12 C 52/2022

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou se sídlem adresa , rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Trávníčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 93 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby mu žalovaná zaplatila částku 93 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 34 521,30 Kč k rukám jejího zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem ve Žďáře nad [jméno], [ulice a číslo], a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady řízení ve výši 4 421,20 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou ze dne [datum], podanou u Okresního soudu Plzeň-jih, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 93 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 93 000 Kč od [datum] do zaplacení a náklady řízení z titulu neuhrazených nákladů na bydlení žalované v domě žalobce. Žalobce uvedl, že je vlastníkem rodinného domu [adresa] na ulici [ulice] v [obec]. Žalovaná tuto nemovitost užívala se souhlasem žalobce od [datum] do [datum] na základě ústní dohody o společném užívání, na základě, které měla žalobci hradit polovinu nákladů na bydlení – topení, směrný odpad, vodné a stočné, satelitní televizi, pojištění rodinného domu a domácnosti a další chod domácnosti ve výši 3 000 Kč měsíčně. Tato částka, na které se žalobce se žalovanou shodli, vycházela z rámcového výpočtu žalobce, dle kterého činila polovina ročních nákladů na topení částku 7 500 Kč, na odvoz směsného odpadu částku 300 Kč, na vodné a stočné částku 300 Kč, na satelitní televizi částku 800 Kč, na pojištění rodinného domu a domácnosti částku 3 000 Kč, na pevný internet částku 2 400 Kč, na T-Mobile televizi částku 2 400 Kč, a na elektřinu částku 7 200 Kč. Dále žalobce hradil celé náklady na mobilní paušál žalované, který činil částku 420 Kč – 550 Kč měsíčně. Ve zbytku se jednalo o paušální částku odpovídající dalším nákladům na chod domácnosti jako například pořízení čistících a hygienických prostředků, opravy a obměnu domácích spotřebičů aj. V době uzavření dohody byla žalovaná ve složité finanční situaci, kdy řešila majetkové vypořádání s bývalým manželem a pracovala jako vychovatelka se mzdou cca 14 000 Kč měsíčně. S ohledem na tyto okolnosti potom splatnosti nákladů na bydlení byla dohodnuta tak, že je žalovaná uhradí najednou v době, kdy se její finanční situace zlepší, zejména až dojde k finančnímu vypořádání s bývalým manželem a získá práci s lepším mzdovým ohodnocením. Žalobce s tímto uspořádáním souhlasil, neboť byl se žalovanou od počátku roku 2018 v partnerském vztahu. Finanční situace žalované se výrazně zlepšila nejpozději v lednu 2019, když začala žalovaná pracovat za mzdu cca 25 000 Kč měsíčně a obdržela částku cca 2 mil. Kč jako majetkové vypořádání s bývalým manželem. I přes toto žalovaná dlužnou částku na náklady bydlení dle výše uvedené dohody neuhradila. Uvedenou dohodu začala plnit počínaje lednem 2021, kdy uhradila 5x 3 000 Kč na účet žalobce pod označením nájemné, což zcela koresponduje s uzavřenou ústní dohodou. Žalovaná tedy za období od [datum] do [datum], tj. 36 měsíců mínus 5 měsíců dluží žalobci na nákladech na společné bydlení a další chod domácnosti celkem 93 000 Kč. Žalovaná tuto částku žalobci neuhradila i přes kvalifikovanou předžalobní výzvu k plnění ze dne [datum]. Žalobce dále uvedl, že žalovaná při svém odchodu z nemovitosti odnesla bez souhlasu žalobce tyčový mixér [příjmení] MQ5060, který je ve výlučném vlastnictví žalobce. Žalovaná vrácení této věci odmítla. Žalobce danou věc zakoupil [datum] za pořizovací cenu 67,99 EUR a žalovaná mu tak odcizením této věci k datu [datum] způsobila škodu minimálně v částce 500 Kč.

