13 C 236/2021

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahozalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 947 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 947 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 947 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 200 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou soudní poplatek ve výši 400 Kč na účet číslo variabilní symbol, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 947 Kč spolu s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tak, že dne datum provedla převoz žalovaného do anonymizována tři slova obec, a to za asistence policistů služebním vozidlem při vzdálenosti 150 km. Jelikož byla u žalovaného prokázána přítomnost alkoholu, žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady na převoz částkou 947 Kč spočívající v náhradě za použití služebního vozidla. Žalovaný i přes výzvu žalobkyni neuhradil ničeho. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný byl za asistence dvou policistů převezen z obec do anonymizována tři slova v obec, kde mu byla dechovou zkouškou zjištěna hodnota alkoholu 1,92 ‰. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady na převoz spočívající v náhradě za použití dopravního prostředku. Žalovaný tuto částku žalobkyni i přes výzvu neuhradil. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla důvodná. Žalovaný byl za asistence policistů služebním vozidlem převezen z obec do anonymizována tři slova obec, služebním vozidlem bylo najeto celkem 150 km. Jednalo se o vozidlo Škoda Ocatvia 2,0 Combi s druhem pohonných hmot N95. Žalovanému byla dechovou zkouškou naměřena hodnota alkoholu 1,92 ‰, tím byly splněny podmínky dle § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách a žalovaný je tak povinen uhradit náklady na dopravu z obec do obec a zpět. Žalovaný i přes výzvu žalobkyni tyto náklady neuhradil, tím se dostal do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu. Soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 947 Kč (doprava vozidlem ŠKODA OCTAVIA, při ceně benzínu NATURAL 95 ve výši 32 Kč, spotřebě 6,6 l číslo km, vzdálenosti 150 km, základní náhradě za 1 km jízdy 4,20 Kč – vše dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) spolu s úroky z prodlení, jejich výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který úspěch neměl. Náklady řízení v celkové výši 200 Kč představují náhradu hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za dva úkony à 100 Kč (žaloba, předžalobní upomínka). Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Jelikož je žalobkyně podle § 11 odst. 2 zákona o soudních poplatcích od poplatkové povinnosti osvobozena, přechází na žalovaného povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu v částce 400 Kč. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.