12 C 357/2017

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou se sídlem adresa, rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Trávníčkové a přísedících JUDr. jméno příjmení, Ph.D. a jméno příjmení ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro: odškodnění pracovního úrazu

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky částka na náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od datum do datum, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši částka, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady řízení ve výši částka, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou ze dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku částka jako náhradu za ztrátu na výdělku po skočení pracovní neschopnosti, a to za období od datum do datum. Žalobce uvedl, že u žalovaného pracoval od datum jako horník – dělník do datum, kdy pracovní poměr ukončil dohodou z důvodu pracovního úrazu utrpěného dne datum. Žalovaný odškodňoval žalobci jeho pracovní úraz a pravidelně mu měsíčně doplácel na ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti částku částka. Dopisem ze dne datum mu bylo sděleno, že mu zpětně od datum zaniká tato náhrada z důvodu podstatné změny poměrů dle ust. § 390 zákoníku práce, a to v souvislosti s obecným onemocněním žalobce ze dne datum. Proto mu žalovaný neuhradil náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za vymezené období.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, nárok žalobce neuznával, navrhl zamítnutí žaloby a uvedl, že je pravdou, že žalobce utrpěl dne datum pracovní úraz, který byl náležitě odškodněn včetně později vyplácené náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti prostřednictvím právnická osoba Z odborného lékařského stanoviska vypracovaného dne datum anonymizována tři slova vyplývá, že dne datum utrpěl žalobce penetrující poranění pravého oka, čímž došlo ke ztrátě visu na pravém oku s tristním výhledem z hlediska jeho obnovení. Na otázku, zda by obecné onemocnění vyřazovalo žalobce z práce v podzemí uranových dolů v původní profesi horník – lamač, odpověděl znalec kladně. Žalovaný má za to, že vzhledem k jednoznačnému závěru znalce z oboru zdravotnictví o závažnosti obecného onemocnění, které jej zcela vylučuje k výkonu původní profese horníka-lamače, je postup plátce tzv. renty právnická osoba zcela v souladu s příslušným ustanovením ZP. Žalovaný se proto shoduje s postupem plátce náhrady ve věci zastavení výplaty renty s odkazem na ust. § 390 ZP o tzv. změně poměrů. Žalovaný potom proti žalované rentě za měsíc září 2015 vznesl námitku promlčení.

3. Žalobce potom k výzvě soudu dne datum doplnil svoji žalobu o další tvrzení s tím, že po skončení pracovního poměru u žalovaného dohodou ke dni datum byl veden v evidenci anonymizována dvě slova, a to v období od datum do datum. Dne datum uzavřel pracovní smlouvu na dobu určitou s obcí obec s pracovním zařazením uklízeč veřejných prostranství. Pracovní poměr byl opakovaně prodlužován, až dodatkem ze dne datum byl pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou bez zkušební lhůty. Dne datum utrpěl žalobce nepracovní úraz – penetrující poranění pravého oka, v jehož důsledku došlo ke ztrátě visu na pravém oku. K tomuto úrazu došlo při pádu ze schodů v domě. Žalobce nebyl za uvedený úraz odškodněn. V reakci na vedený nepracovní úraz anonymizováno pojišťovna dopisem ze dne datum zastavila vyplácení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení PN. Žalobce s tímto postupem pojišťovny nesouhlasí. K poranění oka anonymizováno v anonymizováno rok, tedy až po jeho pracovním úrazu. Je evidentní, že poraněním oka se zdravotní stav žalobce a jeho situace zhoršily. Došlo tedy ke zhoršení poměrů žalobce. Ustanovení § 390 ZP, na něž se žalovaný a pojišťovna anonymizováno odvolávají, umožňuje domáhat se změny v úpravě práv či povinností. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o nepracovní úraz oka, žalobce se nemůže domáhat změny poměrů, ale stejně tak žalovaný, neboť mezi oběma úrazy není souvislost. Žalobce navrhoval vypracování znaleckého posudku za účelem posouzení dopadů zranění oka žalobce na vyplácení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v souvislosti s předchozím pracovním úrazem a na tomto svém návrhu trval.

