12 C 357/2017

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou se sídlem adresa , rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Trávníčkové a přísedících JUDr. jméno příjmení , Ph.D. a jméno příjmení ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro: odškodnění pracovního úrazu

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] na náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od [datum] do [datum], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši [částka], a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady řízení ve výši [částka], a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou ze dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] jako náhradu za ztrátu na výdělku po skočení pracovní neschopnosti, a to za období od [datum] do [datum]. Žalobce uvedl, že u žalovaného pracoval od [datum] jako horník – dělník do [datum], kdy pracovní poměr ukončil dohodou z důvodu pracovního úrazu utrpěného dne [datum]. Žalovaný odškodňoval žalobci jeho pracovní úraz a pravidelně mu měsíčně doplácel na ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti částku [částka]. Dopisem ze dne [datum] mu bylo sděleno, že mu zpětně od [datum] zaniká tato náhrada z důvodu podstatné změny poměrů dle ust. § 390 zákoníku práce, a to v souvislosti s obecným onemocněním žalobce ze dne [datum]. Proto mu žalovaný neuhradil náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za vymezené období.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, nárok žalobce neuznával, navrhl zamítnutí žaloby a uvedl, že je pravdou, že žalobce utrpěl dne [datum] pracovní úraz, který byl náležitě odškodněn včetně později vyplácené náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti prostřednictvím [právnická osoba] Z odborného lékařského stanoviska vypracovaného dne [datum] [anonymizována tři slova] vyplývá, že dne [datum] utrpěl žalobce penetrující poranění pravého oka, čímž došlo ke ztrátě visu na pravém oku s tristním výhledem z hlediska jeho obnovení. Na otázku, zda by obecné onemocnění vyřazovalo žalobce z práce v podzemí uranových dolů v původní profesi horník – lamač, odpověděl znalec kladně. Žalovaný má za to, že vzhledem k jednoznačnému závěru znalce z oboru zdravotnictví o závažnosti obecného onemocnění, které jej zcela vylučuje k výkonu původní profese horníka-lamače, je postup plátce tzv. renty [právnická osoba] zcela v souladu s příslušným ustanovením ZP. Žalovaný se proto shoduje s postupem plátce náhrady ve věci zastavení výplaty renty s odkazem na ust. § 390 ZP o tzv. změně poměrů. Žalovaný potom proti žalované rentě za měsíc září 2015 vznesl námitku promlčení.

3. Žalobce potom k výzvě soudu dne [datum] doplnil svoji žalobu o další tvrzení s tím, že po skončení pracovního poměru u žalovaného dohodou ke dni [datum] byl veden v evidenci [anonymizována dvě slova], a to v období od [datum] do [datum]. Dne [datum] uzavřel pracovní smlouvu na dobu určitou s obcí [obec] s pracovním zařazením uklízeč veřejných prostranství. Pracovní poměr byl opakovaně prodlužován, až dodatkem ze dne [datum] byl pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou bez zkušební lhůty. Dne [datum] utrpěl žalobce nepracovní úraz – penetrující poranění pravého oka, v jehož důsledku došlo ke ztrátě visu na pravém oku. K tomuto úrazu došlo při pádu ze schodů v domě. Žalobce nebyl za uvedený úraz odškodněn. V reakci na vedený nepracovní úraz [anonymizováno] pojišťovna dopisem ze dne [datum] zastavila vyplácení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení PN. Žalobce s tímto postupem pojišťovny nesouhlasí. K poranění oka [anonymizováno] v [anonymizováno] [rok], tedy až po jeho pracovním úrazu. Je evidentní, že poraněním oka se zdravotní stav žalobce a jeho situace zhoršily. Došlo tedy ke zhoršení poměrů žalobce. Ustanovení § 390 ZP, na něž se žalovaný a pojišťovna [anonymizováno] odvolávají, umožňuje domáhat se změny v úpravě práv či povinností. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o nepracovní úraz oka, žalobce se nemůže domáhat změny poměrů, ale stejně tak žalovaný, neboť mezi oběma úrazy není souvislost. Žalobce navrhoval vypracování znaleckého posudku za účelem posouzení dopadů zranění oka žalobce na vyplácení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v souvislosti s předchozím pracovním úrazem a na tomto svém návrhu trval.