2. Při jednání dne [datum] potom žalobce doplnil svá tvrzení tak, že tím, že žalovaná od ledna 2021 začala hradit částku 3 000 Kč na nájemném uznala svůj dluh vůči žalobci ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 o.z. Na těchto svých tvrzeních setrval, když dne [datum] uvedl, že z tvrzení žalované, že počátkem roku 2021 začala žalobci hradit měsíčně částku 3 000 Kč je zřejmé, že žalovaná si byla vědoma svého závazku hradit žalobci náklady na bydlení a z této skutečnosti žalobce dovozoval, že je tak zřejmé, že žalovaná jakožto dlužník výše uvedeným částečným plněním uznala také zbytek svého dluhu představující dlužné nájemné. Žalobce také uvedl, že tvrzení svědkyně [jméno] [příjmení] se nezakládá na pravdě, neboť to byl on, kdo hradil zálohy na elektrickou energii ve výši 1 200 Kč, které pravidelně odcházely z jeho bankovního účtu a rozhodně také není pravdou, že žalovaná hradila žalobci větší částky. Pro případ, že by soud dospěl k jinému právnímu názoru nežli žalobce, tedy, že neexistovala žádná dohoda účastníků o hrazení nákladů na bydlení, potom má žalobce za to, že žalované minimálně vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2291 o.z., když po dobu necelých 3 let nehradila žádné náklady spojené s bydlením. Na straně žalobce tak došlo k ochuzení, když musel hradit vyšší náklady spojené s bydlením, a to za situace, kdy přes pracovní týden nebyl takřka doma a jeho nemovitost obývala žalovaná. V jednání žalované, kdy se prokazatelně obohatila, nelze spatřovat ani žádný spravedlivý důvod. Naopak spravedlivé je, aby oba partneři hradili minimálně poměrně vzhledem ke svým příjmům náklady spojené s jejich společným bydlením.

3. Žalobce potom po poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. při jednání dne [datum] uvedl, že tyčový mixér koupil v době, kdy byli se žalovanou spolu, a to v prodejně v Chamu a jeho odcizení zjistil hned, když se vrátil domů, a to v první pátek v červenci 2021. Koncem června se žalovaná odstěhovala, když vyčkala až žalobce odjel do práce a objednala si stěhováky, aby jí s tím pomohli do auta. Žalobce vlastně provedl kontrolu toho, co zůstalo doma. Ihned si všiml, že zmizel tyčový mixér, byla vyměněna rychlovarná konvice, kdy žalovaná si vzala novou a nechala mu tam svoji starou, potom zmizely nějaké hrnce na vaření a deky, což všechno byly věci žalobce. Do jeho domu měla přístup žalovaná a jeho dcera. [příjmení] od domu mu žalovaná nevrátila. Hned, jak to zjistil, tak žalovanou během týdne či 14 dnů žádal o vrácení s tím, že ona sdělila, že mu nic vracet nebude, protože nic nevzala. Následně žalobce přijel za žalovanou do [obec], kvůli věcem, které mu vzala zašel i na policii, ale tam s ním nic nesepsali. Žalobce uvedl, že žalovaná měla starý tyčový mixér a vyměnila mu ho za ten nový. Žalobce potom ten starý tyčový mixér i starou rychlovarnou konvici nechal přede dveřmi bytu matky žalované.

