13 C 221/2020

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahozalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované pro zaplacení 27 392,55 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje ohledně částky 6 577,05 Kč, částky 325 Kč a úroku ve výši 5,00 % ročně z částky 27 392,55 Kč od 1. 2. 2020 do 14. 12. 2020 v kapitalizované výši 1 242,44 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,00 % ročně z částky 27 392,55 Kč od 1. 2. 2020 do 14. 12. 2020 v kapitalizované výši 1 987,92 Kč.

II. Žalovaná 1) a žalovaná 2) jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 20 815,50 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 155,99 Kč vzniklým sazbou 5,00 % ročně z částky 27 392,55 Kč od 19. 12. 2019 do 31. 1. 2020, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 249,58 Kč vzniklým sazbou 8,00 % ročně z částky 27 392,55 Kč od 19. 12. 2019 do 31. 1. 2020, s úrokem ve výši 5,00 % ročně z částky 20 815,50 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,00 % ročně z částky 20 815,50 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení, a na náhradě nákladů řízení částku 1 696 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných vždy ke každému 25. dni v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaných zaplacení částky 27 392,55 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně dne [datum] uzavřela s [jméno] [příjmení] (dále jen„ hlavní dlužnice“) smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] (dále jen„ smlouva“), ve které se hlavní dlužnice zavázala splácet úroky z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách až do přidělení cílové částky a po přidělení cílové částky v měsíčních splátkách splácet jistinu úvěru a úroky až do úplného splacení. Spolu s ní smlouvu jako spoludlužník uzavřela také žalovaná 1). Žalovaná 2) vzala na sebe písemným prohlášením ručitele ze dne [datum] povinnost, že pohledávku žalobkyně vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy uspokojí, jestliže tak neučiní hlavní dlužnice. Žalobkyně na základě úvěrové smlouvy a písemného pokynu hlavní dlužnice poskytla této dlužnici v dubnu a červenci 2006 celkovou částku 100 000 Kč Hlavní dlužnice podala insolvenční návrh, usnesením Krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], byl zjištěn její úpadek a bylo jí povoleno oddlužení. V souladu s úvěrovou smlouvou proto žalobkyně k datu zjištění úpadku hlavní dlužnice od úvěrové smlouvy odstoupila. Dlužná částka ke dni odstoupení činila 28 132,41 Kč Ani jedna z žalovaných i přes upomínku na tento dluh před podáním žaloby neuhradila ničeho.

2. Při jedná dne [datum] žalovaná 1) uvedla, že vše co je uvedeno v žalobě, souhlasí, oznámení o odstoupení od smlouvy jí bylo doručeno, na jeho základě začala od března 2020 na dluh hradit každý měsíc 1 000 Kč.

3. Žalovaná 2) se k žalobě nevyjádřila.

4. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně svoji žalobu co do neúročeného dlužného poplatku ve výši 325 Kč, části jistiny ve výši 6 577,05 Kč, části úroků z úvěru v kapitalizované výši 1 242,44 Kč za období od 1. 2. 2020 do 14. 12. 2020 a části úroků z prodlení v kapitalizované výši 1 987,92 Kč za období od 1. 2. 2020 do 14. 12. 2020 zpět a navrhla v tomto rozsahu částečné zastavení řízení. Po podání žaloby bylo s žalovanou 1) domluveno, že dluh bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč, ke dni 14. 12. 2020 tak uhradila celkovou částku 10 132,41 Kč.

5. Žalobkyně se z jednání nařízeného na den [datum] omluvila a souhlasila s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, soud proto věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti. Předvolání k jednání bylo žalované 2) doručeno dne [datum], zásilku si osobně převzala. Vzhledem k tomu, že se žalovaná 2) k jednání nedostavila a včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, soud projednal a rozhodl věc bez její přítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedeného dokazování.

6. Ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně s paní [jméno] [příjmení] jako hlavní dlužnicí a žalovanou 1) jako spoludlužníkem uzavřela tuto smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala hlavní dlužnici poskytnout překlenovací úvěr ve výši 100 000 Kč. Úroková sazba překlenovacího úvěru byla sjednána ve výši 7,1 % p.a. Hlavní dlužnice potvrdila svůj souhlas s budoucím přijetím přidělení cílové částky 100 000 Kč s předpokládaným termínem ve 2. čtvrtletí 2012, kterým dojde ke změně úvěrových podmínek, úroková sazba bude činit 5,00 % p.a. Hlavní dlužnice se zavázala splácet úvěr spolu s úroky v měsíční splátce 750 Kč.