4. Žalovaný zareagoval replikou, v níž uvedl, že z formulace nově uvedených okolností by se dalo dovodit, že se žalovanému vytýká anonymizováno úrazu žalobce z anonymizováno rok, který se mu stal doma při pádu ze schodů. Ve skutečnosti se jedná o nepracovní úraz po skočení pracovního poměru u žalovaného. Odškodnění takového úrazu je plně v gesci žalobce za předpokladu sjednaného úrazového pojištění. Rovněž nelze přisvědčit závěru, že pro nepracovní úraz oka se žalobce nemůže domáhat změny poměrů a stejně tak, že se uvedené změny nemůže domáhat ani žalovaný, neboť mezi oběma úrazy není příčinná souvislost. Zastavení výplaty renty právnická osoba bylo naopak učiněno s odkazem na utrpěný nepracovní úraz žalobce z roku rok, a to výslovně dle ust. § 390 ZP o změně poměrů. Z dosud známé lékařské dokumentace je více než zřejmé, že žalobce utrpěl takové onemocnění či úraz s trvalými následky, které ho vyřazuje z původní profese horník, jež vykonával před vznikem pracovního úrazu. A je tedy důvodem pro zastavení výplaty renty.

5. Dne datum žalobce rozšířil svoji žalobu o odškodnění pracovního úrazu za období od datum do datum v částce celkem částka.

6. Dne datum žalobce znovu rozšířil svoji žalobu o odškodnění pracovního úrazu za období od datum do datum v částce celkem částka. Usnesením vydaným při jednání dne datum soud tyto navrhované změny žaloby připustil, když se tak žalobce domáhal zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od datum do datum v celkové částce částka.

7. Z provedeného dokazování, a to ze Sdělení pojišťovna, ze dne datum soud zjistil, že žalobci sdělila, že mu zanikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od datum. Pojišťovna zde uvedla, že v dodaném anonymizováno o anonymizováno stavu ze dne datum potvrdil praktický ošetřující lékař žalobce příjmení jméno vznik nového pracovního úrazu, ale nebyl schopen vyjádřit, zda tento nový pracovní úraz by žalobce vyřazoval z původní profese anonymizována čtyři slova. Pro objektivní posouzení si tedy anonymizováno nechala vypracovat odborné stanovisko nezávislým znalcem z oboru pracovní anonymizováno. Ze zaslaného odborného stanoviska vyplývá, že u žalobce došlo dne datum k poranění pravého oka. Stav po úrazu ze dne datum s uváděnou ztrátou visu po penetrujícím poranění pravého oka by žalobce vyřazoval z původní profese práce v podzemí uranových dolů v profesi anonymizována tři slova předák). Tuto skutečnost anonymizováno považovala za podstatnou změnu poměrů dle ust. § 390 zák. č. 262/2006 Sb. v pl. znění (do datum dle ust. § 302 zák. č. 65/65 Sb.).

8. Z anonymizována dvě slova stanoviska vypracovaného dne datum anonymizováno jméno příjmení jméno pro právnická osoba příjmení, soud zjistil, že dne datum v 16:40 hod. sestupoval žalobce po žebříku z dobývací úrovně do rozrážky pod hlavní komín, odkud chtěl provést trhací práci. Na třetím žebříku od počvy rozrážky uklouzl na žebříku, v mokrých rukavicích se neudržel a spadl z výšky cca 3 metry na dřevěnou podlážku v lezném oddělení hlavního komína. Utrpěl tak kontuzi míchy s neurologickým deficitem, když zraněna byla krční páteř. Po sérii zde uvedených vyšetření je vydán dne datum posudek o anonymizováno způsobilosti k práci anonymizováno jméno příjmení, obec, dle kterého žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k práci horníka-lamače následkem pracovního úrazu ze dne datum. Lékař doporučoval přeřazení na lehčí práci na povrchu, bez práce ve výškách, bez manipulace s břemeny nad 20 kg. Ze záznamu ve anonymizováno dokumentaci žalobce u praktického lékaře ze dne datum vyplývá, že žalobce je nyní opakovaně anonymizováno na anonymizováno klinice anonymizováno obec obec, stav po otevřeném poranění pravého oka – úraz ze dne datum – penetrující poranění pravého oka. Byl proveden anonymizováno. Visus na pravém oku 0/0. Došlo ke ztrátě visu. Jinak výhledově spíše tristní z hlediska obnovení visu. Posuzující lékař uvedl na položené otázky, že dne datum došlo k penetrujícímu poranění pravého oka. Byl proveden operační zákrok, došlo ke ztrátě visu na pravém oku. Stav po úrazu datum s uváděnou ztrátou visu po penetrujícím poranění pravého oka by posuzovaného (žalobce) vyřazoval z práce pod zemí uranových dolů v profesi anonymizována dvě slova, anonymizováno předák).