4. Žalovanou s podanou žalobou nesouhlasila, navrhovala její zamítnutí a uvedla, že je pravdou, že žalobce je vlastníkem rodinného domu v [obec] [číslo] že je rovněž pravdou, že od července 2018 do června 2021 v tomto domě se žalobcem bydlela. Její známost se žalobcem trvala do konce roku 2020 a poté se rozešli a ona si hledala bydlení ve svém rodném kraji. Od žalobce odešla na konci června 2021. Žalobce sám žalované nabídl, aby s ním žila. Dokonce uvažovali o sňatku. Žádná domluva ohledně nákladů na bydlení v jeho domě mezi nimi uzavřena nebyla, natož pak, aby se domlouvali ohledně nějaké konkrétní částky, jak žalobce uvádí. Žalobce po celou dobu jejich vztahu trávil pracovní týden pracovně v Německu, nebylo neobvyklé, že domů dojížděl vždy na víkend 1x za 14 dnů. Žalovaná se starala o dům, hradila dle potřeby různé náklady, nakupovala jídlo, hygienu apod. Nikdy mezi ní a žalobcem nebyl spor o tom, co má kdo zaplatit, popř. co kdo komu dluží. Žili jako manželé. Poté, co se po vzájemné domluvě na konci roku 2020 rozešli, žalovaná ze své vůle počínaje lednem 2021 měsíčně začala přispívat na náklady na bydlení v jeho domě částkou 3 000 Kč. Považovala to za spravedlivé, neboť se rozešli, nežili spolu jako manželé, jako tomu bylo dříve, a proto nechtěla, aby na její přítomnost ze strany žalobce bylo dopláceno. Po odstěhování žalovaná byla oslovena právní zástupkyní žalobce, aby uhradila mimo jiné částku 93 000 Kč údajně za období jejího bezplatného bydlení v nemovitosti žalobce a dále k úhradě náhrady škody za nemovité věci, které žalovaná měla údajně žalobci z jeho domu odnést. Jednalo se o např. sekeru, přímočarou pilu, rychlovarnou konvici, pánskou bundu, byl zde uveden i tyčový mixér zn. Braun, který však jako jediná věc, byl uveden v žalobě. Žalovaná žalobci sdělila, že v rámci jejího bydlení v jeho nemovitosti ničeho nedluží a rovněž, že mu žádné věci patřící do jeho výlučného vlastnictví nezcizila. Žalovaná následně uvedla, že o nějakém uznání závazku k platbám nájemného z její strany nemůže být ani řeči, neboť do konce roku 2020 účastníci spolu žili v družském poměru a po jeho ukončení se sama žalovaná rozhodla přispívat žalobci na náhradu nákladů, neboť v jeho domě nadále žila. Následně při jednání dne [datum] žalovaná uvedla důvody plateb, které žalobci zasílala, když se jednalo o její podíl na provozu domácnosti, žalobce po ní peníze chtěl a ona mu je posílala, aby neřekl, že vše platí ze svého. Takto přispívala na pojistné za auto, na domácnost, peníze zasílala, protože žalobce je chtěl a označovala je tak, jak chtěl. V té době ji vůbec nenapadla, aby si psala, na co jsou tyto peníze určeny. Žalobce je chtěl, tak mu je posílala.

5. Okresní soud Plzeň-jih ve věci vydal dne 29. 12. 2021 elektronický platební rozkaz č.j. EPR 286909/2021-8, který žalovaná napadla včas podaným odporem.

6. Následně k námitce žalované o místní nepříslušnosti Okresního soudu Plzeň-jih, tento soud usnesením ze dne 27. 1. 2022 č.j. 6 C 22/2022-12 vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].

7. Z provedeného dokazování, a to z informace o pozemku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce je v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-jih, zapsán jako výlučný vlastník pozemku st. 162, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, [obec], přičemž tato nemovitá věc je zapsána na [list vlastnictví] pro obec Merklín a kat. území [obec] u [obec].

8. Z výpisu z účtu žalobce č. [bankovní účet] soud zjistil, že [datum] žalovaná zaslala ze svého účtu č. [bankovní účet] částku 3 000 Kč s údajem nájemné. Částku 3 000 Kč žalovaná žalobci zaslala rovněž [datum], rovněž s poznámkou nájemné.

9. Z pokladního dokladu ze dne [datum] vyhotoveného [právnická osoba], Electro Handelsges, soud zjistil, že došlo ke koupi věci zn. Braun za 67,99 EUR, přičemž platba proběhla v hotovosti.

