Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou · Rozsudek

13 C 97/2020

č. j. 13 C 97/2020-222

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-01-20 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSZR:2022:13.C.97.2020.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahozalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená zmocněnkyní údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 754 001 Kč s přísl.

I. Řízení se ohledně úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 167 044,50 Kč od [datum] do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 586 956,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 586 956,50 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žaloba se ohledně úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 586 956,50 Kč za období od [datum] do [datum] zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 21 037,12 Kč.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 754 001 Kč s příslušenstvím jakožto dlužné ceny za dílo s tím, že uvedená částka představuje nedoplatek na faktuře [číslo] znějící na částku 886 956,50 Kč se splatností dne [datum]. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela, jako zhotovitel, se žalovanou, jako objednatelem, rámcovou smlouvu o dílo [číslo] na základě které následně pro žalovanou provedla mj. rekonstrukci střechy a komínů bytového domu ve [obec], ulice [ulice] [číslo] [číslo]. V návaznosti na provedené práce žalobkyně dne [datum] vystavila žalované fakturu [číslo] znějící na částku 886 956,50 Kč, z níž však žalovaná přes opakované upomínky uhradila pouze 132 955,50 Kč.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, když sdělila, že část fakturované ceny neuhradila vědomě vzhledem k vadám na díle, konkrétně rozbití komínku na plyn a nutnost výmalby bytu po protečení střechou a zejména vzhledem k tomu, že žalobkyně v rozporu s rámcovou smlouvou o dílo k faktuře nepředložila vyúčtování skutečně provedených prací, předávací protokol nebyl podepsán, a není tak možné ověřit, zda vyfakturované práce byly na domě skutečně provedeny. Žalovaná dále namítla chybně stanovenou splatnost faktury, která měla dohody stran činit minimálně 30 dnů.

3. Žalobkyně ve své replice ze dne [datum] i v následujících vyjádřeních vady vytýkané žalovanou odmítla a na své žalobě setrvala. V reakci na podání žalované nicméně vzala žalobu částečně zpět co do částky 167 044,50 Kč, kterou původně započetla na jiné dluhy žalované, ale k námitce žalované uznala, že tento zápočet provedla chybně. Ve zbytku žalobkyně na žalobě setrvala, když uvedla, že dílo mělo pouze velmi drobné vady, které byly odstraněny ještě před vystavením předmětné faktury, existenci vad vytýkaných žalovanou zpochybnila a ohradila se proti opožděně podané reklamaci.

4. K absenci samostatného předávacího protokolu žalobkyně zdůraznila, že ve vztahu k žalované byly na základě praxe stran zavedené při realizaci zakázek dle rámcové smlouvy o dílo vystavovány faktury, které byly považovány za předání díla. V předmětném případě proběhla dne [datum] v bytě pana [příjmení], předsedy [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno], [obec] (tj. investora, pozn. soudu) schůzka, které se účastnili i zástupci účastníků - pan [příjmení] za žalobkyni a pan [příjmení] za žalovanou. Zúčastnění tehdy zkonstatovali, že práce byly provedeny a je možno stavbu předat. Následně dne [datum] žalobkyně vystavila faktury, které žalovaná nepřijala s tím, že dílo dosud investorovi nebylo předáno kvůli zjištěným vadám. Jednalo se o drobné závady, které byly žalobkyní odstraněny, a následně na základě telefonického rozhovoru mezi jednatelem žalované, panem [příjmení], a jednatelem žalobkyně, panem [příjmení], bylo odsouhlaseno vystavení nových faktur. Takto byla vystavena předmětná faktura [číslo] dále faktura [číslo] která není předmětem sporu. Tyto nové faktury již žalovaná nerozporovala. Teprve po více než roce od podání žaloby pak žalobkyně obdržela od žalované reklamaci předmětného díla.

5. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo řízení částečně ohledně částky 167 044,50 Kč zastaveno.

6. V průběhu řízení, ke dni [datum], došlo ke změně obchodní firmy žalované z [anonymizováno] [právnická osoba] na [právnická osoba]

7. Při jednání konaném dne [datum] účastníci označili za nesporné, že spolu uzavřeli rámcovou smlouvu o dílo [číslo] na základě které byla prostřednictvím e-mailové komunikace učiněna objednávka předmětného díla za pevnou cenu 886 956,50 Kč (předmětná objednávka byla takto vzájemně potvrzena dne [datum]). K dalším otázkám, které zůstaly mezi účastníky sporné, pak soud provedl dokazování, z něhož zjistil následující skutečnosti.

