky chodily na účet svědkyně od dubna 2024 do konce roku 2024. Teď nic neplatí. Jednání o darování probíhala v Kněževsi za přítomnosti obou bratrů, žalobkyně a matky bratrů. Darování bylo vyvolána jednak tím, že svědkyně a žalovaný chtěli pozemek pro stavbu svého domu vyvázat od spořitelny a dle svědkyně potom , jméno FO, v tom viděl velkou výhodu, že mu vyváží dům z dluhů. Svědkyni bylo známo, že , jméno FO, měl exekuce, nejednou u toho byla. , jméno FO, zařizovala nějaký problém. Platby šly přes její účet, neboť matka , jméno FO, danou pohledávku platila. Jestli jí to , jméno FO, někdy vrátil či splácel svědkyně nevěděla. V době, kdy se řešil převod té desetiny, tak zde byla hrozba nových dluhů a exekucí manžela žalobkyně i žalobkyně, protože tu hypotéku měli společnou. Na katastru byl záznam o zástavě, a tudíž svědkyně to sledovala, aby mohl být proveden jejich vklad. Měla na mysli vklad darovací smlouvy. Na hypotéku žalobkyně a jejího manžela svědkyně se žalovaným dopláceli 730 000 Kč. Stavbu na sousedním pozemku nezahájili, jednak proto, že v té době ještě neměli stavební povolení a také proto, že , jméno FO, dělal schválnosti, napadl žalovaného, pokusil se napadnout i svědkyni a ona nevěděla, jak daleko by zašel, zda by nenapadl i svoji matku. , jméno FO, znemožňuje přístup svědkyně a žalovaného k jejich osobním věcem v daném domě, který v současné době užívají žalobkyně, její manžel , jméno FO, a jejich děti , adresa, . Užívají to svoje patro a garáž. , jméno FO, žalovaného se z domu odstěhovala, protože má z , jméno FO, strach. Mezi žalovaným a manželem žalobkyně jsou nevypořádané finanční záležitosti, když se jedná o půjčku peněz na auto a dále půjčku na splátku nějakých exekucí.

12. Z videa předloženého žalovaným soud zjistil, že část domu je pro žalovaného nepřístupná, neboť jde o uzamčené prostory.

13. Účastníci navrhovali ještě další důkazy, a to výslechy svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Soud však výslech těchto osob již považoval za nadbytečný, a tudíž důkazy výpověďmi těchto svědků neprovedl.

14. Dle ust. § 744 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové, vznikne uzavřením manželství druhému manželu právo bydlení. Vznikne-li jednomu z manželů takové výhradní právo za trvání manželství, vznikne tím druhému z manželů právo bydlení.

15. Dle ust. § 747 odst. 1 a 2 o.z. má-li alespoň jeden z manželů právo nakládat domem nebo bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, a tohoto domu nebo bytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytně třeba, musí se zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Manžel zejména nesmí bez souhlasu druhého manžela takový dům nebo byt zcizit nebo k domu, jeho části nebo k celému bytu zřídit právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním. Jedná-li manžel bez souhlasu druhého manžela v rozporu s odstavcem 1, může se tento manžel dovolat neplatnosti takového právního jednání.

16. Dle ust. § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

17. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala určení, že vlastníkem ideální 1/10 pozemku p.č. st. 80, jehož součástí je stavba rodinného domu čp. 61 v obci , adresa, a k.ú. , adresa, , jméno FO, , narozený , datum, , její manžel. Tvrdila, že darovací smlouva, kterou jmenovaný uzavřel se žalovaným dne , datum, , je neplatná, neboť k tomu neměl manžel její souhlas. Žalobkyně se svým manželem a dvěma dětmi v dané nemovité věci má rodinnou domácnost a užívá bytovou jednotku, resp. dům, a darovací smlouvou její manžel zmařil tento užívací titul. Tím, že je proti žalobkyni a jejímu manželovi žalovaným vedeno řízení o vyklizení této nemovité věci, došlo ke znemožnění jejich bydlení, ačkoliv tuto bytovou jednotku potřebují k zajištění bydlení své rodiny a manžel žalobkyně žádné obdobné bydlení své rodině nezajistil a ani není reálné, že by se tak stalo. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobkyně spatřovala v tom, že manžel darováním svého spoluvlastnického podílu k dané nemovité věci, aniž by si vyžádal souhlas žalobkyně zmařil užívací titul opravňující rodinu žalobkyně užívat bytovou jednotku v předmětném domě a zcela reálně ohrozil bydlení rodiny žalobkyně, příp. i znemožnění jejího bydlení.

18. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, navrhl její zamítnutí s tím, že darovací smlouva je platná. Žalobkyně o uzavřené darovací smlouvě věděla a fakticky s ní souhlasila. Žalovaný za ni a jejího manžela doplnil jejich hypotéku. Žalovaný vznesl námitku promlčení, neboť žalobkyně nesouhlas s darovací smlouvou vznesla až po uplynutí tříleté promlčecí doby. Naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení potom absentuje.

19. Soud provedl ve věci dokazování ve shora uvedeném rozsahu a po zhodnocení provedených důkazů a každého jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, došel k závěru, že žaloba není důvodná.

20. Na prvním místě se soud zabýval otázkou, zda žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem (§ 80 o.s.ř.). Žalobkyně napadla darovací smlouvu, kterou dne , datum, uzavřel jejímanžel , jméno FO, , narozený , datum, , jako dárce a vlastník spoluvlastnického podílu id. 1/10 se žalovaným, obdarovaným, a to v rozsahu vztahujícímu se toliko k darování pozemku p.č. st. 80, jehož součástí je rodinný dům čp. 61 v Kněževsi. Za dané situace však bylo třeba, aby se tohoto řízení účastnily všechny osoby, které danou darovací smlouvu uzavřely. Žalobkyně však jako účastníka řízení na straně žalované povolala toliko žalovaného, ale již nikoliv dárce , jméno FO, . Žalobkyně jako osoba, která nebyla účastníkem napadené darovací smlouvy, se mohla domáhat určení její neplatnosti, nicméně mohla tak učinit pouze tehdy, pokud by prokázala, že se napadená darovací smlouva dotýká její právní sféry. Vždy se však musí řízení účastnit všichni, kdo napadenou smlouvu uzavřeli, popřípadě jejich právní nástupci. Už jen tím, že druhý účastník napadené darovací smlouvy , jméno FO, se tohoto řízení nezúčastnil na žádné z procesních stran, došlo k tomu, že žalobkyně neprokázala existenci svého naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Pokud žalobkyně potom navrhovala výslech svého manžela , jméno FO, jako svědka v této věci, potom je zřejmé, že nebylo jejím úmyslem s , jméno FO, jednat v tomto řízení jako s dalším žalovaným. Není potom povinností soudu ve smyslu ust. § 5 poučovat účastníky o tom, koho mají jako účastníka řízení označit. Již ze shora uvedených důvodů tedy bylo nutno žalobu žalobkyně zamítnout.

21. Navíc z tvrzení žalobkyně vyplývá obava, že žalovaný bude úspěšný se svojí žalobou, která je zdejším soudem vedena v řízení pod sp. zn. , spisová značka, a bude jí uložena povinnost vyklidit předmětnou nemovitost, kterou spolu se svojí rodinou užívá pouze na základě souhlasu vlastníka 9/10 nemovité věci, tedy žalovaného. Dle názoru soudu potom i posouzení existence rodinné domácnosti žalobkyně a její rodiny, tedy manžela, spoluvlastníka ideální 1/10 (nyní již tedy bývalého) ve vztahu ke vznesené námitce relativní neplatnosti darovací smlouvy má povahu předběžné otázky ve vztahu k jiné otázce řešené v řízení o vyklizení dané nemovité věci. Jedná se o žalobu na plnění, tedy vyklizení předmětné nemovitosti a za této situace potom naléhavý právní zájem žalobkyně na určení dotčené části darovací smlouvy není dán. Proto byla žaloba zamítnuta.

22. V neposlední řadě by žalobkyně, pokud chtěla být se svojí žalobou úspěšná, musela prokázat, že napadená darovací smlouva se dotýká její právní sféry. Žalobkyně se dovolávala v tomto řízení k odůvodnění svého naléhavého právního zájmu na požadovaném určení ust. § 747 o.z., když tvrdila, že její manžel byl sice podílovým spoluvlastníkem id. 1/10, ale protože zde žalobkyně se svojí rodinou žije v bytové jednotce, bylo k platnému uzavření napadené darovací smlouvy třeba jejího souhlasu.

