12 C 41/2022

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou se sídlem adresa , rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Trávníčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro: zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], a žalovaného [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], k nemovitým věcem, a to pozemkům p.č. st. 1/1 - zast. pl. a nádvoří ve výměře 952 m2, jehož součástí je stavba: [příjmení], [adresa], zem. used. (stavba stojí na pozemku p.č. st. 1/1), p.č. st. 1/2 - zast. pl. a nádvoří ve výměře 173 m2, jehož součástí je stavba: [příjmení], [adresa], rodinný dům (stavba stojí na pozemku p.č. st. 1/2), p. [číslo] – trvalý travní porost ve výměře 3383 m2, p. [číslo] – zahrada ve výměře 1158 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost ve výměře 704 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost ve výměře 6147 m2, p. [číslo] – orná půda ve výměře 7355 m2, p. [číslo] – orná půda ve výměře 3413 m2, p. [číslo] – zahrada ve výměře 892 m2, p. [číslo] – orná půda ve výměře 15242 m2, p. [číslo] – lesní pozemek ve výměře 5982 m2, p. [číslo] – lesní pozemek ve výměře 299 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost ve výměře 3532 m2, p. [číslo] – orná půda ve výměře 4464 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost ve výměře 877 m2, p. [číslo] – orná půda ve výměře 23238 m2 a p. [číslo] – orná půda ve výměře 49216 m2, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Velké Meziříčí, na [list vlastnictví] pro obec Velká Bíteš a k.ú. [příjmení], se zrušuje.

II. Nemovité věci uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, tj. pozemky p.č. st. 1/1 - zast. pl. a nádvoří ve výměře 952 m2, jehož součástí je stavba: [příjmení], [adresa], zem. used. (stavba stojí na pozemku p.č. st. 1/1), p.č. st. 1/2 - zast. pl. a nádvoří ve výměře 173 m2, jehož součástí je stavba: [příjmení], [adresa], rodinný dům (stavba stojí na pozemku p.č. st. 1/2), p. [číslo] – trvalý travní porost ve výměře 3383 m2, p. [číslo] – zahrada ve výměře 1158 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost ve výměře 704 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost ve výměře 6147 m2, p. [číslo] – orná půda ve výměře 7355 m2, p. [číslo] – orná půda ve výměře 3413 m2, p. [číslo] – zahrada ve výměře 892 m2, p. [číslo] – orná půda ve výměře 15242 m2, p. [číslo] – lesní pozemek ve výměře 5982 m2, p. [číslo] – lesní pozemek ve výměře 299 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost ve výměře 3532 m2, p. [číslo] – orná půda ve výměře 4464 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost ve výměře 877 m2, p. [číslo] – orná půda ve výměře 23238 m2 a p. [číslo] – orná půda ve výměře 49216 m2, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Velké Meziříčí, na [list vlastnictví] pro obec Velká Bíteš a k.ú. [příjmení], se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání jeho podílu částku 5 190 260 Kč, a to ve lhůtě 10 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady řízení ve výši 4 293,30 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady řízení ve výši 4 293,30 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil a vypořádal její podílové spoluvlastnictví se žalovaným, když uvedla, že spolu se žalovaným mají v podílovém spoluvlastnictví nemovité věci, a to pozemek p.č. st. [webová adresa] a nádvoří, jehož součástí je stavba: [příjmení], [adresa] - zem. usedlost, p. č. st. ½ - [webová adresa] a nádvoří, jehož součástí je stavba: [příjmení], [adresa] - rod. dům, p. [číslo] trvalý travní porost, p. [číslo] – zahrada, p. [číslo] – trvalý travní porost, p. [číslo] trvalý travní porost, p. [číslo] – orná půda, p. [číslo] – orná půda, p. [číslo] – zahrada, p. [číslo] – orná půda, p. [číslo] – lesní pozemek, p. [číslo] – lesní pozemek, p. [číslo] – trvalý travní porost, p. [číslo] – orná půda, p. [číslo] – trvalý travní porost, p. [číslo] – orná půda a p. [číslo] – orná půda, zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Velká Bíteš a kat. území [příjmení], když každý jsou vlastníky spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½. Žalobkyně dále uvedla, že předmětné nemovité věci nabyli účastníci darovací smlouvou ze dne 28. 3. 1988 čj. R I 635/1988, registrovanou dne 27. 4. 1988, kterou uzavřeli s rodiči žalobkyně [jméno] a [jméno] [příjmení], bytem [adresa]. Jedná se tedy o rodinný majetek pocházející od rodiny žalobkyně, ke kterému má žalobkyně a její rodina značné citové vazby. Žalobkyně uvedla, že vztahy mezi ní a žalovaným jsou natolik narušené, že nejsou schopni se domluvit na jakémkoliv společném postupu při správě předmětných nemovitostí. Příčinou uvedených neshod a nemožnosti jakékoliv dohody ohledně společné správy nemovitosti je absence jakékoliv komunikace pramenící z dlouhodobě nepříznivých vztahů a také z rozvodu manželství. Manželství účastníků bylo rozvedeno pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 2. 3. 2021 čj. 13 C 3/2021-15. Společné jmění účastníků není k okamžiku podání této žaloby vypořádáno. Žalobkyně měla snahu danou situaci adekvátně řešit a prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne [datum] učinila žalovanému návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem. Rovněž za tím účelem nechala vypracovat ocenění těchto nemovitých věcí znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Tento znalec ocenil zemědělskou usedlost [adresa] a rodinný dům [adresa] spolu s přilehlými pozemky a pozemky pod stavbami částkou 6 776 000 Kč a další pozemky, resp. spoluvlastnické podíly účastníků na nich celkem částkou ve výši 3 604 418 Kč, tj. celkem 10 380 418 Kč, přičemž jedna polovina připadající na každého ze spoluvlastníků představuje částku 5 190 209 Kč. Žalobkyně nabídla shora uvedeným dopisem žalovanému odkoupení jeho spoluvlastnického podílu, čímž by se stala výlučnou vlastnicí. Důvodem je jednak to, že žalobkyně nemá již zájem se žalovaným sdílet toto spoluvlastnictví a chce je vypořádat, a jednak to, a to velmi podstatným důvodem, je skutečnost, že se jedná o historický majetek vlastněný dlouhodobě rodinou žalobkyně, kdy žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl od rodičů žalobkyně z titulu jejich uzavřeného manželství. Mezi účastníky v poslední době nepanuje shoda ohledně nakládání a hospodaření se společnými nemovitostmi, několikrát žalovaný žalobkyni opakovaně bránil v jejich užívání a činil obstrukce a schválnosti. Žalobkyně je ochotna a schopna vyplatit žalovanému jeho spoluvlastnický podíl za uvedenou tržní cenu stanovenou Ing. [příjmení]. Žalovaný s takovým postupem však nesouhlasil, zpochybnil ocenění provedené znalcem s tím, že si zadá své ocenění, ale dosud tak neučinil. Žalobkyně tak nabyla dojmu, že žalovaný nemá zájem se s ní vypořádat, resp. toto oddaluje. Žalobkyně dále ještě uvedla, že ještě před rozvodem manželství pro vyhrocené vztahy mezi manžely byla donucena odejít z domu a hledat si dočasné řešení pro svoje bydlení, které je provizorního charakteru. Žalobkyně chce nemovitosti na Pánově po skončení majetkoprávního vypořádání s bývalým manželem opětovně výlučně užívat každodenně v plném rozsahu ke svému bydlení. Nezájem žalovaného o stav nemovitostí rodinného domu se zřetelně projevil v situaci, kdy na počátku loňského roku došlo ke stavební poruše střechy domu rodičů [adresa]. Neřešení zcela zjevné statické poruchy části krovu nad severní částí uvedeného domu vyústilo na konci roku v samovolnou destrukci této části domu a střechy a navazující střechy sousední stodoly. Proto žalobkyně sama v listopadu 2021 zorganizovala a zajistila prostřednictvím stavební firmy odstranění části zříceného domu [adresa] a opravu štítu a části střechy u stodoly, a to na vlastní náklady. Neprovedením tohoto opatření by zcela jistě došlo postupně k pokračování destrukce dalších částí domu [adresa] a přilehlé stodoly.