4. Žalovaný zareagoval replikou, v níž uvedl, že z formulace nově uvedených okolností by se dalo dovodit, že se žalovanému vytýká [anonymizováno] úrazu žalobce z [anonymizováno] [rok], který se mu stal doma při pádu ze schodů. Ve skutečnosti se jedná o nepracovní úraz po skočení pracovního poměru u žalovaného. Odškodnění takového úrazu je plně v gesci žalobce za předpokladu sjednaného úrazového pojištění. Rovněž nelze přisvědčit závěru, že pro nepracovní úraz oka se žalobce nemůže domáhat změny poměrů a stejně tak, že se uvedené změny nemůže domáhat ani žalovaný, neboť mezi oběma úrazy není příčinná souvislost. Zastavení výplaty renty [právnická osoba] bylo naopak učiněno s odkazem na utrpěný nepracovní úraz žalobce z roku [rok], a to výslovně dle ust. § 390 ZP o změně poměrů. Z dosud známé lékařské dokumentace je více než zřejmé, že žalobce utrpěl takové onemocnění či úraz s trvalými následky, které ho vyřazuje z původní profese horník, jež vykonával před vznikem pracovního úrazu. A je tedy důvodem pro zastavení výplaty renty.

5. Dne [datum] žalobce rozšířil svoji žalobu o odškodnění pracovního úrazu za období od [datum] do [datum] v částce celkem [částka].

6. Dne [datum] žalobce znovu rozšířil svoji žalobu o odškodnění pracovního úrazu za období od [datum] do [datum] v částce celkem [částka]. Usnesením vydaným při jednání dne [datum] soud tyto navrhované změny žaloby připustil, když se tak žalobce domáhal zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od [datum] do [datum] v celkové částce [částka].

7. Z provedeného dokazování, a to ze Sdělení [pojišťovna], ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci sdělila, že mu zanikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od [datum]. Pojišťovna zde uvedla, že v dodaném [anonymizováno] o [anonymizováno] stavu ze dne [datum] potvrdil praktický ošetřující lékař žalobce [příjmení] [jméno] vznik nového pracovního úrazu, ale nebyl schopen vyjádřit, zda tento nový pracovní úraz by žalobce vyřazoval z původní profese [anonymizována čtyři slova]. Pro objektivní posouzení si tedy [anonymizováno] nechala vypracovat odborné stanovisko nezávislým znalcem z oboru pracovní [anonymizováno]. Ze zaslaného odborného stanoviska vyplývá, že u žalobce došlo dne [datum] k poranění pravého oka. Stav po úrazu ze dne [datum] s uváděnou ztrátou visu po penetrujícím poranění pravého oka by žalobce vyřazoval z původní profese práce v podzemí uranových dolů v profesi [anonymizována tři slova] předák). Tuto skutečnost [anonymizováno] považovala za podstatnou změnu poměrů dle ust. § 390 zák. č. 262/2006 Sb. v pl. znění (do [datum] dle ust. § 302 zák. č. 65/65 Sb.).

8. Z [anonymizována dvě slova] stanoviska vypracovaného dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] pro [právnická osoba] [příjmení], soud zjistil, že dne [datum] v 16:40 hod. sestupoval žalobce po žebříku z dobývací úrovně do rozrážky pod hlavní komín, odkud chtěl provést trhací práci. Na třetím žebříku od počvy rozrážky uklouzl na žebříku, v mokrých rukavicích se neudržel a spadl z výšky cca 3 metry na dřevěnou podlážku v lezném oddělení hlavního komína. Utrpěl tak kontuzi míchy s neurologickým deficitem, když zraněna byla krční páteř. Po sérii zde uvedených vyšetření je vydán dne [datum] posudek o [anonymizováno] způsobilosti k práci [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [obec], dle kterého žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k práci horníka-lamače následkem pracovního úrazu ze dne [datum]. Lékař doporučoval přeřazení na lehčí práci na povrchu, bez práce ve výškách, bez manipulace s břemeny nad 20 kg. Ze záznamu ve [anonymizováno] dokumentaci žalobce u praktického lékaře ze dne [datum] vyplývá, že žalobce je nyní opakovaně [anonymizováno] na [anonymizováno] klinice [anonymizováno] [obec] [obec], stav po otevřeném poranění pravého oka – úraz ze dne [datum] – penetrující poranění pravého oka. Byl proveden [anonymizováno]. Visus na pravém oku 0/0. Došlo ke ztrátě visu. Jinak výhledově spíše tristní z hlediska obnovení visu. Posuzující lékař uvedl na položené otázky, že dne [datum] došlo k penetrujícímu poranění pravého oka. Byl proveden operační zákrok, došlo ke ztrátě visu na pravém oku. Stav po úrazu [datum] s uváděnou ztrátou visu po penetrujícím poranění pravého oka by posuzovaného (žalobce) vyřazoval z práce pod zemí uranových dolů v profesi [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] předák).

