12 C 61/2022

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou se sídlem adresa, rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Trávníčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 387 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 387 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svojí žalobou ze dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 387 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že dne datum provedla převoz žalované do Protialkoholní záchytné stanice obec. Dle § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb. o specifických anonymizováno službách prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí náklady na dopravu vyšetřovaná osoba. V daném případě u žalované byla prokázána přítomnost alkoholu ve výši 3,35 promile, přičemž žalobkyně odkazovala na záznam protialkoholní záchytné stanice. Náklady žalobkyně na převoz žalované byly vyúčtovány ve výši 387 Kč, když se jedná o náhradu za použití služebního dopravního prostředku. Žalovaná byla vyzvána písemnou výzvou k zaplacení uvedených nákladů nejpozději do datum. K úhradě ze strany žalované doposud nedošlo.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud vydal ve věci platební rozkaz ze dne 10. 3. 2022 čj. 12 C 61/2022-9, který však následně usnesením ze dne 17. 5. 2022 čj. 12 C 61/2022-21 zrušil, neboť se jej žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou.

4. Usnesením ze dne 20. 5. 2022 čj. 12 C 61/2022-22 soud uložil žalované povinnost písemně se ve stanovené lhůtě k podané žalobě vyjádřit. Žalovaná tuto povinnost nesplnila.

5. Soud ve věci nařídil jednání, z něhož se žalobkyně omluvila, a žalovaná se k němu bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána dne datum uložením. Proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků na základě obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

6. Z provedeného dokazování, a to z listiny nazvané Protokol o vyčíslení nákladů za použití služebního dopravního prostředku ze dne datum a z protokolu dopravy osoby do záchytné stanice ze dne datum soud zjistil, že k převozu žalované dne datum byl použit služební dopravní prostředek Škoda Octavia, registrační značka, druh pohonných hmot benzin, ujeto bylo 62 km, přičemž náhrada za 1 km jízdy činila dle vyhl. č. 589/2020 Sb. 4,4 Kč/km, tj. celkem 272,80 Kč a náklady na palivo dle téže vyhlášky při průměrné spotřebě PHM uvedeného vozidla 60,6 l číslo činila při ceně 27,80 Kč částku 113,76 Kč Náklady na použití vozidla do PZS obec tak celkem činily 387 Kč. Z Osvědčení o registraci vozidla, část II. (technický průkaz) soud zjistil, že vozidlo tov. zn. Škoda Octavia, registrační značka, je registrováno na vlastníka ČR – Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, a to od datum, kombinovaná spotřeba tohoto vozidla činí 6,6 l benzinu číslo km. Z Potvrzení o přijetí na Protialkoholní záchytnou stanici obec, obec, ulice a číslo, vydaného anonymizována dvě slova obec, soud zjistil, že z něho vyplývá, že žalovaná byla dne datum v 13:19 hod. přijata na tuto PZS. Z dechové zkoušky Alkotest potom vyplynulo, že žalovaná měla 3,35 promile alkoholu v dechu, odběr krve proveden nebyl. Z výzvy k zaplacení ze dne 1. 11. 2021, č. j. KRPB-125410/ČJ-2021-0600VO-N, soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě částky 387 Kč nejpozději do datum na zde uvedený účet žalobkyně. Z dodejky žalobkyně adresované žalované soud zjistil, že žalované byla uvedená písemnost doručována pod podacím číslem RR159720566CZ a že tato písemnost se žalobkyni vrátila, neboť si žalovaná tuto písemnost u doručující pošty nevyzvedla, když tato písemnost byla pro žalovanou u pošty uložena do datum. Dle ust. § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. V dané věci se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí náklady, které jí vznikly v souvislosti s dopravou žalované do protialkoholní záchytné stanice. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud ve věci provedl dokazování v navrženém rozsahu a po zhodnocení provedených důkazů, a to každého jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, došel k závěru, že žalobě lze vyhovět. Soud má za prokázané, že žalovaná dne datum byla dopravena do Protialkoholní záchytné stanice obec, ulice a číslo. Z potvrzení uvedené Protialkoholní stanice vyplynulo, že dechovou zkouškou bylo zjištěno množství alkoholu v krvi žalované ve výši 3,35 promile. Z uvedeného důkazu lze tedy jednoznačně dovodit, že se žalovaná nacházela pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky a že tento její stav si vyžadoval přijetí na protialkoholní záchytné stanici. Proto je žalovaná povinna v souladu s ust. § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. v pl. zn., resp. ust. § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. nahradit náklady žalobkyni, které vynaložila na dopravu žalované do Protialkoholní záchytné stanice obec, ulice a číslo, a to z obec do obec a zpět. Proto soud žalované uložil povinnost nahradit ČR, Krajskému ředitelství policie kraje Jihomoravského kraje (pod které organizačně spadá automobilové oddělení Odboru správy majetku obec) náklady spojené s její eskortou do PZS v obec, ulice a číslo, ve výši 387 Kč dle vyhl. č. 589/2020 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví se průměrná cena pohonných hmot, a to spolu s úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I).

7. Protože jde o rozhodnutí, kterým se řízení před soudem končí, rozhodoval soud i o nákladech řízení (§ 151 odst. 1 o.s.ř.) a rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byla plně úspěšná žalobkyně, která nebyla zastoupena advokátem, a proto jí náleží v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhláškou č. 254/2015 Sb. náhrada nákladů řízení ve výši 600 Kč za dva úkony po 300 Kč (předžalobní výzva a sepis žaloby). K úhradě této částky soud také žalovanou zavázal, když stanovil lhůtu splatnosti a platební místo.

8. Toto řízení podléhá poplatkové povinnosti. Žalobkyně je od placení soudního poplatku dle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/91 Sb. o soudních poplatcích v pl. zn. osvobozena. Žalovaná potom byla v tomto řízení neúspěšná, proto je dle ust. § 2 odst. 3 citovaného zákona povinna zaplatit soudní poplatek. Soudní poplatek za toto řízení činí dle pol. 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč. Protože soud neshledal na straně žalované předpoklady pro osvobození od soudního poplatku, uložil žalované povinnost zaplatit státu soudní poplatek za toto řízení, tj. částku 1 000 Kč. Současně také stanovil lhůtu splatnosti a platební místo. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.) Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího plnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.