13 C 254/2020

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahozalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 180 799,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 165 874,42 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 37 229,23 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 38 718,46 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 38 718,46 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 38 718,46 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 12 489,81 Kč od [datum] do zaplacení, dále částku ve výši 8 946,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 7 024,13 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 922,20 Kč od [datum] do zaplacení, dále částku ve výši 5 979,09 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 4 957,06 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 1 022,03 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 45 903,60 Kč.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 180 799,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení, jakožto dluhu žalovaného z podnájmů a nájmu prostor v dispozici žalobkyně k provozování [anonymizováno] v [obec] (dlužná částka 165 874,42 Kč), v [obec] (8 946,33 Kč) a [obec] (5 979,09 Kč). Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným [příjmení] smlouvu - [jméno] [anonymizováno] [obec] [číslo] [rok] [číslo] [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] (dále jen„ podnájemní smlouva [obec]“), jejíž nedílnou součástí jsou mj. obchodní podmínky podnájmu. Předmětem byl podnájem prostor k provozování [anonymizováno] nacházející se v [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] na adrese [adresa], přičemž žalovaný se zavázal po tuto dobu platit žalobkyni podnájemné ve výši 28 560 Kč měsíčně, servisní poplatky ve výši 1 428 Kč měsíčně a dílčí platby na úhradu služeb spojených s užíváním prostoru ve výši 680 Kč měsíčně. Součástí smlouvy bylo i ujednání o peněžní jistotě ve výši 89 964 Kč, která zůstala po celou dobu užívání v dispozici žalobkyně. Z důvodu prodlení s plněním peněžitých závazků žalovaným v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] došlo ze strany žalobkyně ke skončení podnájmu, a to na základě výpovědi smlouvy bez výpovědní doby ze dne [datum], jež byla žalovanému doručena dne [datum]. Ke dni skončení podnájmu, tj. ke dni [datum], zbývalo žalovanému uhradit částku 310 588,91 Kč, z níž však uhradil pouze část. Na úhradu dlužné částky byla dále započtena peněžitá jistota ve výši 89 964 Kč, žalobkyně tedy za žalovaným z titulu podnájemní smlouvy [obec] eviduje pohledávku ve výši 165 874,42 Kč. Jelikož žalovaný tuto částku žalobkyni nezaplatil ani v reakci na předžalobní upomínku, obrátila se žalobkyně se svým nárokem k soudu. Žalobkyně po žalovaném současně požadovala i zaplacení částky 8 946,33 Kč představující dlužné podnájemné ze smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum], tj. Podnájemní smlouvy - [jméno] [obec] [číslo] [rok] [číslo] [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] (dále jen„ podnájemní smlouva [obec]“), jejíž nedílnou součástí jsou mj. obchodní podmínky podnájmu. Předmětem byl podnájem prostor k provozování [anonymizováno] nacházející se v [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] na adrese [adresa] v [obec] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, tj. od [datum] do [datum], žalovaný se zavázal po tuto dobu platit žalobkyni podnájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně (do [datum] ve výši 5 000 Kč), servisní poplatky ve výši 1 150 Kč měsíčně a dílčí platby na úhradu služeb spojených s užíváním prostoru ve výši 700 Kč měsíčně. Součástí smlouvy bylo i ujednání o peněžní jistotě ve výši 50 750 Kč, která byla v části 17 300 započtena na počáteční vyúčtování platby podnájemného a souvisejících plateb, částka 33 450 Kč zůstala po celou dobu užívání v dispozici žalobkyně. Tato smlouva byla ukončena dohodou účastníků ze dne [datum], čímž však nebyla dotčena platnost peněžitých závazků účastníků. Ke dni ukončení smlouvy zbývalo žalovanému uhradit žalobkyni na sjednaných platbách celkem 54 043,16 Kč, což však žalovaný uhradil pouze částečně, z části pak byl tento dluh vyrovnán započtením složené peněžité jistoty. Přes výzvy žalobkyně však žalovaný dlužnou částku nevyrovnal zcela, žalobkyně tak za žalovaným z titulu podnájemní smlouvy [obec] ke dni podání žaloby evidovala pohledávku ve výši 8 946,33 Kč s příslušenstvím. Konečně žalobkyně po žalovaném požadovala částku 5 979,09 Kč představující dlužné nájemné ze smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum], tj. z Nájemní smlouvy - [jméno] [obec] [číslo] [rok] [číslo] [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalovaného] (dále jen„ nájemní smlouva [obec]“), jejíž nedílnou součástí jsou mj. všeobecné obchodní podmínky nájmu. Předmětem byl nájem prostor k provozování [anonymizováno] nacházející se v [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] na adrese [adresa] v [obec] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, tj. od [datum] do [datum], žalovaný se zavázal po tuto dobu platit žalobkyni nájemné ve výši 21 700 Kč měsíčně, servisní poplatky ve výši 2 350 Kč měsíčně a dílčí platby na úhradu služeb spojených s užíváním prostoru ve výši 1 330 Kč měsíčně. Součástí smlouvy bylo i ujednání o peněžní jistotě ve výši 120 250 Kč, která byla v části 48 100 započtena na počáteční vyúčtování platby nájemného a souvisejících plateb, částka 72 150 Kč zůstala po celou dobu užívání v dispozici žalobkyně. Nájemní smlouva byla ukončena dohodou stran ze dne [datum], kdy žalovanému zbývalo uhradit částku 94 455,99 Kč, z níž však uhradil pouze část a část byla vyrovnána započtením peněžité jistoty. Přes výzvy žalobkyně žalovaný zbývající dlužnou částku nevyrovnal zcela a ke dni podání žaloby žalobkyně za žalovaným z titulu nájemní smlouvy [obec] evidovala pohledávku ve výši 5 979,09 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože k tomu byl vyzván usnesením Okresního soud ve Žďáru nad Sázavou ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] žaloba mu byla opětovně zaslána spolu s předvoláním k jednání dne [datum], a to jak do datové schránky, tak i na známé adresy ([část obce a číslo] a [ulice a číslo], [obec]), jelikož zpráva doručená do datové schránky byla označená jako doručená fikcí.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum] od [údaj o čase] hodin, k němuž byl žalovaný řádně předvolán s více než desetidenním předstihem. Podáním doručeným soudu dne [datum] žalovaný požádal o odročení jednání z důvodu plánované kontroly u lékaře. K omluvě připojil kopii lékařské zprávy ze dne [datum], ze které vyplývá, že uvedeného dne navštívil [anonymizováno] ambulanci v [] [anonymizována dvě slova], byla mu nasazena [anonymizována dvě slova] a byl objednán na [anonymizována dvě slova] dne [datum] a [datum]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]„ [anonymizována dvě slova]“. Jelikož pro soud z této lékařské zprávy nevyplývaly konkrétní údaje o lékařském vyšetření (kontrole) lékařem naplánované na den [datum] ani informace o aktuálním zdravotním stavu žalovaného, když lékařská zpráva byla vydána téměř před jedním měsícem, vyzval žalovaného k doplnění těchto informací. Žalovaný byl poučen, že v případě řádného nedoložení lékařského vyšetření v termínu jednání či zdravotního stavu vylučujícího účast u jednání, nebude jeho žádosti o odročení jednání vyhověno a soud bude jednat bez jeho přítomnosti. Jelikož žalovaný uvedené informace nedoplnil a teprve [datum] v [údaj o čase] hodin soudu sdělil pouze to, že na plánovanou kontrolu je objednán od [údaj o čase] hodin, shledal soud omluvu žalovaného nedostatečnou a věc v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal v jeho nepřítomnosti.

