12 C 371/2013

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou se sídlem adresa , rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Trávníčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená obecnou zmocněnkyní titul . jméno celé jméno žalované bytem adresa žalované 2. titul celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro: rozdělení nemovitostí po zemřelém

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], bytem [adresa žalobkyně], [titul] [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], bytem [adresa žalovaného], a [celé jméno žalované], [rodné číslo], bytem [adresa], [obec], k nemovitým věcem zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár nad Sázavou, na [list vlastnictví], pro obec a k.ú. [obec], a to k pozemku p.č. st. 6/2 – zast. pl. a nádvoří o výměře 144 m2, jehož součástí je stavba: bez čp/če, jiná stavba (stavba stojí na pozemku p.č. st. 6/2) a pozemkům p.č. st. 7 – zast. pl. a nádvoří o výměře 214 m2, p. xanon [číslo] – orná půda o výměře 108568 m2, p. xanon [číslo] – lesní pozemek o výměře 14131 m2, p. xanon [číslo] – lesní pozemek o výměře 1918 m2, p. [číslo] – lesní pozemek o výměře 3503 m2, p. [číslo] – ost. pl. o výměře 90 m2, p. [číslo] – lesní pozemek o výměře 7833 m2, p. [číslo] – ost. pl. o výměře 245 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 111 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 101 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 194 m2, p. [číslo] – lesní pozemek o výměře 6903 m2, p. [číslo] – ost. pl. o výměře 18 m2, p. xanon [číslo] – ost. pl. o výměře 927 m2, p. xanon [číslo] – trvalý travní porost o výměře 3978 m2, p. xanon [číslo] – lesní pozemek o výměře 20670 m2, p. [číslo] – orná půda o výměře 17185 m2, p. [číslo] – orná půda o výměře 21853 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 7352 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 2842 m2 a p. [číslo] – ost. pl. o výměře 408 m2, se zrušuje.

II. Nemovité věci, a to pozemky zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár nad Sázavou, na [list vlastnictví], pro obec a k.ú. [obec], a to p.č. st. 7 – zast. pl. a nádvoří o výměře 214 m2, p. xanon [číslo] – orná půda o výměře 108568 m2, p. xanon [číslo] – lesní pozemek o výměře 14131 m2, p. xanon [číslo] – lesní pozemek o výměře 1918 m2, p. [číslo] – lesní pozemek o výměře 3503 m2, p. [číslo] – ost. pl. o výměře 90 m2, p. [číslo] – lesní pozemek o výměře 7833 m2, p. [číslo] – ost. pl. o výměře 245 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 111 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 101 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 194 m2, p. [číslo] – lesní pozemek o výměře 6903 m2, p. [číslo] – ost. pl. o výměře 18 m2, p. xanon [číslo] – ost. pl. o výměře 927 m2, p. xanon [číslo] – trvalý travní porost o výměře 3978 m2, p. xanon [číslo] – lesní pozemek o výměře 20670 m2, p. [číslo] – orná půda o výměře 17185 m2, p. [číslo] – orná půda o výměře 21853 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 7352 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 2842 m2 a p. [číslo] – ost. pl. o výměře 408 m2, se přikazují do rovnodílného spoluvlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], a první žalované [celé jméno žalované], [rodné číslo].

III. Pozemek p.č. st. 6/2 – zast. pl. a nádvoří o výměře 144 m2, jehož součástí je stavba: bez čp/če jiná stavba (stavba stojí na pozemku p.č.: st. 6/2) se přikazuje do výlučného vlastnictví druhého žalovaného [titul] [celé jméno žalovaného], [rodné číslo].

IV. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] je povinna zaplatit druhému žalovanému [titul] [celé jméno žalovaného] na vypořádání jeho spoluvlastnického podílu částku 1 331 205,50 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. První žalovaná [celé jméno žalované] je povinna zaplatit druhému žalovanému [titul] [celé jméno žalovaného] na vypořádání jeho spoluvlastnického podílu částku 1 331 205,50 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady řízení ve výši 22 823,80 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. První žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady řízení ve výši 22 823,80 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Druhý žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady řízení ve výši 22 823,80 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne [datum] se tehdy ještě nezletilá žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil a vypořádal její podílové spoluvlastnictví se žalovanými [celé jméno žalované] a [celé jméno původní účastnice], když uvedla, že spolu s těmito žalovanými má v podílovém spoluvlastnictví nemovité věci uvedené ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, když žalobkyně a první žalovaná jsou vlastnicemi spoluvlastnického podílu každá ve výši id. ¼ a druhá žalovaná potom ve výši id. ½ (v průběhu řízení došlo ke změně označení těchto nemovitých věcí v důsledku změny operátu). Spoluvlastnicemi těchto nemovitých věcí se staly na základě usnesení Městského soudu v Brně čj. 86 D 283/2005 po zemřelém [jméno] [příjmení]. Žalobkyně a první žalovaná potom jsou spoluvlastnicemi, každá ve výši id. ½, pozemků p. [číslo] [webová adresa] ve výměře 1445 m2 a p.č. st. 98- [webová adresa] a nádvoří ve výměře 141 m2, zapsaných v kat. nem. na [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec]. Dle žalobkyně nemovité věci od smrti [jméno] [příjmení] chátrají vzhledem k tomu, že nemají jasně stanoveného majitele. Žádný z účastníků nemá zájem vkládat investice do zvelebování a oprav společného majetku, když konkrétně budova stodoly bez čp/če na p. č. st. 6/2 má značně poškozenou vazbu, střecha hrozí zřícením, obvodové zdivo je popraskané a postupně se rozpadá. Druhá žalovaná [celé jméno původní účastnice] zdědila v roce 1999 od otce [jméno] [příjmení] nemovitost [adresa] a pozemek p. č. st. 6/1 a s výjimkou vystavění základů na hranici pozemků 6/1 a [číslo], které provedla bez stavebního povolení, se na sečení a úklidu společných pozemků, úklidu lesních porostů za celou dobu nikterak nepodílela, naopak spoluvlastníkům všemožně brání v jakýchkoliv aktivitách za účelem údržby a zvelebení. Vzhledem tomu, že žalobkyně a první žalovaná jsou vystaveny šikanování a útlakům ze strany [celé jméno původní účastnice] a jejích synů, jsou vztahy v rodině narušeny, dohoda se tedy zdá být nereálná. Žalobkyně navrhovala tedy podílové spoluvlastnictví účastnic zrušit a vypořádat tak, aby každá ze spoluvlastnic obdržela svůj reálný spoluvlastnický podíl a případným oceněním nemovitostí by došlo k finančnímu dorovnání. Posléze svůj návrh na vypořádání spoluvlastnictví účastníků změnila tak, že se žalobkyně a první žalovaná stanou rovnodílnými spoluvlastnicemi předmětných nemovitostí a druhé žalované vyplatí její vypořádací podíl ve výši dle znaleckého posudku.

2. První žalovaná s podanou žalobou souhlasila a uvedla, že souhlasí s návrhem žalobkyně na vypořádání podílového spoluvlastnictví. Posléze uvedla, že druhý žalovaný má přístup do svého domu z veřejné cesty p. [číslo] dále ze svých pozemků [adresa].

3. Druhá žalovaná k žalobě uvedla, že navrhované rozdělení není spravedlivé, neboť pozemky, které si chce ponechat žalobkyně ve vlastnictví spolu s první žalovanou a které přiléhají k obci, mají podstatně vyšší hodnotu než pozemky obci vzdálenější, k rozdělení bude nutné tržní ocenění pozemků, aby bylo rozdělení spravedlivé. Dále uvedla, že úkon je činěn v neprospěch nezl. žalobkyně. Pokud jde o tvrzení, že nemá zájem o investice do stodoly na p. č. st. 6/2, potom toto není pravdou, stodola stojí nad jejími nemovitostmi a případné zřícení by je postihlo. Je pravdou, že nemovitost neudržuje, a to z jediného důvodu, že od této stodoly má klíče [jméno] [příjmení], což uvedla [celé jméno žalobkyně] ve sporu 14 C 182/2008. 4. [titul] [celé jméno žalovaného], který následně do řízení vstoupil na místo druhé žalované, uvedl, že stodola na pozemku p.č. st. 6/2 podle jeho názoru byla vždy součástí zemědělské usedlosti [adresa], proto by ji chtěl do svého výlučného vlastnictví spolu s částí pozemku p. [číslo] pro kterou je již vypracován geometrický plán, a jedná se o výměru 207 m2. Poukázal rovněž na to, že pouze z jeho dvora je přístup do sklepa v objektu stodoly. Není pravdou, že by pro stodolu neměl využití, neboť obhospodařuje pozemky, které však nejsou předmětem tohoto řízení.

5. V reakci na toto tvrzení druhého žalovaného potom žalobkyně ve shodě s první žalovanou uvedly, že předmětná stodola je jediným hospodářským stavením, které má dům [adresa] k dispozici. Ve stodole je bez problémů možné uschovat zemědělské nářadí, stroje pro obhospodařování pozemků. Pozemek před touto stodolou je v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a první žalované, který také umožňuje parkování velkých strojů. Podle jejich názoru lze předmětnou stodolu reálně rozdělit a druhý žalovaný má přístup k této stodole po pozemku p.č. st. 6/1, který je jeho vlastnictvím. Obě potom také poukazovaly na historické rodinné vazby na předmět spoluvlastnictví a svůj zájem nadále nemovitosti v rámci historické vazby v souladu s jejich určením, na rozdíl od druhého žalovaného, který je schopen nemovitosti prodat, užívat.

6. První žalovaná posléze ještě uvedla, že předmětné nemovitosti historicky patřily rodině [příjmení]. Tato rodina dbala na to, aby nemovitosti zůstaly pohromadě a aby byly obhospodařovány. Její rodina by ráda na tuto tradici navázala, starají se jak o pozemky zemědělské, tak i lesní. [jméno] [příjmení] byl dědeček druhého žalovaného, ke sporné stodole uvedla, že ta je samostatnou budovou. Druhý žalovaný si na ni dělá nárok, i když jeho zemědělská usedlost má dostatek prostor pro skladování.

7. Stanoviska stran ohledně způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví se v průběhu řízení mírně měnila, až se nakonec ustálila na tom, že se žalobkyně a první žalovaná se stanou rovnodílnými spoluvlastnicemi předmětných pozemků včetně staveb, tedy i stodoly, které jsou jejich součástí a druhému žalovanému vyplatí jeho vypořádací podíl. Naproti tomu druhý žalovaný posléze navrhoval, aby se žalobkyně a první žalovaná staly rovnodílnými spoluvlastnicemi nemovitých věcí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku oproti vyplacení podílu druhému žalovanému a on by se stal výlučným vlastníkem nemovité věci uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku. Je třeba ovšem také zmínit to, že se účastníci v průběhu řízení pokoušeli o smírné vyřešení sporu, ale žádný z těchto pokusů nedošel naplnění (viz např. korespondence účastníků ze dne [datum] a [datum] či [datum] či posléze mimosoudní jednání po jednání konaném dne [datum]). Pro odstranění případných pochybností soud uvádí, že všechny tři strany sporu si nárokovaly pozemek p.č. st. 6/2, jehož součástí je stavba stodoly.