23. Dle ust. § 545 o.z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. Jak vyplývá z ust. § 586 o.z., je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmů určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Ust. § 747 odst. 2 o.z. přiznává žalobkyni jako manželce , jméno FO, v případě, že by tento jednal v rozporu s ust. § 747 odst. 1 o.z. (tedy, že by porušil povinnost zdržet se všeho a předejít všemu, co může bydlení v domě, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů, znemožnit nebo ohrozit), právo dovolat se neplatnosti takového právního jednání. Jedná se o tzv. relativní neplatnost napadené darovací smlouvy, protože pokud se žalobkyně jako oprávněná osoba této relativní neplatnosti nedovolá, potom se napadená předmětná darovací smlouva považuje za platnou. Podle názoru soudu se žalobkyně sice žalobou relativní neplatnosti darovací smlouvy v napadené části dovolává, ale učinila tak pouze ve vztahu k jednomu z účastníků této darovací smlouvy, a to vůči žalovanému – obdarovanému. Vůči dárci, tedy , jméno FO, , tuto námitku nevznesla a ani její vznesení netvrdila a nedokazovala.Dovolání se relativní neplatnosti je právním jednáním. Projev vůle, kterým se účastník relativní neplatnosti dovolání, musí vyjadřovat, jak skutečnost, že jde o uplatnění relativní neplatnosti, tak i vadu právního jednání, která v dané věci relativní neplatnost způsobila. I při konstatování, že souhlas žalobkyně s uzavřením darovací smlouvy dán nebyl, jedná se stále o platně uzavřenou darovací smlouvu do doby, než se žalobkyně jako manželka neplatnosti tohoto právního jednání svého manžela dovolá ve smyslu shora uvedeného. A dovolání se relativní neplatnosti právního jednání (předmětné darovací smlouvy) se tedy musí uskutečnit výslovným projevem, ze kterého je jasně patrná vůle žalobce dovolat se neplatnosti právního jednání (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, č.j. , spisová značka, ). Navíc nelze pominout svědeckou výpověď , jméno FO, , která po poučení dle ust. § 126 o.s.ř. tvrdila, že žalobkyně o uzavírané darovací smlouvě věděla, souhlasila s ní a žalovaný potom za žalobkyni a jejího manžela doplatil jejich hypotéku. Pokud tedy žalobkyně o darovací smlouvě věděla a souhlasila s ní, potom námitka relativní neplatnosti této darovací smlouvy, resp. její dotčené části (pokud by byla uplatněna řádně), vznesená v žalobě ze dne , datum, byla učiněna po uplynutí tříleté promlčecí doby (ust. § 619 o.z. ve spojení s ust. § 629 odst. 1 o.z.), když darovací smlouva byla uzavřena dne , datum, .

24. V neposlední řadě nelze pominout ani to, že manžel žalobkyně , jméno FO, neměl k předmětné nemovitosti výhradní právo, ale byl pouze spoluvlastníkem této nemovité věci v rozsahu podílu id. 1/10. Manželu žalobkyně tudíž právo nakládat s předmětnou nemovitou věcí ani nenáleží, náleží mu pouze právo disponovat se svým spoluvlastnickým podílem a on disponoval se svým spoluvlastnickým podílem tak, že jej daroval svému bratru, který za něho a žalobkyni uhradil jejich závazky ze Smlouvy o úvěru vůči , právnická osoba, . Žalobkyně a její manžel v domě bydleli na základě nikoliv výhradního práva manžela žalobkyně k této nemovité věci, ale na základě souhlasu většinového spoluvlastníka této nemovité věci. Lze tedy uzavřít, že ust. § 744 o.z. ve spojení s ust. § 757 o.z. na žalobkyni a její rodinu nedopadá. A toto jsou tedy i další důvody, pro které bylo možné žalobu žalobkyně zamítnout, pokud by ovšem na požadovaném určení prokázala naléhavý právní zájem.

25. O náhradě nákladů řízení potom soud rozhodl za použití § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soudu náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci to byl žalovaný, kdo měl v této věci plný úspěch. Žalovaný byl v tomto řízení zastoupen advokátem. Náklady řízení žalovaného tak tvoří odměna advokáta ve výši 22 480 Kč za 4 úkony právní služby po 5 620 Kč z puncta 113 000 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. advokátní tarif v pl. zn., náhrada hotových výdajů ve výši 2 827,80 Kč, tj. 4x režijní paušál po 450 Kč za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, porada s klientem přesahující 1 hodinu dne , datum, a účast při jednání soudu dne , datum, ) dle ust. § 13 odst. 4 cit. vyhl., náhrada za ztrátu na čase za 4 půlhodiny po 150 Kč dle ust. § 14 cit. vyhl. a náhrada cestovních nákladů z , adresa, do sídla soudu a zpět v celkové délce 56 km osobním vozidlem tov. zn. VW Passat Variant, reg. zn. , SPZ, , s kombinovanou spotřebou 5,3 l nafty/100 km, při ceně PHM 34,70 Kč/l a opotřebení vozidla 5,80 Kč/km dle vyhl. č. 475/2024 Sb. ve výši 427,80 Kč. Náklady řízení žalovaného tak celkem činí částku 25 307,80 Kč a k úhradě této částky soud také žalobkyni zavázal, když současně stanovil lhůtu splatnosti a platební místo.