8. Z rámcové smlouvy o dílo [číslo] o pravidelném zhotovování stavebních děl v projektech revitalizace bytových domů pro zákazníky objednatele (dále jen„ rámcová smlouva o dílo“) uzavřené mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem na dobu neurčitou od [datum] soud zjistil, že podle čl. V odst. 1 rámcové smlouvy o dílo se akceptací objednávky žalobkyně zavázala provést dílo řádně a důsledně podle akceptované objednávky (dílčí smlouvy o dílo) a projektové dokumentace a podkladů k objednávce připojených, pokynů objednatele na vlastní náklady a nebezpečí, s odbornou péčí a v době sjednané. Žalobkyně se zavázala provádět dílo pro žalovanou vždy za předem v akceptované objednávce pevně dohodnutou cenu (čl. VI. odst. 1 rámcové smlouvy o dílo). Doba splatnosti faktur byla stanovena do 30 kalendářních dnů po jejím obdržení (čl. VI odst. 5 rámcové smlouvy o dílo), přičemž zaplacení konečné ceny dokončených děl mělo dle čl. VI odst. 3 rámcové smlouvy o dílo být provedeno vždy až po podpisu předávacího protokolu dokončeného díla zákazníkem objednatele a objednatelem bez vad a nedodělků s tím, že pokud není zástupce zhotovitele přítomen při předávání díla zákazníkovi, sdělí mu objednatel do 3 dnů po potvrzení předávacího protokolu, že k předání díla zákazníkovi došlo. Zhotovitel poté do 5 pracovních dnů po potvrzení tohoto předávacího protokolu vystaví fakturu. Dle čl. VI odst. 9 rámcové smlouvy o dílo faktura zhotovitele vystavená po dokončení díla musí být podložena oboustranně potvrzeným předávacím protokolem, s tím, že faktura s alespoň kopií předávacího protokolu musí být prokazatelně doručena na adresu objednatele do 15 dnů od data předání díla. Ohledně záruční doby a odpovědnosti za vady pak bylo v rámcové smlouvě o dílo sjednáno, že objednatel má právo uplatňovat práva z vadného plnění tak, že na vady upozorní zhotovitele bez zbytečného odkladu poté, co je zjistí anebo poté, co mu budou oznámeny zákazníkem objednatele. Zhotovitel je dle smlouvy povinen odstraňovat vady díla a zajistit nápravu nedostatků při jeho provádějí již v průběhu jeho zhotovení, a to bez zbytečného odkladu. Pokud pak zhotovitel neodstraní vady v přiměřené lhůtě (tj. nejpozději do 20 dnů od nahlášení, resp. u vážných vad či havárií do 2 dnů od nahlášení) nebo je ohroženo dodržení termínů, má objednatel právo zadat odstranění vad nebo eliminaci ohrožení termínů jinému subjektu, nebo je odstranit/provést práce sám, a to vše na náklady zhotovitele (čl. VII odst. 1 a 2 rámcové smlouvy o dílo). Záruční doba dokončeného díla byla sjednána v délce 60 měsíců (čl. VII odst. 4 rámcové smlouvy o dílo). Strany se také v čl. XI. odst. 4 rámcové o dílo dohodly, že elektronická forma korespondence, týkající se podmínek smlouvy a předmětu plnění má stejnou závaznost jako písemná forma.

9. Z faktury [číslo] je zřejmé, že dne [datum] vystavila žalobkyně žalované fakturu na částku 886 956,50 Kč za práce provedené na bytovém domě [číslo] na ulici [ulice] ve [obec], a to provedení rekonstrukce střechy s použitím střešní krytiny [anonymizována dvě slova], rekonstrukce komínů, štítových stěn u nadstřešní části sousedních objektů, klempířské prvky, komín a úžlabí. Faktura současně obsahovala upozornění, že datum vystavení faktury slouží jako datum převzetí provedených prací (předávací protokol). Splatnost faktury byla stanovena na [datum]. Faktura, resp. její část sloužící jako předávací protokol není podepsána žalovanou.

