13 C 44/2022

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahozalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 6 785,52 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 6 785,52 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 606,14 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 666,07 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 785,52 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 6 785,52 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1489 Kč.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum po žalované domáhala zaplacení částky 6 785,52 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne datum s právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitelka“) smlouvu o účtu číslo na základě které byl žalované zřízen sporožirový účet. Dále s ní dne datum uzavřela smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr s limitem ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala původní věřitelce platit úrok z čerpaného kontokorentu ve výši dle oznámení původní věřitelky a dále poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu dle platného sazebníku, které byly započítávány do výše kontokorentu. Žalovaná se také zavázala nepřekročit povolený limit, což však nesplnila, nepovolený debetní zůstatek i přes upomínky nevyrovnala. Z důvodu tohoto vážného porušení smlouvy o úvěru původní věřitelka pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne datum převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky s úroky a vyrozuměla ji o dalším úročení celého nepovoleného debetního zůstatku úrokovou sazbou ve výši 18,90 % ročně. Následně pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny úvěru, nesplacených řádných úroků z úvěru a zákonných úroků z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud na základě výsledku přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaná nevyjádřila a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a na základě listinných důkazů založených ve spise (smlouva o sporožirovém účtu ze dne datum, smlouva o kontokorentním úvěru ze dne datum, dodatek ke smlouvě o kontokorentním úvěru ze dne datum, všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, ceník právnická osoba, oznámení o úrokových sazbách, výpisy z účtu č. bankovní účet, předžalobní výzva ze dne datum, smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, předžalobní upomínka ze dne datum) dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

4. Mezi původní věřitelkou a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o účtu, ke které byla dne datum uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru na účtu č. bankovní účet. Původní věřitelka na základě této smlouvy poskytla žalované kontokorentní úvěr až do výše 20 000 Kč, a to jako možnost povoleného přečerpání zůstatku na jejím uvedeném osobním bankovním účtu. Žalovaná se zavázala z čerpaného kontokorentu platit úroky, které ke dni vzniku debetního zůstatku činily 18,90 % ročně, dále nepřečerpat povolený limit 20 000 Kč. Tuto svoji povinnost však nesplnila, na svém účtu se dostala do nepovoleného záporného zůstatku, který ani přes upomínku nevyrovnala. Původní věřitelka proto dne datum převedla pohledávku za žalovanou na zaplacení celého kontokorentu na evidenční účet pohledávek. Poté dne datum postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho.

5. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen„ obchodní zákoník“), se částí třetí tohoto zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků mj. závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru. Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 502 odst. 1 věty první obchodního zákoníku je od doby poskytnutí peněžních prostředků dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle § 273 odst. 1 obchodního zákoníku lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky. Podle § 517 odst. 1 věty první zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Obdobně podle § 1968 o.z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje mj. výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, dle jehož § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi původní věřitelkou a žalovanou byla platně dne datum sjednána smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu dle § 497 a násl. obchodního zákoníku a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Původní věřitelka se smlouvou o kontokorentním úvěru zavázala poskytnout žalované na jejím bankovním účtu kontokorentní úvěr, tedy možnost realizovat platby až do výše 20 000 Kč tak, jako by měla na účtu vlastní prostředky (přečerpat zůstatek). Žalovaná se zavázala jednak platit obchodní úrok ve výši 18,90 % ročně z vyčerpané a nesplacené jistiny, související poplatky dle aktuálního ceníku, také nepřečerpat povolený limit. Tuto svoji povinnost však řádně nesplnila a na jejím osobním účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek. Původní věřitelka žalované ukončila možnost čerpání kontokorentu a dlužnou pohledávku převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. I přes výzvu žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, tím se ve smyslu § 1968 občanského zákoníku dostala do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a je tak povinna hradit také úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Původní věřitelka následně pohledávku za žalovanou platně postoupila na žalobkyni. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit částku 6 785,52 Kč (zůstatek úvěru), zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni datum v částce 606,14 Kč a dále v zákonné výši od datum do zaplacení a konečně i smluvní (výpůjční) úrok ve výši 18,90 % ročně z dlužné jistiny kapitalizovaný ke stejnému datu ve výši 666,07 Kč a dále od datum do zaplacení.

7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 089 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby à 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka) a z částky 189 Kč jako náhrady daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Soud rozhodl o nákladech řízení podle § 14b advokátního tarifu, jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaném na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Právní zástupce žalobkyně, anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, podává návrhy na vydání elektronických platebních rozkazů za žalobkyni pravidelně, ve stejné formě textu, jen se změnou osoby žalovaného a výše žalované částky. Na soud byly podány obdobné žaloby zapsané pod spisovými značkami anonymizováno číslo, anonymizováno číslo, anonymizováno číslo. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

8. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.