8. Ve vztahu k dřevěné stavbě SKÁLÍ na pozemku p. [číslo] v kat. území [obec] žalobkyně ve shodě s první žalovanou uvedla, že objekt nebyl nikdy kolaudován, nejsou k němu žádné technické ani jiné stavební dokumenty, jako rekreační chata objekt reálně užíván není a nikdy nebyl, byl nabídnut mysliveckému sdružení, to jej ale nikdy nevyužívalo, toliko druhý žalovaný jej příležitostně užíval jako objekt pro technické zázemí pro společenskou akci. Objekt je využitelný maximálně jako sklad materiálu bez jakéhokoliv zabezpečení či jako krmelec. Samostatně je tento objekt neprodejný, pozemek pod chatkou není pozemkem stavebním. Hovoří o této stavbě jako o lesní boudě, kterou postavil [titul] [celé jméno žalovaného] v letech 1988.

9. Druhý žalovaný o této stavbě hovoří jako o dřevěném srubu, který se souhlasem svého dědečka [jméno] [příjmení] a tehdejšího starosty obce Písečně přestavěl z původní dřevěné boudy. Uvedený srub slouží k plnění funkce lesa a byl jeho dědečkem [jméno] [příjmení] nabídnut mysliveckému sdružení v [obec], který byl jeho členem. Ve vztahu k zemědělským pozemkům, o kterých žalobkyně a první žalovaná ve shodě tvrdí, že je obhospodařují, potom uvedl, že toto není pravdou, neboť tyto pozemky jsou v nájmu pana [jméno] [jméno], jak je možné ověřit v evidenci LPIS. Druhý žalovaný nikdy neinkasoval žádné nájemné ani neudělil souhlas k pronájmu.

10. Usnesením ze dne 2. 9. 2013 čj. 12 C 371/2013-43 soud vyzval zákonnou zástupkyni tehdy nezl. žalobkyně k předložení rozhodnutí opatrovnického soudu o schválení úkonu za nezletilou žaloby na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastnic. K témuž soud vyzval nezl. žalobkyni ještě jednou usnesením ze dne 23. 9. 2013 čj. 12 C 371/2013-59. Usnesením z téhož dne čj. 12 C 371/2013-60 potom soud ustanovil nezl. žalobkyni opatrovníka [příjmení] část [obec] – [obec] k jejímu zastupování v této právní věci. Protože zákonná zástupkyně soudu nepředložila souhlas opatrovnického soudu s vedením tohoto sporu, soud usnesením ze dne 18. 11. 2013 čj. 12 C 371/2013-82 podání žalobkyně ze dne [datum] odmítl, první žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal a druhé žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 31 435,80 Kč. Toto rozhodnutí soudu napadl opatrovník nezl. žalobkyně Statutární město Brno, Městská část [obec] [obec], jakož i zákonná zástupkyně nezl. žalobkyně. Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě, potom svým usnesením ze dne 6. 3. 2014 čj. 54 Co 75/2014-99 změnil rozhodnutí soudu I. stupně tak, že se návrh žalobkyně ze dne [datum] neodmítá. Rozsudkem ze dne 20. 5. 2014 čj. 83 P 20/2006-95 Městský soud v Brně udělil matce [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], souhlas k podání žaloby na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem a vedení řízení za nezl. [celé jméno žalobkyně], nar. 13 11. 2002, u zdejšího soudu pod sp. zn. 12 C 371/2013. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. V návaznosti na uvedený rozsudek potom soud usnesením ze dne [datum] čj. 12 C [číslo] zrušil ustanovení Městské části [obec] [obec] opatrovníkem nezl. žalobkyně. Toto rozhodnutí ale napadla odvoláním druhá žalovaná [celé jméno původní účastnice] Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě, její odvolání usnesením ze dne 18. 2. 2015 čj. 54 Co 1013/2014-135 odmítl. Usnesením ze dne 17. 7. 2015 čj. 12 C 371/2013-228 soud přiznal tehdy nezl. žalobkyni osvobozena od soudního poplatku v plné výši, a to pro řízení před soudem I. stupně.

11. K návrhu žalobkyně potom soud usnesením ze dne 7. 10. 2015 čj. 12 C 371/2013-272 vyhověl návrhu tehdy ještě stále nezl. žalobkyně ze dne [datum] a připustil, aby do řízení vstoupil na místo druhé žalované [celé jméno původní účastnice] její syn [titul] [celé jméno žalovaného], [datum narození], s tím, že druhé žalované a nezl. žalobkyni vůči sobě navzájem nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno. K odvolání druhé žalované potom Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě, usnesením ze dne 5. 9. 2016 čj. 54 Co 881/2015-280 rozhodl tak, že změnil rozhodnutí soudu I. stupně tak, že se o nákladech řízení mezi žalobkyní a původní druhou žalovanou nerozhoduje. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

12. Dne [datum] potom druhý žalovaný [titul] [celé jméno žalovaného] vznesl námitku věcné nepříslušnosti zdejšího soudu k projednání a rozhodnutí této věci, v důsledku čehož jednání konané dne [datum] soud odročil a věc předložil k rozhodnutí Vrchnímu soudu v Olomouci. Tento soud potom usnesením ze dne [datum] čj. Ncp 98/ 2017 [číslo] rozhodl, že k projednání a rozhodnutí této věci je skutečně příslušný zdejší soud. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].

13. Dne [datum] žalobkyně podala odvolání proti usnesení o znalečném pro [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 11. 12. 2018 čj. 12 C 371/2013-437 Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě o jejím odvolání rozhodl usnesením ze dne 21. 3. 2019 čj. 72 Co 106/2019-488 tak, že napadené rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil. Právní moci tato rozhodnutí nabyla dne [datum].

14. Soud usnesením ze dne 5. 5. 2020 čj. 12 C 371/2013-679 rozhodl o odměně a náhradě hotových výdajů ustanoveného znalce [titul] [celé jméno znalce], kterou mu přiznal ve výši 79 671,50 Kč. Toto rozhodnutí soudu bylo napadeno odvoláním první žalované a žalobkyně. Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě, usnesením ze dne 20. 7. 2020 čj. 54 Co 188/2020-699 napadené rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Soud proto znovu rozhodoval o odměně a náhradě hotových výdajů znalce [titul] [celé jméno znalce], a to usnesením ze dne 10. 12. 2021 čj. 12 C 371/2013-706, když znalci [titul] [celé jméno znalce] znovu přiznal odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 79 671,50 Kč. Toto usnesení nabylo právní moci [datum], protože již odvoláním napadeno nebylo.

15. Z provedeného dokazování, a to z darovací smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že touto smlouvou dárci [jméno] [příjmení], [datum narození] a [titul]. [jméno] [příjmení], [datum narození], darovali tehdy nezl. [jméno] [příjmení], [datum narození], a nezl. [celé jméno žalované], [datum narození], nemovitosti zapsané v kat. nem. na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], pozemek p.č. st. 98-zast. pl., objekt bydlení, a dále pozemky p. [číslo] st. 98 v obci a kat. území [obec], zapsané na LV [číslo] to každému z obdarovaných rovným dílem, s právními účinky vkladu práva ke dni [datum].

16. Z usnesení Městského soudu v Brně ze dne 9. 12. 2011 čj. 86 D 283/2005-201, které nabylo právní moci dne [datum], soud zjistil, že v řízení o dědictví po zemřelém [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], byla schválena dohoda o vypořádání dědictví, podle které mimo jiné nemovitosti v obci a kat. území [obec], zapsané na LV [číslo] to budovu bez čp/če (jiná stavba) na p.č. st. 6/2 a pozemky p.č. st. [číslo] pl. a nádvoří, p.č. st. 7-zast. pl. a nádvoří, p. [číslo] pozemek, p. [číslo] pozemek, p. [číslo] pozemek, p. [číslo] pl., p. [číslo] pozemek, p.č. [webová adresa], p. [číslo] travní porost, p. [číslo] travní porost, p. [číslo] travní porost, p. [číslo] pozemek, p.č. [webová adresa], p.č. [webová adresa], p. [číslo] travní porost a p. [číslo] pozemek a dále pozemky ve zjednodušené evidenci – parcely Původ pozemkový katastr (PK): [číslo], 163, 164, 165, 166, 171, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a 586 nabývají poz. dcera [celé jméno původní účastnice], [datum narození], k id. ½, poz. vnučka [celé jméno žalované], [datum narození], k id. ¼, a poz. vnuk [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], k id. ¼. Dědička poz. dcera [celé jméno původní účastnice] potom byla povinna vyplatit poz. vnučce [celé jméno žalované] na dědický podíl částku ve výši 6 400 Kč. Z odůvodnění tohoto usnesení potom vyplynulo, že právní nástupkyní zemř. [jméno] [příjmení] se stala jeho nezl. dcera [celé jméno žalobkyně], [datum narození]. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí potom soud zjistil, že v rámci řízení o dědictví rozhodující soud zjistil, že zůstavitel ještě za svého života dne [datum] podal u Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou žalobu proti žalované [celé jméno žalované] s návrhem, aby tento soud určil, že žalobce je vlastníkem nemovitostí v obci a kat. území [obec], které předtím [celé jméno žalované] daroval s tím, že v době uzavření darovací smlouvy nebyl způsobilý k tomuto právnímu úkonu. Okresní soud ve Žďáře nad Sázavou svým rozsudkem ze dne 8. 1. 2010 čj. 11 C 186/2004-225 žalobě [jméno] [příjmení] vyhověl a určil, že tento byl ke dni své smrti vlastníkem shora uvedených nemovitostí v obci a kat. území [obec]. Rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 9. 11. 2020 čj. 54 Co 483/2010-301. Dovolání [celé jméno žalované] proti uvedeným rozsudkům Nejvyšší soud usnesením ze dne 30. 8. 2011 čj. 30 Cdo 1357/2011-345 odmítl.