2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že nárok žalobkyně uplatněný v žalobě považuje za neoprávněný a veškerá tvrzení a údaje žalobkyně, která jím nebudou výslovně uznána jako správná a pravdivá, žalovaný popírá. Ve vztahu k předmětným nemovitým věcem zapsaným na [list vlastnictví] pro obec Velká Bíteš a kat. území [příjmení] žalovaný uvedl, že souhlasí se zrušením a vypořádáním jejich podílového spoluvlastnictví. Nesouhlasil však s navrhovaným způsobem vypořádání, tedy aby nemovité věci byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně, byť za finanční náhradu s tím, že takový způsob vypořádání znamená neúměrný a ničím neodůvodněný zásah do práva žalovaného vlastnit majetek a odkazoval na čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Žalovaný chtěl i po zrušení spoluvlastnictví vlastnit část nemovitých věcí, odpovídající velkosti jeho spoluvlastnického podílu. Odkazoval na právní úpravu obsaženou v občanském zákoníku a na ni navazující postup soudu při vypořádání spoluvlastnictví. Žalovaný nesouhlasil se žalobkyní, že předmětné nemovité věci nelze reálně rozdělit, ale pouze je finančně vypořádat. Dle názoru žalovaného lze nemovité věci, které tvoří pozemky bez staveb a zastavěné pozemky se stavbami reálně rozdělit. Navrhoval tedy zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků a jeho vypořádání reálným rozdělením věcí. Žalovaný potvrdil, že předmětné nemovité věci nabyli se žalobkyní darovací smlouvou a že tyto nemovitosti vlastní od roku 1988. Za tu dobu došlo k jejich výraznému zhodnocení, a to především díky žalovanému, který tyto nemovitosti zhodnotil zejména vlastní prací a finančními prostředky, které přinesl do rodinného rozpočtu díky svému finančně výhodnému zaměstnání. Za tu dobu si žalovaný k nemovitým věcem vytvořil silný citový vztah. Je to on, kdo se o nemovití věci, zejména rodinný dům, ve kterém stále žije, a pozemky okolo rodinného domu na své náklady stará, pravidelně je udržuje (např. seká trávu) a opravuje. Není pravdou, že by žalobkyni v užívání nemovitých věcí bránil. Byla to sama žalobkyně, kdo se rozhodl společné bydliště ještě za trvání manželství opustit, zejména z důvodu svého mimomanželského poměru s jiným mužem, což bylo také důvodem rozvodu jejich manželství. Po rozvodu se žalobkyně do společného bydliště nevrátila, naopak si začala odvážet věci, které tvořily obvyklé vybavení domácnosti. Žalobkyně má od rodinného domu klíče, může tam vstoupit kdykoliv chce. Pobírá užitky v podobě nájemného za pronájem některých pozemků. [příjmení] navrhovaná na vypořádání podílu ve výši 5 190 209 Kč neodpovídá tržní ceně nemovitostí, resp. jeho spoluvlastnickému podílu a tuto cenu považuje za nízkou. Žalovaný vnímá vypořádání navržené žalobkyní jako nespravedlivé i s ohledem na svůj čas a práci, které zvelebování nemovitých věcí věnoval. Žalovaný s odkazem na odborné vyjádření znaleckého ústavu Kreston A& [právnická osoba] tvrdil, že tržní hodnota spoluvlastnických podílů účastníků dosahuje dle této odborné zprávy rozmezí 16 400 000 Kč – 16 900 000 Kč.

