13 C 217/2020

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahozalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce [celé jméno žalobce] a žalované [právnická osoba] k nemovitým věcem, a to pozemku parc. [číslo] [anonymizována dvě slova], pozemku parc. [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], pozemku parc. [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], pozemku parc. [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], pozemku parc. [číslo] [anonymizována dvě slova], vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [stát. instituce], se zrušuje.

II. Do výlučného vlastnictví žalobce [celé jméno žalobce] se přikazují nemovité věci, a to pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] oba zapsány v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] [anonymizována tři slova], [stát. instituce]. Dále se do výlučného vlastnictví žalobce [celé jméno žalobce] přikazují nemovité věci, a to nově vzniklé pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], v obci [obec], vymezené geometrickým plánem zhotoveným [celé jméno znalce], [číslo] který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku.

III. Do výlučného vlastnictví žalované [právnická osoba] se přikazují nemovité věci, a to pozemek parc. [číslo] zapsaný v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] [anonymizována tři slova], [stát. instituce]. Dále se do výlučného vlastnictví žalované [právnická osoba] přikazují nemovité věci, a to nově vzniklé pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], v obci [obec], vymezené geometrickým plánem zhotoveným [celé jméno znalce], [číslo] který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na vypořádání spoluvlastnictví částku 2 743 Kč.

V. Soud žalobci vrací část zaplacené zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 2 941 Kč.

VI. Soud žalované vrací část zaplacené zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 2 941 Kč.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem, a to pozemku parc. [číslo] [anonymizována dvě slova], pozemku parc. [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], pozemku parc. [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], pozemku parc. [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a pozemku parc. [číslo] [anonymizována dvě slova], vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] a [územní celek] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [stát. instituce] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Uvedl, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí, žalobce i žalovaná vlastní spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální [anonymizováno] k jejich celku. Navrhl, aby spoluvlastnictví bylo vypořádáno reálným rozdělením. Žalobce opakovaně vyzýval žalovanou k jednání o zrušení podílového spoluvlastnictví dohodou, a to doporučeným dopisem ze dne [datum] a dále prostřednictvím telefonických hovorů, žalovaná však na jeho výzvy nereagovala.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedla, že stanovisko žalobce akceptuje a se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví souhlasí. Navrhla, aby předmětné nemovitosti byly za náhradu přikázány do jejího výlučného vlastnictví, neboť se jedná o zemědělské pozemky a žalovaná je subjektem zabývajícím se zemědělskou prvovýrobou. Za předpokladu, že by nebylo navrhované řešení pro žalobce přijatelné, souhlasila se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví formou reálného rozdělení předmětných nemovitostí, avšak při splnění podmínky vytvoření účelných půdních celků, které bude možno kvalitně užívat, a to jak z hlediska jejich obhospodařování, tak i z hlediska přístupu z veřejné cesty.

3. Žalobce v reakci na vyjádření žalované uvedl, že s přikázáním předmětných nemovitostí do vlastnictví žalované nesouhlasí, neboť pro přikázání společné věci do vlastnictví jednoho z podílových spoluvlastníků nejsou v tomto případě splněny podmínky, když předmětné pozemky lze rozdělit.