17. Z výpisu z kat. nemovitostí ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a první žalovaná jsou v katastru nemovitostí zapsány jako spoluvlastnice, každá s podílem o velkosti id. ½, pozemku p.č. st. [webová adresa] a nádvoří ve výměře 141 m2 a pozemku p. [číslo] pl. ve výměře 1445 m2, zapsanými na [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec], a to žalobkyně na základě usnesení Městského soudu v Brně ze dne 18. 8. 2011 sp. zn. 60 D 522/2007 a první žalovaná na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Dne [datum] byl na tomto LV proveden zápis dle rozsudku zdejšího soudu ze dne 29. 1. 2018 sp. zn. 14 C 182/2008-590 a rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě, ze dne 11. 10. 2018 sp. zn. 72 Co 135/2018-636 s právními účinky vkladu k okamžiku [datum] věcného břemene – služebnost stezky a cesty v rozsahu de geometrického plánu [číslo] když se jednalo o oprávnění pro parcelu st. 6/2 a povinnost k parcele p. [číslo].

18. Z výpisu z kat. nemovitostí ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a první žalovaná jsou v katastru nemovitostí zapsány jako spoluvlastnice, každá s podílem o velkosti id. ¼, a druhá žalovaná [celé jméno původní účastnice], jako třetí spoluvlastnice s podílem id. ½, pozemků p.č. st. [číslo] pl. a nádvoří, p.č. st. 7-zast. pl. a nádvoří, p. [číslo] pozemek, p. [číslo] pozemek, p. [číslo] pozemek, p. [číslo] pl., p. [číslo] pozemek, p.č. [webová adresa], p. [číslo] travní porost, p. [číslo] travní porost, p. [číslo] travní porost, p. [číslo] pozemek, p.č. [webová adresa], p.č. [webová adresa], p. [číslo] travní porost a p. [číslo] pozemek, budovy bez čp/če jiná st. na parcele st. 6/2 a dále pozemků ve zjednodušené evidenci – parcely Původ pozemkový katastr (PK): [číslo], 163, 164, 165, 166, 171, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a 586, zapsanými na [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec].

19. Z Orientačního snímku katastrální mapy č. zak. [číslo] a ze snímku grafického přehledu parcel č. zak. 202/ 2015 [číslo] soud zjistil vyznačení jednotlivých nemovitých věcí v mapě a jejich polohu v obci a kat. území [obec].

20. Z obsahu připojeného spisu zdejšího soud sp. zn. 14 C 182/2008 soud zjistil, že žalobou ze dne [datum] se druhá žalovaná [celé jméno původní účastnice], zde v postavení žalobkyně, domáhá vůči žalovaným [celé jméno žalované] a [jméno] [příjmení] zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni k pozemku xanon [číslo] v obci a kat. území [obec] ve prospěch současného vlastníka budovy [adresa] postavené na pozemku p.č. st. 6/1 v obci a kat. území [obec], kterým je žalobkyně [celé jméno původní účastnice], a každého dalšího vlastníka budovy [adresa] postavené na pozemku p. č. st. 6/1 v obci a kat. území [obec], spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek xanon [číslo] v obci a kat. území [obec]. Ve věci ustanovený znalec z oboru geodézie a kartografie [titul]. [jméno] [příjmení] znaleckým posudkem ze dne [datum] potom měl za úkol vyhotovit geometrický plán pro zaměření zamýšleného zřízení práva cesty (přístupu a příjezdu) k pozemku p. [číslo] v obci a kat. území [obec] ve prospěch současného vlastníka budovy [adresa] postavené na pozemku p.č. st. 6/1 v obci a kat. území [obec], spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek p. [číslo] v obci a kat. území [obec], a dále zaměření zamýšleného přístupu a příjezdu do stodoly bez č.p. či č.e. na pozemku p. č. st. 6/2 přes pozemek p. [číslo] oddělený z pozemku p. [číslo]. Znalec s odůvodněním, že nelze předjímat budoucí vlastnické vztahy k nemovitostem považoval za vhodné vymezit zvlášť pruh k budově [adresa] a zvlášť pruh k budově stodoly. Zároveň se tím splní podmínka co nejmenšího omezování vlastnických práv vlastníka pozemku p. [číslo]. Z důvodu předběžné opatrnosti znalec zpřístupňuje budovu [adresa] na pozemku p.č. st. 6/|1 až k místu jihovýchodního rohu stodoly, neboť je možné, že po obnovení původního půdorysu statku budou právě zde vrata do dvora. Příjezdový pruh je na severozápadní straně omezen opěrnou zdí. V místě nájezdu z obecní komunikace znalec zvolil šířku 5,8 m, která umožňuje příjezd i nákladnímu automobilu. Příjezdový pruh ke stodole na pozemku p.č. st. 6/2 je přizpůsoben u severní části šířce vrat stodoly. Znalec přizpůsobil průběh příjezdového pruhu stávající opěrné zdi, když na jejím konci šířku pruhu rozšířil přiměřeně jízdě v oblouku. V místě nájezdu z obecní komunikace znalec zvolil stejnou šířku jako pro příjezd k budově [adresa]. Protože znalec zvolil řešení dvou příjezdových pruhů pro každou budovu zvlášť, je třeba vyhotovit také dva geometrické plány pro vymezení každého případného věcného břemene zvlášť. Znalec vyhotovil pro přístup a příjezd ke stodole na pozemku p.č. st. 6/2 geometrický plán [číslo] pro přístup a příjezd k budově [adresa] vyhotovil geometrický plán č. zak. [číslo]. V návaznosti na tyto geometrické plány potom žalobkyně [celé jméno původní účastnice] navrhla změnu žaloby a soud usnesením ze dne 5. 12. 2013 čj. 14 C 192/2008-308 tuto změnu žaloby připustil. Usnesením ze dne 21. 10. 2014 čj. 14 C 182/2008-418 potom bylo toto řízení přerušeno do doby pravomocného skončení řízení vedené zdejším soudem pod sp. zn. 12 C 371/2013. Z rozsudku o zřízení práva nezbytné cesty, mezitímního rozsudku, ze dne 29. 1. 2018 čj. 14 C 182/2008-590 soud zjistil, že soud jím zřídil právo odpovídající věcnému břemeni k pozemku p.č. st. 6/2, obec a kat. ú. [obec], a budově (stodole) bez čp/če na pozemku p.č. st. 6/2, obec a kat. ú. [obec], a to právo přístupu a příjezdu k pozemku p.č. st. 6/2 přes část pozemku p. [číslo] obec a k. ú. [obec], oddělenou z pozemku p. [číslo] geometrickým plánem č. zak. [číslo] znalce [titul]. [jméno] [příjmení], [obec a číslo], [PSČ] [obec], a vyznačenou šrafováním v tomto geometrickém plánu, kde oprávněným bude vlastník pozemku p.č. st. 6/2 a povinným bude vlastník pozemku p. [číslo] přičemž předmětný geometrický plán [číslo] znalce [titul]. [jméno] [příjmení] je nedílnou součástí tohoto rozsudku (výrok I.). Žaloba, podle které by mělo být rozhodnuto o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni k pozemku p.č. st. 6/1, obec a k. ú. [obec], a k budově [adresa] na pozemku p.č. st. 6/1, obec a k. ú. [obec], a to práva přístupu a příjezdu k pozemku p.č. st. 6/1 a budově [adresa] na pozemku p.č. st. 6/1 přes část pozemku p. [číslo] obec a k. ú. [obec], oddělenou z pozemku p. [číslo] geometrickým plánem č. zak. [číslo] znalce [titul]. [jméno] [příjmení], [obec a číslo], [PSČ] [obec], a vyznačenou šrafováním v tomto geometrickém plánu, kde oprávněným bude vlastník pozemku p.č. st. 6/1 a povinným bude vlastník pozemku p. [číslo] byla zamítnuta (výrok II.). Soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce [titul]. [celé jméno žalovaného] má zajištěn přístup ke svému pozemku p.č. st. 6/1 z veřejné komunikace, tedy z pozemku p. [číslo]. Především z místního šetření je zřejmé, že i za stávajících podmínek se může žalobce z pozemku p. [číslo] dostat na svůj pozemek p.č. st. 6/1 jak pěšky, tak i osobním automobilem. Pokud by žalobce zboural část zídky na hranici pozemku p.č. st. 6/1 a xanon [číslo], může se bez potíží dostat na svůj pozemek p.č. st. 6/1 i nákladním automobilem. Na první pohled je zřejmé, že předmětná zídka je v havarijním stavu a jejímu úplnému stržení nic nebrání. Co se týče přístupu ke stodole bez čp/če na pozemku p. č. st. 6/2, tak zde měl soud za to, že právě z důvodu sklonu terénu nemá žalobce zajištěn přístup ke stodole automobilem, a to přesto, že je vlastníkem sousedního pozemku p.č. st. 6/1. Nárok žalobce na zřízení práva přístupu a příjezdu k pozemku p.č. st. 6/2 a ke stodole bez čp/če nacházející se na pozemku p.č. st. 6/2 přes část pozemku p. [číslo] v šíři vyznačené citovaným geometrickým plánem [titul]. [jméno] [příjmení] je důvodný. Žalobce je spoluvlastníkem pozemku p.č. st. 6/2, jehož součástí je předmětná stodola bez čp/če. Žalobce nemá zajištěn přístup k předmětné stodole. Je sice pravdou, že žalobce je vlastníkem sousedního pozemku p.č. st. 6/1, ovšem vzhledem k odlišné úrovni terénu je pro žalobce nereálné dostat se do stodoly jakýmkoliv automobilem. Námitky vznesené žalovanými ([celé jméno žalované] a tehdy ještě nezl. [celé jméno žalobkyně]) jsou v tomto případě nedůvodné. I když žalobce není většinovým spoluvlastníkem předmětného pozemku p.č. st. 6/2, jehož součástí je předmětná stodola bez čp/če, je aktivně legitimován k podání této žaloby. Pokud by soud připustil opak, tak by se jednalo o nepřiměřenou tvrdost vůči žalobci, jelikož je zřejmé, že souhlas s podáním žaloby by od žalovaných určitě nedostal, a byl by tak de facto vyloučen z užívání svého spoluvlastnického podílu na předmětném pozemku a stodole. Proto soud v této části žalobě vyhověl a věcné břemeno zřídil, přičemž součástí rozsudku soud učinil předmětný geometrický plán. K odvolání všech účastníků potom ve věci rozhodoval Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě, a to rozsudkem ze dne 11. 10. 2018 čj. 72 Co 135/2018-636, kterým napadený rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. potvrdil v upraveném znění tak, že se zřizuje věcné břemeno představované služebností stezky a cesty přes služebný pozemek p. [číslo] nacházející se v katastrálním území Písečné, a to v rozsahu vymezeném geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným [titul]. [jméno] [příjmení], ve prospěch pozemku p.č. st. 6/2, nacházejícího se v katastrálním území Písečné, jako pozemku panujícího, přičemž geometrický plán je součástí tohoto rozsudku, a obdobným způsobem potvrdil i výrok II. napadeného rozsudku soudu I. stupně. Odvolací soud se rozsáhle zabýval situací stran pozemku p.č. st. 6/2 (zde je sice opakovaně uváděn pozemek p.č st. 6/1, ale z kontextu je zřejmé, že odvolací soud měl na mysli skutečně pozemek p.č. st. 6/2), jehož součástí je stavba-stodola bez čp./če., když uvedl, že v řízení nebylo sporu o tom, že tento pozemek je užíván k jedinému účelu, a to jako pozemek, který je zastavěn stodolou, která je jeho součástí, stejně jako nebylo sporu o tom, že tento pozemek není přístupný z veřejné komunikace nacházející se na pozemku p. [číslo] že však sousedí s pozemkem p. č. st. 6/1, který je ve vlastnictví žalobce, že právě z pozemku žalobce je vstup do sklepa nacházejícího se pod částí stodoly. Pro rozhodnutí v této věci bylo proto nezbytné posoudit, zda takový přístup do stodoly na pozemku p.č. st. 6/2 lze pro žalobce považovat za dostatečný, příp. zda po něm lze spravedlivě požadovat, aby si přímo do stodoly zřídil vstup ze svého pozemku p.č. st. 6/1. V řízení nebylo sporu mezi účastníky o tom, že budova na pozemku p.č. st [číslo] byla a stále je stodolou – tedy zemědělskou stavbou určenou k uskladňování zemědělských produktů či zemědělských strojů a nástrojů. Z rozměrů budovy, stejně jako ze skutečnosti, že přístup do ní je především dvoukřídlými vraty, je zřejmé, že byla určena ke skladování věcí objemnějších. Skutečnost, že v současnosti je její stavební stav zhoršen, na této charakteristice dle názoru odvolacího soudu nic nemění, je zjevně důsledkem zejména zanedbané údržby (kterou lze v tomto případě stěží vyčítat pouze žalobci, když tomu náleží stejný spoluvlastnický podíl jako oběma žalovaným dohromady). Jako zcela nepřípadné odvolací soud omítl námitky žalovaných o životnosti stodoly, která již v roce 2004 měla být nejvýše deset let. Ani z porovnání fotodokumentace pořízené soudem I. stupně v roce 2012 a potom v roce 2017 nebylo možno dovodit, že by se za dobu posledních pěti let stavební stav stodoly nějak výrazně zhoršil. O účelovosti argumentace žalovaných v této části svědčí i skutečnost, že ač namítaly, že stodola je na konci své životnosti (a že k tomu soud I. stupně nepřihlédl), druhá žalovaná argumentovala i tím, že stodolu její rodina nezbytně potřebuje k zemědělskému hospodaření, že se jedná o jedinou budovu, kterou mohou k tomuto účelu využít. Je-li stodola charakterizována tak, jak je výše popsáno, úvaha o tom, že dostatečný přístup do ní může být přístup přes sklep, nacházející se pod částí stodoly a z něj přes otvor sloužící ke shozu brambor do tohoto sklepa, je podle názoru odvolacího soudu očividným nesmyslem. Je zjevné, že podobným způsobem nelze budovu k jejímu účelu (tedy ukládání i objemnějších věcí) užívat. K naplnění tohoto účelu je zapotřebí, aby přístup ke stodole zajišťoval možnost vjezdu či alespoň bezprostředního příjezdu dopravních prostředků včetně nákladních k vratům stodoly. Odvolací soud dále mimo jiné uvedl, že z podoby stodoly, která se zjevně o desetiletí neměnila, jak je patrno z porovnání fotodokumentace pořízené soudem I. stupně s historickou fotografií zachycující stodolu a původní podobu zemědělské usedlosti [adresa] opakovaně předložené žalobcem) a nacházející se též ve znaleckém posudku znalce [titul]. [jméno] [příjmení]), je zjevné, že vstup do stodoly je a historicky v minulosti též byl stávajícími vraty přes pozemek p. [číslo] tedy právě takový, jakého se v podobě nezbytné cesty domáhá žalobce. S ohledem na tento závěr pak měl odvolací soud za nedůvodné námitky žalovaných, že zřízením nezbytné cesty, které se žalobce domáhá, by je jako vlastníky pozemku p. [číslo] nepřiměřeně zatížil, neboť část tohoto pozemku před stodolou užívají k parkování zemědělské techniky či (jak zmíněno dříve) uvažují o výstavbě garáží na této části pozemku. Nepatřičnost těchto námitek odvolací soud spatřoval především v již zmíněné skutečnosti, že žalobce se domáhá přístupu k pozemku p.č. st. 6/2 (a tedy stodoly na něm postavené) právě v rozsahu, v jakém tento přístup musel být vždy i v minulosti. Odvolací soud připomněl, že zřízením služebnosti v rozsahu požadovaném žalobcem pak parkování i větších vozidel na vyasfaltované ploše pozemku xanon [číslo] zcela nebrání – například nákladní automobil zaparkovaný před stodolou při místním šetření provedeném soudem I. stupně dne [datum] se (jak patrno z pořízené fotodokumentace) zjevně nacházel již na té části pozemku, na kterou se požadovaná služebnost v rozsahu vymezeném geometrickým plánem nevztahovala. Okolností, pro kterou by měl být shledán nedůvodným návrh žalobce na zřízení přístupu na pozemek p.č. st. 6/2 v požadovaném rozsahu, pak dle odvolacího soudu není ani žalovanými namítaná skutečnost, že žalobce o užívání stodoly dlouhodobě neprojevuje faktický zájem, nezajímá se o její stav, že pozemek p.č. st. 6/1 včetně budov na něm postavených k zemědělskému hospodaření nevyužívá. Užívání stodoly ze strany žalobce zjevně souvisí i se způsobem užívání budov, které jsou součástí pozemku p.č. st. 6/1. [ulice] řízení za účelem přestavby těchto budov vyvolala v minulosti již právní předchůdkyně žalobce, jeho další pokračování a tím i způsob užívání nejen nemovitostí ve vlastnictví žalobce, nýbrž i (alespoň ze strany žalobce) stodoly ve spoluvlastnictví účastníků, je odvislé od výsledku tohoto řízení. Za správný označil odvolací soud i závěr soudu I. stupně o oprávněnosti žalobce domáhat se zřízení nezbytné cesty k této nemovitosti (byť paradoxně oprávněnými ze služebnosti požadované žalobcem by v současnosti byly i žalované, jako spoluvlastnice pozemku p.č. st. 6/2), když žalobci jako spoluvlastníkovi svědčí právo k celé věci v podílovém spoluvlastnictví (§ 1117 o. z.) a tedy dle názoru odvolacího soudu i právo domáhat se ochrany svého spoluvlastnictví v podobě požadavku na zřízení nezbytné cesty. Odvolací soud tedy měl za to, že cesta požadovaná žalobcem v rozsahu vymezeném geometrickým plánem [číslo]) je nezbytná k řádnému užívání stodoly, která je součástí pozemku p.č. st. 6/2, že se nejedná o toliko pohodlnější spojení jako důvod, pro který nelze nezbytnou cestu ve smyslu ust. § 1032 odst. 1 písm. c) o. z. povolit. Za situace, kdy všichni účastníci nabyli spoluvlastnictví k pozemku p.č. st. 6/2 v dědickém řízení, nelze ani uvažovat o tom, že by žalobce nedostatek přístupu způsobil hrubou nedbalostí. Proto odvolací soud měl závěr soudu I. stupně o důvodnosti požadavku žalobce na zřízení nezbytné cesty v rozsahu vymezeném zmiňovaným geometrickým plánem za správný. Uvedené rozsudky nabyly právní moci dne [datum]. Rozsudkem ze dne 18. 10. 2019 čj. 14 C 182/2008-744 potom soud I. stupně rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit každé žalované náhradu za zřízení shora uvedeného věcného břemene, tj. každé ze žalovaných částku 19 940 Kč.