9. Z Pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi spol. [anonymizováno], státní podnik, odštěpný závod [anonymizováno] [obec], na straně jedné, a [celé jméno žalobce] na straně druhé, který jako zaměstnanec nastoupil k uvedenému zaměstnavateli do práce dne [datum] na sjednaný druh práce – horník-dělník, s místem výkonu práce [anonymizováno] o. z. [obec], a to na dobu neurčitou se sjednanou zkušební dobou do [datum].

10. Z listiny označené Dohoda o rozvázání pracovního poměru - § 49 ZP soud zjistil, že žalobce, jako [anonymizována čtyři slova], a žalovaný se dne [datum] dohodli na rozvázání pracovního poměru s tím, že pracovní poměr skončí sjednaným dnem [datum] z důvodu § 52 písm. d) [anonymizováno] – pracovní úraz ze dne [datum].

11. Z obsahu připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobou ze dne [datum] se žalobce [celé jméno žalobce] po žalovaném [příjmení], s. p., [anonymizováno] závod [anonymizováno] [obec], domáhal odškodnění pracovního úrazu, který utrpěl u žalovaného dne [datum], přičemž odškodnění jeho pracovního úrazu bylo odškodňovací komisí žalovaného původně kráceno o [anonymizováno], následně o [anonymizováno] s tím, že nevěnoval patřičnou pozornost při své pracovní činnosti. Dle záznamu o úrazu žalobce neporušil žádný bezpečnostní předpis ani normu, postupoval obvyklým způsobem. Ke sklouznutí po žebříku došlo z toho důvodu, že přímo na mečíku žebříku byla nečistota. Ta skutečnost byla sdělena zaměstnavateli, ale nebyla nijak zjišťována. Obuv, kterou žalobce používal při práci, není dle jeho názoru dostatečně vhodnou obuví. Práci žalobce vykonával dlouhodobě, profesionálně, s řádnou péčí a opatrností, proto není důvodu ke krácení jeho nároku z pracovního úrazu. Navrhoval žalovanému, aby mu bylo přiznáno plné odškodnění, neboť z jeho strany nedošlo k žádnému zavinění, neopatrnosti či svévoli. Žalobce požadoval po žalovaném doplatek na náhradě škody – náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] ve výši [částka] a na doplacení bolestného částku [částka], vždy se zákonným úrokem z prodlení od podání žaloby do zaplacení. Dne [datum] žalobce rozšířil svoji žalobu o další finanční plnění žalovaného, a to z důvodu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením v celkové výši [částka], a z důvodu odškodnění ztížení společenského uplatnění ve výši [částka] a [částka] za vyhotovení lékařského posudku, tedy o celkem částku [částka]. Ze znaleckého posudku vypracovaného dne [datum] soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] soud zjistil, že na soudem zde položené otázky odpověděl po prostudování zdravotnické dokumentace žalobce a vlastního vyšetření žalobce, že je nesporné, že žalobce utrpěl dne [datum] při práci v žalované organizaci pracovní úraz spočívající v pádu při sestupování po žebříku. Poranění, která při něm u žalobce nastala a jsou zmíněna v lékařské zprávě o jeho poúrazové hospitalizaci, by teoreticky u žalobce nemusela zanechat žádné posudkově významné trvalé zdravotní následky. Přesto lze připustit, že lehké omezení hybnosti krční páteře a bolesti lokalizované do krční páteře s uváděným vyzařováním do pravé horní končetiny by mohly být důsledkem uvedeného postižení. V době tohoto úrazu netrpěl žalobce žádným [anonymizována dvě slova], po něm se u něj rozvinulo dočasné postižení nejspíše charakteru reaktivní deprese (při bolestech a poúrazových životních i pracovních změnách), jehož přesná specifikace a kvantifikace však není k dispozici, protože žalobce nebyl nikdy v životě vyšetřován psychiatrem. Znalec na otázky soudu pověděl tak, že celá pracovní neschopnost žalobce trvající v době od [datum] do [datum] existovala po celou dobu svého trvání pro zdravotní následky jeho pracovního úrazu utrpěného dne [datum]. [příjmení] ohodnocení bolestného za zdravotní následky utrpěného pracovního úrazu činí celkem 145 bodů dle vyhl. č. 440/2001 Sb., čemuž odpovídá finanční částka [částka]. [příjmení] ohodnocení ztížení společenského uplatnění za dlouhodobé nebo trvalé zdravotní následky za utrpěný pracovní úraz činí celkem 278 bodů dle téže vyhlášky, v čemž je zahrnuto i navýšení zohledňující věk žalobce v době, kdy u něj k posuzovanému poškození zdraví došlo. Tomuto bodovému ohodnocení odpovídá finanční částka [částka]. Z dodaných dokladů nevyplývá, že by žalobce byl v době pracovního úrazu nastalého dne [datum] ovlivněn nějakými psychickými problémy. Podle údajů, které měl znalec k dispozici, žalobce nikdy v životě nebyl [anonymizováno] vyšetřován. Přesto se lze domnívat, že k datu [datum], kdy ukončil svůj pracovní poměr v žalované organizaci, trpěl žalobce určitými duševním potížemi, které u něj byly z rozhodující a převažující části způsobeny somatickými následky jeho pracovního úrazu utrpěného dne [datum]. V nynější době však žalobce již žádnými posudkově významnými duševním problémy netrpí. Všechny regulační poplatky, náklady na léky a poplatky za pronájem parkovacího místa, které žalobce vynaložil a jsou uvedeny na listech [číslo] až 48 tohoto soudního spisu, byly účelně vynaloženými náklady spojenými s léčením zdravotních následků pracovního úrazu utrpěného žalobcem dne [datum]. Z Vyrozumívacích dopisů [právnická osoba] [příjmení], poškozenému k pracovnímu úrazu/nemoci z povolání ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobce byl takto informován o výplatě plnění z pojistné události [číslo] ze dne [datum], a to náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od [datum] do [datum], náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou a bolestné, vždy po uplatněném 28 % krácení v celkové výši [částka], o náhradě za ztrátu na výdělku při převodu na jinou práci od [datum] do [datum]. Pravomocným usnesením ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] potom soud schválil smír žalobce a žalovaného, kde se žalovaný zavázal zaplatit žalobci částku [částka] na ztrátě na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, na bolestném, na náhradě účelně vynaložených nákladech spojených s léčením a na náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, když žalobce akceptoval krácení svého nároku ze strany žalovaného o 10 %. Z tohoto důvodu také vzal svoji žalobu co do částky [částka] spolu s 8,05 % úroky z prodlení ročně z částky [částka] do zaplacení zpět a soud v tomto rozsahu řízení zastavil.