4. Ve věci se konala tři jednání, během nichž účastníci navrhovali různé varianty řešení rozdělení předmětných pozemků, stejně tak mezi účastníky probíhala i mimosoudní jednání (viz vyjádření žalobce ze dne [datum] a ze dne [datum], vyjádření žalované ze dne [datum] a emailová komunikace mezi právními zástupci účastníků ze dne [datum]), ke vzájemné shodě se však účastníkům nepodařilo dojít. Ohledně využití pozemku parc. [číslo] strany shodně tvrdily, že pozemek se nachází v ochranném pásmu [anonymizováno], je [anonymizováno] a zemědělsky téměř nevyužitelný, žádný z účastníků na tomto pozemku nehospodaří. Pozemek parc. [číslo] má podle žalované vyšší potenciál, neboť připadá v úvahu jeho budoucí zastavění, žalobce namítal, že budoucí případné zastavění tohoto pozemku připadá v úvahu pouze v malé části asi ve [anonymizováno] pozemku směrem ke hranici s pozemkem parc. [číslo] neboť z [anonymizováno] strany tohoto pozemku je vedeno ochranné pásmo [anonymizována dvě slova], nesouhlasil s jeho rozdělením z důvodu neúčelnosti a snížení jeho hodnoty. K využití předmětných pozemků žalovaná doplnila, že v zemědělství je běžnou praxí výměna užívání pozemků, neboť je nutné, aby byly využívány celé zemědělské bloky a předmětné pozemky tak nemusí užívat přímo ona. Zmíněné využívání pozemků je praktikováno z důvodu přístupu zemědělské techniky na jednotlivé pozemky.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] a [územní celek] soud zjistil, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí, žalobce i žalovaný vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti id. [anonymizováno]. Žalobce nabyl vlastnické právo ke svému spoluvlastnickému podílu kupní smlouvou ze dne [datum] a žalovaná nabyla vlastnické právo ke svému spoluvlastnickému podílu kupní smlouvou ze dne [datum]. Na předmětných nemovitostech neváznou žádná věcná břemena. Předmětné pozemky jsou součástí zemědělského půdního fondu, nachází se v [anonymizováno] – [anonymizováno] zóně chráněné krajinné oblasti.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované soud zjistil, že předmětem její činnosti je mj. i zemědělská výroba.

7. Z výkresu dotčení půdního fondu [číslo] územního plánu [obec] soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] část pozemku parc. [číslo] část pozemku parc. [číslo] část pozemku parc. [číslo] se nachází v ochranném pásmu [anonymizováno]. Na části pozemku parc. [číslo] bylo provedeno odvodnění. Pokud jde o ochranu zemědělského půdního fondu, předmětné pozemky, vyjma části pozemku parc. [číslo] spadají do [anonymizováno] třídy ochrany zemědělské půdy. Pozemky parc. [číslo] přímo navazují na půdu určenou k plnění funkce [anonymizováno].

8. Z doplňujícího výkresu [číslo] doplňujícího výkresu – [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [obec] soud zjistil, že na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] je umístěn [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) a vede zde bezpečnostní pásmo [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

9. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne [datum] soud zjistil, že obvyklá cena předmětných nemovitostí činí v daném místě a době zpracování posudku [částka]. Předmětné nemovitosti se nachází scelené v [anonymizováno] a [anonymizováno] v místních částech [příjmení] [příjmení] a [obec], na okraji lesního porostu [anonymizováno]. Jedná se o zemědělské pozemky (typ pozemku orná půda, trvalé travní porosty), na kterých se nenachází žádné stavby, přístup k pozemkům je přes nezpevněnou komunikaci, pozemky lze oddělit. Předmětné nemovitosti nejsou situovány v záplavovém území, svou polohou leží v chráněném území, [anonymizováno] zóna, bez ekologické zátěže. Znalec stanovil obvyklou cenu porovnávací metodou, porovnávací cenu předmětných nemovitostí porovnal se 3 srovnatelnými nemovitými věcmi, a to se zemědělskými pozemky v obcích [obec] a [obec], porovnávací cena vychází z průměrné ceny pozemků v daném území ([anonymizováno] Kč/m2). Oba účastníci s těmito závěry znaleckého posudku souhlasili.

10. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že geometrickým plánem vznikly dva nové pozemky, a to pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], který byl oddělen z pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], který byl oddělen z pozemku parc. [číslo]. K nově vzniklému pozemku parc. [číslo] je přístup z obecní komunikace vedoucí po pozemku parc. [číslo].

11. Žalovaná podáním ze dne [datum] navrhovala, byla znalci [celé jméno znalce] předložena ke zvážení varianta, podle které by nově vznikající pozemek, který bude oddělen z pozemku parc. [číslo] vznikl oddělením části pozemku směrem od hranice s pozemkem parc. [číslo]. Pozitivum tohoto dělení podle jejího názoru spočívá v tom, že bude třeba dělit pouze jeden pozemek, nikoliv pozemky dva a z komunikace bude zajištěn dostatečný přístup a příjezd k ostatním pozemkům. Přípisem ze dne [datum] se žalovaná domáhala, aby byl znalecký posudek o tuto variantu doplněn. Soud k navrhovanému doplnění znaleckého posudku nepřistoupil, protože úkolem znalce bylo vypracovat geometrický plán dle podmínek v usnesení soudu uvedených (přibližná rozloha [výměra], přístup z obecní komunikace, kopírování stávající [anonymizována dvě slova] pozemku parc. [číslo] [anonymizováno] hranice pozemku parc. [číslo]), nikoliv posoudit vhodnost více navržených variant rozdělení pozemků.