10. Z přehledu dlužných částek žalované vůči žalobkyni vyplývá, že ke dni [datum] žalobkyně za žalovanou evidovala pohledávku ve výši celkem 1 054 001 Kč, sestávající mj. z dluhu na faktuře [číslo]. Dne [datum] byla žalovanou uhrazena částka 300 000 Kč, která byla započtena na dříve vystavené faktury [číslo] v částce 132 955 Kč na fakturu [číslo] (faktura [číslo]). Žalobkyně vyhotovila zmíněný přehled spolu s návrhem splátkového kalendáře za předpokladu uznání dluhu žalovanou; dokument o uznání dluhu a dohodě o splátkovém kalendáři nicméně žalovanou podepsán není. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vč. související doručenky má pak soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou opakovaně upomínala k úhradě žalované částky.

11. Z předložené e-mailové komunikace soud zjistil a má za prokázané, že od [anonymizováno] [rok] se účastníci (za žalovanou pan [příjmení], za žalobkyni pan [příjmení]) mezi sebou domlouvali na detailech poptávaného díla – předmětné rekonstrukce střechy a komínů, když k připomínkám žalované byla nabídka žalobkyně upravena tak, aby výsledná cena díla byla nižší. V rámci sjednávání ceny tak byla žalovaná ze strany žalobkyně seznámena s položkovým rozpočtem, který mj. obsahuje i následně potvrzenou cenu za předmětné dílo ve výši 886 956,50 Kč (v této výši byla dohodnuta pevná cena předmětného díla, jak účastníci učinili nesporným, viz výše). Dne [datum] pak žalobkyně vystavila žalované dvě faktury (jednu na dohodnutou cenu a druhou na vícepráce, které nejsou předmětem žaloby). Dne [datum] žalovaná žalobkyni sdělila, že uvedené faktury nemůže přijmout, neboť předmětné dílo stále není předáno zákazníkovi, protože dosud není bez vad – teprve po jejich odstranění a předání díla může žalovaná faktury přijmout. Žalobkyně toto přijala a dne [datum] vystavila faktury nové ([číslo] [číslo] jak je zřejmé z označení příloh) s tím, že po domluvených dodělávkách (vyčištění žlabů, oprava folie u okna, úklid folie od malty, obhlídka a případná úprava komínů a tašek) budou práce pokračovat. Žalovaná však fakturu [číslo] neuhradila, přestože k tomu byla opakovaně upomínána. Z předložené e-mailové komunikace je současně zřejmé, že protékání vody k plynovému kotli v jednom z bytů v domě řešili účastníci už v létě [rok]. Z e-mailů ze dne [datum] a [datum] vyplývá, že pan [příjmení] ohledně zatékání do plynového kotle jednal na místě samém s majitelkou bytu. Dle jejího vyjádření měl opravář specializovaný na plynové kotle zjistit rozbitou část plynové hlavice jako důvod zatékání dovnitř (nikoliv vada střechy), plynový komínek opravil (doloženo fotografiemi). Žalobkyně tak reklamaci žalované odmítla jako nedůvodnou. Zástupce žalobkyně opakovaně zkontroloval stav střechy, provedl malé úpravy (protažení hřebenového pásu, utěsnění – doloženo fotografiemi provedenými k důkazům), žádné vady neshledal. Skutečnost že ještě v [anonymizováno] [rok] žalobkyně na předmětné střeše vykonávala nějaké práce/kontroly, je zřejmé i z doložených fotografií, když některé doložené snímky střechy a komína pocházejí z toho data (jedná se o později doložené fotografie; ze snímků původně doložených k žalobě nelze vzhledem k jejich kvalitě i absenci data pořízení zjistit žádné relevantní informace).

