13 C 188/2021

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahozalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného doručovací adresa adresa žalovaného o zaplacení 1 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 500 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnil tím, že jakožto vlastník místních komunikací nacházejících se na jeho území zajistil dne datum odtah vozidla značka automobilu, registrační značka, jehož provozovatelem je žalovaný, z ulice anonymizována tři slova v obec, a to za účelem blokového čistění komunikace. obec, kde vozidlo stálo, bylo označeno dopravní značkou o dočasném zákazu stání, nicméně žalovaný toto značení nerespektoval. Vozidlo bylo po skončení blokového čištění vráceno zpět do místa odtahu, přičemž za stěrač vozidla byla umístěna informace o odtahu s uvedením dlužné částky a platebních údajů. Cena za technický úkon při odtažení a vrácení vozidla zpět do místa odtahu činí podle usnesení Rady územní celek č. spisová značka částku 1 500 Kč. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil, vyzval ho žalobce k úhradě doporučeným dopisem, avšak marně. Žalobce se tedy se svým nárokem obrátil k soudu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil a žalobce vyjádřil s takovým postupem soudu souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a k projednání věci nenařizoval jednání.

4. Skutkový stav tvrzený žalobcem v žalobě vzal soud za zjištěný a za prokázaný na základě předloženého protokolu o provedení (zahájeného) technického úkonu/zpětného odtahu číslo fotografií ze dne datum zachycujících odtažené vozidlo registrační značka i umístěné dopravní značení, karty vozidla registrační značka, pověření správce místních komunikací (žalobce) pro právnická osoba ze dne datum, usnesení schůze Rady územní celek č. spisová značka ze dne datum rozhodnutí stanovující cenu za technický úkon při odtazích vozidel a z výzvy k zaplacení nákladů za odstranění vozidla ze dne datum vč. související doručenky. Z vyjmenovaných důkazů je zřejmé, že žalovaný, jakožto provozovatel vozidla značka automobilu, registrační značka, nerespektoval dopravní značení a dne datum v 9:40 parkoval své vozidlo v zóně označené dočasným zákazem stání, na ulici anonymizována tři slova v obec. Vozidlo bylo odtaženo pověřenou společností právnická osoba a následně vráceno zpět do místa odtahu, přičemž za stěračem byla ponechána informace o odtahu. Náklady odtahu ve výši 1 500 Kč žalovaný neuhradil, ačkoliv byl k tomu žalobcem, jakožto majitelem tamní místní komunikace, vyzýván.

5. Podle ust. § 9 odst. 1 věty první in fine zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. č. 13/1997 Sb.“), je vlastníkem místních komunikací obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Podle § 19b odst. 1 věty první z. č. 13/1997 Sb., je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Podle § 19b odst. 2 věty první z. č. 13/1997 Sb., bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud ve světle výše uvedených ustanovení k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný, jakožto provozovatel vozidla, nerespektoval dočasný zákaz stání a ponechal zaparkované vozidlo v zóně blokového čištění. Vozidlo bylo proto žalobcem v souladu se zákonem odtaženo a následně vráceno do místa odtahu, přičemž žalovaný je povinen nést náklady tohoto technického úkonu. Jelikož žalovaný tyto náklady neuhradil, dostal se do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost žalobci zaplatit dlužnou částku ve výši 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, jehož výše byla stanovena podle ust. § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).

7. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy přiznal zcela procesně úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Soud přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, nikoliv požadovanou částku 3 546 Kč, jelikož náklady vynaložené žalobcem za právní zastoupení nepovažuje za vynaložené účelně ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. (dle nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. II ÚS 2396/09 ze dne datum lze u statutárních měst a jejich městský částí presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využít právní pomoci advokátů - opak je třeba prokázat). Náklady řízení ve výši 600 Kč přitom představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhradu hotových výdajů spojených s předžalobní upomínkou a návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 2 x 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. (řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (ke zdejšímu soudu byly takto podány např. návrhy zaevidované pod sp. zn. EPR číslo, EPR číslo, EPR číslo) a šlo v něm o peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč), která by žalobci náležela i v případě, že by zastoupen nebyl. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

8. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.