3. Žalobkyně zareagovala replikou a uvedla, že své nároky uplatněné v žalobě považuje za oprávněné a spravedlivé. Veškerá tvrzení uvedená v žalobě jsou pravdivá. Žalobkyně jednoznačně trvala na tom, že původní zemědělskou usedlost včetně objektu rodinného domu nelze rozdělit, protože budovy spolu se dvorem a stodolou vždy tvořily a tvoří jeden funkční celek. Stav původní obytné části je navíc v současnosti díky dlouhodobému zanedbání udržovacích prací na objektu ze strany žalovaného ve stavu, který vylučuje jeho obydlení. Zabránění dalších škod po destrukci nosných konstrukcí a krovu zajistila žalobkyně sama, a to v plném rozsahu na své vlastní náklady, bez jakékoliv snahy a aktivity či dokonce spolufinancování provedených stavebních prací ze strany žalovaného. Dalším důvodem vylučujícím rozdělení zemědělské usedlosti na dvě části a následné využívání příslušné části pouze žalobkyní a žalovaným je fakt, že vztahy žalobkyně a žalovaného jsou v současnosti již trvale velmi výrazně narušeny a soužití se žalovaným v sousedství není reálně možné. Žalobkyně má zájem na opětovném zcelení historického nemovitého rodinného majetku, a to jak staveb, tak i pozemků. Pozemky chce navíc zachovat jako jeden celek pro své dvě dcery, které tuto půdu zdědí rovným dílem jako rodinný majetek, který pochází z rodiny žalobkyně. Proto žalobkyně nesouhlasí s vypřádáním podílového spoluvlastnictví formou rozdělení a tento způsob vypořádání jednoznačně odmítla. Na dokreslení žalobkyně uvedla, že před uzavřením darovací smlouvy ze strany jejích rodičů v roce 1988 účastníci u těchto šest let žili v jejich domě [adresa] v Pánově, když náklady na domácnost hradili rodiče žalobkyně. Účastníkům potom darovali zemědělskou usedlost se stodolou, zahradou a se všemi ostatními historicky vlastněnými poli a lesy, část zemědělské usedlosti potom byla žalobkyní a žalovaným kompletně přestavěna na jejich samostatný rodinný dům. U budov zemědělské usedlosti za celou dobu manželství žalobkyně a žalovaného nedošlo k jejich opravám a tím pádem se v roce 2021 částečně zřítila část původní obytné části, bývalého domu rodičů, a štítu stodoly, doposud nebyla dokončeny žalobkyní uvedené úpravy do dvorní části zemědělské usedlosti aj., zde popsané. V rodinném domě byly naposledy upraveny dva podkrovní pokoje s koupelnou, a to v roce 2013. V posledních deseti letech se žádné úpravy, které by byly provedeny po dohodě žalobkyně a žalovaného na rodinném domě nerealizovaly. Po rozvodu žalovaný vyměnil vchodové dveře, vrata do garáže a čelní dvě okna domu, a to i přes výslovný nesouhlas žalobkyně, která dům již nechtěla před majetkoprávním vypořádání opravovat. Žalobkyně uvedla, že žalovaný dostal darem od svých rodičů pozemek v [obec], ale spekulativně byla darovací smlouva napsána pouze na něho. Žalobkyně byla po celou dobu manželství zaměstnána (mimo čtyřleté mateřské dovolené), tj. 31 let. V první polovině manželství pobírala vyšší měsíční mzdu než žalovaný. Žalovaný měl lepší platové ohodnocení od roku 2004, když změnil zaměstnání, ale v posledních letech do nemovitosti neinvestoval a žalobkyni přispíval od roku 2017 do domácnosti pouze svou výplatou částečného invalidního důchodu, který jí přicházel na účet. Žalobkyně setrvala na tvrzení, že jí žalovaný bránil ve vstupu do rodinného domu a jeho právní zástupkyně musela opakovaně sjednávat u žalovaného nápravu. Pro agresivní chování žalovaného měsíc před rozvodem musela žalobkyně dočasně odejít z domu. Žalovaný jí ničil osobní věci, kompletně vystěhoval ložnici, kterou dva roky před tím žalobkyně užívala sama, a zamkl ji. Do domu se zatím vrátit nemůže, žalovaný ji opakovaně vyhrožuje a vulgárně nadává a jeho agresivní chování má stoupající tendenci. Žalobkyni byl opětovně znemožněn přístup do domu dne [datum], což žalovaný v posledních dvou letech činí opakovaně a cíleně. Vzhledem k uvedené situaci nelze nemovitosti spoluvlastnit, jedná se o rodinný majetek, který historicky vlastnila rodina žalobkyně. Ona zde bydlí od narození a majetek chce opět předat rovným dílem svým dcerám. Žalobkyně si také stála za správností vypracovaného odhadu od Ing. [příjmení], který ho pečlivě vypracoval, a to zcela bez jakéhokoliv ovlivňování ze strany žalobkyně. Žalovanému byla nabídnuta součinnost při jednání se znalcem, to žalovaný odmítl a před znalcem se choval arogantně a nevhodně.

4. Žalobkyně se dále shora uvedenou žalobou domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se žalovaným k dalším nemovitým věcem, které spolu nabyli rovněž na základě již shora citované darovací smlouvy. Jednalo se o nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Velká Bíteš a kat. území [příjmení], kde každý spoluvlastní spoluvlastnický podíl v rozsahu id. [číslo], dále zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Velká Bíteš a kat. území [příjmení], kde každý spoluvlastní spoluvlastnický podíl v rozsahu id. [číslo], dále zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Velká Bíteš a kat. území [příjmení], kde každý spoluvlastní spoluvlastnický podíl v rozsahu id. 1/8, dále zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Velká Bíteš a kat. území [příjmení], kde každý spoluvlastní spoluvlastnický podíl v rozsahu id. [číslo], dále zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Velká Bíteš a kat. území [příjmení], kde každý spoluvlastní spoluvlastnický podíl v rozsahu id. [číslo], dále zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Velká Bíteš a kat. území [příjmení], kde každý spoluvlastní spoluvlastnický podíl v rozsahu id. [číslo], dále zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Velká Bíteš a kat. území [příjmení], kde každý spoluvlastní spoluvlastnický podíl v rozsahu id. [číslo] a ještě zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Velká Bíteš a kat. území [příjmení], kde každý spoluvlastní spoluvlastnický podíl v rozsahu id. [číslo]. Ve vztahu k těmto nemovitým věcem posléze, a to dne [datum] vzala žalobkyně svoji žalobu se souhlasem žalovaného zpět a soud usnesením ze dne 17. 10. 2022 čj. 12 C 41/2022-92 řízení v tomto rozsahu s odkazem na ust. § 96 odst. 1 o.s.ř. zastavil. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].

5. V návaznosti na vyhotovený znalecký posudek (viz níže) potom žalovaný při jednání dne [datum] poněkud změnil svoje stanovisko ke způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků, když ustoupil od požadavku na užívání rodinného domu [adresa] a tedy o jeho reálného rozdělení, a navrhl, aby mu zůstalo alespoň z části zachováno vlastnické právo k některým pozemkům, když by žalobkyni měly připadnout oba funkční celky a pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] se všemi součástmi a příslušenstvím. Zbývající pozemky potom navrhoval přikázat do svého výlučného vlastnictví s tím, že by případný rozdíl hodnot takto získaných nemovitých věcí by jedna nebo druhá strana doplatila. Žalovaný potvrdil, že nabyl pozemek v obci Jerišno, kat. území [příjmení], [list vlastnictví], což je také důvod, proč již neusiluje o získání zemědělské usedlosti, ale usiluje o získání zbývajících pozemků, které s danou zemědělskou usedlostí přímo nesousedí.

