13 C 110/2021

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahozalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 4 077 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 4 077 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 4 077 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 4 077 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela Účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací (dále jen„ účastnická smlouva“) číslo na základě které se zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, žalovaný se zavázal jí za tyto služby včetně služeb třetích stran řádně platit vyúčtované ceny ve lhůtě splatnosti. Současně se dle těchto smluv žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému ke koupi specifikované koncové zařízení a žalovaný se zavázal k úhradě kupní ceny formou splátek, a to podle splátkového kalendáře, který byl součástí předmětné smlouvy. Nedílnou součástí účastnické smlouvy bylo ujednání o pronájmu koncového zařízení, tedy smlouva o pronájmu koncového zařízení typu anonymizována dvě slova na dobu neurčitou, a to za podmínek uvedených v obchodních podmínkách pronájmu koncových zařízení a v ceníku pronájmu koncových zařízení. Výše měsíčního nájemného byla sjednána v částce 30 Kč. Sjednána byla také smluvní pokuta za nevrácení či poškození koncového zařízení. Žalobkyně v souladu s účastnickou smlouvou služby včetně služeb třetích stran žalovanému poskytovala a ceny za jejich poskytnutí žalovanému řádně vyúčtovávala, rovněž mu poskytla koncové zařízení na základě smlouvy o pronájmu. Žalovaný však své povinnosti porušil, když přestal za pronájem koncového zařízení hradit vyúčtované ceny, neuhradil platbu ve výši 30 Kč dle vyúčtování číslo se splatností dne datum, platbu ve výši 30 Kč dle vyúčtování číslo se splatností dne datum, platbu ve výši 17 Kč dle vyúčtování číslo se splatností dne datum, ani platbu smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč dle vyúčtování číslo se splatností dne datum. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky 4 077 Kč, žalovaný však neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. žalovaný nereagoval a žalobkyně s takovým postupem vyslovila souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

4. Mezi účastníky řízení byla sjednána smlouva číslo jejímž předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací včetně dalších dohodnutých služeb, a podle které vznikla žalovanému povinnost hradit cenu za uvedené služby dle všeobecných podmínek žalobkyně a dle pravidelných měsíčních vyúčtování. Dále byl mezi stranami ujednán pronájem koncového zařízení, včetně smluvní pokuty pro případ jeho nevrácení či poškození. Žalovaný řádně a včas nehradil platby za pronájem koncového zařízení dle jednotlivých vyúčtování a dostal se tak do prodlení s hrazením svého závazku.

5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Podle § 2213 občanského zákoníku je nájemce i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.

7. Podle § 2217 odst. 1 občanského zákoníku nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

8. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Předně má soud za to, že povahou pohledávky je dána pravomoc soudu k rozhodnutí v uvedené věci, nejedná se totiž o nárok na úhradu za služby elektronických komunikací, ale o nárok opírající se o nájemní smlouvu uzavřenou mezi účastníky. Žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli dne datum smlouvu číslo na základě které žalobkyně poskytla žalovanému služby elektronických komunikací a další služby a dále v této smlouvě ujednali také nájem koncového zařízení žalovaným. Žalobkyně poskytla žalovanému koncové zařízení typu anonymizována dvě slova, žalovaný se zavázal platit nájemné ve výši 30 Kč. Žalovaný však tuto svoji povinnost neplnil řádně a včas, platbu nájemného dle vyúčtování číslo se splatností dne datum, platbu ve výši 30 Kč dle vyúčtování číslo se splatností dne datum, ani platbu ve výši 17 Kč dle vyúčtování číslo se splatností dne datum neuhradil. Mezi stranami byla dále v účastnické smlouvě ujednána v souladu anonymizováno  obchodních podmínek smluvní pokuta za nevrácení pronajatého zařízení ve výši 4 000 Kč. Žalovaný po ukončení účastnické smlouvy žalobkyni koncové zařízení nevrátil, žalobkyně mu proto vyúčtováním číslo vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč se splatností dne datum, žalovaný neuhradil ani tuto částku. Žalovaný na celkový dluh 4 077 Kč neuhradil ničeho, dostal se tak ve smyslu § 1968 občanského zákoníku do prodlení s plněním svého závazku. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni celkovou dlužnou částku 4 077 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku) z této částky za období od datum (den následující po splatnosti posledního vyúčtování) do zaplacení.

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 089 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby à 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka) a z částky 189 Kč jako náhrady daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř.

10. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.