12. Z Potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci vydaného [anonymizována dvě slova] [země], [příjmení] [obec], dne [datum], soud zjistil, že žalobce byl v době od [datum] do [datum] veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a podpora v nezaměstnanosti mu byla poskytována od [datum] do [datum].

13. Z Pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi obcí [obec], jako zaměstnavatelem, a [celé jméno žalobce], který jako zaměstnanec nastoupil k uvedenému zaměstnavateli do práce dne [datum] na sjednaný druh práce – uklízeč veřejných prostranství, s místem výkonu práce [obec a číslo], a to na dobu určitou do [datum] bez jednané zkušební doby. Na tuto [anonymizováno] smlouvu navazovaly další pracovní smlouvy uzavírané mezi týmiž smluvními stranami dne [datum] a [datum], kdy pracovní poměr žalobce u uvedeného zaměstnavatele byl prodlužován nejprve do [datum] a posléze do [datum], aby dodatkem ke Pracovní smlouvě ze dne [datum], sepsaným dne [datum] byla uvedená pracovní smlouva změněna tak, že pracovní poměr se jednává na dobu neurčitou bez zkušební doby.

14. Z [anonymizováno] zprávy [anonymizováno] [obec] [obec], [anonymizováno] kliniky, ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl dne [datum] přijat k operačnímu ošetření otevřeného poranění pravého oka s dg. pronikající rána očního bulbu bez cizího tělesa, po provedené operaci byl žalobce dne [datum] propuštěn do ambulantní péče. Žalobce byl do uvedené nemocnice odeslán z ambulantní úrazové chirurgie [nemocnice] [anonymizováno], když dne [datum] upadl na schodech, narazil na hranu schodu p. okem, ihned přestal vidět na oko. Ebrieta nebyla, vše si pamatuje, bezvědomí nebylo, o pracovní úraz se nejedná. Žalobce byl přijat k terapii penetrujícího poranění pravého oka.

15. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], soudního znalce z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, ze dne [datum] soud zjistil, že uvedený znalec po provedeném šetření v soudem zaslané dokumentaci, zdravotnické dokumentaci praktického lékaře [anonymizováno] [obec], [obec a číslo], shrnul, že před rokem [rok] žalobce vážněji nestonal. Dne [datum] prodělal pracovní úraz, pád z výšky cca 3 m na záda a pravou polovinu těla. Provedené vyšetření bezprostředně po úrazu nezjistila žádné traumatické změny na skeletu. Neurologicky byl zjištěn nález snížení citlivosti levostranných končetin, brnění, mravenčení všech končetin, dle anamnézy pravděpodobně regredující porucha hybnosti. Etiologicky byl stav uzavřen jako suspektní komoce míšní (otřes míchy), distorze krční páteře, kontuse pravé paže a ramene. Následně se rozvinula neurologická symptomatologie – přetrvávající parestezie pravé horní končetiny s instabilitou a třesem akra, nejistotou, dále bolesti krční páteře se šířením do hlavy a pravé horní končetiny, intermitentně s nauzeou (pocit na zvracení) a vertigem (závratě), bolesti kolem pravé lopatky, bolesti pravého ramenního kloubu, omezení pohyblivosti pravé horní končetiny, následně brnění plosky pravé nohy, bolesti ve svalech pravostranných končetin, nespavost, zvýšená únavnost, nevydrží dlouho stát, sedět. Obtíže byly kolísavého charakteru, provokovány byly řadou různorodých podnětů – nekoordinovaným pohybem, pracovní zátěží, při řízení auta, při schůzi po schodech, v chladnějším počasí, vadila i klimatizace apod. Podle anamnézy stavy zjištěné po úrazu v roce 2013, cervikobrachialgie, zvýšená únavnost, chronické algie, trvají dosud. Tyto zdravotní obtíže nejsou slučitelné s prací [anonymizována čtyři slova] v podzemí. Dne [datum] žalobce upadl doma na schodech, narazil na hranu schodu pravým okem, nejednalo