6. Žalobkyně nadále setrvávala na svém návrhu přikázat nemovité věci do svého výlučného vlastnictví oproti povinnosti vyplatit žalovanému hodnotu jeho spoluvlastnického podílu. Uvedla, že žalovaný se o získání těchto nemovitých věcí nijak nezasloužil, jedná se o rodinný majetek žalobkyně. Když žalovaný koupil pozemek a údajně má i stavební povolení a začíná stavět, potom podle žalobkyně bude potřebovat finanční prostředky a ona je připravena přímo a rychle tyto žalovanému vyplatit. Pokud by byly pozemky přikázány do vlastnictví žalovaného, žalobkyně projevila obavy, že by se již nevrátily zpátky do její rodiny, ale že by je žalovaný prodal a získal tak potřebné finanční prostředky.

7. Usnesením ze dne 28. 11. 2022 čj. 12 C 41/2022-94 soud ustanovil v této věci znalce v osobě [celé jméno znalce], kde znalci uložil nejen určení ceny obvyklé předmětných nemovitých věcí, a to každého jednotlivého pozemku, ale také posouzení, zda je fakticky možné a technicky proveditelné reálné rozdělení pozemku p.č. st. 1/1, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a pozemku p.č. st. ½, jehož součástí je stavba zemědělské usedlosti [adresa], vše zapsané na [list vlastnictví] pro obec Velká Bíteš a kat. území [příjmení] při zachování velikosti spoluvlastnických podílů 1:1 a funkčnosti nemovitosti, dále zda má takovéto reálné rozdělní funkční opodstatnění, tedy bylo by možné nově vzniklé jednotky řádně užívat, zda by bylo reálné rozdělení proveditelné a jakou částku by bylo nezbytně nutné ze strany spoluvlastníků vynaložit na stavební úpravy s reálným rozdělením související a v neposlední řádě, jaká by byla současná obvyklá (tržní) cena každé samostatné jednotky. Soud takový znalecký úkol znalci zadal v návaznosti na požadavek žalovaného na reálné rozdělení nemovitých věcí. Každému z účastníků potom stanovil povinnost zaplatit zálohu na tento znalecký posudek, a to každému ve výši 20 000 Kč.

8. Pravomocným usnesením ze dne 20. 3. 2023 čj. 12 C 41/2022-205 potom soud rozhodl o odměně a hotových výdajích znalce, když mu přiznal částku ve výši 42 556 Kč celkem. Následně v návaznosti na výslech znalce při jednání soud ještě znalci přiznal odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 6 030,60 Kč, a to pravomocným usnesením ze dne 3. 7. 2023 čj. 12 C 41/2022-245. Odměna a náhrada hotových výdajů ustanoveného znalce tak celkem činila částku 48 586,60 Kč.

9. Z provedeného dokazování, a to z výpisu za katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako spoluvlastníci s podílem o velikosti id. ½ pro každého z nich, a to pozemků p.č. st. [webová adresa] a nádvoří, jehož součástí je stavba: [příjmení], [adresa] - zem. usedlost, p. č. st. ½ - [webová adresa] a nádvoří, jehož součástí je stavba: [příjmení], [adresa] - rod. dům, p. [číslo] trvalý travní porost, p. [číslo] – zahrada, p. [číslo] – trvalý travní porost, p. [číslo] trvalý travní porost, p. [číslo] – orná půda, p. [číslo] – orná půda, p. [číslo] – zahrada, p. [číslo] – orná půda, p. [číslo] – lesní pozemek, p. [číslo] – lesní pozemek, p. [číslo] – trvalý travní porost, p. [číslo] – orná půda, p. [číslo] – trvalý travní porost, p. [číslo] – orná půda a p. [číslo] – orná půda, zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Velká Bíteš a kat. území [příjmení]. Jako nabývací titul je zde zapsána smlouva o převodu nemovitostí R I 635/1988 darovací ze dne 28. 3. 1988, registrováno dne [datum].

10. Z notářského zápisu sepsaného na Státním notářství ve Žďáře nad [jméno] notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum] soud zjistil, že dárci manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako dárci a oprávnění z věcného břemene a manželé [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalobkyně], jako obdarovaní a zřizující věcné břemeno uzavřeli uvedeného dne smlouvu darovací a o zřízení věcného břemene. Dárci darovali všechny nemovitosti mimo jiné i zapsané na [list vlastnictví] pro kat. území [příjmení] obdarovaným, své dceři a zeti [obec] a [celé jméno žalovaného], kteří je se všemi právy, užitky, součástmi a povinnosti, s veškerým příslušenstvím, zvláště pak vedlejšími stavbami: chlévy, kolnou na stroje, stodolou velkou, stodolou malou, přípravnou, oplocením, venkovními úpravami a trvalými porosty přijali do svého stejnodílného spoluvlastnictví. Nabyvatelé potom pro dárce zřídili věcné břemeno – právo doživotního, bezplatného nedílného a neomezeného užívání celé obytné části zemědělské usedlosti s právem společně s vlastníky užívat vedlejší stavby, dvorek a zahradu. Veškeré náklady na další údržbu nemovitostí ponesou nabyvatelé ze svého. Nabyvatelé rovněž přijali závazek po pořízení geometrického plánu a oddělení části stodoly stavebně, převést část stodoly asi 30 m2 s pozemkem na [jméno] [příjmení], a to do 1 roku od podepsání tohoto notářského zápisu. Tato darovací smlouva byla registrována Státním notářstvím ve Žďáře nad [jméno] dne [datum] pod č. Reg. R I 635/88 a tímto dnem se stala smlouva účinnou.