4. Soud ve věci provedl dokazování Podnájemní smlouvou - [jméno] [anonymizováno] [obec] [číslo] [rok] [číslo] [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] ze dne [datum], Podnájemní smlouvou - [jméno] [obec] [číslo] [rok] [číslo] [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] ze dne [datum] a Nájemní smlouvou - [jméno] [obec] [číslo] [rok] [číslo] [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalovaného] ze dne [datum]. Z těchto smluv bylo zjištěno, že mezi účastníky byly uzavřeny dvě smlouvy o podnájmu a jedna smlouva o nájmu prostor k podnikání – provozování [anonymizováno] žalovaným v prostorách [anonymizována dvě slova] žalobkyně, a to v [obec], [obec] a [obec]. Všechny tři smlouvy byly uzavřeny na dobu určitou tak, jak žalobkyně uvedla ve svých žalobních tvrzeních. Z předložených smluv bylo dále zjištěno, že žalovaný se zavázal žalobkyni za sjednané podnájmy hradit podnájemné, za sjednaný nájem hradit nájemné a spolu s tím také servisní poplatky, marketingový příspěvek a platby na úhradu služeb spojených s užíváním prostor, a to v částkách, které žalobkyně uvedla v žalobě (jak je popsáno v odstavci 1 rozsudku). Ve všech předmětných smlouvách byla mj. sjednána i peněžitá jistota (kauce) v částkách, které odpovídají částkám tvrzeným žalobkyní v žalobě.