10. Z předžalobní upomínky zástupkyně žalobce advokátky Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána, aby žalobci uhradila částku 93 000 Kč, neboť v rodinném domě žalobce bydlela od [datum] do [datum] a na bydlení a provoz domácnosti doposud žalobci přes četné urgence za období od [datum] do [datum] ničeho nepřispěla, a to ať již se jedná o náklady na bydlení (topení, odpad, vodné a stočné, pojištění domu a domácnosti, satelitní TV, pevný internet a TV, elektřina) či žalobcem hrazený její mobilní telefon ve výši 420 Kč měsíčně, nebo náklady na jídlo a domácnost jako takovou (údržba spotřebičů aj.). Od [datum] sice žalovaná hradila měsíčně 3 000 Kč, ale za měsíc červen 2021 již opětovně nic nezaplatila. Žalované bylo sděleno, že ač by žalobce mohl požadovat vyšší částku, požaduje touto cestou za období bezplatného bydlení žalované ve specifikované nemovitosti pouze částku 3 000 Kč měsíčně, což k červnu 2021 činí částku 93 000 Kč. Dle žalobce se jedná o částku opravdu minimální s ohledem na to, jakou částku by žalovaná vydala za nájem v obdobné nemovitosti. Dále žalovaná žalobci dluží částku 420 Kč za úhradu paušální částky za mobilní služby za červenec 2021. Žalovaná dle byla vyzvána k úhradě částky 14 062 Kč jako náhradu škody, kterou žalovanému způsobila, když při odchodu z domu neoprávněně odebrala věci ve vlastnictví žalobce, a to sekeru zn. Fiskars XL X25 za částku 1 600 Kč, přímočarou pilu Bosh za částku 800 Kč, tyčový mixér [příjmení] za částku 1 754 Kč (67,99 EUR), sadu skoro nových hrnců za částku 6 192 Kč (240 EURO), rychlovarnou konvici a toustovač vždy za částku 600 Kč, pánskou bundu za částku 2 000 Kč a nákupní tašku s hliníkovým rámem za částku 516 Kč (20 EURO). Žalovaná byla vyzvána, aby tyto částky spolu s náklady za sepis této výzvy, tedy celkem 114 403,20 Kč uhradila na zde uvedený účet do 7 dnů od odeslání tohoto dopisu. Z podacího archu zástupkyně žalobce potom soud zjistil, že uvedená zásilka byla žalované zaslána doporučeně dne [datum].

11. Z výpisu z účtu žalobce č. [bankovní účet] za měsíce 06/ 2021, 07/ 2021, 04/ 2021, 01/ 2021, 10/ 2020, 09/ 2020, 03/ 2020, 01/ 2020, 11/ 2019, 08/ 2019, 07/ 2019, 02/ 2019, 11/ 2018 a 10/ 2018, soud zjistil, že žalobce má na tomto svém účtu zadán mimo jiné trvalý příkaz k úhradám elektřiny pro ČEZ elektřinu ve výši 1 200 Kč měsíčně, trvalý příkaz s označením„ výživné [jméno]“ ve výši 2 000 Kč měsíčně (jedná se o měsíce 10/ 2018, 11/ 2018, 02/ 2019, 07/ 2019, 08/ 2019, 11/ 2019, 01/ 2020, 03/ 2020), inkaso ve prospěch [právnická osoba] telefon ve výši 768,35 Kč měsíčně (jednalo se o měsíce 10/ 2018, 11/ 2018, 02/ 2019, 07/ 2019), resp. částku 833,31 Kč měsíčně (08/ 2019), resp. další částky ve výši 781,13 Kč (11/ 2019), 909,91 Kč (01/ 2020), 1 268,41 Kč (03/ 2020), 1 258,59 Kč (09/ 2020), 1 237,16 Kč (10/ 2020), 1 455,75 Kč (01/ 2021), 1 774,05 Kč (04/ 2021), 1 767,50 Kč (07/ 2021) a 1 738,39 Kč (06/ 2021). Dále z těchto účtů soud zjistil, že žalovaná zaslala žalobci ze svého účtu č. [bankovní účet] dne [datum] částku 4 500 Kč, dne [datum] rovněž částku 4 500 Kč, dne [datum] částku 4 500 Kč s poznámkou„ přídavky – Německo“, dne [datum] částku 5 000 Kč s poznámkou„ pojistné“, dne [datum] částku 3 000 Kč, dne [datum] částku 3 000 Kč s poznámkou„ nájemné“ a dne [datum] částku 3 000 Kč s poznámkou„ nájemné“.

12. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že účastníci spolu žili asi 3 roky, že žalovaná se odstěhovala ke konci školního roku loňského roku, možné i předloni. Pro odstup času si svědkyně těmito údaji nebyla jistá. Svědkyně věděla o tom, že žalovaná chtěla u žalobce ještě zůstat další dva měsíce, ale ona jí to rozmlouvala, že mu platí hodně peněz. Svědkyně účastníky v [obec] navštěvovala. Žalovaná si dělala v [obec] nějaký kurz, a to ji svědkyně vídala každý týden, kdy žalovanou z [obec] do [obec] i vozila. Svědkyně sdělila, že žalovaná žalobci hodně platila, žalobce se chlubil, že v Německu vydělává asi 90 000 Kč měsíčně, když žalovaná dostala nějaké peníze za barák, žalobce se v obci nechal slyšet, že ty peníze z ní dostane. Toto svědkyně se dozvěděla v [obec], hovořilo se tam o tom. Svědkyně do [obec] často jezdí, má tam kamarádky, jezdila hodně za matkou žalobce. Svědkyně věděla o tom, že žalovaná platila elektriku, dříví, žalobci prala, vařila, starala se o zahradu, koupila mu skleník. Žalobce od žalované k narozeninám dostal sekačku za 10 000 Kč. Svědkyně nevěděla na základě, čeho žalovaná peníze žalobci dávala. Věděla jen, že žalovaná platila elektriku. Účastníci říkali, že všechno dělali na půl. Žalobce jezdil domů na víkendy, doma byl, když měl dovolenou, nebo když marodil. Žalovaná pracovala v místě, doma byla pořád. Podle názoru svědkyně účastníci spolu žili jako druh a družka. Soužití skončilo po tom, kdy žalovaná dostala peníze za dům. Svědkyni nebylo nic známo o tom, a ani to nikdy neslyšela a byla si tím jistá, že by existovala nějaká dohoda o tom, že žalovaná bude žalobci něco platit. Žalovaná potom je známou svědkyně, žalobce potom je její bývalý synovec.

13. Z obsahu připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. 12 C 434/2016 soud zjistil, že žalovaná zde v postavení žalobkyně podala dne [datum] ke zdejšímu soudu žalobu o vypořádání společného jmění manželů s bývalým manželem [jméno] [příjmení]. V průběhu řízení žalovaná změnila místo svého trvalého pobytu, když od [datum] měla trvalé bydliště na adrese [adresa žalobce a původní účastnice]. Řízení v této věci skončilo rozhodnutím soudu ze dne 11. 6. 2021 č.j. 12 C 434/2016-285, kterým soud schválil smír účastníků, dle kterého mimo jiné žalovaná obdržela od bývalého manžela na vyrovnání majetkového podílu částku 100 000 Kč. Předmětem vypořádání společného jmění manželů nebyly nemovité věci, neboť ve vztahu k těmto, jakož i k dalším věcem movitým, bylo řízení z důvodu zpětvzetí žaloby zastaveno. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].

14. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a [právnická osoba] dne [datum], že se vztahuje k odběrnému místu [adresa žalobce a původní účastnice], že úhrada faktur byla sjednána příkazem k úhradě z účtu [bankovní účet], zálohy potom byla sjednány ve výši 1 200 Kč měsíčně.

15. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce je jejím otcem, žalovaná jeho bývalá družka. Svědkyně uvedla, že jí žalobce pověděl, že u soudu se jedná o dohodu, kterou uzavřel se žalovanou a u které svědkyně byla. Žalobce a matka svědkyně jsou rozvedeny. Svědkyně se s matkou z otcovy domácnosti odstěhovala, když chodila do 4. třídy. Občas se poté stýkali, občas bývala u otce a žalované na návštěvě a povětšinou seděla v obýváku a slyšela, jak se žalobce se žalovanou baví v kuchyni, že žalobce žalované připomínal, že by měla přispívat na domácnost. To je ta dohoda, kterou svědkyně slyšela, navíc to slyšela vícekrát. Svědkyně pro odstup času již přesně nevěděla, v jakém časovém období spolu účastníci žili. Určitě to však bylo 2-3 roky. Svědkyně slyšela, že se jednalo o částku kolem 3 000 Kč a na tomto setrvala i po připomenutí ust. § 126 o.s.ř. Posléze doplnila, že by se mohlo jednat tak o roku 2018, 2019, určitě v té době byla již plnoletá. Žalobce se žalovanou mluvil o tom, že nechodí nakupovat. Svědkyně viděla u žalobce hodně věcí z Německa. Svědkyně párkrát slyšela, že žalobce žalované říkal, že mu neplatí a 1x slyšela, že žalovaná mu říkala, že teď peníze nemá, že mu je dá později. Žalobce jí říkal, že se ztratily nějaké věci z kuchyně, řekl jí, že se mělo jednat o nějaký mixér a další věci a toto jí řekl po tom, co byla žalovaná odstěhovaná. Žalobce se svědkyni svěřoval, vždy když přijela, tak jí takové věci říkal. Žalobce svědkyni říkal, že nemůže najít nějaké věci a konkrétně svědkyni řekl, že ty věci měla vzít žalovaná.