7. Z prohlášení ručitele ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná 2) prohlásila, že se zavazuje ručit za závazky vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou s žalobkyní uzavřela [jméno] [příjmení] jako hlavní dlužnice. Žalovaná 2) tímto prohlášením na sebe vzala povinnost, že pohledávku žalobkyně či jejich nesplacené části, včetně příslušenství, uspokojí, jestliže tak neučiní hlavní dlužnice sama, ač byla žalobkyní vyzvána.

8. Ze všeobecných úvěrových podmínek [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že jistina poskytnutého překlenovacího úvěru bude splacena přidělením cílové částky, tj. zůstatkem na účtu stavebního spoření a přiděleným úvěrem klienta, dnem přidělení cílové částky končí doba spoření (čl. 2). Úročení překlenovacího úvěru začíná dnem jeho čerpání, úroky jsou vypočteny dle skutečně čerpané částky (čl. 4). Žalobkyně je oprávněna od smlouvy odstoupit či úvěr zesplatnit, jestliže je na majetek dlužníka nebo spoludlužníka podán návrh na konkurz, na vyrovnání nebo na likvidaci (čl. 6 písm. f)) Žalobkyně je v případě odstoupení od smlouvy oprávněna požadovat okamžité splacení celé dlužné částky (čl. 6)

9. Ze žádosti o výplatu ze dne [datum], z oznámení o výplatě z překlenovacího úvěru ze dne [datum], ze žádosti o výplatu ze dne [datum] a z oznámení o výplatě z překlenovacího úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že hlavní dlužnice požádala o vyplacení částky 80 000 Kč a následně o vyplacení zbytku úvěru, celkem jí tak byla vyplacena částka 100 000 Kč.

10. Z výpisů z účtu překlenovacího úvěru za roky 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019 soud zjistil průběh splácení poskytnutého překlenovacího úvěru, hlavní dlužnice veškeré splátky uhradila.

11. Ze sdělení o odstoupení do úvěrové smlouvy s výzvou k úhradě pohledávky ze dne [datum] a z poštovních dodejek soud zjistil, že žalobkyně vyrozuměla hlavní dlužnici i obě žalované o odstoupení od úvěrové smlouvy z důvodu zahájeného insolvenčního řízení ke dni [datum] a obě žalované vyzvala k úhradě dlužné částky 28 132,41 Kč.

12. Z přehledu stavu pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že ke dni 31. 1. 2020 činila dlužná jistina 27 392,55 Kč, dlužné poplatky 325 Kč.

13. Z výpisu detailu insolvenčního řízení soud zjistil, že hlavní dlužnici bylo povoleno oddlužení.

14. Z přehledu obratů na smlouvě [číslo] soud zjistil, jaké částky žalovaná uhradila od 2. 3. 2020 do 14. 12. 202, tedy celkově 10 132,41 Kč.

15. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a paní [jméno] [příjmení] jako hlavní dlužnicí a žalovanou 1) jako spoludlužnicí byla dne [datum] uzavřena smlouva o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout úvěr ve výši 100 000 Kč a hlavní dlužnice s žalovanou 1) se zavázaly tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 750 Kč. Žalovaná 2) na základě prohlášení ručitele ze dne [datum] na sebe vzala povinnost uspokojení pohledávky, jestliže tak neučiní hlavní dlužnice ani žalovaná 1). U hlavní dlužnice byl usnesením Krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], zjištěn úpadek a bylo jí povoleno oddlužení, žalobkyně proto v souladu s úvěrovou smlouvou od této odstoupila a vyzvala obě žalované k uhrazení dlužné částky. Ani jedna z žalovaných celou dlužnou částku ve lhůtě stanovené žalobkyní před podáním žaloby neuhradila. Žalovaná 1) po podání žaloby uhradila celkovou částku 10 132,41 Kč. Žalobkyně tedy svoji žalobu vzala ohledně této částky zpět a navrhla zastavení řízení.

16. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 citovaného ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

17. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ještě před začátkem jednání vzala svoji žalobu částečně zpět ohledně částky neúročeného dlužného poplatku ve výši 325 Kč, části jistiny ve výši 6 577,05 Kč, části úroků z úvěru v kapitalizované výši 1 242,44 Kč za období od 1. 2. 2020 do 14. 12. 2020 a části úroků z prodlení v kapitalizované výši 1 987,92 Kč za období od 1. 2. 2020 do 14. 12. 2020, protože žalovaná 1) po podání žaloby na dluh uhradila celkem 10 132,41 Kč, soud ohledně těchto částek řízení částečně v souladu s výše citovanými ustanoveními zastavil.

18. Podle § 5 odst. 2 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření ve znění k datu uzavření smlouvy o překlenovacím úvěru (dále jen„ zákon o stavební spoření“), účastník má právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (dále jen "úvěr ze stavebního spoření") po splnění podmínek tohoto zákona a podmínek stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách, zejména po splnění předpokladů zajištění jeho návratnosti.