12. Z přípisu znalce [celé jméno znalce] ze dne [datum] soud zjistil, že rozdělení pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] nemá vliv na obvyklou cenu nemovitostí určenou znaleckým posudkem.

13. Soud vzal za zjištěné a prokázané, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, každý v rozsahu jedné ideální [anonymizováno], obvyklá cena těchto nemovitostí je [částka], průměrná jednotková cena potom [anonymizováno] Kč/m2. Žalobce již nadále nechtěl setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu, což žalovaná akceptovala a se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví souhlasila. Reálné rozdělení pozemků je možné, předmětem vypořádání jsou zemědělské pozemky obdélníkového, místy nepravidelného, tvaru, které na sebe bezprostředně navazují (pozemek parc. [číslo] bezprostředně navazuje na pozemky ve vlastnictví třetích osob) a jsou spolu funkčně spojeny, slouží jako celek k zemědělskému účelu, nenachází se na nich žádné stavby. Předmětné nemovitosti tvoří svojí rozlohou i s dalšími pozemky ucelené bloky, které jsou zemědělsky obhospodařované třetími osobami. Předmětem činnosti žalované je mimo jiné zemědělská výroba. Pozemek parc. [číslo] je [anonymizováno] a tohoto důvodu zemědělsky prakticky nevyužitelný, a to i do budoucna.

14. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

15. Podle § 1142 odst. 2 občanského zákoníku zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit.

16. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

17. Podle § 1144 odst. 1, 2 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

18. Podle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

19. Z citovaných ustanovení vyplývá, že spoluvlastníky nelze zásadně nutit, aby proti své vůli setrvávali ve spoluvlastnickém vztahu. Účastníci mají na zrušení spoluvlastnictví zájem, v průběhu řízení účastnící překládali vzájemné návrhy na rozdělení pozemků, jimiž chtěli věc řešit smírně, avšak ke vzájemné shodě nedospěli. Je tedy na místě spoluvlastnictví zrušit a vypořádat.

20. Přednostním způsobem vypořádání je reálné rozdělení věci. Soud neshledal účelným dělení každého jednotlivého předmětného pozemku v poměru podle spoluvlastnických podílů, neboť takové řešení by bylo zcela neúčelné, nově by vzniklo deset pozemků, některé z nich by byly velmi malých rozloh a k většině by nebyl zajištěn stálý přístup z veřejné komunikace. Proto soud přistoupil pouze k částečnému reálnému dělení předmětných nemovitostí. U tří pozemků soud upřednostnil jejich přikázání do výlučného vlastnictví buď žalobce, nebo žalované, dva pozemky potom reálně rozdělil, aby výměra všech pozemků, které připadnou jedné či druhé straně byla přibližně shodná, a tedy odpovídala velikosti jejich spoluvlastnických podílů. V dané věci, kdy se jedná o pozemky stejného účelového využití a vlastníci mají zájem na jejich přikázání do výlučného vlastnictví, je převzetí samostatných věcí jednotlivými spoluvlastníky přípustné. Soud rovněž vycházel z posledního procesního stanoviska účastníků, které bylo v závěru řízení shodné, když oba navrhovali zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání reálným rozdělením ve variantě dle znaleckého posudku s vypracovaným geometrickým plánem. Soud tak přikázal do výlučného vlastnictví žalobce pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] které na sebe navazují. Do výlučného vlastnictví žalované pozemek parc. [číslo] který se nachází mimo ostatní pozemky a svojí rozlohou je největší, samostatně tedy nejlépe využitelný pro zemědělskou činnost. Účastníci v průběhu řízení o tyto pozemky projevili zájem s tím, že pro ně mají význam pro budoucí využití, s takovým řešením souhlasili. K faktickému rozdělení tak soud přistoupil pouze u dvou pozemků, a to pozemku parc. [číslo] s ohledem na jeho specifičnost, který je z důvodu zamokření a polohy v ochranném pásmu lesa nyní neobhospodařován a v podstatě i do budoucna zemědělsky nevyužitelný, soud považuje za spravedlivé, aby se na tomto pozemku podíleli oba účastníci. Dále pozemku parc. [číslo] to z toho důvodu, aby byl k nově vzniklému pozemku parc. [číslo] zajištěn stálý přístup z veřejné komunikace. Nově vzniklé pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] soud přikázal do výlučného vlastnictví žalované, neboť tyto pozemky na sebe bezprostředně navazují, jejich oddělením vznikl nepravidelný mnohoúhelník o celkové rozloze [výměra], rozdělení bylo provedeno tak, aby k nim byl stálý přístup i přístup za pomoci zemědělských či lesních strojů z obecní komunikace vedoucí po pozemku parc. [číslo] k.ú [část obce], pokud by to bylo potřeba. Nově vzniklý pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] soud přikázal do výlučného vlastnictví žalobce. Tímto způsobem rozdělení bude mít na veškeré pozemky ve svém vlastnictví také přístup z veřejné komunikace, když na sebe navazují. Soud na závěr zdůrazňuje, že při rozdělení pozemků nemohl zohlednit spekulace účastníků o možném budoucím využití pozemků, zejm. pozemku parc. [číslo] vycházel pouze z využití současného. Rozdělením, ke kterému soud přistoupil, vznikly ucelené bloky, jež jsou nadále zemědělsky obdělávatelné (půda je obhospodařována v půdních blocích, tedy souvislých zemědělsky využívaných plochách, jejichž hranice většinou neodpovídají hranicím pozemků evidovaných v katastrálním operátu), účastnící mohou i nadále pozemky buď přímo hospodářsky využívat, nebo čerpat z vlastnictví těchto pozemků příjmy z pachtu. Takové vypořádání shledal soud spravedlivým uspořádáním vztahu mezi účastníky. Současně tím bylo možné docílit pokud možno minimální vzájemné finanční kompenzace mezi nimi.