12. Z výzvy žalované s uplatněním vad díla ze dne [datum] soud zjistil a má za prokázané, že žalovaná v [anonymizováno] [rok] zaslala žalobkyni reklamaci předmětného díla (spolu s reklamací dalších děl, které ovšem nejsou předmětem sporu) s tím, že v důsledku poškození komínku plynového kotle a zatečení do prostoru kotle a poškození jeho elektroniky byla nutná oprava v ceně 20 000 Kč a výmalba bytů po zatečení v ceně 2 000 Kč za materiál, když současně považuje za neoprávněně vyúčtovanou částku 58 000 Kč za montáž a revizi hromosvodu, který nebyla provedena. Další vady ani námitky proti dílu žalovaná v uvedeném dopise nenamítala. Na tomto místě je třeba podotknout, že žalovaná ve svém prvním vyjádření tvrdila, že kvůli vadám, resp. chybějícím podkladům, na předmětné faktuře záměrně uhradila jen 132 955,50 Kč (rozdíl mezi fakturovanou částkou 886 956,50 Kč a původně žalovanou částkou 754 001 Kč), později tvrdila, že z uvedených důvodů záměrně žalobkyni zaplatila namísto celé fakturované částky jen 300 000 Kč. V rámci popsané reklamace ze dne [datum] pak namítla chybnou fakturaci v rozsahu celkem 80 000 Kč (22 tis. Kč v souvislosti s poškozeným komínkem, 58 tis. Kč za montáž a revizi hromosvodu – viz výše).

13. Z doložených reakcí žalobkyně na uplatnění vad (sdělení ze dne [datum], [datum] a [datum]) je zřejmé, že žalobkyně se nezříkala odpovědnosti za případné zákonné a oprávněné reklamace, kdy z toho důvodu žádala o osobní prohlídku dotčených nemovitostí za účasti obou stran a příslušných investorů, upozorňovala na značný časový odstup od realizace díla a jeho písemné reklamace. Jelikož navrhovaná osobní schůzka se neuskutečnila, má žalobkyně za to, že žalovaná si v podstatě reklamace a zejména pak jejich ceny vytvořila bez jakýchkoliv podkladů ve snaze vyhnout se zaplacení pohledávky, či její úhradu oddálit. Stran zmiňované montáže hromosvodů (žalovaná se ohrazovala, že tato byla fakturována, ačkoliv nebyla provedena) žalobkyně opakovaně žalované sdělovala, že montáž a revize hromosvodů byla sice v poptávce, v následné nabídce nebyla, a proto bylo se zástupcem žalované domluveno, že v rozdílu cen za neprovedenou montáž a revizi hromosvodů, které žalobkyně ani nemá oprávnění montovat (investor si toto zařídil sám u odborných firem), bude provedena oprava komínů v nadstřešní části, aby se celková částka 886 956,50 Kč nemusela měnit. Stran poškození plynového komínku odkázala na výsledek jednání ze dne [datum], kdy v součinnosti s majiteli předmětného bytu bylo zjištěno, že důvodem zatečení byl vadná hlavice komínku, nikoliv vada střechy. Reklamace tak žalobkyní nebyla uznána jako oprávněná. Ohledně provedené výmalby bytů neměla žalobkyně o této nutnosti žádné informace, stejně tak že by zatéci mělo do více bytů.

14. Žalobkyní doložený položkový rozpočet obsahuje mj. položky„ [anonymizováno]“, tj. tesařské a klempířské konstrukce a cenu za krytiny ve výši celkem v ceně 805 305,87 Kč a položku elektromontáží„ [anonymizováno]“ v ceně 56 820 Kč. Tento soubor byl přílohou e-mailové komunikace mezi účastníky, tak jak byla popsána výše. Doložená tabulka sice není podepsána a je označena teprve jejího vytištění žalobkyní ([datum], resp. [datum]), soud má však e-maily za prokázané, že právě takto byla cena i s ohledem čl. XI. odst. 4 rámcové smlouvy o dílo sjednána, když strany nadto učinily uvedenou cenu ve výši celkem 886 956,50 Kč nesporným, s tím, že byli dohodnuti na této částce jako pevné ceně díla (viz výše).

15. Z faktur doložených žalobkyní a přehledu nákladů na dopravu a pracovníky žalobkyně je zřejmé, že žalobkyně v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] nakoupila stavební materiál a související zboží v celkové hodnotě cca 1,4 mil. Kč, přičemž mnohdy zajistila i jeho dopravu. Jedná se ovšem o hromadné faktury, ze kterých není zřejmé, kolik a jakého materiálu bylo skutečně použito při realizaci předmětného díla. [ulice] materiál byl odebírán od společnosti [právnická osoba] (což odpovídá i e-mailové komunikaci mezi účastníky během realizace díla), konkrétně z pobočky této společnosti ve [obec] byl odebrán materiál za celkovou cenu 169 484,72 Kč. Montáž nových tašek byla prokázána i potvrzením o registraci pro záruku poskytovanou [právnická osoba] (viz. níže). Dále je zřejmě, že v období od 17. 4. do 26. 6. (data uvedená v přehledu odpovídají zápisům ve stavebním deníku) na předmětnou stavbu žalobkyně vysílala 1 až 2 auta s 1 až 9 pracovníky, celkové náklady na dopravu při vzdálenosti [anonymizováno] km tak činily 37 269 Kč, na pracovníky 410 000 Kč.