5. K podnájmu podnikatelských prostor v [obec] bylo z výpovědi smlouvy ze dne [datum] zjištěno, že podnájem byl ukončen výpovědí žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného s úhradou sjednaných plateb za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]. Možnost takové jednostranné výpovědi bez výpovědní doby přitom vyplývá z [anonymizováno] obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí předmětné podnájemní smlouvy. Z předložených faktur (faktury [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]) a oznámení o provedení vzájemného zápočtu pohledávek a závazků [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně započetla jistotu ve výši 89 964 Kč na úhradu nejstarších dlužných faktur, pročež z titulu podnájemní smlouvy [obec] zbývalo ze strany žalovaného žalobkyni doplatit částku 165 874,42 Kč s příslušenstvím (z toho částka 37 229,23 Kč představuje doplatek na daňový doklad [číslo] ze dne [datum], ve zbývající části se jedná o dluh na zcela neuhrazených daňových dokladech [číslo] ze dne [datum] (38 718,46 Kč), [číslo] ze dne [datum] (38 718,46 Kč), [číslo] ze dne [datum] (38 718,46 Kč) splatných vždy k 25. dni příslušného měsíce; částka 12 489,81 Kč pak představuje dluh na dokladu [číslo] ze dne [datum], splatného dne [datum]). Soud má tímto za prokázané, že žalovaný žalobkyni z titulu podnájemní smlouvy [obec] dluží částku v celkové výši 165 874,42 Kč.

6. K podnájmu podnikatelských prostor v [obec] bylo z dohody o skončení podnájemní smlouvy (podnájemní smlouvy [obec]) ze dne [datum] zjištěno, že uvedená smlouva byla ukončena ke dni [datum], přičemž žalovaný výslovně (čl. [anonymizováno] odst. [anonymizováno] dohody) uznal, že z titulu předmětné podnájemní smlouvy žalobkyni dluží částku 58 313,32 Kč za měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok]. Z předložených faktur (faktury [číslo] [číslo]) a oznámení o provedení vzájemného zápočtu pohledávek a závazků [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalobkyně započetla jistotu složenou k této smlouvě z části na daňové doklady z [anonymizováno] [rok] (v souladu s čl. [anonymizováno] bod [anonymizováno] podnájemní smlouvy [obec]) a ve zbývající části 33 450 Kč na úhradu dlužných faktur ze [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [rok]. Z titulu této podnájemní smlouvy tak zbývá doplatit částku 7 024,13 Kč na daňovém dokladu [číslo] ze dne [datum] (znějící původně na částku 14 578,33 Kč, se splatností do [datum]) a částku 1 922,20 Kč dle daňového doklad [číslo] ze dne [datum], ve kterém byly doúčtovány náklady na energie. S ohledem k uvedenému má soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni z titulu podnájemní smlouvy [obec] dluží částku ve výši celkem 8 946,33 Kč.

7. K nájmu podnikatelských prostor v [obec] bylo z dohody o skončení nájemní smlouvy (nájemní smlouva [obec]) ze dne [datum] zjištěno, že tento nájem byl ukončen dohodou účastníků ke dni [datum], přičemž žalovaný výslovně (čl. [anonymizováno] odst. [anonymizováno] dohody) uznal, že z titulu předmětné nájemní smlouvy žalobkyni k tomuto dni dluží částku 94 455,99 Kč za měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok]. Z předložených faktur (faktury [číslo] [číslo]) a oznámení o provedení vzájemného zápočtu pohledávek a závazků [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně započetla jistotu (nájemní kauci) složenou k této smlouvě z části na daňové doklady z [anonymizováno] [rok] (v souladu s čl. [anonymizováno] bod [anonymizováno] nájemní smlouvy [obec]) a ve zbývající části 72 150 Kč na úhradu dlužných faktur z [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [rok]. Z titulu této nájemní smlouvy tedy zbývá doplatit, soud má toto za prokázané, částku 5 979,09 Kč představující náklady na energie dle daňový dokladů [číslo] (ze dne [datum], splatný ke dni [datum], znějící na částku 4 957,06 Kč) a [číslo] (ze dne [datum] a splatný ke dni [datum], znějící na částku 1 022,03 Kč).