21. Geometrický plán zhotoveným [celé jméno znalce], [číslo] tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku.

22. Výše náhrady za spoluvlastnický podíl byla stanovena podle výše spoluvlastnických podílů a vychází z obvyklé ceny zjištěné znaleckým posudkem, se kterou obě strany souhlasily. Stejně tak žádná ze stran nenamítala nic proti způsobu doplnění znaleckého posudku a pro další nenavyšování nákladů z tohoto doplnění soud vycházel. Za přiměřenou náhradu soud považuje polovinu obvyklé ceny nemovitostí, která je hodnotovým ekvivalentem ideálního spoluvlastnického podílu, o který účastníci přichází. Celková výměra předmětných nemovitostí činila [výměra], polovina spoluvlastnického podílu účastníků je [výměra]. Žalobci byly přikázány pozemky v celkové výměře [výměra], žalované v celkové výměře [výměra]. Žalovaná je proto povinna dorovnat žalobci rozdíl mezi výměrou pozemků, které soud přikázal žalobci, a výměrou, která by odpovídala jeho spoluvlastnickému podílu na předmětných nemovitostech, a to o velikosti [výměra] v průměrné jednotkové ceně ve výši [anonymizováno] Kč/m2 zjištěné znaleckým posudkem, celkově tedy částku [částka]. Žalovaná je povinna uloženou povinnost k úhradě vypořádacího podílu splnit do 10 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

23. V řízení nevznikly náklady státu, když znalečné bylo v obou případech v plné výši uhrazeno pouze ze záloh složenými účastníky, v poměru k výši složených záloh byly odměny vyplacené znalcům nižší, a proto soud rozhodl o vrácení části zaplacených záloh na náklady důkazu znaleckým posudkem. Část zaplacené zálohy bude žalobci i žalované poukázána na bankovní účet, jehož číslo soudu sdělí do 3 dnů od právní moci rozsudku.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Vycházel při tom z nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], podle kterého„ V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví musí být vlastnické právo každého ze spoluvlastníků v souladu s článkem 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod chráněno stejnou měrou. Ustanovení § 142 o. s. ř. je proto třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 o. z.). Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou [anonymizována dvě slova] totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř.“. V daném případě šlo o řízení s povahou tzv. iudicium duplex, kde obě strany mají shodné postavení, obě strany souhlasily se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví, žaloba nebyla zamítnuta, takže na úspěch, resp. neúspěch každého z účastníků soud pohlížel jako na shodný.