se o pracovní úraz. Bezprostředně po úrazu žalobce přestal vidět na pravé oko. Při úrazu došlo k výraznému devastačnímu poranění pravého oka. Ani přes operační zákrok se oko nepodařilo zachránit, od 11/ 2015 nosí žalobce akrylátovou kosmetickou protézku. Na pravé oko nevidí, visus na levém oku je zachován. Ztráta jednoho oka je celoživotním hendikepem. Při vidění oběma očima pozorujeme výsledný obraz vzniklý v centrálním nervovém systému složením ze dvou zdrojů. Pokud se v CNS scházejí 2 podobné obrazy, mozek dokáže kompenzovat případné chyby zobrazení jednoho oka. V případě, že obraz vidíme pouze jedním okem, toto není možné. Vidění jedním okem omezuje rozsah celkové velikosti zorného pole. Narušeno bývá prostorové vidění, nepřesný je především odhad vzdálenosti. Z dokumentace nijak nevyplývá, že by úraz ze dne [datum] jakýmkoliv způsobem souvisel s předchozím pracovním úrazem z roku 2013. Žalobce sice udával v předchozím období pocit vertiga (závratě), ale pouze chvilkově a při prudkých změnách poloh. V dokumentaci není žádný záznam o pádu vlivem vertiginózních stavů. Znalec nenalezl žádný podklad, který by nepracovní úraz, pád doma na schodech, jakýmkoliv způsobem dával do souvislosti s poškozením zdraví žalobce z roku 2013. Znalec po vysvětlení svých úvah uvedl na otázky soudu, že dne [datum] žalobce upadl doma na schodech a narazil na hranu schodu pravým okem. Bezprostředně po úrazu žalobce přestal vidět na pravé oko. Tento stav i přes ošetření odborným pracovištěm trvá. Z dokumentace nijak nevyplývá, že by úraz ze dne [datum] jakýmkoliv způsobem souvisel s předchozím pracovním úrazem z roku 2013. Žalobce sice udával v předchozím období pocit vertiga (závratě), ale pouze chvilkově a při prudkých změnách poloh. V dokumentaci není žádný záznam o pádu vlivem vertiginózních stavů. Znalec nenalezl žádný podklad, který by nepracovní úraz, pád doma na schodech, jakýmkoliv způsobem dával do souvislosti s poškozením zdraví žalobce ze dne [datum]. Podle přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, kapitola VII, položka 4a, ztráta jednoho oka nebo ztráta visu jednoho oka při normálních zrakových funkcích na druhém oku odpovídá míře poklesu pracovní schopnosti o 20 % [obec] poklesu míry pracovní schopnosti při přiznání invalidního důchodu I. stupně je 35 %. Pro většinu pracovních činností zařazených do tzv.„ nerizikových“ kategorií práce, tj. kategorie 1 a 2, ztráta jednoho oka při normálních zrakových funkcích na druhém oku není důvodem k vyloučení z pracovního zařazení. Pro specifické profese, v nichž na zdravotní stav zaměstnance působí ztížené podmínky pracovního prostředí, však jsou požadována náročnější zdravotní kritéria. K posuzování zdravotní způsobilosti k práci v těchto specifických pracovních podmínkách se užívá kritérií uvedených ve vyhl. č. 79/2013 Sb. o pracovně lékařských službách. Podle této vyhlášky prognosticky závažné poruchy smyslových funkcí, případně závažné nekorigované poruchy smyslových orgánů jsou stavy, které vylučují zdravotní způsobilost k práci horníka v podzemí, a i k práci při nakládání s výbušninami. Ztráta jednoho oka je tedy podle vyhl. č. 79/2013 Sb. sama o sobě důvodem k dlouhodobému pozbytí zdravotní způsobilosti k práci horníka v podzemí uranových dolů i k práci, při níž dochází k nakládání s výbušninami. Znalec na otázku soudu, zda tento nový úraz vylučuje žalobce z činnosti – [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], odpověděl, že ano, vznik nového úrazu, ztráta jednoho oka, vylučuje žalobce z práce horník – lamač, směnový předák, střelmistr. Ztráta jednoho oka vzniklá při úrazu dne [datum] je trvalého a nevratného rázu.