21. Z fotografie stavby lesní chaty soud zjistil podobu a umístění dřevěné chaty SKÁLÍ.

22. Ze šetření na místě samém, které soud provedl dne [datum] soud zjistil mimo jiné, že hranici mezi pozemky p. [číslo] st. 6/1 v obci a kat. území [obec] vyznačuje geodetická značka, že pod stodolou na pozemku p.č. st. 6/2 do cca její poloviny se nachází sklep, který je přístupný pouze z pozemku p.č. st. 6/1, jehož součástí je stavba zem. usedlosti [adresa], dále provedl obhlídku všech pozemků, které žalobkyně učinila předmětem této žaloby včetně pozemku před stodolou a stavby dřevěné chaty SKÁLÍ, o čemž soud pořídil fotografie, kterými posléze také provedl důkaz.

23. Z výpisu z kat. nemovitostí ze dne [datum], jakož i z dne [datum] a ze dne [datum], soud zjistil, že druhá žalovaná [celé jméno původní účastnice], jako třetí spoluvlastnice s podílem id. ½, převedla svůj spoluvlastnický podíl na [titul] [celé jméno žalovaného], [datum narození], a to darovací smlouvou ze dne [datum] s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni [datum], když také v mezidobí došlo ke změně číslování a sloučení některých parcel v důsledku obnovy katastrálního operátu, tak že účastníci jsou aktuálně spoluvlastníky pozemků p.č. st. [číslo] pl. a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, jiná stavba (stavba stojí na pozemku p.č.: st. 6/2), p.č. st. 7-zast. pl. a nádvoří, p. [číslo] půda ve výměře 108568 m2, p. [číslo] pozemek, p. [číslo] pozemek, p. [číslo] pozemek, p. [číslo] pl., p. [číslo] pozemek, p.č. [webová adresa], p. [číslo] travní porost, p. [číslo] travní porost, p. [číslo] travní porost, p. [číslo] pozemek, p.č. [webová adresa], p.č. [webová adresa], p. [číslo] travní porost, p. [číslo] pozemek, p. [číslo] půda ve výměře 17185 m2, p. [číslo] půda ve výměře 21853 m2, p. [číslo] travní porost ve výměře 7352 m2, p. [číslo] travní porost ve výměře 2842 m2 a p.č. [webová adresa] ve výměře 408 m2, zapsanými na [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec]. Dne [datum] byl na tomto LV proveden zápis dle rozsudku zdejšího soudu ze dne 29. 1. 2018 sp. zn. 14 C 182/2008-590 a rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě, ze dne 11. 10. 2018 sp. zn. 72 Co 135/2018-636 s právními účinky vkladu k okamžiku [datum] věcného břemene – služebnost stezky a cesty v rozsahu de geometrického plánu [číslo] když de jednalo o oprávnění pro parcelu st. 6/2 a povinnost k parcele p. [číslo].

24. Z výpisu z kat. nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že [titul] [celé jméno žalovaného], [datum narození], je výlučným vlastníkem pozemku p.č. st. [číslo] pl. a nádvoří o výměře 708 m2, jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], zem. usedlost (stavba stojí a pozemku p.č.: st. 6/1), a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni [datum], zapsaným na [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec].