11. Z korespondence účastníků soud zjistil, že zástupce žalobkyně advokát JUDr. [příjmení] [příjmení], Ph.D. dne [datum] zaslal zástupkyni žalovaného advokátce JUDr. [jméno] [příjmení] návrh žalobkyně na uzavření dohody o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem a dohody o vypořádání jejich společného jmění. Žalobkyně zde ve vztahu ke zrušení a pořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem uvedla tytéž skutečnosti jako v žalobě. Žalovaný tvrdil, že má rovněž zájem o vypořádání spoluvlastnictví dohodou, měl však výhrady k výši ceny, kterou žalobkyně na vypořádání nabídla s tím, že si nechává zpracovat nové ocenění. Mezi účastníky proběhla výměna názorů stran toho, zda a který z nich měl na znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] při zpracování jeho posudku a při místním šetření vyvíjet nátlak či ho měl ovlivňovat. Tyto skutečnosti soud zjistil z e:mailové komunikace mezi jmenovanými zástupci účastníků ze dne [datum], [datum] a [datum].

12. Z Odborné zprávy o určení indikativní hodnoty nemovitého majetku a staveb zapsaných na LV [číslo] v k. ú. [příjmení], obec Velká Bíteš vypracované spol. Kreston A& [právnická osoba], v [obec] pro zadavatele – žalovaného soud zjistil, že předmětem ocenění byly všechny nemovité věci, které účastníci spoluvlastní na základě shora uvedené darovací smlouvy. Tato společnost vycházela z blíže neuvedeného odborného vyjádření o ceně nemovitostí uvedených nemovitosti zpracovaného ke dni [datum], informací o srovnatelných nemovitých věcech získaných náhledem do katastru nemovitostí na zde uvedené internetové adrese, informací z realitních servrů zde uvedených a doplňujících informací k předmětu ocenění poskytnutých zadavatelem ústně, elektronickou poštou či písemně. Uvedená společnost uvedla, že při volbě způsobu určení tržní hodnoty nemovitých věcí nejprve analyzovala obecné podmínky mající vliv na jejich cenu v dané místě a čase (neuvedeno), dále zkoumala pozici obdobných nemovitých věcí na realitním trhu v daném regionu. Po provedení šetření v realitní inzerci na internetu, v realitních kancelářích (neuvedeno kterých) a s využitím vlastní databáze znalecké kanceláře v dané lokalitě nalezla několik obdobných či srovnatelných nemovitostí nabízených k prodeji (opět neuvedených) a tudíž se rozhodla pro použití porovnávací metody. Po stanovení průměru ze srovnatelných vzorků do porovnání dospěla k hodnotám jednotkových cen uvedených v tabulce. Tímto způsobem (aniž by však byla uvedena jediná konkrétní skutečnost) uvedená společnost došla k závěru, že tržní hodnota pozemků se stavbami – zemědělská usedlost a rodinný dům – porovnávací metodou je v rozpětí 7 740 000 Kč – 8 180 000 Kč, tržní hodnota nezastavěných pozemků potom byla určena částkou 4 180 000 Kč a dalších nezastavěných pozemků v částce 4 520 000 Kč. Z rekapitulace potom vyplynulo, že tržní hodnota uvedených nemovitých věcí byla určena v rozmezí 16,4 – 16,9 mil. Kč.

13. Z fotografií, které pořídil při místním šetření dne [datum], soud zjistil, že na rodinným dům (dům [adresa]) účastníků plynule navazuje zemědělská usedlost [adresa] a zahrada p. [číslo] pozemky p. [číslo] – trvalý travní porost a p. [číslo] – trvalý travní porost. Na dům [adresa] potom navazuje stodola, přičemž z části domu [adresa], tvořené chlévy, a stodoly se stal zbor. Zborcený štít stodoly je zakryt z větší části novými prkny, dům [adresa] je potom zakryt provizorní modrou plachtou. [adresa] a zadní část domu [adresa] spolu s nemovitostí ve vlastnictví strýce žalobkyně spolu se stodolami tvoří uzavřený dvůr, na kterém se nachází septik a je od stodol oddělen okrasným plotem s laťkovou brankou. [adresa] je neobydlený a jeví známky značné zchátralosti. Stodola je prostorná k uskladnění velkých zemědělských strojů a je k tomuto účelu také využívána a slouží i jako skladiště nepotřebných věcí a zemědělského nářadí. Soud se také podrobně seznámil s vnitřním uspořádáním rodinného domu [adresa], v jehož přízemí se nachází technické zázemí domu, dvě nadzemní patra jsou obytnými prostory včetně kuchyně a sociálních zařízení.

14. Ze snímků katastrální mapy soud zjistil polohu jednotlivých pozemků ve spoluvlastnictví účastníků zapsaných na [list vlastnictví] pro kat. území [příjmení].

15. Z obsahu připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. 13 C 3/2021 soud zjistil, že manželství účastníků bylo na návrh žalobkyně rozsudkem ze dne 2. 3. 2021 čj. 13 C 3/2021-15 rozvedeno. Příčiny rozvratu manželství účastníků soud shledal ve vzájemném citovém odcizení, rozdílných názorech, neschopnosti spolu komunikovat a vést společný život. Žalovaný se k návrhu na rozvod manželství připojil. Uvedený rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Ze soudem zjištěných příčin rozvratu tohoto manželství je zřejmé, že tvrzení žalovaného o tom, že to byla manželská nevěra žalobkyně nebylo pravdivé.

16. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, a autorizovaného inženýra, ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že pro absenci výkresové dokumentace k domu [adresa] se stodolou a též vzhledem k neúplné výkresové dokumentaci k domu [adresa] znalec provedl měření staveb laserovým dálkoměrem a ocelovým měřidlem, nepřístupné prostory byly odhadnuty. Znalec uvedl, že ve funkčním celku s domem [adresa], obytnou částí zemědělské usedlosti pocházející ze 17. století, který obsahuje podstandardní morálně zastaralý byt 3+1, jsou pozemky p.č. st. 1/1 a p. [číslo] jakož i venkovní úpravy malého rozsahu – oplocení s betonovým prahem a septik, do kterého jsou odváděny splašky též z rodinného domu [adresa]. Přístup a příjezd k tomuto domu je z veřejné komunikace přes pozemek p. [číslo] na kterém mají účastníci spoluvlastnický podíl ve výši [číslo]. Rodinný dům [adresa] je užíván dle sdělení od r. 1992, obsahuje byt 7+1, ale při respektování stavebních předpisů na světlou výšku obytných místností minimálně 250 cm v nadzemních podlažích rodinných domů a minimálně 230 cm v podkroví rodinných domů by se jednalo o byt 3+1. Ve funkčním celku s tímto rodinným domem jsou pozemky p.č. st. ½ a p. [číslo]. Do funkčního celku domu [adresa] náleží venkovní úpravy, a to oplocení, zpevněné plochy, venkovní schody atd. Přístup a příjezd k tomuto funkčnímu celku z veřejně přístupné komunikace je přes pozemek p. [číslo] na které mají účastníci řízení spoluvlastnický podíl [číslo]. Zbývající pozemky jsou rozptýleny po volné krajině, většina z nich kromě p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] má přístup z veřejně přístupných komunikací ve vlastnictví města Velká Bíteš. Shora uvedené tři pozemky navazují na pozemky ve vlastnictví účastníků a tyto skutečnosti navrhl znalec zohlednit při případném nakládání s těmito třemi pozemky. Na [list vlastnictví] je evidováno věcné břemeno užívání pro prospěch oprávněného [jméno] [příjmení] (viz již shora uvedený notářský zápis). Tento oprávněný dle sdělení žalobkyně zemřel v roce 2019 a věcné břemeno dosud nebylo z katastru nemovitostí vymazáno. Vliv tohoto věcného břemene proto nebyl při ocenění zohledněn. Znalec popsal jednotlivé pozemky včetně jejich součástí a příslušenstvím a na zadané otázky stran reálného rozdělení pozemků p.č. st. 1/1 a st. ½, jejichž součástmi jsou stavby zemědělské usedlosti [adresa] a rodinného domu [adresa], odpověděl, že reálné rozdělení přestárlé stavby [adresa] v současném stavu považuje za nemožné. I kdyby tato stavba byla stavebně rozdělena, jednalo by se rozdělení násilné a složité, které by navíc vyvolalo značné problémy s přístupy k obytné části zemědělské usedlosti a též ke stodole spolu s vysokými náklady na obnovu a opravu konstrukcí staveb. Ve vztahu k možnému reálnému rozdělení pozemku p.č. st. ½, jehož součástí je rodinný dům [adresa], znalec uvedl, že toto je fakticky možné a technicky proveditelné, ale za cenu provedení podrobně znalcem popsaných úprav a stavebních prací, které si vyžádají značné náklady. Problémem zůstává, jak rozdělit pozemek p. [číslo] který se nachází u levé části domu a tvoří nyní funkční celek s domem. Nově vzniklé jednotky mohou být i funkční, ale za cenu značných nákladů na stavební práce, projektovou dokumentaci, administrativní úkony atd. Popsaným, dle názoru znalce, násilným rozdělením domu na 2 jednotky dojde nutně ke snížení standardu bydlení. Znalec rozdělení rodinného domu nedoporučoval. Znalec na základě porovnávací metody také určil obvyklou cenu jednotlivých pozemků a funkčních celků [adresa] a [adresa], a to ve výši 10 381 240 Kč celkem. Znalec provedl výběr zdroje dat, sběr, zpracování a analýzu dat a interpretaci výsledků analýzy dat. Pro analýzu dat použil porovnávací metodu. Vzhledem k vybraným porovnávacím nemovitým věcem (které byly v posudku popsány a vyfotografovány) bylo zvoleno porovnání za 1 m2 plochy nemovitých věcí. Jednotlivé cenotvorné prvky byly vyhodnoceny a upraveny pomocí korekčních koeficientů.

17. Znalec potom při své výpovědi při jednání soudu reagoval na námitky žalovaného, když setrval na svých závěrech vyjádřených v uvedeném znaleckém posudku. Ve výsledku žalovaný sice komentoval výši minimálních nákladů, které znalec vyčíslil na rozdělení domu [adresa], ale nerozporoval je. Dle znalce detailnější vyčíslení nákladů, pokud by bylo požadováno, by mělo být předmětem položkového rozpočtu, který by měl vypracovat rozpočtář. Žalovaný dále polemizoval s tržní cenou pozemků, kterou znalec stanovil, ale výsledné hodnoty ocenění zemědělských a lesních pozemků zapsaných na [list vlastnictví] pro kat. území [příjmení] označil jako v pořádku. Znalec se vyjádřil také ke kritice žalovaného na učení tržní ceny místo ceny obvyklé a odmítl, že jeho ocenění zemědělských a lesních pozemků je nepřezkoumatelné, neboť tržní hodnoty těchto pozemků určil porovnáním. Sebraná data získal z veřejně přístupných zdrojů, ale protože žalovaný uzavřel, že ocenění zemědělských a lesních pozemků je v pořádku, znalec se tím již blíže nezabýval. Ve vztahu k ocenění pozemků a funkčních celků (funkční celky [adresa] a [adresa]) znalec odkázal na znalecký posudek.

18. Z čestného prohlášení žalobkyně ze dne [datum] a potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně má připraveny a disponuje finančními prostředky určenými pro majetkoprávní vypořádání se žalovaným. Žalobkyně na svém, v potvrzení [právnická osoba] přesně uvedeném, účtu má finanční prostředky ve výši 5 300 000,50 Kč, resp. 5 300 309,73 Kč.

19. Dle ust. § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

20. Dle ust. § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého spoluvlastníků.

21. Dle ust. § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

22. Dle ust. § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

23. Dle ust. § 1147 věta první o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

24. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zrušení a vypořádání svého podílového spoluvlastnictví se žalovaným, když spoluvlastnický podíl každého z účastníků činil id. ½, a to nemovitých věcí – pozemků zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Velká Bíteš a kat. území [příjmení], a navrhovala, aby se stala jejich výlučným vlastníkem oproti vyplacení náhrady za spoluvlastnický podíl žalovanému.

25. Žalovaný se zrušením a vypořádáním jejich podílového spoluvlastnictví souhlasil, ale nejprve navrhoval, aby se stal vlastníkem pozemku s rodinným domem [adresa], posléze již jen některých pozemků ve volné krajně, které nesousedí s rodinným domem a zemědělskou usedlostí.

26. Soud ve věci provedl dokazování v navrženém rozsahu a po zhodnocení provedených důkazů, a to každého jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, došel k závěru, že žalobě lze vyhovět.