16. Soud ve věci ještě provedl důkaz Potvrzením zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti ze dne [datum], ze kterého však pro své meritorní rozhodnutí v této věci neučinil žádných skutkových zjištění.

17. Dle ust. § 390 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce ve znění účinném do 1. 10. 2015 (dále již ZP) změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností.

18. Žalobce se v tomto řízení domáhal, aby mu žalovaný i nadále vyplácel náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti jako důsledek následků pracovního úrazu, který žalobce utrpěl dne [datum], když byl v pracovním poměru u žalovaného, za v žalobě vymezeném období, když tvrdil, že mu [právnická osoba] zastavila výplatu této náhrady s odkazem na změnu poměrů, která u žalobce nastala v důsledku nepracovního úrazu, který žalobce utrpěl dne [datum].

19. Žalovaný s tvrzením žalovaného nesouhlasil, když tvrdil, že důsledky velmi vážného nepracovního úrazu žalobce ze dne [datum], žalobce vylučují z práce [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] v podzemí uranového dolu, což je taková změna poměrů, která vylučuje další poskytování náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti pro dříve utrpěný pracovní úraz.

20. Soud ve věci provedl dokazování ve shora uvedeném rozsahu a po zhodnocení provedených důkazů, a to každého jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, došel k závěru, že žalobě nelze vyhovět.

21. U provedeného dokazování shora uvedeného má soud za prokázané, a mezi účastníky o tom nebylo sporu, že žalobce byl u žalovaného zaměstnán v trvalém pracovním poměru s pracovním zařazením [anonymizována čtyři slova], že žalobce dne [datum] utrpěl pracovní úraz, pro jehož následky následně se žalovaným rozvázal pracovní poměr dohodou ke dni [datum], že následně žalovaný žalobce za utrpěný pracovní úraz odškodnil a stále odškodňoval, vyplácel mu tzv. rentu, tedy náhradu za ztrátu na výdělku po skočení pracovní neschopnosti, a to až do [datum]. Rovněž nebylo mezi stranami sporu o tom, že povinnost platit tuto náhradu za žalovaného plnila [pojišťovna]. Rovněž mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobce utrpěl posléze další úraz, a to úraz nepracovní dne [datum], v důsledku kterého žalobce i přes operační zákrok na pravé oko nevidí a nosí protézku. [příjmení] mezi stranami vznikl ohledně odlišného názoru na následky tohoto nepracovního úrazu žalobce z hlediska trvání povinnosti žalovaného vyplácet žalobci i nadále náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti pro dříve utrpěný pracovní úraz.