9. Z Pracovní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi spol. anonymizováno, státní podnik, odštěpný závod anonymizováno obec, na straně jedné, a celé jméno žalobce na straně druhé, který jako zaměstnanec nastoupil k uvedenému zaměstnavateli do práce dne datum na sjednaný druh práce – horník-dělník, s místem výkonu práce anonymizováno o. z. obec, a to na dobu neurčitou se sjednanou zkušební dobou do datum.

10. Z listiny označené Dohoda o rozvázání pracovního poměru - § 49 ZP soud zjistil, že žalobce, jako anonymizována čtyři slova, a žalovaný se dne datum dohodli na rozvázání pracovního poměru s tím, že pracovní poměr skončí sjednaným dnem datum z důvodu § 52 písm. d) anonymizováno – pracovní úraz ze dne datum.

11. Z obsahu připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka soud zjistil, že žalobou ze dne datum se žalobce celé jméno žalobce po žalovaném příjmení, s. p., anonymizováno závod anonymizováno obec, domáhal odškodnění pracovního úrazu, který utrpěl u žalovaného dne datum, přičemž odškodnění jeho pracovního úrazu bylo odškodňovací komisí žalovaného původně kráceno o anonymizováno, následně o anonymizováno s tím, že nevěnoval patřičnou pozornost při své pracovní činnosti. Dle záznamu o úrazu žalobce neporušil žádný bezpečnostní předpis ani normu, postupoval obvyklým způsobem. Ke sklouznutí po žebříku došlo z toho důvodu, že přímo na mečíku žebříku byla nečistota. Ta skutečnost byla sdělena zaměstnavateli, ale nebyla nijak zjišťována. Obuv, kterou žalobce používal při práci, není dle jeho názoru dostatečně vhodnou obuví. Práci žalobce vykonával dlouhodobě, profesionálně, s řádnou péčí a opatrností, proto není důvodu ke krácení jeho nároku z pracovního úrazu. Navrhoval žalovanému, aby mu bylo přiznáno plné odškodnění, neboť z jeho strany nedošlo k žádnému zavinění, neopatrnosti či svévoli. Žalobce požadoval po žalovaném doplatek na náhradě škody – náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od datum do datum ve výši částka a na doplacení bolestného částku částka, vždy se zákonným úrokem z prodlení od podání žaloby do zaplacení. Dne datum žalobce rozšířil svoji žalobu o další finanční plnění žalovaného, a to z důvodu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením v celkové výši částka, a z důvodu odškodnění ztížení společenského uplatnění ve výši částka a částka za vyhotovení lékařského posudku, tedy o celkem částku částka. Ze znaleckého posudku vypracovaného dne datum soudním znalcem příjmení jméno příjmení, anonymizováno soud zjistil, že na soudem zde položené otázky odpověděl po prostudování zdravotnické dokumentace žalobce a vlastního vyšetření žalobce, že je nesporné, že žalobce utrpěl dne datum při práci v žalované organizaci pracovní úraz spočívající v pádu při sestupování po žebříku. Poranění, která při něm u žalobce nastala a jsou zmíněna v lékařské zprávě o jeho poúrazové hospitalizaci, by teoreticky u žalobce nemusela zanechat žádné posudkově významné trvalé zdravotní následky. Přesto lze připustit, že lehké omezení hybnosti krční páteře a bolesti lokalizované do krční páteře s uváděným vyzařováním do pravé horní končetiny by mohly být důsledkem uvedeného postižení. V době tohoto úrazu netrpěl žalobce žádným anonymizována dvě slova, po něm se u něj rozvinulo dočasné postižení nejspíše charakteru reaktivní deprese (při bolestech a poúrazových životních i pracovních změnách), jehož přesná specifikace a kvantifikace však není k dispozici, protože žalobce nebyl nikdy v životě vyšetřován psychiatrem. Znalec na otázky soudu pověděl tak, že celá pracovní neschopnost žalobce trvající v době od datum do datum existovala po celou dobu svého trvání pro zdravotní následky jeho pracovního úrazu utrpěného dne datum. příjmení ohodnocení bolestného za zdravotní následky utrpěného pracovního úrazu činí celkem 145 bodů dle vyhl. č. 440/2001 Sb., čemuž odpovídá finanční částka částka. příjmení ohodnocení ztížení společenského uplatnění za dlouhodobé nebo trvalé zdravotní následky za utrpěný pracovní úraz činí celkem 278 bodů dle téže vyhlášky, v čemž je zahrnuto i navýšení zohledňující věk žalobce v době, kdy u něj k posuzovanému poškození zdraví došlo. Tomuto bodovému ohodnocení odpovídá finanční částka částka. Z dodaných dokladů nevyplývá, že by žalobce byl v době pracovního úrazu nastalého dne datum ovlivněn nějakými psychickými problémy. Podle údajů, které měl znalec k dispozici, žalobce nikdy v životě nebyl anonymizováno vyšetřován. Přesto se lze domnívat, že k datu datum, kdy ukončil svůj pracovní poměr v žalované organizaci, trpěl žalobce určitými duševním potížemi, které u něj byly z rozhodující a převažující části způsobeny somatickými následky jeho pracovního úrazu utrpěného dne datum. V nynější době však žalobce již žádnými posudkově významnými duševním problémy netrpí. Všechny regulační poplatky, náklady na léky a poplatky za pronájem parkovacího místa, které žalobce vynaložil a jsou uvedeny na listech číslo až 48 tohoto soudního spisu, byly účelně vynaloženými náklady spojenými s léčením zdravotních následků pracovního úrazu utrpěného žalobcem dne datum. Z Vyrozumívacích dopisů právnická osoba příjmení, poškozenému k pracovnímu úrazu/nemoci z povolání ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum soud zjistil, že žalobce byl takto informován o výplatě plnění z pojistné události číslo ze dne datum, a to náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od datum do datum, náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou a bolestné, vždy po uplatněném 28 % krácení v celkové výši částka, o náhradě za ztrátu na výdělku při převodu na jinou práci od datum do datum. Pravomocným usnesením ze dne datum rozhodnutí čj. číslo jednací potom soud schválil smír žalobce a žalovaného, kde se žalovaný zavázal zaplatit žalobci částku částka na ztrátě na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, na bolestném, na náhradě účelně vynaložených nákladech spojených s léčením a na náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, když žalobce akceptoval krácení svého nároku ze strany žalovaného o 10 %. Z tohoto důvodu také vzal svoji žalobu co do částky částka spolu s 8,05 % úroky z prodlení ročně z částky částka do zaplacení zpět a soud v tomto rozsahu řízení zastavil.