25. Ze znaleckého posudku vypracovaného [titul] [celé jméno znalce], soudním znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, ze dne [datum] [číslo] 2017 a jeho osobní výpovědi před soudem dne 28. 11. [číslo] soud zjistil, že tento znalec stanovil cenu obvyklou nemovitostí zapsaných v kat. nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec] částkou 3 051 920 Kč. Znalec měl za úkol také zodpovědět otázku, zda stavbu stodoly, která je součástí pozemku p.č. st. 6/2 v kat. ú. [obec], lze z hlediska stavebně technického a stability budovy reálně rozdělit a jakým způsobem. Měl přihlížet ke spoluvlastnický podílům a k tomu, aby se případným reálným rozdělením podstatně nesnížila hodnota budovy a aby nadále sloužila svému účelu, přičemž znalec měl vzít v úvahu i způsob podsklepení budovy. Znalec ve svém posudku ocenil mimo jiné také dřevěnou stavbu lesní chaty SKÁLÍ postavené na části pozemku p. [číslo] u které se účastníci neshodli na osobě vlastníka, a to částkou 28 833,50 Kč. K této stavbě znalec uvedl, že jde o stavbu neevidovanou v katastru nemovitostí, když se jedná o přízemní objekt se sedlovou střechou, dřevostavba je na jednoduchých základech – kamenných patkách, z toho důvodu ji také oceňoval jako věc nemovitou, se stěnami dřevěné konstrukce, opláštění je půlenou dřevnou tyčovinou, strop je rovněž dřevěný, podlaha dřevěná, palubková. Krytina střechy je ze živičné lepenky, okna – okenní otvor s okenicemi bez zasklení. Nevyskytují se zde klempířské prvky, vytápění, rozvody vody, kanalizace, elektroinstalace podkroví. Odhadované stáří je 28 let. Cenu obvyklou této stavby včetně dotčené části pozemku znalec potom stanovil ve výši 50 000 Kč, když zjevně uvažoval o tom, že chata i pozemek jsou ve společném vlastnictví účastníků. Ke stodole, která je součástí pozemku p.č. st. 6/2 v kat. území [obec] potom znalec uvedl, že provedl její podrobnou prohlídku a zjistil, že se jedná o přízemní stavbu zděné konstrukce, krytou sedlovou střechou s malou částí podsklepení na východní straně objektu. Má obdélníkový půdorys s dvojicí velkých vrat uprostřed protilehlých delších stran, stavba je založena na kamenných základech, které jsou dostatečně dimenzovány, bez hydroizolací proti zemní vlhkosti. Svislé obvodové zdivo je z kamene, podlaha z dusané hlíny a se štěrkovým posypem. [příjmení] je dřevěný trámový na části s vrchním záklopem z desek. Střecha je sedlová s krovem dřevěné konstrukce a s krytinou z pálených tašek. Klempířské konstrukce nejsou. [ulice] úprava stěn je hrubou vápennou omítkou. Fasádní omítky nejsou provedeny, schody nejsou. Vrata jsou dřevěná svlakovaná, otočně otevíravá. Elektroinstalace není, ostatní instalace také nejsou zavedeny. Dle informací, které znalec získal na prohlídce je potom stodola v užívání cca od roku [číslo] či [číslo]. Celkový technický stav je zanedbaný, není prováděna údržba. Na východní straně objektu byla zjištěna trhlina ve zdivu. Vstup do I. NP stodoly je možný z pozemku p. [číslo] vstup do sklepa je možný z pozemku p. č. st. 6/1 přes vedlejší stavbu. Cenu obvyklou předmětného pozemku včetně jeho součásti, tedy stodoly, znalec stanovil v částce 200 tis. Kč. Pozemky potom se nacházejí v obci [obec], v jejím západní okrajové části zastavěného území (stavební pozemky vč. stavby stodoly) a dále západním směrem (zemědělské a lesní pozemky vč. trvalých porostů). Trvalé porosty potom jsou ovocné a okrasné, lesní porost se vyskytuje na pozemcích p. [číslo]. Na pozemku p. xanon [číslo] je kopaná studna, skružená DN 1 m, hl. 4,85 m, tehdy bez vody. Znalec uvedl, že obvyklá cena je stanovena ve výši porovnávací ceny, po zvážení všech okolností, vzhledem ke stavu nemovitých věcí, situaci na trhu s nemovitými věcmi, odborné úvaze znalce a použitých metod, když obvyklou cenu pozemků, lesních pozemků vč. trvalých porostů stanovil ve výši 2 801 920 Kč. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] k tomuto posudku potom znalec provedl opravu a doplnění ceny pozemků p.č. st. 7, p. [číslo] p. [číslo] v kat. území [obec] v návaznosti na územní plán této obce a nově potom stanovil cenu obvyklou pozemků, lesních pozemků včetně trvalých porostů částkou 3 630 730 Kč. Při stanovení tržní ceny pozemků neuvažoval s databází LPIS, stanovil ji na základě realizovaných prodejů cca do 1 roku, když vycházel z vlastní databáze a databáze spolupracujících znalců. K reálnému rozdělení stavby stodoly, součásti pozemku p. [číslo] znalec uvedl, že dle jeho názoru nelze tuto stavbu rozdělit s přihlédnutím ke spoluvlastnickým podílům, z hlediska stavebně technického uspořádání a částečného podsklepení, stability budovy i s ohledem, aby nadále sloužila svému účelu. Dělením by se narušila původní funkce stavby, přičemž by vznikly výrazně menší užitné hodnoty nemovité věci. Stodola je zemědělská stavba určená ke skladování objemných zemědělských produktů, zemědělské techniky apod. Stodola je velká jednoduchá stavba, bývala často největší budovou zemědělské usedlosti.

26. Z čestného prohlášení Mysliveckého spolku [obec] vydaného bez data pro první žalovanou, vyhotoveného hospodářem [jméno] [příjmení] a starostou [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento spolek prohlásil, že o společní lesní pozemky a lesní porosty„ Skálí“,„ [obec]“ a„ Pletenice“ stejně jako o zemědělské pozemky v [obec] se mnoho let pravidelně a pečlivě stará rodina [jméno] [příjmení]. [příjmení] [příjmení] se na odstranění stromů napadených kůrovcem nepodílela, v obci je je vidět jen málo. Osekávání a prořezávání vysázených stromů dosud výhradně provádí rodina [jméno] [příjmení].

27. Z čestného prohlášení vystaveného opět na žádost první žalované [jméno] [příjmení], [obec a číslo], ze dne [datum] soud zjistil, že se posledních letech ([číslo]) po dohodě s p. [jméno] [příjmení] podílel na pomoci při čištění a úklidu lesů SKÁLÍ, STRÁNKA, PLETENICE, které jsou, jak mu je známo, ve spoluvlastnictví [celé jméno žalované], [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno původní účastnice]. Jako občan obce Písečné nikdy neviděl a ani neslyšel, že se někdy údržby a prací v lesích a na zemědělských pozemcích účastnil někdo z rodiny [celé jméno původní účastnice] a [celé jméno žalovaného]. Tytéž skutečnost opět na žádost první žalované ve svém čestném prohlášení ze dne [datum] uvedl i [jméno] [příjmení] či [jméno] [příjmení] (prohlášení ze dne [datum]).

28. Ze stanoviska obce Písečné ze dne [datum] čj. [číslo] podepsaného starostkou obce Marií Kobzovou soud zjistil, že podle místních znalostí na pozemek st. p. [číslo] zemědělské usedlosti č.p. 17 se jezdilo prolukou vedle domu po pozemku st. p. [číslo] která vznikla v 70 letech minulého stolení úplným odstraněním i se základy štítové zdi. Průjezd je řadu let z části zaskládán kamennými kostkami a kamením, po odklizení se majitelka domu [adresa] pohodlně dostane autem do dvora po svém pozemku, aniž by omezovala vlastnická práva vlastníků sousedního pozemku p. [číslo]. [příjmení] způsobem se po úpravách, které je možné uskutečnit v rámci plánované rekonstrukce nemovitosti [adresa], dostane ke stodole na p. [číslo] [list vlastnictví], a to po svém pozemku a ze dvora.