22. Jak uvedl soudem ustanovený znalec [celé jméno znalce] a ještě před ním pojišťovnou [anonymizováno] oslovený znalec [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], žalobce dne [datum] utrpěl penetrující poranění pravého oka, byl proveden operační zákrok a došlo ke ztrátě visu na pravém oku, tedy ke ztrátě zraku na pravém oku (žalobce nosí kosmetickou protézku). Tento nepracovní úraz dle názoru obou lékařů, znalců z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, by žalobce vyřazoval z práce v podzemí uranových dolů v profesi [anonymizováno], směnový [anonymizována dvě slova]. Jak uvedl znalec [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno], pro specifické profese, v nichž na zdravotní stav zaměstnanců, působí ztížené pracovní podmínky pracovního prostředí (což zcela jistě těžká fyzická práce v podzemí uranových dolů je), jsou požadována náročnější zdravotní kritéria, obsažená ve vyhl. č. 79/2013 Sb. Podle tohoto právního předpisu prognosticky závažné poruchy smyslových funkcí, případně závažné nekorigované poruchy smyslových orgánů jsou stavy, které vylučují zdravotní způsobilost k práci horníka v podzemí i práci při nakládání s výbušninami. Ztráta jednoho oka je tedy podle této vyhlášky sama o sobě důvodem k dlouhodobému pozbytí zdravotní způsobilosti k práci horníka v podzemí uranových dolů i k práci, při níž dochází k manipulaci s výbušninami. Znalec jednoznačně a kategoricky uvedl, že vznik nového úrazu, ztráta jednoho oka vylučuje žalobce z práce [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. A v případě žalobce ztráta jednoho oka vzniklá při úrazu dne [datum] je trvalého a nevratného rázu. Jde o velmi podstatnou změnu poměrů na straně žalobce, která je způsobilá vyvolat nové posouzení ve vztahu k poměrům, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, tedy náhrady za utrpěný pracovní úraz žalobce u žalovaného dne [datum], tedy pro náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Lze jednoznačně souhlasit se žalobcem, že v důsledku nepracovního úrazu, při kterém přišel o pravé oko, se zdravotní stav žalobce a jeho poměry zhoršily. Nicméně aby tato podstatná změna poměrů žalobce neměla vliv na další vyplácení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, musela by být prokázána příčinná souvislost mezi pracovním úrazem žalobce ze dne [datum], resp. jeho následky, a nepracovním úrazem žalobce ze dne [datum]. Tato příčinná souvislost však prokázána nebyla. Ostatně toto zcela jednoznačně uvedl znalec [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno], když po důkladném studiu zdravotnické dokumentace žalobce nezjistil, že by úraz ze dne [datum] jakýmkoliv způsobem souvisel s předchozím pracovním úrazem ze dne [datum]. Znalec nenalezl žádný doklad, který by tento nepracovní úraz žalobce jakýmkoliv způsobem dával do souvislosti s poškozením zdraví žalobce ze dne [datum]. Jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 2. 2013 sp. zn. 21 Cdo 1763/2012„ z hlediska naplnění příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem (jeho následky) a pozdějším onemocněním (zhoršením zdravotního stavu) nemůže stačit pouhé připuštění možnosti vzniku onemocnění (zhoršení zdravotního stavu) poškozeného v důsledku pracovního úrazu (jeho následku), nýbrž musí být tato příčinná souvislost postavena najisto“. A právě citovaným zcela jednoznačným závěrem znalce [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno], že ve zdravotní dokumentaci žalobce nenalezl žádný doklad, který by tento nepracovní úraz žalobce jakýmkoliv způsobem dával do souvislosti s jeho pracovním úrazem, postavil zcela najisto, že mezi oběma úrazy žalobce není žádná příčinná souvislost. Ve shora citovaném usnesení Nejvyšší soud ČR odkazuje na ustálenou soudní praxi, že onemocnění nebo zhoršení zdravotního stavu, jež nejsou v příčinné souvislosti s utrpěným pracovním úrazem poškozeného a jež samy o sobě vylučují jakoukoliv výdělečnou činnost, znamenají podstatnou změnu poměrů poškozeného ve smyslu dříve ust. § 202 odst. 1 zák. práce, zák. č. 65/65 Sb., resp. ust. § 390 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce ve znění účinném do 1. 10. 2015, či nyní aktuálně dle ust. § 271u zák. práce. Znovu tento závěr uvedl i např. ve svém usnesení ze dne [datum], když uvedl, že„ změny v úpravě svých povinností ve smyslu ust. § 390 odst. 1 ZP se může zaměstnavatel úspěšně domáhat nejen v případě onemocnění nebo zhoršení zdravotního stavu poškozeného zaměstnance, jež nejsou v příčinné souvislosti s utrpěným pracovním úrazem (jeho následky) a jež samy o osobě vylučují jakoukoliv výdělečnou činnost, ale i tehdy, jestliže tato onemocnění (zhoršení zdravotního stavu) sice nemají za následek úplnou ztrátu pracovní způsobilosti poškozeného, ale znemožňují mu výkon práce, kterou konal před vznikem škody.“ A to je i případ žalobce, jehož nepracovní úraz ze dne [datum] mu sice nepřivodil vyloučení jakékoli výdělečné činnosti – žalobce pracuje v trvalém pracovním poměru u [územní celek] jako uklízeč veřejného prostranství, - ale trvale jej vyloučil z výkonu práce v podzemí [anonymizována dvě slova], tedy u žalovaného, na pracovním zařazení [anonymizováno], směnového [anonymizována dvě slova]. Jedná se tedy o tak podstatnou změnu poměrů na straně žalobce (poškozeného), která umožňuje žalovanému úspěšně se domáhat zrušení své povinnosti platit žalobci (poškozenému) nadále náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti pro pracovní úraz ze dne [datum]. Proto tedy soud shledal postup žalovaného, resp. pojišťovny [anonymizováno], která za žalovaného žalobci náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vyplácela, správným a proto také žalobu žalobce na výplatu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti jako nedůvodnou zamítl.