16. Ze stavebního a montážního deníku žalované pro objekt bytového domu [datum], [anonymizováno] [obec] soud zjistil a má za prokázané, že stavební práce byly započaty dne [datum]. V průběhu provádění prací se na místo dostavoval zástupce žalobkyně (pan [příjmení]), zástupce investora (pan [příjmení]) i zástupce žalované (pan [příjmení]), zápisy ze dne [datum], [datum] a [datum] potvrdili, že práce probíhají dle smlouvy. Ze zápisu ze dne [datum] (podepsaný opět zástupci všech zúčastněných stran) vyplývá dohoda, že [anonymizováno] při předání díla dodá seznam škod vzniklých ze zatečení do bytů a dojde k domluvě o jejich kompenzaci. Ke dni [datum] byly popsány nedodělky (vady) na díle, jejichž odstranění bylo žádáno do [datum] – oprava krokve, dokončení klempířských prvků u komínů a všech prvků na střeše, oprava střešní folie, uvedení okolních střech do původního stavu (očištění), dokončení oprav komínů, dokončení hromosvodů včetně revize. Dne [datum] je pak ve stavebním deníku podepsáno zástupci všech zúčastněných stran, že dohodnuté opravy a nedodělky, tak jak byly vymezeny dne [datum], již proběhly. Dne [datum] je pak ve stavebním deníku uvedeno několik závad k odstranění (klempířské práce neodpovídají normě ČSN, hlavice komínů, nátěr komínů, nevyčištěná střešní fólie, neodstraněná střešní lať od komína a zatékání do střechy). Jedná se o poslední zápis.

17. Z kopie předávacího protokolu díla/realizace ze dne [datum] soud zjistil a má za prokázané, že uvedeného dne bylo panu [příjmení], za investora, žalovanou, jako zhotovitelem, předáno dílo – výměna střešní krytiny včetně latí, folie, oplechování a sněhových zábran; reprofilace stávajících komínů; dodávka a montáž hromosvodu střechy, oprava čtyř štítových stěn s tím, že stav převzatého plnění odpovídá soupisu vad a nedodělků popsaných ve stavebním deníku dne [datum] a [datum]. Investorem i žalovanou bylo potvrzeno, že během realizace stavby probíhaly kontroly stavebních prací, provedeny byly v souladu se smlouvou o dílo. Ještě téhož dne, tj. [datum], je pak datován další předávací protokol předmětného díla, kde již žádné vady zmíněné nejsou a pouze je dohodnuto dodání projektové dokumentace, energetického štítku budov, revize hromosvodu a fotodokumentace do [datum], s tím, že revize stávajících komínů byla dodána [datum]. Dne [datum] pak byly investorovi vráceny klíče od budovy.

18. Z potvrzení o předání stavebních prací a jejich úhradě spolu s průvodním e-mailem soud zjistil a má za prokázané, že veškeré stavební práce na bytovém domě ve [obec], ulice [ulice] [číslo] byly předány žalovanou, jakožto zhotovitelem, investorovi akce (tj. [anonymizováno] tohoto bytového dobu), kdy za celou zakázku byly investorem uhrazeny veškeré vystavené faktury, přičemž nebyly ze strany investora uplatněny žádné finanční náhrady za případné reklamace vad díla a ani v bodě reklamace stavebních prací (případné vady či škody díla) žádné uvedeny nebyly. Žádné reklamace investor neuváděl, když tyto díky převzetí díla považoval za bezpředmětné. Jednatele žalobkyně, pana [příjmení], investor označil za solidního partnera, na rozdíl od pana [příjmení], jednajícího za žalovanou. Mj. pak investor zdůraznil, že uhrazení veškerých vystavených faktur bylo podmínkou čerpání úvěru od [anonymizováno] a bylo touto bankou sledováno. Potvrzení bylo vystaveno dne [datum].