27. Na základě shora uvedeného dokazování má soud za zcela jednoznačně prokázané a mezi účastníky ani o tom nebylo sporu, že jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž velikost podílu žalobkyně a žalovaného je stejná, tedy id. ½. Dále má soud za prokázané, že oba tito spoluvlastníci mají mezi sebou neshody, které vyplývají z jejich ukončeného manželství v roce 2021. Účastníci jako bývalí manželé zjevně mají problémy, kdy nejsou spolu schopni komunikovat, žalovaný měl dělat žalobkyni naschvály, neměl ji pouštět do společného rodinného domu, což on popírá, atd. I pro soud byly problémy v komunikaci a vzájemné nepřátelství účastníků zjevné z jejich projevů při jednáních, zejména potom při místním šetření. Nepřátelské vztahy účastníků jsou dle názoru soudu dnes již tak závažného charakteru, že je téměř vyloučeno, že by se kdy vůbec na něčem stran společných věcí byli schopni dohodnout. Ostatně to také vyplynulo z jejich shora uvedené předžalobní korespondence. Logickým vyústěním těchto neshod je potom žaloba na zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků. A to se také stalo, neboť žalobkyně takovou žalobu podala. Oba účastníci se ale přece jen shodli na tom, že je třeba jejich podílové spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem zrušit a vypořádat. Rozcházeli se však ve způsobu, jakým by měl soud jejich podílové spoluvlastnictví vypořádat.

28. Jak vyplývá z ust. § 1140 o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Je proto právem kteréhokoliv ze spoluvlastníků domáhat se zrušení spoluvlastnictví. Výkon takového práva potom nemůže být zneužitím práva, pokud ovšem se tak nebude dít v nevhodnou dobu či jen k újmě některého spoluvlastníka. Toto jsou dvě zákonné překážky pro zrušení spoluvlastnictví, ale nikoliv trvalého rázu. Žalovaný se ale žádné takové překážky nedovolával, a z průběhu řízení soud ani existenci žádné takové překážky nezjistil.

29. Protože ani v průběhu soudního řízení spoluvlastníci – účastníci řízení se nedohodli na způsobu vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví poté, co v průběhu řízení se shodli na jeho zrušení, byl soud žalobou povolán k tomu, aby o zrušení spoluvlastnictví účastníků ke shora uvedené nemovité věci rozhodl sám, což výrokem I. tohoto rozsudku učinil. Současně s tím však soud je zákonem (viz ust. § 1143 o. z.) povolán rozhodnout o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Stávající občanský zákoník zcela jednoznačně upřednostňuje rozdělení společné věci, jak ostatně zdůrazňoval opakovaně žalovaný, který zpočátku jevil zájem o přikázání rodinného domu do svého výlučného vlastnictví. Protože však se evidentně jedná o skutečnost, k jejímuž objasnění je třeba odborných znalostí (viz ust. § 127 odst. 1 o.s.ř.), ustanovil soud k zodpovězení otázky, zda lze společné věci účastníků rozdělit, znalce z oboru ekonomika-ceny odhady nemovitostí v osobě [celé jméno znalce], jakož i určení ceny obvyklé, tj. ceny, která by byla dosažena při prodeji stejného, popřípadě obdobného majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Po vypracování znaleckého posudku žalovaný změnil své stanovisko stran vypořádání společné věci – pozemku p.č. st. ½, jehož součástí je rodinný dům [adresa], a o tento již nestál, protože si staví nový dům, proto se soud již nadále otázkou reálného rozdělení tohoto pozemku a jeho součásti nezabýval a přikázal pozemky p.č. st. 1/1 a p.č. st. ½, s jejich součástmi a příslušenstvím včetně k nim přiléhajících pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] které s uvedenými stavebními pozemky tvoří jeden funkční celek bez dalšího do výlučného vlastnictví žalobkyně tak, jak navrhovala (výrok II.).

30. Žalovaný navrhoval, aby mu zůstalo zachováno vlastnické právo ke zbývajícím pozemkům ve volné krajině, které se shora uvedenými funkčními celky nesousedí, a došlo by tak naplnění požadavků na zákonem danou prioritu rozdělení společné věci. Nic dalšího však žalovaný k tomu, aby soud jeho návrhu vyhověl, již neuváděl a tvrzení, že si k pozemkům vytvořil během spoluvlastnictví citový vztah, soud ve vztahu k pozemkům ve volné krajině neuvěřil.

31. Žalobkyně naopak žádala, aby i ostatní pozemky byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví. Na podporu svého návrhu opakovaně uváděla, že se jedná o historický majetek její rodiny, narodila se zde a žije zde celý svůj život, má zájem na zachování tohoto rodového majetku s tím, že v budoucnu chce naplnit původní funkci rodinné zemědělské usedlosti dalším generacím, když tento majetek účastníci získali darem od jejích rodičů, neboť byli manželé. Poukazovala na to, že v péči žalovaného došlo k destrukci části zemědělské usedlosti a ona ze svých prostředků provedla základní sanaci vzniklých škod, aniž by se na tom žalovaný jakkoliv podílel (zde je však na místě připomenout, že o daný majetek bylo na místě ze strany žalobkyně pečovat stejně jako ze strany žalovaného).

32. Je zcela nepochybné, že zbývající pozemky, tj. pozemky p.č. p. [číslo] trvalý travní porost, p. [číslo] – orná půda, p. [číslo] – orná půda, p. [číslo] – zahrada, p. [číslo] – orná půda, p. [číslo] – lesní pozemek, p. [číslo] – lesní pozemek, p. [číslo] – trvalý travní porost, p. [číslo] – orná půda, p. [číslo] – trvalý travní porost, p. [číslo] – orná půda a p. [číslo] – orná půda v kat. území [příjmení] lze reálně rozdělit mezi oba účastníky. Soud mohl přistoupit k různým způsobům jejich reálného rozdělení, jako např. jejich faktické rozdělení na dvě poloviny po předchozím geometrickém zaměření, jejich rozdělení mezi účastníky podle výměry či jejich zjištěné ceny. Soud nicméně nezvolil žádný z uvedených způsobů a zvolil jiný způsob vypořádání mezi účastníky.