23. A protože jde o rozhodnutí, kterým se řízení před soudem končí, rozhodoval soud i o nákladech řízení (§ 151 odst. 1 o.s.ř.) a rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byl plně úspěšný žalovaný, který nebyl v řízení před soudem zastoupen advokátem. Náklady řízení žalovaného tedy tvoří paušální náhrada nákladů tohoto řízení ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhl. č. 254/2015 Sb. za 5 úkonů po [částka] (vyjádření k žalobě ze dne [datum], písemné vyjádření k doplnění žaloby ze dne [datum] a účast při jednání soudu ve dnech [datum], [datum] a [datum]) a 1 úkon po [částka] (vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum]) v celkové výši [částka] a náhrada cestovních nákladů z [obec] do sídla soudu a zpět vždy v celkové délce 70 km motorových vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], s kombinovanou spotřebou 5,0 l nafty/100km, při ceně PHM [částka] a opotřebení vozidla ve výši 4 Kč/km dle vyhl. č. 463/2017 Sb. za cesty konané k jednání soudu dne [datum] a [datum] ve výši 2 x 383,25, tj. [částka] a při ceně PHM [částka] a opotřebení vozidla 4,40 Kč/km dle vyhl. č. 589/2020 Sb. za cestu k jednání soudu dne [datum] ve výši [částka] Náklady řízení žalovaného tak celkem činí částku [částka] a k úhradě této částky soud také žalobce zavázal, když současně stanovil lhůtu splatnosti a platební místo.

24. V tomto řízení také ale vznikly náklady řízení státu, když vyplatil znalečné znalci [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno], ve výši [částka]. Dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Protože to byl žalobce, kdo byl v této věci zcela neúspěšnou stranou, a protože soud u něho neshledal předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a protože žalobce i přesto, že mu byla tato povinnost uložena soudem, neuhradil na záloze na znalecký posudek ničeho, tak žalovanému uložil povinnost zaplatit náklady řízení státu v uvedené výši, tedy v částce [částka], když současně stanovil lhůtu splatnosti a platební místo.