Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou · Rozsudek

13 C 160/2021

č. j. 13 C 160/2021-26

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-08-05 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSZR:2021:13.C.160.2021.1

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahozalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 542 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 1 542 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 1 542 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 542 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný způsobil dne [datum] v obci [obec], na komunikaci před domem [adresa], úraz [jméno] [příjmení], [datum narození], tím že mu utekl jeho [anonymizováno] a následně kousl do obličeje kolemjdoucí jmenovanou, čímž jí způsobil zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření. V příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví žalobkyně uhradila smluvním zdravotnickým zařízením zdravotní výkony, tj. náklady na ambulantní péči a léčiva, v celkové částce 1 542 Kč. Žalobkyně tuto částku požadovala nahradit po žalovaném, neboť ten svým výše popsaným jednáním porušil svou zákonnou povinnost, a žalobkyně má proto vůči němu právo na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči. Jelikož žalovaný na výzvu k zaplacení nákladů nereagoval a svůj dluh vůči žalobkyni nevyrovnal ani v reakci na upomínky, obrátila se žalobkyně se svým nárokem k soudu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že v této věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobce udělil výslovný souhlas, žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání, přičemž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu, odpovídajícímu tvrzením žalobkyně.

4. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] a souvisejícího oznámení Policie ČR ze dne [datum] soud zjistil a má za prokázané, ze dne [datum] došlo v době okolo [údaj o čase] hodin v obci [obec] na komunikaci před domem [adresa] k napadení [jméno] [příjmení] (dále jen„ poškozené“) [anonymizováno] rasy [anonymizována dvě slova] poté, co tento utekl z pozemku domu [adresa]. Na tomto místě nebyla řádně zajištěna branka, a to žalovaným, který již nestihl zareagovat, a ze strany [anonymizováno] pak došlo ke kousnutí do oblasti levé části lícní kosti a brady kolemjdoucí poškozené. Uvedeným pochybením se žalovaný dopustil přestupku proti občanskému soužití, což bylo vyřešeno příkazem na místě. Poškozená byla následně ošetřena u MUDr. [jméno] [příjmení] na [anonymizováno] [obec].

5. Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení, zpracovaného dne [datum], je zřejmé, že žalobkyně v souvislosti s výše popsaným incidentem vyplatila za ambulantní ošetření poškozené [jméno] [příjmení] a léčiva pro ni žalobkyně celkem 1 541,61 Kč.

6. Z výzvy k zaplacení náhrady nákladů ve výši celkem 1 542 Kč ze dne [datum], upomínky ze dne [datum], předžalobní výzvy ze dne [datum] a souvisejících doručenek soud zjistil, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky, přičemž žalovaný si tyto výzvy osobně převzal.

7. Tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný svůj dluh i přes upomínky žalobkyni nevyrovnal, pak soud s ohledem na absenci vyjádření žalovaného vzal za nesporná. <i>8. Podle § 55 odst. 1 věty první zákona č. 484/1999 Sb., o veřejném zdravotním pojištění má příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.</i> <i>Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.</i> <i>Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> <i>Podle § 2933 o.z., způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem.</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu, ve světle výše citovaných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný porušil svou prevenční povinnost, když neuhlídal svého [anonymizováno], který pak způsobil poškozené zdravotní újmu, a v souvislosti s tím vynaložila žalobkyně náklady za léčení poškozené ve výši 1 542 Kč. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na náhradu těchto nákladů, nicméně žalovaný i přes opakované výzvy žalobkyni předmětnou částku neuhradil., čímž se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu ve smyslu § 1968 o. z.

10. V návaznosti na výše uvedené shledal soud žalobu důvodnou a žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku ve výši 1 542 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.).

11. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náklady řízení ve výši 600 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náklady hotových výdajů ve výši 200 Kč za dva úkony (předžalobní výzvu a sepis žaloby) po 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. (žalobkyně podala svůj návrh na ustáleném vzoru, k soudu se obrací opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož výše nepřesahuje 50 000 Kč).

12. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.