12. Z Potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci vydaného anonymizována dvě slova země, příjmení obec, dne datum, soud zjistil, že žalobce byl v době od datum do datum veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a podpora v nezaměstnanosti mu byla poskytována od datum do datum.

13. Z Pracovní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi obcí obec, jako zaměstnavatelem, a celé jméno žalobce, který jako zaměstnanec nastoupil k uvedenému zaměstnavateli do práce dne datum na sjednaný druh práce – uklízeč veřejných prostranství, s místem výkonu práce obec a číslo, a to na dobu určitou do datum bez jednané zkušební doby. Na tuto anonymizováno smlouvu navazovaly další pracovní smlouvy uzavírané mezi týmiž smluvními stranami dne datum a datum, kdy pracovní poměr žalobce u uvedeného zaměstnavatele byl prodlužován nejprve do datum a posléze do datum, aby dodatkem ke Pracovní smlouvě ze dne datum, sepsaným dne datum byla uvedená pracovní smlouva změněna tak, že pracovní poměr se jednává na dobu neurčitou bez zkušební doby.

14. Z anonymizováno zprávy anonymizováno obec obec, anonymizováno kliniky, ze dne datum soud zjistil, že žalobce byl dne datum přijat k operačnímu ošetření otevřeného poranění pravého oka s dg. pronikající rána očního bulbu bez cizího tělesa, po provedené operaci byl žalobce dne datum propuštěn do ambulantní péče. Žalobce byl do uvedené nemocnice odeslán z ambulantní úrazové chirurgie nemocnice anonymizováno, když dne datum upadl na schodech, narazil na hranu schodu p. okem, ihned přestal vidět na oko. Ebrieta nebyla, vše si pamatuje, bezvědomí nebylo, o pracovní úraz se nejedná. Žalobce byl přijat k terapii penetrujícího poranění pravého oka.