19. Podle § 5 odst. 5 zákona o stavebním spoření stavební spořitelna může poskytnout účastníkovi úvěr do výše cílové částky, který slouží k úhradě nákladů na řešení bytových potřeb i v případě, kdy účastník nemá ještě nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření.

20. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, k datu uzavření smlouvy o překlenovacím úvěru (dále jen„ obchodní zákoník“), se částí třetí tohoto zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru.

21. Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Podle § 499 obchodního zákoníku za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

23. Podle § 502 odst. 1 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

24. Podle § 504 obchodního zákoníku dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

25. Podle § 546 zákona č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění k datu učinění prohlášení ručitele (dále jen„ starý občanský zákoník“) Dohodou účastníků lze zajistit pohledávku ručením. Ručení vzniká písemným prohlášením, jímž ručitel bere na sebe vůči věřiteli povinnost, že pohledávku uspokojí, jestliže ji neuspokojí dlužník.

26. Podle § 548 odst. 1 starého občanského zákoníku ručitel je povinen dluh splnit, nesplnil-li jej dlužník, ačkoli byl k tomu věřitelem písemně vyzván.

27. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

29. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní, hlavní dlužnicí a žalovanou 1) byla dne [datum] platně podle zákona o stavebním spoření a obchodního zákoníku uzavřena smlouva o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření. Žalovaná 2) na sebe platně v souladu se starým občanským zákoníkem vzala písemným prohlášením ručitele ze dne [datum] ručitelský závazek, tedy povinnost uspokojit pohledávku, neučiní-li tak hlavní dlužnice ani žalovaná 1). Dne [datum] byl zjištěn úpadek hlavní dlužnice, žalobkyně poroto v souladu s článkem 6 odst. 3 písm. f) všeobecných úvěrových podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy, od smlouvy odstoupila a hlavní dlužnici i obě žalované vyzvala k úhradě celé zbývající dlužné částky ve výši 28 123,12 Kč Ani jedna ze žalovaných bezprostředně po výzvě žalobkyně dluh neuhradily, čímž se dostaly do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a jsou tak povinny platit také úroky z prodlení. Žalovaná 1) až po podání žaloby (od [anonymizováno] [rok]) žalobkyni uhradila celkovou částku 10 132,41 Kč, žalobkyně proto ohledně této částky vzala svoji žalobu zpět, žalovaná 1) se zastavením řízení souhlasila. Soud proto řízení částečně v rozsahu dle výroku I. zastavil. Ve zbývající části soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaným společně a nerozdílně, jelikož jsou solidárními dlužníky žalobkyně (žalovaná 1) na základě smlouvy o překlenovacím úvěru a žalovaná 2) na základě prohlášení ručitele), uložil povinnost uhradit dlužnou částku 20 815,50 Kč s příslušenstvím. Částka 20 815, 50 Kč představuje dlužnou jistinu úvěru. Příslušenství pohledávky potom tvoří kapitalizovaný obchodní úrok ve výši 155,99 Kč vzniklý sazbou 5,00 % ročně z částky 27 392,55 Kč od 19. 12. 2019 (den následující po odstoupení od smlouvy) do 31. 1. 2020, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 249,58 Kč vzniklý sazbou 8,00 % ročně z částky 27 392,55 Kč od 19. 12. 2019 do 31. 1. 2020, dále úrok ve výši 5,00 % ročně z částky 20 815,50 Kč od 15. 12. 2020 (den následující po poslední úhradě splátky 1 000 Kč před rozhodnutím ve věci) do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,00 % ročně z částky 20 815,50 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení.

30. Žalobkyně souhlasila s možností splatit dlužnou částku ve splátkách po 1 000 Kč, soud proto žalovaným uložil povinnost dlužnou částku spolu s příslušenstvím i náhradou nákladů řízení splácet v měsíčních splátkách po 1 000 Kč pod ztrátou výhody splátek.

31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že soud přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovaným. Přestože řízení bylo částečně zastaveno, důvody pro zpětvzetí nastaly na straně žalované 1) až po podání žaloby, žaloba tak byla podána důvodně. Náklady řízení ve výši 1 096 Kč představují zaplacený soudní poplatek 1 096 Kč a paušální náhradu hotových výdajů za dva úkony à 300 Kč, předžalobní upomínka a omluva z jednání, podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Žalobkyně sama požadovala náhradu pouze za dva úkony, tedy bez úkonu podání samotné žaloby, soud proto přiznal paušální náhradu hotových výdajů ve výši 600 Kč.