29. Ze znaleckého posudku [titul]. [celé jméno znalce], soudního znalce z oboru ekonomika – ceny a dohady nemovitostí, z oboru stavebnictví, ze dne [datum] č. [tel. číslo] ve spojení se znaleckým posudkem [titul]. [jméno] [příjmení], soudního znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady se specializací pozemky (mimo staveb), trvalé porosty (vč. lesních), škody na lesních porostech, ze dne [datum] [číslo] kterého soud ustanovil v této věci k provedení revize znaleckého posudku znalce [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] 2017, soud zjistil, že tento znalec i znalec [titul]. [příjmení] provedli osobně místní šetření a určili aktuálně cenu obvyklou u každého z pozemků, které jsou předmětem zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků, tedy které jsou předmětem tohoto řízení. Znalec [titul]. [celé jméno znalce] převzal zcela ocenění pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. xanon [číslo] provedené znalcem [titul]. [jméno] [příjmení], a to u každého pozemku samostatně. V této souvislosti je třeba uvést, že znalec [titul]. [příjmení] rovněž provedl revizi znaleckého posudku [titul]. [jméno] [příjmení] se závěrem, že metodicky bylo dle jeho názoru postupováno všeobecně uznávaným postupem, zároveň bylo pro cenu stanovenou porovnávacím způsobem použito adekvátních srovnávacích případů při relevantním výsledném přepočtovém koeficientu, resp. nebyl shledán důvod pro zpochybnění srovnávacích případů. Za těchto předpokladů lze cenu obvyklou stanovenou revidovaným posudkem dle názoru tohoto znalce považovat za určenou objektivně. Cena obvyklá určená znaleckým posudkem zároveň koreluje s obecnými znalostmi a informacemi z oceňovací praxe znalce [titul]. [příjmení]. Stav porostů v roce 2017 (rok vyhotovení revidovaného posudku) musel být patrný tak, jak argumentoval odborný lesní hospodář, tedy že se jedná o porosty se zanedbanou výchovou, nekrózami, vrcholovými zlomy. Dle [titul]. [příjmení] byla snížená kvalita porostů zohledněna znalcem [titul]. [celé jméno znalce] při určování ceny obvyklé, i když to není z komentáře patrno. Dokladem toho je při oceňování použití nižších bonit některých porostů oproti LHO. To má ve svém důsledku efekt adekvátního snížení ceny jak zjištěné, tak potažmo ceny obvyklé tak, jak tomu bylo v tomto případě. Znalec [titul]. [příjmení] provedl aktuálně určení ceny obvyklé lesních pozemků včetně trvalých porostů se závěrem v částce 505 170 Kč a se závěrem, že cena obvyklá je cena, která se nachází v rámci intervalu, který vymezuje případné ceny, za kterou by mohly být předmětné věci realizovány na trhu. Ten je s ohledem na situaci na trhu plynoucí z chřadnutí zejména smrkových porostů vlivem především klimatických změn oproti nedávné minulosti neobvykle široký. Zároveň je třeba brát v úvahu logickou sounáležitost výše uvedených pozemků tvořících výše popsané tři samostatné celky. Znalec [titul]. [celé jméno znalce] dále provedl určení ceny obvyklé u zbývajících pozemků, tj. zemědělské půdy a stavebních pozemků včetně případných staveb. K revidovanému znaleckému posudku [titul]. [jméno] [příjmení] uvedl, že je přehledně strukturován, má správné náležitosti znaleckého posudku dle § 13 vyhl. č. 37/67 Sb., znalec provedl postačující popis nemovitostí, jichž se jeho znalecký posudek týkal s tím, že v některých aspektech dále popsaných v některých detailech se s ním ztotožnit nelze, vytknuta byla odpověď znalce na otázku [číslo]. V souladu s běžnou znaleckou praxí byla určena nejenom cena obvyklá, ale byla uvedena zároveň i cena zjištěná, co lze pokládat za koncepční a věcně správný přístup. [titul]. [celé jméno znalce] u informace„ vstup do sklepa je možný z pozemku p.č. st. 6/1 přes vedlejší stavbu“ uvedl, že by možná bylo dobré pro její úplnost a ucelenost uvést, že se jedná o vedlejší stavbu jiného vlastníka. U objektu na pozemku p. [číslo] je uvedeno„ …na jednoduchých základech – kamenných patkách.“, když toto zavádějící tvrzení bylo následně opraveno samotným zpracovatelem znaleckého posudku. U stodoly znalec [titul]. [celé jméno znalce] dospěl jiným výsledkům než [titul]. [celé jméno znalce], u rekreační chaty znalec vedl, že pokud se nebude zabývat otázkou, má-li vůbec být chata součástí ocenění, ocenění objektu na p. [číslo] považuje za věcně správné s mírnými odchylkami, když je diskutabilní, zda by pozemek pod tímto objektem byl pozemek nikoliv stavebním ale lesním. Znalec [titul]. [celé jméno znalce] potom provedl sám stanovení ceny obvyklé pro každý jednotlivý pozemek samostatně, když ve výsledku činila celková obvyklá cena všech pozemků včetně jejich součástí a příslušenství, tj. včetně staveb a trvalých porostů a studny částku 5 415 810 Kč. K možnosti reálného rozdělení stavby stodoly znalec uvedl, že se úkolem začal zabývat nejprve v kontextu věty první s přihlédnutím ke sdělení obsaženém v závorce. Spoluvlastnické podíly jsou na předmětných nemovitých věcech tři, jeden o velikosti ½ a druhé dva o velkosti ¼ každý. Dále je nutno vzít v potaz zásadu„ superficies solo cedit“, která je obsažena v § 506 zák. č. 89/2012 Sb. Dělení by se tedy mělo týkat, jak je řečeno v zadání, pozemku p.č. st. 6/2 a stavby stodoly, kterážto je jeho nedílnou součástí. Spravedlivé rozdělení pozemku o velikosti 144 m2 by tedy v určených spoluvlastnických podílech mělo vést čistě matematicky ke vzniku tří nových pozemků, jednoho o velikosti 72 m2 a druhých dvou o velikosti 36 m2. Navíc je třeba mít na paměti, že pozemek není zastavěn z celé části, kdy zastavěná plocha stodoly je 115 m2. Při mírném zaokrouhlení nahoru na 116 m2 pak vychází, že ½ zastavěné plochy je o velikosti 58 m2 a další dvě o velikosti 29 m2 každá. Analogicky lze tak dovodit, že nezastavěná ½ pozemku by měla mít velikost 14 m2, další dvě by měly mít velikost 7 m2 každá. Ke každému pozemku s odpovídající plochou zastavěné stavby i s analogickou plochu volnou, by měl být zajištěn přístup a příjezd. Zřejmě by bylo též požadováno, aby ke všem třem částem byl zachován dosavadní způsob přístupu a příjezdu, tedy alespoň v rozsahu práva nezbytné cesty, jak je vedeno v katastru nemovitostí, nebo v rozsahu obdobném. Doposud však byla zcela opomíjena otázka rozdělení sklepa, který má velikost (rámcově) 38 m2. [příjmení] i k této části stavby, která je rovněž nedílnou součástí pozemku, byly zřízeny tři přístupy a sklep byl rozdělen na části o velikostech 19 m2 a dvakrát 9,5 m2 s tím, že velkou část těchto ploch tvoří stěny, je úkol nejenom nepředstavitelný, ale technicky neřešitelný. Přinejmenším ve sklepě by takto vznikly tři naprosto nevyužitelné prostory. V prvním nadzemním podlaží, když se prozatím znalec nebude zabývat přístupen a příjezdem, by tak měly vzniknout tři prostory – jeden o velikosti 58 m2 a druhé dva o velikostech 29 m2 každý. Opět se zachováním stability, funkčnosti, požární bezpečnosti a dalších technických i právních požadavků kladených na stavby v současné době. Po zvážení všech okolností lze tedy dle znalce konstatovat, že stavbu stodoly, která je součástí pozemku p.č. s. 6/2 v k. ú. [obec], nelze z hlediska stavebně technického a stability budovy reálně rozdělit, a to žádným technicky vhodným způsobem, a to také s přihlédnutím ke spoluvlastnickým podílům, k podstatnému snížení hodnoty budovy, sloužení ke svému účelu či ke způsobu podsklepení budovy. V tomto směru se tedy znalec [titul]. [celé jméno znalce] zcela ztotožnil s revidovaným znaleckým posudkem [titul]. [jméno] [příjmení]. Z příloh ke znaleckému posudku [titul]. [celé jméno znalce] potom soud zjistil, že první žalovaná stran chaty na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec], kterou označila jako lesní boudu, uvedla, že ji postavil v letech 1988 [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení] byla nabídnuta mysliveckému sdružení, jehož byl dlouholetým členem, které ji ale nikdy nevyužívalo. Jedná se o opuštěný, zcela zchátralý dřevěný objekt postavený na hlíně bez betonových či kamenných základů, ze kterého stala naopak zátěž pro spolumajitele, neboť slouží jako úkryt vandalům, lidem bez přístřešku aj. Tato lesní bouda není zapsaná v katastru nemovitostí a je bez přístupové komunikace. Na pozemku p. [číslo] se potom nachází dvě krmná zařízení ve vlastnictví Mysliveckého sdružení [obec], nejsou součástí uvedených pozemků, což potvrdilo dne [datum] uvedené myslivecké sdružení. Rovněž je v příloze znaleckého posudku zahrnut protokol sepsaný dne [datum] Městským úřadem v Bystřici nad Pernštejnem ve věci přešetření stavby dřevěného srubu, a to na základě žádosti [titul]. [jméno] [celé jméno žalované] [ulice] úřad uvedl, že v archivu nenalezl žádné doklady týkající se předmětné stavby. Druhý žalovaný tehdy uvedl, že vlastníkem pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] je jeho zemřelý dědeček [jméno] [příjmení], a to od [datum]. Uprostřed mýtiny v lese se nacházelo otevřené ohniště, které užívala rodina [jméno] [příjmení], nedaleko ohniště stála bouda, kterou svépomocí [titul]. [celé jméno žalovaného] přestavěl na dřevěný srub v letech 1988 (když tehdy z důvodu studia trvale bydlel společně s dědečkem [jméno] [příjmení] po smrti babičky [jméno] [celé jméno žalované]), samozřejmě se souhlasem svého dědečka [jméno] [příjmení] a tehdejšího starosty obce JUDr. [jméno] [příjmení]. Stavba srubu byla a je během zimního období využívána jako sklad krmiva pro lesní zvěř vzhledem k tomu, že přímo v lese se nachází dvě krmná zařízení pro lesní zvěř. V létě pak je využíván k plnění funkce lesa. Pouze počátkem července v době konání poutě slouží k setkání rodinných přátel a dochovaly se pouze fotografie. Zástupce obce Písečné nevyloučil tehdy možnost, že určitá dokumentace či souhlas tehdejšího starosty obec existovaly. Ze záznamu stavebního úřadu ze dne [datum] do spisu potom vyplynulo, že na lesním pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] je postavena dřevěná budova obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou, zastavěná plocha stavby je cca 25 m2, výška stavby cca 4 m. Objekt stojí a kamenné podezdívce, opláštění je dřevěné, součástí stavby je venkovní komínové těleso. V severní straně cca 1,5 m od budovy je nadzemní kamenný objekt sklepa s výdřevou v čelní stěně, na jižní straně před budovou je otevřené ohniště. Při prohlídce byl posouzen technický stav budovy a účel užívání, nebylo však zjištěno celkové stáří. Budova je zřejmě ve vlastnictví [celé jméno žalovaného], když dle jeho vyjádření stála na předmětném pozemku před rokem 1988 dřevěná bouda, která byla v letech 1988 přestavěna [celé jméno žalovaného] na dřevěný srub. Po posouzení všech skutečností a předložených důkazů stavební úřad došel k závěru, že nelze jednoznačně potvrdit, že se v případě dřevěného srubu skutečně jedná o nepovolenou stavbu. Z moci úřední nelze za takové situace zahajovat řízení o jejím odstranění, niž by měl stavební úřad nějaký důkaz o tom, že tato stavba mohla být postavena bez povolení. Stavba je dle sdělení [celé jméno žalovaného] užívána k plnění funkce lesa. Pokud je tedy stavba skutečně používána pro hospodaření v lese, jak tvrdí [celé jméno žalovaného], nepoléhá režimu stavebního zákona a stavebnímu úřadu tedy nepřísluší v tomto případě o takovéto stavbě rozhodovat. Ve své výpovědi před soudem potom znalec [titul]. [celé jméno znalce] v plném rozsahu odkázal na závěry svého posudku s tím, že u stavby, jakou je stodola, je uvažováno s elektroinstalací, která je dosažitelná u této stavby stejně jako u staveb v jejím okolí. Pokud se týče vodovodu, kanalizace, tak s tímto se u takové stavby ve standardech nepočítá. Přístup k pozemku p.č. st. 6/2 jako k pozemku zastavenému znalec jako poučený laik vyhodnotil jako dostačující přes pozemek p. [číslo] neboť věcné břemeno je vázáno na nemovitosti, a nikoliv na osobu. Proto se podle názoru znalce stav přístupu k danému pozemku nezmění, pokud by došlo ke změně vlastníka pozemku p.č. st. 6/2. Takový přístup formou věcného břemene znalec považoval za adekvátní přístup z veřejné komunikace. Znalec také setrval na svém názoru, že stavba stodoly není reálně dělitelná a odkázal na svůj závěr ve znaleckém posudku.

30. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že osobní účet první žalované [číslo] k uvedenému dni vykazoval částku 1 501 121,77 Kč.

31. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že účet žalobkyně č. [bankovní účet] k uvedenému dni vykazoval částku 1 642 877,97 Kč.

32. Z výpisu z registru LPIS soud zjistil, že uživatelem zemědělského celku [číslo] a [číslo] v půdním bloku [číslo] ([číslo]) o výměře 2,30 ha v kultuře trvalý travní porost je od [datum] farmář [příjmení] [jméno], IČ [číslo].

33. Soud ve věci provedl ještě dokazování listinami, a to fotografiemi na č.l. 22, a 23, úředním záznamem o podaném vysvětlení ze dne [datum] a [datum] sepsanými P ČR, OO [obec], se [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], sdělením téhož orgánu ze dne [datum] adresovaného [jméno] [příjmení], protokolem o podání vysvětlení sepsaným dne [datum] PČR, OO [obec], s [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], podnětem [titul] [jméno] [celé jméno žalované] ze dne [datum] k výkonu dohledu vůči [titul]. [celé jméno žalovaného], černobílými fotografiemi na č.l. 33 a 34, připojeným spisem Městského soudu v Brně sp. zn. 86 D 283/2005, e-mailovou korespondencí mezi právními zástupci nezl. žalobkyně a druhé žalované z března 2015, osvědčením o zápisu do evidence zemědělského podnikatele [celé jméno původní účastnice], [titul]. [celé jméno žalovaného], [jméno] [celé jméno žalovaného], oznámením MěÚ [obec] o zahájení stavebního řízení ze dne [datum], e:mailem JUDr. [jméno] [jméno] ze dne [datum], znaleckým posudkem [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ke zjištění ceny nemovitostí pro převod mezi občany, upozorněním k odstranění a okleštění stromoví od provozovatele DS spol. E.ON Distribuce a.s, ze dne [datum], korespondencí mezi účastníky ze dne [datum], [datum] a [datum], usnesením MěÚ [obec], o zastavení řízení o odstranění stavby – odstranění terénních úpravy malého rozsahu spočívajících ve vybudován soustavy zahradních jezírek na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec], sdělením P ČR, OO [obec] ze dne [datum] o odevzdání věci, korespondencí zástupců účastníků ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], výpisem ze živnostenského rejstříku první žalované a společnosti [právnická osoba], úplným výpisem z obchodního rejstříku uvedené společnosti, rozhodnutím Odboru dopravy Magistrátu města Brna ze dne [datum] o udělení oprávnění společnosti [právnická osoba], k provozování stanice měření emisí, technickým průkazem vozidla [registrační značka]. Z těchto důkazů však soud pro své rozhodnutí v této věci neučinil žádná skutková zjištění.

34. Dle ust. § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

35. Dle ust. § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého spoluvlastníků.

36. Dle ust. § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

37. Dle ust. § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

38. Dle ust. § 1147 věta první o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

39. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zrušení a vypořádání svého podílového spoluvlastnictví se žalovanými k nemovitým věcem v obci a kat. území [obec], uvedeným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku s tím, aby veškeré tyto nemovité věci, jejichž obvyklá cena byla stanovena revizním znaleckým posudkem [titul] [celé jméno znalce] ve výši 5 415 810 Kč, byly přikázány do jejího rovnodílného spoluvlastnictví s první žalovanou oproti jejich povinnosti vyplatit druhému žalovanému vypořádací podíl.

40. Žalovaní s podanou žalobou souhlasili. První žalovaná ve sporu postupovala ve zjevné shodě se žalobkyní, souhlasila s obvyklou cenou, tak jak byla v řízení zjištěna, a předložila soudu stejný návrh na vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem jako žalobkyně.

41. Druhý žalovaný rovněž souhlasil se shora uvedenou obvyklou cenou předmětných nemovitých věcí, rovněž souhlasil s přikázáním společných nemovitých věcí do rovnodílného spoluvlastnictví žalobkyně a první žalované, ovšem s výjimkou pozemku p.č. st. 6/2, jehož součástí je stavba bez čp/če, zem. stavba (nadále v souladu s označením, které po celou dobu spotu užívali účastníci pod názvem„ stodola“), který nárokoval pro sebe s tvrzením, že náležela a náleží k zemědělské usedlosti [adresa] v obci a kat. území [obec], jejímž je výlučným vlastníkem oproti vyplacení vypořádacího podílu jeho osobě.

42. Soud ve věci provedl dokazování ve shora uvedeném rozsahu a po zhodnocení provedených důkazů, a to každého jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, došel k závěru, že žalobě lze vyhovět.

43. Na základě shora uvedeného dokazování má soud za zcela jednoznačně prokázané a mezi účastníky ani o tom ani nikdy nebylo sporu, že jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemků p.č. st. [číslo] pl. a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, jiná stavba (stavba stojí na pozemku p.č.: st. 6/2), p.č. st. 7-zast. pl. a nádvoří, p. [číslo] půda ve výměře 108568 m2, p. [číslo] pozemek, p. [číslo] pozemek, p. [číslo] pozemek, p. [číslo] pl., p. [číslo] pozemek, p.č. [webová adresa], p. [číslo] travní porost, p. [číslo] travní porost, p. [číslo] travní porost, p. [číslo] pozemek, p.č. [webová adresa], p.č. [webová adresa], p. [číslo] travní porost, p. [číslo] pozemek, p. [číslo] půda ve výměře 17185 m2, p. [číslo] půda ve výměře 21853 m2, p. [číslo] travní porost ve výměře 7352 m2, p. [číslo] travní porost ve výměře 2842 m2 a p.č. [webová adresa] ve výměře 408 m2, zapsanými na [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec], přičemž žalobkyně je spoluvlastníkem podílu o velikosti id. ¼, stejně jako první žalovaná a druhá žalovaný potom je vlastníkem podílu o velikosti id. ½ těchto nemovitých věcí. Dále má soud za prokázané, že všichni tři spoluvlastníci jsou ve shodě, že chtějí toto své podílové spoluvlastnictví zrušit a vypořádat je tak, aby jejich spoluvlastníky s výjimkou pozemku p.č. st. 6/2, kde byli ve sporu, se staly žalobkyně a první žalovaná oproti výplatě podílu druhému žalovanému. Účastníci řízení také byly nakonec ve shodě, pokud se jedná o cenu obvyklou předmětných nemovitých věcí, která byla stanovena revizním znaleckým posudkem [titul] [celé jméno znalce] ze dne [datum] č. [tel. číslo]. Předmětem sporu posléze zůstala tedy pouze otázka, kdo se stane po zrušení podílového spoluvlastnictví vlastníkem pozemku p.č. st. 6/2, jehož součástí je stavba bez čp/če, zem. stavba – stodola.

44. Protože ani v průběhu soudního řízení se spoluvlastníci, účastníci řízení, nedohodli na právě uvedené otázce, byl soud žalobou povolán k tomu, aby o zrušení spoluvlastnictví účastníků ke shora uvedeným nemovitým věcem, resp. o vypořádání tohoto podílového spoluvlastnictví účastníků rozhodl sám (viz. ust. § 1143 o. z.).

45. Protože mezi účastníky, jak již soud uvedl shora, nebylo sporu o způsobu vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy aby tyto nemovité věci byly přikázány do rovnodílného spoluvlastnictví žalobkyně a první žalované, tedy aby se každá z nich stala spoluvlastnicí podílu na těchto nemovitých věcech o velikosti id. ½, soud neviděl důvod, proč takovému návrhu účastníků nevyhovět. Byly to žalobkyně a první žalovaná, kdo o tyto nemovité věci jevil soustavný zájem, druhý žalovaný o ně posléze zájem již projevovat přestal a navrhoval, aby mu byl jeho podíl oběma těmito účastnicemi vypořádán. Nebylo mezi účastníky sporu ani o tom, že to byly právě tyto účastnice, resp. jejich rodiny, kdo se o tyto pozemky, zemědělské i lesní více staral, byť první žalovaná zjevně jejich péči o uvedené pozemky přeceňovala. Ale toto ve sporu nehrálo žádnou roli. Pro soud bylo důležité zjištění, že žalobkyně i první žalovaná o tyto pozemky jevily vážný zájem, byly to ony, resp. jejich rodiny, kdo o ně v minulosti jevil větší zájem a péči, což také vyplynulo ze shora uvedených zpráv a osvědčení Mysliveckého spolku a obce Písečné. Proto soud dále postupoval v souladu s ust. § 1143 a § 1147 věta první o. z. a přikázal je rovnodílného podílového spoluvlastnictví žalobkyně a první žalované, tedy každé z nich podíl o velkosti id. ½ včetně jejich součástí. 46. [příjmení] mezi účastníky, resp. opět mezi žalobkyní a první žalovanou na straně jedné a druhým žalovaným na straně druhé trval ve vztahu k pozemku p.č. st. 6/2, jehož součástí je již shora opakovaně zmiňovaná stodola. Zde se soud po provedeném dokazování přiklonil k návrhu druhého žalovaného. Z provedeného dokazování vyplynulo, že společným předkem všech účastníků byl pan [jméno] [příjmení], [datum narození] a zemřelý [datum]. Jeho dědici, tehdy [celé jméno původní účastnice], jeho dcera, první žalovaná, jeho vnučka a tehdy ještě nezl. žalobkyně, jeho pravnučka, dcera zemřelého vnuka [jméno] [příjmení], když tento a první žalovaná, byly děti syna [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], uzavřeli dohodu, dle které se [celé jméno původní účastnice], právní předchůdkyně druhého žalovaného, stala spoluvlastnicí předmětných pozemků v podílu o velikosti id. ½ a první žalovaná a žalobkyně potom každá spoluvlastnicí spoluvlastnického podílu o velikosti id. ¼. Ještě za svého života [jméno] [příjmení] rozdělil svůj majetek mezi své děti a první žalovanou, když dceři [celé jméno původní účastnice] daroval mimo jiné zemědělskou usedlost, nyní pod označení pozemku p.č. st. 6/1, jehož součástí je stavba [adresa], zem. usedlost v [obec], první žalovaná se potom stala podílovou spoluvlastnicí mimo jiné i pozemku p. [číslo] v obci a k. ú. [obec], když id. ½ tohoto pozemku získala darem od [jméno] [příjmení]. Tímto způsobem podle názoru soudu byla rozdělena původní zemědělská usedlost [adresa] v [obec]. Všichni účastníci řízení potom chtěli, aby pozemek p.č. st. 6/2, jehož součást je stodola, se stal jejich spoluvlastnictvím, resp. vlastnictvím.