15. Ze znaleckého posudku celé jméno znalce, soudního znalce z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, ze dne datum soud zjistil, že uvedený znalec po provedeném šetření v soudem zaslané dokumentaci, zdravotnické dokumentaci praktického lékaře anonymizováno obec, obec a číslo, shrnul, že před rokem rok žalobce vážněji nestonal. Dne datum prodělal pracovní úraz, pád z výšky cca 3 m na záda a pravou polovinu těla. Provedené vyšetření bezprostředně po úrazu nezjistila žádné traumatické změny na skeletu. Neurologicky byl zjištěn nález snížení citlivosti levostranných končetin, brnění, mravenčení všech končetin, dle anamnézy pravděpodobně regredující porucha hybnosti. Etiologicky byl stav uzavřen jako suspektní komoce míšní (otřes míchy), distorze krční páteře, kontuse pravé paže a ramene. Následně se rozvinula neurologická symptomatologie – přetrvávající parestezie pravé horní končetiny s instabilitou a třesem akra, nejistotou, dále bolesti krční páteře se šířením do hlavy a pravé horní končetiny, intermitentně s nauzeou (pocit na zvracení) a vertigem (závratě), bolesti kolem pravé lopatky, bolesti pravého ramenního kloubu, omezení pohyblivosti pravé horní končetiny, následně brnění plosky pravé nohy, bolesti ve svalech pravostranných končetin, nespavost, zvýšená únavnost, nevydrží dlouho stát, sedět. Obtíže byly kolísavého charakteru, provokovány byly řadou různorodých podnětů – nekoordinovaným pohybem, pracovní zátěží, při řízení auta, při schůzi po schodech, v chladnějším počasí, vadila i klimatizace apod. Podle anamnézy stavy zjištěné po úrazu v roce 2013, cervikobrachialgie, zvýšená únavnost, chronické algie, trvají dosud. Tyto zdravotní obtíže nejsou slučitelné s prací anonymizována čtyři slova v podzemí. Dne datum žalobce upadl doma na schodech, narazil na hranu schodu pravým okem, nejednalo se o pracovní úraz. Bezprostředně po úrazu žalobce přestal vidět na pravé oko. Při úrazu došlo k výraznému devastačnímu poranění pravého oka. Ani přes operační zákrok se oko nepodařilo zachránit, od 11/ 2015 nosí žalobce akrylátovou kosmetickou protézku. Na pravé oko nevidí, visus na levém oku je zachován. Ztráta jednoho oka je celoživotním hendikepem. Při vidění oběma očima pozorujeme výsledný obraz vzniklý v centrálním nervovém systému složením ze dvou zdrojů. Pokud se v CNS scházejí 2 podobné obrazy, mozek dokáže kompenzovat případné chyby zobrazení jednoho oka. V případě, že obraz vidíme pouze jedním okem, toto není možné. Vidění jedním okem omezuje rozsah celkové velikosti zorného pole. Narušeno bývá prostorové vidění, nepřesný je především odhad vzdálenosti. Z dokumentace nijak nevyplývá, že by úraz ze dne datum jakýmkoliv způsobem souvisel s předchozím pracovním úrazem z roku 2013. Žalobce sice udával v předchozím období pocit vertiga (závratě), ale pouze chvilkově a při prudkých změnách poloh. V dokumentaci není žádný záznam o pádu vlivem vertiginózních stavů. Znalec nenalezl žádný podklad, který by nepracovní úraz, pád doma na schodech, jakýmkoliv způsobem dával do souvislosti s poškozením zdraví žalobce z roku 2013. Znalec po vysvětlení svých úvah uvedl na otázky soudu, že dne datum žalobce upadl doma na schodech a narazil na hranu schodu pravým okem. Bezprostředně po úrazu žalobce přestal vidět na pravé oko. Tento stav i přes ošetření odborným pracovištěm trvá. Z dokumentace nijak nevyplývá, že by úraz ze dne datum jakýmkoliv způsobem souvisel s předchozím pracovním úrazem z roku 2013. Žalobce sice udával v předchozím období pocit vertiga (závratě), ale pouze chvilkově a při prudkých změnách poloh. V dokumentaci není žádný záznam o pádu vlivem vertiginózních stavů. Znalec nenalezl žádný podklad, který by nepracovní úraz, pád doma na schodech, jakýmkoliv způsobem dával do souvislosti s poškozením zdraví žalobce ze dne datum. Podle přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, kapitola VII, položka 4a, ztráta jednoho oka nebo ztráta visu jednoho oka při normálních zrakových funkcích na druhém oku odpovídá míře poklesu pracovní schopnosti o 20 % obec poklesu míry pracovní schopnosti při přiznání invalidního důchodu I. stupně je 35 %. Pro většinu pracovních činností zařazených do tzv.„ nerizikových“ kategorií práce, tj. kategorie 1 a 2, ztráta jednoho oka při normálních zrakových funkcích na druhém oku není důvodem k vyloučení z pracovního zařazení. Pro specifické profese, v nichž na zdravotní stav zaměstnance působí ztížené podmínky pracovního prostředí, však jsou požadována náročnější zdravotní kritéria. K posuzování zdravotní způsobilosti k práci v těchto specifických pracovních podmínkách se užívá kritérií uvedených ve vyhl. č. 79/2013 Sb. o pracovně lékařských službách. Podle této vyhlášky prognosticky závažné poruchy smyslových funkcí, případně závažné nekorigované poruchy smyslových orgánů jsou stavy, které vylučují zdravotní způsobilost k práci horníka v podzemí, a i k práci při nakládání s výbušninami. Ztráta jednoho oka je tedy podle vyhl. č. 79/2013 Sb. sama o sobě důvodem k dlouhodobému pozbytí zdravotní způsobilosti k práci horníka v podzemí uranových dolů i k práci, při níž dochází k nakládání s výbušninami. Znalec na otázku soudu, zda tento nový úraz vylučuje žalobce z činnosti – anonymizována dvě slova – anonymizováno, anonymizována dvě slova, anonymizováno, odpověděl, že ano, vznik nového úrazu, ztráta jednoho oka, vylučuje žalobce z práce horník – lamač, směnový předák, střelmistr. Ztráta jednoho oka vzniklá při úrazu dne datum je trvalého a nevratného rázu.