8. V návaznosti na výše uvedené soud učinil skutkový závěr, že účastníci spolu v [anonymizováno] [rok] a poté [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] postupně uzavřeli tři smlouvy za účelem úplatného užívání prostor v [anonymizována dvě slova] žalobkyně k podnikání žalovaného (provozování [anonymizováno]). Žalovaný se za předmětné podnájmy prostor v [obec] a [obec] a nájem v [obec] zavázal hradit žalobkyni sjednané platby podnájemného a nájemného a servisní poplatky a dílčí platby na úhradu služeb spojených s užíváním prostorů, a to vždy k 25. dni příslušného měsíce na základě žalobkyní vystavovaných daňových dokladů. Těmto svým závazkům však žalovaný nedostál, když žalobkyni přinejmenším některé platby řádně a včas nehradil. Následně došlo k ukončení smluv, nicméně žalobkyně za žalovaným z jejich titulu dosud eviduje nedoplatky na výše uvedených daňových dokladech v celkové výši 180 799,84 Kč s příslušenstvím. K vyrovnání tohoto dluhu žalobkyně žalovaného vyzývala, žalovaný před podáním žaloby ničeho neuhradil.

9. Podle § 3074 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 720 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen„ starý občanský zákoník“) přitom nájem nebytových prostor podléhal zvláštní právní úpravě, tj. zákonu č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 3 zákona č. 116/1990 Sb. nájem vzniká na základě písemné nájemní smlouvy, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné nebytový prostor do užívání. Nájemní smlouva musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru nebo způsob jejich určení, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Jde-li o nájem sjednaný k účelu podnikání, musí nájemní smlouva obsahovat také údaj o předmětu podnikání v provozovně umístěné v pronajatém nebytovém prostoru. Podle § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Zvláštní úprava týkající se nájmu prostoru sloužícího podnikání je obsažena v ustanovení § 2302 a násl. občanského zákoníku. Podle § 2215 odst. 1 občanského zákoníku souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.

10. Po právním posouzení věci, ve světle shora uvedených ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný se na základě smluv platně uzavřených se žalobkyní stal nájemcem a podnájemcem specifikovaných prostor k podnikání a za užívání těchto prostor se zavázal žalobkyni, jakožto pronajímateli a nájemci, platit nájemné a podnájemné, poplatky a úhrady za služby spojené s užíváním. Žalobkyně žalovanému v souvislosti s těmito smlouvami vystavila několikeré daňové doklady, které zůstaly neuhrazeny (tuto skutečnost ostatně žalovaný z velké části sám výslovně uznal (ve smyslu § 2053 občanského zákoníku) v dohodách o ukončení smlouvy a ani ve zbývající části existenci dluhu během řízení nijak nerozporoval). Oznámeními o provedení vzájemného zápočtu pohledávek a závazků bylo v řízení prokázáno, že k umoření dluhu žalovaného žalobkyně platně provedla jednostranný zápočet, kdy poskytnuté peněžní jistoty (kauce) v souladu s § 1982 a násl. občanského zákoníku započetla na nejstarší pohledávky. Ani provedenými zápočty nicméně dluh žalovaného nebyl zcela vyrovnán, a soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni zbývající dlužnou částku ve výši celkem 180 799,84 Kč, skládajících se z částky 165 874,42 Kč (pohledávka vzniklá z podnájemní smlouvy [obec]), částky 8 946,33 Kč (pohledávka vzniklá z podnájemní smlouvy [obec]) a částky 5 979,09 Kč (pohledávka vzniklá z nájemní smlouvy [obec]). Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého dluhu ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, zavázal jej soud v souladu s § 1970 občanského zákoníku též k úhradě úroků z prodlení, a to vždy od data následujícího po splatnosti neuhrazených faktur, ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v příslušném znění.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., když soud přiznal zcela úspěšném žalobkyni, která žalovanému zaslala s dostatečným předstihem výzvu k plnění, právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Výše nákladů řízení, jež je žalovaný povinen žalobkyni nahradit, sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 232 Kč, mimosmluvní odměny za právní zastoupení ve výši celkem 29 190 Kč za 3,5 úkonu právní služby (z toho převzetí a příprava zastoupení, žaloba a účast u jednání dne [datum] po 8 340 Kč, předžalobní upomínka jakožto půl-úkon za 4 170 Kč podle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a odst. 2 písm. h) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ a.t.“)), z částky 1 200 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za uvedené úkony právní služby po 300 Kč za úkon dle § 13 odst. 4 a.t., náhrady cestovného z [obec] k soudnímu jednání a zpět (tj. celkem [anonymizováno] km) přiznaného podle § 13 odst. 5 a.t. ve výši 970 Kč, vypočteného dle údajů v technickém průkazu použitého motorového vozidla a vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad; dále z částky 600 Kč jako náhrady času promeškaného cestou k jednání a zpět po 100 Kč za každou započatou půlhodinu podle § 14 odst. 1 a 3 a.t. a konečně náhrady daně z přidané hodnoty ve výši celkem 6 711,60 Kč přiznané dle § 137 odst.1, 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 45 903,60 Kč je dle § 149 odst. 1 o.s.ř. žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

12. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).