16. Žalobce k důkazu ještě navrhoval výslech svědkyně, své sestry [jméno] [příjmení], a rovněž svůj výslech jako svědka, nicméně od návrhu na výslech své sestry posléze odstoupil. Soud potom výslech žalobce nikoliv však jako svědka, ale jako účastníka řízení dle ust. § 131 o.s.ř. neprováděl, neboť vzhledem k dosavadnímu dokazování již jeho výpověď nepovažoval za významnou pro své meritorní rozhodnutí.

17. Dle ust. § 2054 odst. 2 o.z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

18. Dle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Žalobce se v tomto řízení domáhal po žalované zaplacení částky 93 000 Kč s úroky z prodlení jako dluhu z dohody účastníků o hrazení nákladů bydlení žalované v domě žalobce za období od [datum] do [datum] s tvrzením, že platbami v částce 3 000 Kč měsíčně za měsíce leden až květen 2021 včetně žalovaná uvedený dluh vůči žalobci uznala. Pro případ, že by soud tvrzení žalobce o uzavřené dohodě nepřisvědčil, domáhal se přiznání této částky z titulu bezdůvodného obohacení žalované na jeho úkor, když užívala bezplatně jeho věci. Žalobce se dále domáhal zaplacení částky 500 Kč po žalované jako náhrady škody za tyčový mixér, který měla žalovaná žalobci odcizit.

20. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, tvrdila, že žádná taková dohoda uzavřena nebyla, že se žalobcem v uvedeném období žili jako druh a družka a na nákladech na domácnost se podíleli oba. Po skončení družského vztahu sama od sebe začala žalobci platit na bydlení částku 3 000 Kč měsíčně. Stran náhrady škody potom uvedla, že žalobci ničeho neodcizila.

21. Z provedeného dokazování tak, jak je soud uvedl shora, a po zhodnocení těchto provedených důkazů, a to každého jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, soud došel k závěru, že podané žalobě nelze vyhovět.

