12 C 260/2025
č. j. 12 C 260/2025-15
V PLATNOSTIOkresní soud ve Žďáru nad Sázavou zrušil vyživovací povinnost matky vůči své zletilé dceři, která se provdala a vznikla jí vyživovací povinnost manželům. Soud se opřel o § 697 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., podle něhož vyživovací povinnost manželů předchází povinnosti rodičů vůči dětem. Zrušení povinnosti bylo zároveň podmíněno tím, že dceře byla zajištěna v rámci manželství a neměla nárok na výživné od matky. Soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Plný text
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou se sídlem Strojírenská 28, Žďár nad Sázavou, rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Trávníčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně, 592 12 Nížkov proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zrušení vyživovací povinnosti
I. Vyživovací povinnost žalobkyně Jméno žalobkyně, narozené Datum narození žalobkyně, vůči žalované Jméno žalované, rozené jméno FO, narozené Datum narození žalované ze dne datum, č.j. spisová značka, se zrušuje ke dni datum.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svojí žalobou ze dne datum domáhala zrušení své vyživovací povinnosti vůči své zletilé dceři – žalované, a to ke dni datum s tím, že žalovaná se dne datum provdala a přijala příjmení jméno FO. Žalované tak vznikla vyživovací povinnost mezi manžely a zákonný důvod pro trvání vyživovací povinnosti žalobkyně – matky, vůči své dceři zanikl.
2. Žalovaná se zrušením vyživovací povinnosti žalobkyně vůči ní souhlasila s tím, že je vdaná, žije společně s manželem, studuje, ale je finančně zajištěná v rámci manželství. Proto vůči své matce nemá žádné nároky na další výživné.
3. Soud na základě listin předložených žalobkyní a na základě vyjádření žalované k žalobě došel k závěru, že o žalobě lze rozhodnout, aniž by bylo třeba nařídit jednání. Proto usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka, vyzval účastnice k vyjádření souhlasu s rozhodnutím této věci bez nařízení jednání. Současně je poučil podle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. a určil lhůtu, ve které tak mají učinit. Účastnice se ve stanovené lhůtě nevyjádřily. Soud tak měl za to, že účastnice se zamýšleným postupem soudu souhlasí, a proto dále postupoval dle ust. § 115a o.s.ř.
4. Na základě předložených listinných důkazů, a to rozsudku zdejšího soudu ze dne datum, č.j. spisová značka, oddacího listu vydaného Obecním úřadem adresa dne datum a potvrzení o studiu žalované, soud zjistil a má za prokázané, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum, čj. spisová značka byla schválena dohoda rodičů tehdy ještě nezletilé žalované jméno FO (nyní jméno FO), a to matky Jméno žalobkyně (žalobkyně) a otce jméno FO, kterou se mimo jiné nezletilá jméno FO a její nezletilá sestra Jméno žalobkyně svěřují pro dobu před a pro dobu po rozvodu manželství rodičů do péče otce jméno FO. jméno FO se zavázala přispívat na výživu nezletilé jméno FO částkou 3 500 Kč měsíčně, a to počínaje dnem datum. Žalovaná v mezidobí nabyla zletilosti a dne datum uzavřela v kostele svatého adresa sňatek s jméno FO, narozeným datum. Žalovaná nadále studuje, a to právnická osoba sociální u jméno FO v adresa (4. třída).
5. Dle ust. § 697 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.
6. Jak již soud uvedl shora, má za prokázané, že žalovaná dne datum uzavřela sňatek s jméno FO. Počínaje tímto dnem jejímu manželovi vůči ní (ale také naopak) vznikla vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost manžela vůči žalované předchází vyživovací povinnosti žalobkyně vůči žalované (matky vůči dceři), a to i za situace, kdy žalovaná se ještě stále připravuje na své budoucí povolání, a tedy není dosud schopna se samostatně živit. Proto soud podané žalobě vyhověl a vyživovací povinnost žalobkyně vůči žalované zrušil, a to ke dni, který žalobkyně navrhovala a se kterým žalovaná souhlasila.
7. Protože jde o rozhodnutí, kterým se řízení před soudem končí, rozhodoval soud i o nákladech řízení (§ 151 odst. 1 o.s.ř.) a rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci to byla žalobkyně, kdo byl zcela úspěšný. Protože však žalobkyně vůči své dceři žádnou náhradu nákladů řízení nenárokovala, a protože toto řízení je ze zákona (ust. § 11 odst. 1, písm. c) zákona č. 549/91 Sb. o soudních poplatcích v pl. zn.) osvobozena, soud o nákladech řízení rozhodl tak, že žádná z účastnic nemá právo na jejich náhradu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.