16. Soud ve věci ještě provedl důkaz Potvrzením zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti ze dne datum, ze kterého však pro své meritorní rozhodnutí v této věci neučinil žádných skutkových zjištění.

17. Dle ust. § 390 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce ve znění účinném do 1. 10. 2015 (dále již ZP) změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností.

18. Žalobce se v tomto řízení domáhal, aby mu žalovaný i nadále vyplácel náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti jako důsledek následků pracovního úrazu, který žalobce utrpěl dne datum, když byl v pracovním poměru u žalovaného, za v žalobě vymezeném období, když tvrdil, že mu právnická osoba zastavila výplatu této náhrady s odkazem na změnu poměrů, která u žalobce nastala v důsledku nepracovního úrazu, který žalobce utrpěl dne datum.

19. Žalovaný s tvrzením žalovaného nesouhlasil, když tvrdil, že důsledky velmi vážného nepracovního úrazu žalobce ze dne datum, žalobce vylučují z práce anonymizována tři slova a anonymizováno v podzemí uranového dolu, což je taková změna poměrů, která vylučuje další poskytování náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti pro dříve utrpěný pracovní úraz.

20. Soud ve věci provedl dokazování ve shora uvedeném rozsahu a po zhodnocení provedených důkazů, a to každého jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, došel k závěru, že žalobě nelze vyhovět.

21. U provedeného dokazování shora uvedeného má soud za prokázané, a mezi účastníky o tom nebylo sporu, že žalobce byl u žalovaného zaměstnán v trvalém pracovním poměru s pracovním zařazením anonymizována čtyři slova, že žalobce dne datum utrpěl pracovní úraz, pro jehož následky následně se žalovaným rozvázal pracovní poměr dohodou ke dni datum, že následně žalovaný žalobce za utrpěný pracovní úraz odškodnil a stále odškodňoval, vyplácel mu tzv. rentu, tedy náhradu za ztrátu na výdělku po skočení pracovní neschopnosti, a to až do datum. Rovněž nebylo mezi stranami sporu o tom, že povinnost platit tuto náhradu za žalovaného plnila pojišťovna. Rovněž mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobce utrpěl posléze další úraz, a to úraz nepracovní dne datum, v důsledku kterého žalobce i přes operační zákrok na pravé oko nevidí a nosí protézku. příjmení mezi stranami vznikl ohledně odlišného názoru na následky tohoto nepracovního úrazu žalobce z hlediska trvání povinnosti žalovaného vyplácet žalobci i nadále náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti pro dříve utrpěný pracovní úraz.