22. Soud má za prokázané, a to ze shodných tvrzení účastníků, že tito minimálně od [datum] do [datum] spolu žili ve družském vztahu. Bylo na žalobci, aby prokázal, že v rámci tohoto soužití účastníci uzavřeli dohodu o tom, že žalovaná žalobci bude na chod domácnosti a bydlení přispívat částkou 3 000 Kč měsíčně. Protože žalovaná existenci takové dohody nepotvrdila, žalobce k jejímu uzavření navrhoval jako svědkyni svoji sestru [jméno] [příjmení], která dle jeho tvrzení měla u uzavření této dohody být přítomna. Od provedení tohoto důkazu však žalobce posléze odstoupil. Žalovaná potom tvrdila, že se žalobcem v uvedené době žili jako druh a družka, v podstatě tedy jako manželé a náklady spojené s bydlením a domácností vynakládali společně. Žalobce finančně (tvrzení žalobce, že to byl on, kdo hradil zálohy na elektřinu žalovaná nijak nerozporovala) a ona prací, nákupy, péčí o žalobce a jeho dům. Žalobce tvrzení žalované o její péči nerozporoval. Soud nemá důvod nevěřit tvrzení žalované o soužití účastníků v družském vztahu, neboť toto její tvrzení bylo prokázáno i svědeckou výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], ale i [jméno] [příjmení] Ani výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] se však dle názoru soudu žalobci nepodařilo prokázat, že se žalovanou uzavřel dohodu ohledně úplaty žalované jako podílu na nákladech spojených s bydlením a domácností. Tato svědkyně uzavření takové dohody přítomna nebyla a pokud dle svého tvrzení zaslechla žalobce žalované připomínat, že by měla přispívat na domácnost, a že vlastně tedy toto měla být ta dohoda, kterou žalobce se žalovanou uzavřeli, potom se jedná o zcela obecné tvrzení svědkyně bez jakéhokoliv jednoznačného časového určení. Navíc se zcela evidentně jednalo o snahu svědkyně pomoci ve sporu žalobci, tedy svému otci. Svědeckou výpověď [jméno] [příjmení] žalobce potom rozporoval pouze v tom, že to byl on, kdo platil elektřinu a nikoliv žalovaná, jak uvedla svědkyně. Odkazoval přitom na placené zálohy na elektřinu, které odcházely z jeho účtu. Ve zbytku výpověď této svědkyně žalobce nerozporoval. Je tedy zřejmé, že účastníci žili do prosince 2020 ve družském poměru a na chodu domácnosti a bydlení se podíleli oba dva dohodnutým způsobem, tedy žalobce finančně a žalovaná svojí osobní prací a péčí, jakož i nákupy. Žádná z těchto skutečností však nesvědčí o tom, že by předmětem takové dohody byla i dohoda o tom, že žalovaná žalobci bude přispívat konkrétní částkou a už vůbec ne částkou 3 000 Kč měsíčně. Žalobcem tvrzená skutečnost, že účastníci mezi sebou uzavřeli dohodu stran příspěvku žalované na úhradu nákladů ve výši 3 000 Kč měsíčně, jak tvrdil žalobce v žalobě, potom nebyla vůbec prokázána a dle výsledků provedeného dokazování dle názoru soudu se jednalo ze strany žalobce o účelově tvrzenou skutečnost. Pokud by taková dohoda mezi účastníky skutečně existovala, potom by zcela jistě tento právní důvod byl také uveden v předžalobní výzvě žalobce, resp. jeho právní zástupkyně, což nebylo. Formulace předžalobní výzvy ze dne [datum], že„ by žalobce mohl požadovat vyšší částku, ale požaduje pouze 3 000 Kč jako částku opravdu minimální s ohledem na to, jakou částku by žalovaná vydala za nájem v obdobné nemovitosti“ jednoznačně svědčí o tom, že žádná dohoda o platbách žalované mezi účastníky uzavřena nebyla. Navíc žalovaná nebyla ve vztahu k žalobci v nájmu, ale žila v jeho domě na základě družského vztahu mezi nimi a tedy se souhlasem žalobce. Pokud potom žalovaná začala po skončení družského vztahu mezi účastníky žalobci za užívání jeho domu začala platit 3 000 Kč měsíčně počínaje lednem 2021, potom soud uvěřil jejímu tvrzení, že tak činila z vlastní vůle. V žádném případě se nejednalo ze strany žalované o uznání dluhu, jak se snažil žalobce v řízení tvrdit, neboť žádný dluh neexistoval. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 12. 2020 č.j. 17 Co 62/2020 111 nezbytným předpokladem pro uznání dluhu, resp. jeho zbytku, dle ust. § 2054 odst. 2 o.z. je zásadně vědomost dlužníka o výši jeho dluhu v okamžiku částečného plnění. Žalovaná žádnou takovou vědomost neměla a mít nemohla, když byla přesvědčena o tom, že plní vše, co je třeba v soužití obdobném soužití manželskému.

23. Pokud žalobce namítal, že by ze strany žalované se mohlo jednat o bezdůvodné obohacení, tak dle názoru soudu na straně žalované nějaké bezdůvodné obohacení neexistovalo. Naopak bylo prokázáno, že žalovaná pečovala v průběhu družského vztahu se žalobcem o jeho blaho. Dále pečovala o jeho dům, když své užívání na nemovitosti žalobce nahrazovala žalobci spoustou fyzické práce v domě i na zahradě, ale také finančními prostředky, které žalobci zasílala na základě jeho žádostí, jak soudu uvedla a vysvětlila vzhledem k platbám uvedeným ve výpisech z účtů žalobce za říjen 2020, březen 2020, listopad 2019, srpen 2019, červenec 2019, či listopad 2018. Navíc žalovaná v domě žalobce žila nikoliv bez právního důvodu ani neužívala jeho dům protiprávně, neboť v tomto domě žila se žalobcem na základě jeho souhlasu v družském poměru. Proto soud žalobu žalobce v částce 93 000 Kč zamítl.

