13 C 69/2020

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní titul Evou Drahozalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: zrušení spoluvlastnického práva k nemovitých věcem

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce [celé jméno žalobce] a žalovaného [celé jméno žalovaného] k nemovitým věcem, a to pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], [obec], a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek] [anonymizována dvě slova], okres [okres], u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce], se zrušuje.

II. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazují nemovité věci, a to pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], [obec], a pozemek parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek] [anonymizována dvě slova], okres [okres], u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce].

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na vypořádání spoluvlastnictví částku 450 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 66 891,27 Kč.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou na náhradě nákladů řízení částku 3 314 Kč.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalovaný domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem, a to pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], [obec], a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek] [anonymizována dvě slova] u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Uvedl, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí, žalobce spoluvlastnického podílu v rozsahu id. [anonymizováno] k jejich celku a žalovaný spoluvlastnického podílu v rozsahu id. [anonymizováno] k jejich celku. Navrhl, aby spoluvlastnictví bylo vypořádáno přikázáním předmětných nemovitých věcí do jeho vlastnictví se zřetelem k tomu, že disponuje finančními prostředky k vyplacení žalovaného. Účastníci spolu opakovaně vstoupili v jednání, žalovaný sice projevil zájem o nabytí předmětných nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, v tomto smyslu sepsali i protokol o vzájemném jednání ze dne [datum], žalovaný však nakonec k uzavření kupní smlouvy nepřistoupil.

2. Při prvním jednání dne [datum] žalovaný souhlasil se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví. Navrhl, aby předmětné nemovitosti byly za náhradu přikázány do jeho výlučného vlastnictví, neboť v domě bydlí. Souhlasil také s navrženou výší vypořádacího podílu [částka] s tím, že soudu do 45 dnů doloží, že má finanční prostředky v této výši k dispozici.

3. Ke druhému jednání dne [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil, přestože předvolání k němu mu bylo doručeno do vlastních rukou dne [datum], soud proto věc v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti. Při tomto jednání žalobce navrhl zrušení spoluvlastnictví a přikázání předmětných nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví se současným uložením povinnosti k zaplacení náhrady ve výši [částka] a to z toho důvodu, že přestože oba účastníci měli zájem o výlučné vlastnictví k předmětným nemovitostem, tak pouze žalobce v řízení prokázal, že je schopen náhradu zaplatit.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí, žalobce vlastní podíl o velikosti id. [anonymizováno] a žalovaný podíl o velikosti id. [anonymizováno]. Na předmětných nemovitostech vázne zástavní soudcovské právo z pohledávky žalovaného vůči oprávněné [příjmení] [anonymizováno] [země] a dále zástavní právo exekutorské z pohledávky žalovaného vůči [stát. instituce]. Žalobce nabyl vlastnické právo ke svému spoluvlastnickému podílu kupní smlouvou ze dne [datum] a kupní smlouvou ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum].

5. Z protokolu z jednání ze dne [datum] soudu zjistil, že účastníci uvedeného dne mezi sebou jednali o ukončení spoluvlastnictví, jelikož tento vztah ani jednomu z nich nevyhovuje. Žalovaný vyjádřil souhlas s odkoupením spoluvlastnického podílu žalobce o velikosti id. [anonymizováno] za kupní cenu [částka], účastníci se dohodli, že kupní smlouva bude uzavřena nejpozději do [datum], část kupní cenu bude uhrazena ke dni podpisu smlouvy. Ze shodného tvrzení účastníků dále soud zjistil, že kupní smlouva uzavřena nebyla, jelikož žalovaný nedokázal zajistit finanční prostředky na úhradu kupní ceny.

6. Ze znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalkyně] ze dne [datum] soud zjistil, že obvyklá cena předmětných nemovitostí (rodinného domu a pozemků) činí v daném místě a době zpracování posudku [částka]. Jedná se o samostatně stojící podsklepený objekt s jedním nadzemním podlažím se sedlovou konstrukcí střechy, která je stavebně upravena k bydlení (podkroví). Dispozičně je dům řešen jako dva byty 2+1 se sociálním příslušenstvím, přičemž byt v druhém nadzemním podlaží je přístupný pouze ze společné verandy a společné chodby. Objekt je trvale užíván k bydlení, jeho celkový technický stav byl znalkyní zhodnocen jako před rekonstrukcí. Součástí oceňovaného souboru nemovitostí je dále garáž s dílnou a pozemky zastavěné plochy a nádvoří a pozemek zahrady.

7. Z výpisu z bankovního účtu žalobce bylo zjištěno, že ten disponuje finanční částkou přesahující [částka].

8. Soud vzal za zjištěné a prokázané, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, žalobce v rozsahu ideálních [anonymizováno], žalovaný v rozsahu ideální [anonymizováno], cena těchto nemovitostí je [částka], oba účastníci nechtějí setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu a mají zájem získat celé předmětné nemovitosti do svého výlučného vlastnictví. Předmětné nemovitosti, zejména dům a garáž, nejsou reálně dělitelné v poměru spoluvlastnických podílů. V domě jsou sice dva byty, ale podkrovní byt nemá samostatný vchod, ale pouze vchod ze společné chodby a verandy. Žalovaný v domě žije se svojí rodinou, žalobce dům nyní nijak neužívá. Žalobce je schopen vyplatit náhradu za spoluvlastnický podíl v rozsahu [anonymizováno] znalcem určené ceny předmětných nemovitostí, žalovaný schopnost vyplatit náhradu neprokázal.

9. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

10. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

11. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

12. Podle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

13. Z citovaných ustanovení vyplývá, že spoluvlastníky nelze zásadně nutit, aby proti své vůli setrvávali ve spoluvlastnickém vztahu. Účastníci jako spoluvlastníci nejsou dlouhodobě schopni se domluvit na společném užívání předmětných nemovitostí, na zrušení jejich spoluvlastnictví mají zájem oba, jak shodně uvedli při jednání. Je tedy zcela na místě spoluvlastnictví zrušit a vypořádat.

14. Přednostním způsobem vypořádání je reálné rozdělení věci. V případě předmětných nemovitostí však rozdělení dle velikosti spoluvlastnických podílů účastníků, tedy v poměru [anonymizováno] není reálně možné, rozdělením by nevznikly dvě bytové jednotky, které by mohli účastníci samostatně účelně využívat. Navíc bytová jednotka v podkrovní části bytu nemá samostatný vstup, vchod je přes společnou chodbu a verandu.

15. Dalším v zákoně stanoveným způsobem vypořádání je přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Žalobce souhlasil s přikázáním předmětných nemovitostí do výlučného vlastnictví žalovaného, jelikož žalovaný rodinný dům fakticky sám celý užívá, souhlasil však i s přikázáním předmětných nemovitostí do vlastnictví svého. Žalovaný v průběhu řízení, a to ani ve lhůtě, která mu byla k jeho žádosti poskytnuta, soudu nedoložil dostatek finančních prostředků na vyplacení náhrady za přikázání předmětných nemovitostí do jeho vlastnictví. Po prvním jednání zůstal v řízení nečinný, k druhému jednání se nedostavil. Soud tak přihlédl ke skutečnosti, že žalobce má o výlučné vlastnictví předmětných nemovitostí zájem, je vlastníkem jejich většinového podílu, soudu prokázal, že je schopný vyplatit žalovanému náhradu za spoluvlastnický podíl. Proto soud předmětné nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobce.

16. Výše náhrady za spoluvlastnický podíl byla stanovena podle výše spoluvlastnických podílů a z obvyklé ceny předmětných nemovitostí zjištěné znaleckým posudkem, přičemž za přiměřenou náhradu je nutné považovat [anonymizováno] obvyklé ceny, tedy [částka]. Tato částka představuje hodnotový ekvivalent ideálního spoluvlastnického podílu, o který žalovaný přichází. Žalobce je povinen uloženou povinnost k úhradě vypořádacího podílu splnit do 30 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.). Soud stanovil delší lhůtu k zaplacení vzhledem k výši vypořádacího podílu.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., soud přiznal zcela procesně úspěšnému žalobci (spoluvlastnictví bylo zrušeno způsobem jím navrhovaným) právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který úspěšný nebyl. Náklady řízení ve výši 66 891,27 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 7 000 Kč, zaplacenou zálohu na znalecký posudek ve výši 3 000 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 56 891,27 Kč, s tím, že dle § 8 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) soud vycházel z tarifní hodnoty [částka] Náklady právního zastoupení sestávají z mimosmluvní odměny ve výši 40 400 Kč za čtyři úkony právní služby à 10 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast u jednání dne [datum] a dne [datum]) dle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu, z náhrady hotových výdajů ve výši 1 200 Kč za čtyři úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast u jednání dne [datum] a dne [datum]) dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, z náhrady za promeškaný čas při cestě na obě jednání a zpět v celkové výši 1 600 Kč za šestnáct započatých půlhodiny à 100 Kč podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, dále z náhrady cestovních výdajů za cestu na jednání z [obec] k procesnímu soudu do [obec] a zpět v celkové vzdálenosti 316 km [značka automobilu], [registrační značka], s kombinovanou spotřebou pohonným hmot 5,9 l [číslo] km (dle technického popisu vozidla), při ceně nafty ve výši 31,80 Kč za jeden litr a náhradě za použití silničního motorového vozidla ve výši 4,20 Kč za jeden km (podle vyhl. č. 358/2019 Sb.) a při ceně nafty ve výši 27,20 Kč za jeden litr a náhradě za použití silničního motorového vozidla ve výši 4,40 Kč za jeden km (podle vyhl. č. 589/2020 Sb.), v celkové výši 1 920,07 Kč za jednání dne [datum] a v celkové výši 1 897,51 Kč za jednání dne [datum], a z částky 9 873,69 Kč jako náhrady daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř.

18. V řízení vznikly náklady státu za znalecký posudek, usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 15. 12. 2020, č.j. 13 C 69/2020, byla znalkyni [titul] [celé jméno znalkyně] přiznána odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši 6 314 Kč. Tato částka jí také byla vyplacena, a to v částce 3 000 Kč ze zálohy složené žalobcem a v částce 3 314 z rozpočtových prostředků soudu. Soud proto dle § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému povinnost zaplatit tyto náklady státu. Žalovaný je povinen částku 3 314 Kč Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), na bankovní účet [číslo] [variabilní symbol].