22. Jak uvedl soudem ustanovený znalec celé jméno znalce a ještě před ním pojišťovnou anonymizováno oslovený znalec anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, žalobce dne datum utrpěl penetrující poranění pravého oka, byl proveden operační zákrok a došlo ke ztrátě visu na pravém oku, tedy ke ztrátě zraku na pravém oku (žalobce nosí kosmetickou protézku). Tento nepracovní úraz dle názoru obou lékařů, znalců z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, by žalobce vyřazoval z práce v podzemí uranových dolů v profesi anonymizováno, směnový anonymizována dvě slova. Jak uvedl znalec příjmení celé jméno znalce, anonymizováno, pro specifické profese, v nichž na zdravotní stav zaměstnanců, působí ztížené pracovní podmínky pracovního prostředí (což zcela jistě těžká fyzická práce v podzemí uranových dolů je), jsou požadována náročnější zdravotní kritéria, obsažená ve vyhl. č. 79/2013 Sb. Podle tohoto právního předpisu prognosticky závažné poruchy smyslových funkcí, případně závažné nekorigované poruchy smyslových orgánů jsou stavy, které vylučují zdravotní způsobilost k práci horníka v podzemí i práci při nakládání s výbušninami. Ztráta jednoho oka je tedy podle této vyhlášky sama o sobě důvodem k dlouhodobému pozbytí zdravotní způsobilosti k práci horníka v podzemí uranových dolů i k práci, při níž dochází k manipulaci s výbušninami. Znalec jednoznačně a kategoricky uvedl, že vznik nového úrazu, ztráta jednoho oka vylučuje žalobce z práce anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova. A v případě žalobce ztráta jednoho oka vzniklá při úrazu dne datum je trvalého a nevratného rázu. Jde o velmi podstatnou změnu poměrů na straně žalobce, která je způsobilá vyvolat nové posouzení ve vztahu k poměrům, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, tedy náhrady za utrpěný pracovní úraz žalobce u žalovaného dne datum, tedy pro náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Lze jednoznačně souhlasit se žalobcem, že v důsledku nepracovního úrazu, při kterém přišel o pravé oko, se zdravotní stav žalobce a jeho poměry zhoršily. Nicméně aby tato podstatná změna poměrů žalobce neměla vliv na další vyplácení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, musela by být prokázána příčinná souvislost mezi pracovním úrazem žalobce ze dne datum, resp. jeho následky, a nepracovním úrazem žalobce ze dne datum. Tato příčinná souvislost však prokázána nebyla. Ostatně toto zcela jednoznačně uvedl znalec příjmení celé jméno znalce, anonymizováno, když po důkladném studiu zdravotnické dokumentace žalobce nezjistil, že by úraz ze dne datum jakýmkoliv způsobem souvisel s předchozím pracovním úrazem ze dne datum. Znalec nenalezl žádný doklad, který by tento nepracovní úraz žalobce jakýmkoliv způsobem dával do souvislosti s poškozením zdraví žalobce ze dne datum. Jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 2. 2013 sp. zn. 21 Cdo 1763/2012„ z hlediska naplnění příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem (jeho následky) a pozdějším onemocněním (zhoršením zdravotního stavu) nemůže stačit pouhé připuštění možnosti vzniku onemocnění (zhoršení zdravotního stavu) poškozeného v důsledku pracovního úrazu (jeho následku), nýbrž musí být tato příčinná souvislost postavena najisto“. A právě citovaným zcela jednoznačným závěrem znalce příjmení celé jméno znalce, anonymizováno, že ve zdravotní dokumentaci žalobce nenalezl žádný doklad, který by tento nepracovní úraz žalobce jakýmkoliv způsobem dával do souvislosti s jeho pracovním úrazem, postavil zcela najisto, že mezi oběma úrazy žalobce není žádná příčinná souvislost. Ve shora citovaném usnesení Nejvyšší soud ČR odkazuje na ustálenou soudní praxi, že onemocnění nebo zhoršení zdravotního stavu, jež nejsou v příčinné souvislosti s utrpěným pracovním úrazem poškozeného a jež samy o sobě vylučují jakoukoliv výdělečnou činnost, znamenají podstatnou změnu poměrů poškozeného ve smyslu dříve ust. § 202 odst. 1 zák. práce, zák. č. 65/65 Sb., resp. ust. § 390 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce ve znění účinném do 1. 10. 2015, či nyní aktuálně dle ust. § 271u zák. práce. Znovu tento závěr uvedl i např. ve svém usnesení ze dne datum, když uvedl, že„ změny v úpravě svých povinností ve smyslu ust. § 390 odst. 1 ZP se může zaměstnavatel úspěšně domáhat nejen v případě onemocnění nebo zhoršení zdravotního stavu poškozeného zaměstnance, jež nejsou v příčinné souvislosti s utrpěným pracovním úrazem (jeho následky) a jež samy o osobě vylučují jakoukoliv výdělečnou činnost, ale i tehdy, jestliže tato onemocnění (zhoršení zdravotního stavu) sice nemají za následek úplnou ztrátu pracovní způsobilosti poškozeného, ale znemožňují mu výkon práce, kterou konal před vznikem škody.“ A to je i případ žalobce, jehož nepracovní úraz ze dne datum mu sice nepřivodil vyloučení jakékoli výdělečné činnosti – žalobce pracuje v trvalém pracovním poměru u územní celek jako uklízeč veřejného prostranství, - ale trvale jej vyloučil z výkonu práce v podzemí anonymizována dvě slova, tedy u žalovaného, na pracovním zařazení anonymizováno, směnového anonymizována dvě slova. Jedná se tedy o tak podstatnou změnu poměrů na straně žalobce (poškozeného), která umožňuje žalovanému úspěšně se domáhat zrušení své povinnosti platit žalobci (poškozenému) nadále náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti pro pracovní úraz ze dne datum. Proto tedy soud shledal postup žalovaného, resp. pojišťovny anonymizováno, která za žalovaného žalobci náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vyplácela, správným a proto také žalobu žalobce na výplatu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti jako nedůvodnou zamítl.