24. Pokud jde o náhradu škody ve výši 500 Kč za údajně odcizený tyčový mixér, potom ani zde žalobce neunesl své důkazní břemeno. Předložený účetní doklad o nákupu zboží [příjmení] ze dne [datum] za 67,99 EUR v hotovosti nehovoří nic o tom, kdo toto zboží kupoval, tedy nic nevypovídá o tom, kdo je vlastníkem daného zboží a že to byl skutečně žalobce, kdo kupní smlouvu s prodejcem uzavřel. Nicméně žalovaná tvrzení žalobce o nákupu tohoto mixéru nezpochybňovala. Proto soud vyšel z toho, že žalobce takový mixér vlastnil. Nicméně žalobce neprokázal, že vůbec došlo ke zcizení tohoto mixéru a už vůbec neprokázal, že tak měla učinit žalovaná. Sám po poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. při jednání dne [datum] uvedl, že žalovaná ho vlastně neuhradila, ale měla ho vyměnit za svůj zastaralý, tedy sám svá tvrzení o zcizení tyčového mixéru žalovanou zpochybnil. Svědkyně [jméno] [příjmení] potom soudu ve své svědecké výpovědi sdělila pouze to, co jí řekl žalobce. Jednalo se tedy o svědectví z doslechu a k takovému svědectví nelze přihlížet. V žádném případě tedy ze strany žalobce nebylo prokázáno, že skutečně daný mixér byl zcizen, že tak měla učinit žalovaná a že mu v důsledku toho vznikla škoda v žalované částce 500 Kč. Osamoceno potom zůstalo i další tvrzení žalobce obsažené v žalobě, že žalovaná obdržela na majetkové vypořádání s bývalým manželem částku 2 mil. Kč. Toto bylo spolehlivě vyvráceno provedení důkazem, a to spisem zdejšího soudu sp. zn. 12 C 434/2016. Proto soud i v částce 500 Kč žalobu zamítl.

25. Protože jde o rozhodnutí, kterým se řízení před soudem končí, rozhodoval soud i o nákladech řízení (§ 151 odst. 1 o.s.ř.) a rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byla plně úspěšná žalovaná, která byla v řízení před soudem zastoupena advokátem. Náklady řízení žalované tedy tvoří odměna advokáta ve výši 26 730 Kč za 5,5 úkonu právní služby po 4 860 Kč z puncta 93 500 Kč dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/96 Sb. advokátní tarif v pl. zn., hotové výdaje advokáta ve výši 1 800 Kč dle § 13 odst. 3 cit. vyhl. (6x režijní paušál po 300 Kč za 6 úkonů právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepis odporu, námitka místní nepříslušnosti, sepis vyjádření ve věci samé a 2x účast při jednání soudu) a 21% DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 5 991,30 Kč Náklady řízení žalované tak celkem činí částku 34 521,30 Kč a k úhradě této částky soud také žalobce zavázal, přičemž stanovil současně lhůtu splatnosti a platební místo.

26. V tomto řízení ještě také vznikly náklady řízení státu, když vyplatil svědečné svědkyni [jméno] [příjmení] ve výši 4 421,20 Kč. Svědečné uvedené svědkyni bylo vyplaceno na základě usnesení soudu ze dne 5. 1. 2023 č.j. 12 C 52/2022-74. Dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Protože to byl žalobce, kdo byl v tomto sporu zcela neúspěšný, a protože soud na jeho straně nezjistil předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, uložil žalobci povinnost zaplatit státu náklady řízení, které platil ve shora uvedené výši, tedy v částce 4 421,20 Kč, když současně stanovil lhůtu splatnosti a platební místo.