47. Jak vyplývá z ust. § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Stávající občanský zákoník zcela jednoznačně upřednostňuje rozdělení společné věci. Protože však se evidentně jedná o skutečnost, k jejímuž objasnění je třeba odborných znalostí (viz. ust. § 127 odst. 1 o.s.ř.), ustanovil soud k zodpovězení otázky, zda lze tuto společnou věc účastníků rozdělit, znalce nejen z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí, ale i z oboru stavebnictví – [titul] [celé jméno znalce] a ještě před tím [titul] [celé jméno znalce]. Oba znalci došli ke shodnému závěru, že stavba stodoly není reálně dělitelná. [titul] [celé jméno znalce] uvedl, že dle jeho názoru nelze tuto stavbu rozdělit s přihlédnutím ke spoluvlastnickým podílům, z hlediska stavebně technického uspořádání a částečného podsklepení, stability budovy i s ohledem, aby nadále sloužila svému účelu. Dělením by se narušila původní funkce stavby, přičemž by vznikly výrazně menší užitné hodnoty nemovité věci. Stodola je zemědělská stavba určená ke skladování objemných zemědělských produktů, zemědělské techniky apod. Znalec [titul] [celé jméno znalce] potom došel k témuž závěru, který také při své výpovědi obhájil, když uvedl, že dělení by se tedy mělo týkat jak pozemku p.č. st. 6/2, tak stavby stodoly, kterážto je jeho nedílnou součástí, připomněl, že uvedený pozemek není zastavěn stavbou stodoly celý, ale pouze o ploše 115 m2. Ke každému pozemku s odpovídající plochou zastavěné stavby i s analogickou plochu volnou, by měl být zajištěn přístup a příjezd. Zřejmě by bylo též požadováno, aby ke všem třem částem byl zachován dosavadní způsob přístupu a příjezdu, tedy alespoň v rozsahu práva nezbytné cesty, jak je vedeno v katastru nemovitostí, nebo v rozsahu obdobném. Rovněž připomněl existenci sklepa a jeho rozdělení sklepa, který má velikost (rámcově) 38 m2. [příjmení] i k této části stavby, která je rovněž nedílnou součástí pozemku, byly zřízeny tři přístupy a sklep byl rozdělen na části o velikostech 19 m2 a dvakrát 9,5 m2 s tím, že velkou část těchto ploch tvoří stěny, je úkol nejenom nepředstavitelný, ale technicky neřešitelný. Přinejmenším ve sklepě by takto vznikly tři naprosto nevyužitelné prostory. V prvním nadzemním podlaží, když se prozatím znalec nebude zabývat přístupen a příjezdem, by tak měly vzniknout tři prostory – jeden o velikosti 58 m2 a druhé dva o velikostech 29 m2 každý. Opět se zachováním stability, funkčnosti, požární bezpečnosti a dalších technických i právních požadavků kladených na stavby v současné době. Po zvážení všech okolností znalec konstatoval, že stavbu stodoly, která je součástí pozemku p.č. s. 6/2 v k. ú. [obec], nelze z hlediska stavebně technického a stability budovy reálně rozdělit, a to žádným technicky vhodným způsobem, a to také s přihlédnutím ke spoluvlastnickým podílům, k podstatnému snížení hodnoty budovy, sloužení ke svému účelu či ke způsobu podsklepení budovy. Soud tak přijal závěr, že rozdělit společnou věc účastníků nelze.

48. A protože není rozdělení společné věci účastníků dobře možné, soud dále postupoval v souladu s ust. § 1147 věta první o. z. a přikázal ji za přiměřenou náhradu druhému žalovanému. Znalec [titul]. [celé jméno znalce] došel k závěru, že u stavby stodoly byl zaznamenán rok výstavby [číslo]. Stáří této stavby je seznatelné na stavbě samé, o čemž se soud přesvědčil sám při místním šetření. Bylo prokázáno, že původním vlastníkem tohoto pozemku včetně stavby na něm stojící byl [jméno] [příjmení]. Podle názoru soudu náležela stavba stodoly jednoznačně k zemědělské usedlosti [adresa] v [obec]. Vypovídá o tom nejen stáří dané stavby, ale také to, tato stavba je zčásti podsklepená a tento sklep je přístupný pouze ze dvora zemědělské usedlosti [adresa], která je nyní ve výlučném vlastnictví druhého žalovaného, když tento sklep byl zjevně budován současně se stavbou stodoly. O této skutečnosti se soud přesvědčil při šetření na místě samém. Rovněž se o tom zmiňuje i znalecký posudek [titul]. [jméno] [příjmení] ve věci 14 C 182/2008. O tom, že pozemek p.č. st. 6/2 se stodolou náležel vždy k zemědělské usedlosti [adresa], vypovídá i Stanovisko obce Písečné ze dne [datum] čj. [číslo] vydané pro potřeby řízení v další věci účastníků vedené zdejším soudem pod sp. zn. 14 C 182/2008. Zde se uvádí, že podle místních znalostí na pozemek st. p. [číslo] zemědělské usedlosti [adresa] se jezdilo prolukou vedle domu po pozemku st. p. [číslo] která vznikla v 70 letech minulého stolení úplným odstraněním i se základy štítové zdi. Průjezd je řadu let z části zaskládán kamennými kostkami a kamením, po odklizení se majitelka (nyní druhý žalovaný) domu [adresa] pohodlně dostane autem do dvora po svém pozemku, aniž by omezovala vlastnická práva vlastníků sousedního pozemku p. [číslo]. [příjmení] způsobem se po úpravách, které je možné uskutečnit v rámci plánované rekonstrukce nemovitosti [adresa], dostane ke stodole na [parcelní číslo]. I když se jedná o stanovisko zjevně sympatizující se žalobkyní a první žalovanou ve sporu o právu nezbytné cesty k domu [adresa], je dle názoru soudu evidentní, že ani starostka obce, resp. zastupitelstvo této obce, nepochybovalo, že stodola na st. 6/2 náleží k zemědělské usedlosti ve vlastnictví druhého žalovaného, protože proč by jinak hovořila o tom, že po úpravách se vlastník [adresa] po svých pozemcích dostane i ke stodole na p. [číslo]. Kdyby totiž bylo v obecném povědomí obce, že uvedený pozemek p.č. st. 6/2 je ve vlastnictví žalobkyně či první žalované, potom nebylo třeba se o tomto vůbec zmiňovat, resp. by to zcela jistě starosta obce v daném Stanovisku neopomněla zmínit. Za dané situace soud tedy přikázal pozemek p.č. st. 6/2, jehož součástí se stavba stodoly, co výlučného vlastnictví druhého žalovaného. Přístup a příjezd k této stavbě potom má druhý žalovaný, stejně jako každý další vlastník pozemku p.č. st. 6/1 v obci a kat. území [obec], na základě rozsudku zdejšího soudu o zřízení práva nezbytné cesty ze dne 29. 1. 2018 čj. 14 C 182/2008-590, kterým soud zřídil právo odpovídající věcnému břemeni k pozemku p.č. st. 6/2, obec a kat. území [obec], a budově (stodole) bez čp/če na pozemku p.č. st. 6/2, obec a kat. ú. [obec], a to právo přístupu a příjezdu k pozemku p.č. st. 6/2 přes část pozemku p. [číslo] obec a k. ú. [obec], oddělenou z pozemku p. [číslo] geometrickým plánem č. zak. [číslo] znalce [titul]. [jméno] [příjmení], [obec a číslo], [PSČ] [obec], a vyznačenou šrafováním v tomto geometrickém plánu, kde oprávněným bude vlastník pozemku p.č. st. 6/2 a povinným bude vlastník pozemku p. [číslo] přičemž předmětný geometrický plán [číslo] znalce [titul]. [jméno] [příjmení] je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

49. Protože se žalobkyně a první žalovaná staly spoluvlastnicemi všech nemovitých věcí s výjimkou pozemku p.č. st. 6/2 v obci a k. ú. [obec], soud jim uložil povinnost zaplatit druhému žalovanému na vypořádání jeho podílu peněžní částku jako přiměřenou náhradu za jeho podíl, sníženou ovšem o podíl žalovaného na pozemku p.č. st. 6/2. Soud při stanovení této přiměřené náhrady potom opět vycházel ze závěrů znalce [titul] [celé jméno znalce], který stanovil cenu obvyklou společných věci účastníků částkou 5 415 810 Kč. [příjmení] odpovídající ¼ činí 1 353 952,50 Kč. Tolik by měla každá z nových podílových spoluvlastnic vyplatit druhému žalovanému jako přiměřenou náhradu za jeho spoluvlastnický podíl, odpovídající částce 2 707 905 Kč Cena obvyklá pozemku p.č. st. 6/2 byla uvedeným znalcem určena částkou 91 000 Kč. Po odečtu podílu druhého žalovaného ve výši 45 500 Kč potom spoluvlastnický podíl druhého žalovaného v penězích činí částku 2 662 405 Kč. Při spoluvlastnickém podílu žalobkyně a první žalované, každý o velikosti id. ¼, potom na každou z nových spoluvlastnic připadá povinnost poskytnout druhému žalovanému přiměřenou náhradu ve výši 1 331 205,50 Kč. A k úhradě této částky tedy soud žalobkyni a první žalovanou zavázal, když stanovil současně lhůtu splatnosti a platební místo.

50. Protože jde o rozhodnutí, kterým se řízení před soudem končí, rozhodoval soud i o nákladech řízení (§ 151 odst. 1 o.s.ř.) a rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byla plně úspěšná žalobkyně. Protože ale se jedná o případ, kdy žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví mohl podat kterýkoliv ze spoluvlastníků, tedy i žalovaní, soud o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Navíc se účastníci svého práva na náhradu nákladů tohoto řízení vzdali.

51. V tomto řízení ještě také vznikly náklady řízení státu tím, že soud vyplatil odměnu a náhradu hotových výdajů ustanovenému znalci [titul] [celé jméno znalce] ve výši 68 471,20 Kč, která nebyla pokryta zálohami žalovaných, když žalobkyně byla ještě jako nezletilá osvobozena od placení soudních poplatků pro řízení před soudem I. stupně, tedy i následně i od záloh na důkaz znaleckým posudkem. Dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud v době svého rozhodování však již ani na straně žalobkyně nezjistil předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (viz potvrzení o zůstatku na účtu žalobkyně). Proto také uložil každému z účastníků povinnost nahradit náklady řízení státu, a to každému ve výši jedné jejich třetiny, tj. každému částku 22 823,80 Kč, když současně stanovil lhůtu splatnosti a platební místo.