23. A protože jde o rozhodnutí, kterým se řízení před soudem končí, rozhodoval soud i o nákladech řízení (§ 151 odst. 1 o.s.ř.) a rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byl plně úspěšný žalovaný, který nebyl v řízení před soudem zastoupen advokátem. Náklady řízení žalovaného tedy tvoří paušální náhrada nákladů tohoto řízení ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhl. č. 254/2015 Sb. za 5 úkonů po částka (vyjádření k žalobě ze dne datum, písemné vyjádření k doplnění žaloby ze dne datum a účast při jednání soudu ve dnech datum, datum a datum) a 1 úkon po částka (vyjádření ke znaleckému posudku ze dne datum) v celkové výši částka a náhrada cestovních nákladů z obec do sídla soudu a zpět vždy v celkové délce 70 km motorových vozidlem značka automobilu, registrační značka, s kombinovanou spotřebou 5,0 l nafty/100km, při ceně PHM částka a opotřebení vozidla ve výši 4 Kč/km dle vyhl. č. 463/2017 Sb. za cesty konané k jednání soudu dne datum a datum ve výši 2 x 383,25, tj. částka a při ceně PHM částka a opotřebení vozidla 4,40 Kč/km dle vyhl. č. 589/2020 Sb. za cestu k jednání soudu dne datum ve výši částka Náklady řízení žalovaného tak celkem činí částku částka a k úhradě této částky soud také žalobce zavázal, když současně stanovil lhůtu splatnosti a platební místo.

24. V tomto řízení také ale vznikly náklady řízení státu, když vyplatil znalečné znalci příjmení celé jméno znalce, anonymizováno, ve výši částka. Dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Protože to byl žalobce, kdo byl v této věci zcela neúspěšnou stranou, a protože soud u něho neshledal předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a protože žalobce i přesto, že mu byla tato povinnost uložena soudem, neuhradil na záloze na znalecký posudek ničeho, tak žalovanému uložil povinnost zaplatit náklady řízení státu v uvedené výši, tedy v částce částka, když současně stanovil lhůtu splatnosti a platební místo. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu jeho písemného vyhotovení a to prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v obec se sídlem adresa. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího plnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.