33. Byla to žalobkyně, kdo stále od počátku řízení žádal přikázání uvedených pozemků do svého výlučného vlastnictví oproti její povinnosti vyplatit žalovaného jeho spoluvlastnický podíl ve výši, jak uvedla v žalobě, 5 190 209 Kč. Jejím tvrzením o historickém rodovém a rodinném majetku soud uvěřil, žalovaný tuto skutečnost ani nezpochybňoval. Neuvedl pro soud žádný přesvědčivý argument, pro který by soud neměl uvedené nemovité věci vrátit zpět do rodiny žalobkyně. Bylo prokázáno, že se jedná o původní zemědělskou usedlost s hospodářstvím (o tom svědčí i existence stodoly a dále stodoly přestavěné účastníky na rodinný dům [adresa], jakož i uspořádání nemovitostí, když na stavby domů [adresa] navazují stavby hospodářské), ze 17. století. V průběhu doby evidentně došlo k dělení původní zemědělské usedlosti mezi členy rodiny. Místním šetřením soud zjistil, že na nemovité věci ve spoluvlastnictví účastníků navazuje nemovitost strýce žalobkyně a také nemovitost sestry žalobkyně (viz závazek účastníků řízení jako obdarovaných obsažený v notářském zápise o oddělení části stodoly stavebně a jejím převedení do vlastnictví [jméno] [příjmení]), okolní pozemky včetně pozemků p. [číslo] p. [číslo] po kterých je zajištěn přístup do nemovitostí účastníků, jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků a dalších osob, a byly dle tvrzení žalobkyně, kterému ale žalovaný neodporoval rovněž historickým rodovým majetkem rodiny žalobkyně. Ke každé zemědělské usedlosti potom vždy náležela pole a lesy, bez těchto pozemků si lze těžko představit v minulé době fungování jakékoliv zemědělské usedlosti. Soud neměl důvod nevěřit žalobkyni, že má zájem o navrácení společných nemovitostí zpět do své rodiny a hodlá v budoucnu naplnit její původní význam. Žalovaný, jak uvedl soud shora, neuvedl nic, čím by chtěl soud přesvědčit o tom, že by měl nemovité věci, případně některé z nich přikázat do jeho vlastnictví. Pro soud to tak byla žalobkyně, kdo dosud společné nemovité věci do budoucna účelněji využije, tím spíše, že zde stále bydlí a žije na rozdíl od žalovaného, který si již buduje svůj vlastní život a bydlení v jiné obci, jiném okrese i kraji. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že by poté, co by získal pozemky do svého výlučného vlastnictví, tyto prodal, aby získal finanční prostředky k výstavbě svého nového domu v obci Jerišno. Žalovaný i přes výzvu soudu neprokázal, že by v případě přikázání pozemků do jeho výlučného vlastnictví byl schopen případně vyplatit žalobkyni její spoluvlastnický podíl na těchto pozemcích. Pokud žalovaný argumentoval tím, že nežádal přikázání nemovitých věci v plném rozsahu, potom žalovaný nemohl předpokládat, jaký způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků soud zvolí a zda pro něho nevyvstane v důsledku rozhodnutí soudu povinnost vyplatit na vypořádání podílů žalobkyni nějakou částku. Soud totiž není v tomto řízení vázán návrhy účastníků řízení a bylo na nich, aby soudu předložili argumenty a důkazy, že je to právě žalobkyně nebo žalovaný, kdo by měl dříve společné věci, příp. nějakou jejich část získat do svého výlučného vlastnictví. Naopak žalobkyně soudu bez okolků doložila potvrzení svého bankovního domu o své solventnosti, tedy schopnosti vyplatit žalovanému jeho spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitých věcech. I k tomu soud přihlížel. Veden tedy těmito úvahami soud vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků tak, že i zbývající pozemky, tedy pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] kat. území [příjmení], přikázal rovněž do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok II.).

34. Soud při stanovení přiměřené náhrady žalovanému za jeho spoluvlastnický podíl potom opět vycházel ze závěrů znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který stanovil cenu obvyklou společných nemovitých věcí účastníků již shora uvedenou částkou 10 381 240 Kč. Žalovaný závěry znalce o výši jím určené obvyklé ceny nerozporoval, označil je i přes své připomínky za správné. Navíc znalec přesvědčivých způsobem své závěry stran určení ceny zjištěné porovnávacím způsobem před soudem obhájil. Soud se tedy nadále zabýval výší přiměřené náhrady žalovanému. Spoluvlastnické podíly obou účastníků jsou stejné, tedy každý z nich byl spoluvlastníkem předmětných nemovitých věci v rozsahu podílu o velikosti id. ½. Soud tak žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na vypořádání jeho spoluvlastnického podílu jednu polovinu ze znalcem určené ceny obvyklé, tj. částku 5 190 260 Kč (výrok III.), jako náhradu přiměřenou. Současně také stanovil lhůtu splatnosti, když vzhledem k okamžité dispozici žalobkyně s peněžitými prostředky lhůtu 10 dní od právní moci rozsudku soud považuje za zcela přiměřenou.

35. Protože jde o rozhodnutí, kterým se řízení před soudem končí, rozhodoval soud i o nákladech řízení (§ 151 odst. 1 o.s.ř.) a rozhodl s odkazem na § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný účastník nemá na náhradu nákladů právo. V dané věci soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Jak vyplývá z [příjmení] ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 262/20 (nebo [příjmení] Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II ÚS 572/19) Ústavní soud vyslovil, že v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví musí být vlastnické právo každého ze spoluvlastníků v souladu s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod chráněno stejnou měrou. Ustanovení § 142 o.s.ř. je proto třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 o. z.). Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o.s.ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Protože se o takový případ ale v tomto řízení nejedná, soud rozhodl o nákladech řízení tak, jak uvedl ve výroku IV.

36. V tomto řízení ještě také vznikly náklady řízení státu tím, že soud vyplatil odměnu a náhradu hotových výdajů ustanovenému znalci [celé jméno znalce] (znalečné) ve výši, která již nebyla kryta zálohami účastníků, tj. ve výši 8 586,60 Kč. Dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud na straně žádného z účastníků nezjistil v průběhu řízení předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Znalečné soud znalci přiznal ve výši 42 556 Kč za podaný znalecký posudek a dále ve výši 6 030,60 Kč za výpověď znalce při jednání dne [datum] Náklady na znalecký posudek a výslech znalce nebyly kryty zálohou účastníků v částce přesahující výši složených záloh (celkem 40 000 Kč), tj. v částce 8 586,60 Kč. Proto také uložil každému z účastníků povinnost nahradit náklady řízení státu ve výši jedné poloviny z uvedené částky, tj. částku 4 293,30 Kč každý, když současně stanovil lhůtu splatnosti a platební místo (výroky V. a VI.).