19. Z potvrzení o registraci pro záruku poskytovanou společností [právnická osoba] a jejich záručních podmínek soud zjistil, že dne [datum] byla zaregistrována nová střecha pro předmětnou záruku na [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno], [obec].

20. Výslechem svědka [jméno] [příjmení], předsedy [anonymizováno], soud zjistil, že předmětem smlouvy o dílo uzavřené mezi [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno] [obec] a žalovanou byla rekonstrukce střechy bytového domu, oprava komínů, oprava, štítů a omítek. Ohledně předání díla svědek odkázal na poslední zápis ve stavebním deníku (tj. zápis ze dne [datum]) s tím, že dílo při předání [anonymizováno] jako investorovi vady, které by bránily užívání, nemělo, žádný reklamační protokol sepisován proto nebyl. [obec] se vyskytly v průběhu stavby, byly ale žalobkyní odstraněny. Schůzka k předání díla proběhla v jeho bytě, součástí zápisu o předání díla byl i seznam nedostatků, z nich není dosud splněno pouze dodání energetického štítku. Svědek potvrdil, že přímo jím bylo v průběhu provádění díla reklamováno zatečení do jeho bytu okolo plynového komínku. Zástupcem žalované, panem [příjmení], však tato reklamace nebyla uznána a svědkem vyčíslená škoda ve výši 16 000 Kč nebyla žalovanou uhrazena, svědek tak její náklady nesl sám. Samotné vady okolo plynového komínku byly odstraněny žalobkyní. Následně již k zatečení nedošlo.

21. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Mezi účastníky řízení byla sjednána rámcová smlouva o dílo [číslo] na základě které žalovaná jako objednatel prostřednictvím e-mailu učinila objednávku díla – rekonstrukce střechy a nadstřešních částí komínů bytového domu na ulici [datum], [anonymizováno] ve [obec]. Žalobkyně jako zhotovitel předložila žalované objednávku s cenovou kalkulací, objednávka byla mezi stranami dne [datum] e-mailem potvrzena. Investorem celého díla bylo [anonymizována dvě slova] [datum], [obec]. Práce započaly dne [datum], jejich průběh byl přímo na místě stavby kontrolován zástupci žalobkyně, žalované i investora a zaznamenáván do stavebního deníku. Dne [datum] bylo všemi zúčastněnými stranami podepsáno, že investor při předání díla dodá seznam škod vzniklých zatečením do bytu a bude dohodnut způsob kompenzace škod, při samotném předání díla již žádný seznam vzniklých škod investorem vypracován a předán žalované nebyl. Dne [datum] žalobkyně vystavila faktury, které žalovaná nepřijala s tím, že dílo pro drobné vady dosud investorovi předáno nebylo. Žalobkyní toto bylo akceptováno a faktury byly staženy. Ve stavebním deníku není žádný zápis o provedené kontrole na místě stavby ze dne [datum], ani z dnů těsně předcházejících, není tedy žádný záznam vad či nedodělků, pro které by investor dílo odmítl převzít. Taková kontrola stavebních prací před předáním díla byla zaznamenána až dne [datum], kdy byly zjištěny nedodělky – nutnost celkové opravy krokví, dokončení klempířských prvků kolem komínů, dokončení oprav komínů, oprava střešní fólie, dokončení hromosvodů a očištění všech ploch. Termín dokončení a odstranění těchto vad byl dohodnut na [datum], opravy však byly provedeny již do dne [datum] (jak opět vyplývá ze zápisu ve stavebním deníku). Dne [datum] byla žalobkyní vystavena faktura [číslo] znějící na částku 886 956,50 Kč se splatností do [datum], vyfakturována byla rekonstrukce střechy, rekonstrukce komínů, rekonstrukce štítových stěn u nadstřešních částí sousedních objektů, klempířské prvky, komín a úžlabí. Vyfakturovaná částka je pevnou částkou dohodnuté ceny díla, jak shodně potvrdily obě strany. Dne [datum] byly do stavebního deníku zapsány další závady díla k odstranění, a to úprava klempířských prací, aby splňovaly podmínky dle příslušné normy ČSN, doplnění okapních žlábků na hlavicích komínů, oprava nekvalitního nátěru komínů, odstranění střešních latí, vyčištění střešní fólie a vyřešení zatékání do střechy. Dne [datum] bylo dílo žalovanou předáno investorovi, žalobkyně předání přítomna nebyla. Mimo odstranění závad již popsaných ve stavebním deníku (jiné či dodatečně zjištěné vady v předávacím protokolu zaznamenány nebyly) bylo dohodnuto, že žalovaná investorovi dodá do [datum] projektovou dokumentaci, energetický štítek budovy, potvrzení o revizi hromosvodů a fotodokumentaci díla. Dne [datum] zástupce investora, pan [příjmení], vyrozuměl e-mailem žalovanou, že ve dnech [anonymizováno] a [datum] došlo v jeho bytě k zatečení kolem plynového komínku přímo do kotle, což ho vyřadilo z provozu. Žalovaná stejného dne vyzvala žalobkyni k odstranění této vady. Dne [datum] proběhla kontrola plynového komínku i komínu v zadní části střechy přímo na místě, účastnil se jí zástupce žalobkyně, pan [příjmení], a paní [příjmení]. U komína v zadní části střechy byl protažen hřebenový pás a komín byl kompletně utěsněn. Opravářem plynových kotlů byla dle vyjádření paní [příjmení] dne [datum] zjištěna chybná plynová hlavice, která způsobila zatékání, při opravě této závady opravář zároveň oblepil tašky, které jsou součástí plynového komínku (jak bylo doloženo fotodokumentací). Jelikož zatečení do plynového kotle nebylo způsobeno chybně provedenou rekonstrukcí střechy, žalobkyně vznesenou reklamaci odmítla. Náklady na opravu plynového komínku i související náklady na opravu kotle nesli majitelé bytu, jak ve své výpovědi potvrdil svědek pan [příjmení], po žalované je po odmítnutí reklamace dále nevymáhali. Investorem byla žalované uhrazena celková vyúčtovaná částka za provedení díla„ Revitalizace domu [anonymizováno] [ulice] [číslo] [obec]“, ani investorem nebyl uplatněn žádný požadavek na náhradu škody či nákladů souvisejících s případnými vadami díla. Žalovanou byla na fakturu [číslo] dne [datum] uhrazena částka 300 000 Kč, zbylá část zaplacena i přes opakované výzvy nebyla, a to zprvu bez odůvodnění. Žalovaná až ve vyjádření k žalobě zdůvodnila neuhrazení zbývající části ceny díla tím, že dílo mělo vady – rozbitý plynový komínek, kterým zateklo do bytové jednotky a tam způsobilo škodu, byt musel být vymalován. Dále z důvodu, že žalobkyně dosud nepředložila vyúčtování provedených prací a použitého materiálu, aby mohlo být žalovanou zkontrolováno, že vše dle smlouvy o dílo bylo skutečně provedeno. Teprve dne [datum] zaslala žalovaná žalobkyni reklamaci díla z důvodu vad – poškození komínku plynového kotle, zatečení do prostoru kotle a poškození jeho elektroniky (škoda 20 000 Kč), nutná výmalba bytů po zatečení střechou (škoda 2 000 Kč). Dále odmítla úhradu dle svého názoru neoprávněně účtované částky 58 000 Kč (v rámci faktury [číslo]) jako platby za montáž a revizi hromosvodů, která však žalobkyní provedena nebyla.

22. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2604 občanského zákoníku je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2605 odst. 1 občanského zákoníku je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Podle § 2610 odst. 1 občanského zákoníku právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle § 2615 odst. 1 občanského zákoníku má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle § 2615 odst. 2 věta první občanského zákoníku o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Podle § 2617 občanského zákoníku má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti. Podle § 2107 odst. 1 občanského zákoníku je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Podle § 2107 odst. 2 občanského zákoníku dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. Podle § 2107 odst. 3 občanského zákoníku neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího. Podle § 2628 občanského zákoníku objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

23. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud došel k závěru, že žaloba byla ve své převážné části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla platně sjednána rámcová smlouva o dílo [číslo] následně byla v souladu s touto rámcovou smlouvou o dílo platně sjednána i dílčí smlouva o dílo, kterou se žalobkyně jako zhotovitel zavázala pro žalovanou jako objednatele provést kompletní rekonstrukci střechy včetně nadstřešních částí komínů a štítových stěn u nadstřešních částí sousedních objektů bytového dobu v ulici [datum], 15 ve [obec]. Žalovaná se za to zavázala žalobkyni zaplatit cenu v částce 886 956,50 Kč, tato cena byla sjednána jako cena pevná, jak učinily obě strany v průběhu řízení nesporným. V rámcové smlouvě (čl. VI. odst. 3, 5) bylo v podmínkách pro zaplacení konečné ceny dokončeného díla ujednáno, že toto zaplacení bude provedeno vždy až po podpisu předávacího protokolu dokončeného díla zákazníkem objednatele, tj. v daném případě investorem – [anonymizována dvě slova] [datum], 15, [obec], a žalovanou bez vad a nedodělků. Pokud nebude žalobkyně při předávání díla přítomna, sdělí jí žalovaná do tří dnů, že k předání díla došlo. Žalobkyně potom do 5 pracovních dnů vystaví fakturu, přičemž doba splatnosti faktury se stanoví na 30 kalendářních dnů. Dne [datum] byl sepsán a podepsán žalovanou a investorem protokol o předání díla, který stran vad a nedodělků odkazoval na zápisy ve stavebním deníku ze dne [datum] a [datum]. Zápisem ve stavebním deníku ze dne [datum] (podepsaný všemi zúčastněnými stranami) bylo prokázáno, že vady a nedodělky zjištěné ke dni [datum] byly opraveny. Potvrzením o předání stavebních prací a jejich úhradě a výpovědí svědka pana [příjmení] bylo prokázáno, že po předání díla dne [datum] byly veškeré vady a nedodělky napraveny, kromě dodání energetického štítku, což však nebylo povinností žalobkyně, nýbrž žalované. Koneckonců ani sama žalovaná v průběhu řízení nijak nerozporovala, že by závady sepsané ve stavebním deníku dne [datum], na které předávací protokol díla odkazuje, nebyly odstraněny. Nezaplacení ceny díla v plné výši odůvodnila jeho vadou – rozbitím plynového komínku, kterým došlo k zatečení do bytu, což si vyžádalo nutnost nové výmalby tohoto bytu, nikoliv vadami uvedenými ve stavebním deníku dne [datum]. Dílo tak bylo dne [datum] ve smyslu čl. VI. odst. 3 rámcové smlouvy o dílo zákazníkem, tj. investorem, převzato, a žalovaná byla povinna do 3 dnů žalobkyni o převzetí díla vyrozumět. Podmínkou účinnosti předání díla zákazníkovi nebyla přítomnost žalobkyně, a tudíž ani její podpis na předávacím protokolu. Mezi účastníky nebyla pro zaplacení konečné ceny díla dohodnuta podmínka oboustranného potvrzení dalšího předávacího protokolu žalobkyní i žalovanou. Tuto podmínku nelze dovodit ani z čl. VI. odst. 9 rámcové smlouvy o dílo. Zmíněný článek sice uvádí, že faktura žalobkyně vystavená po dokončení díla musí být podložena oboustranně potvrzeným předávacím protokolem, nevyplývá z něj však, že by podepsání předávacího protokolu bylo materiální podmínkou dokončení díla a žalobkyně měla nárok na zaplacení konečné ceny za dílo pouze, pokud dílo bylo žalovanou protokolárně převzato. (Jinými slovy mezi žalobkyní a žalovanou bylo dohodnuto, že bude sepsán protokol o předání a převzetí předmětu díla. Žalobkyně jako předávací protokol vystavila samotnou fakturu [číslo]. To, že ji nepodepsala žalovaná, nemá vliv na vznik nároku na zaplacení konečné ceny díla.) Skutečnost, že dílo fakticky žalovanou převzato bylo, logicky vyplývá z jeho následného předání investorovi, které již protokolárně potvrzené je.

24. V řízení bylo e-mailovou komunikací účastníků ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], fotodokumentací a výpovědí svědka pana [příjmení] prokázáno, že reklamace zatékání plynovým komínkem do plynového kotle v bytě [příjmení] byla skutečně žalovanou vůči žalobkyni uplatněna a následně žalobkyní prošetřena. K zatečení do kotle došlo ve dnech [anonymizováno] a [datum], tedy po předání předmětu díla investorovi. Tato reklamace však byla žalobkyní odmítnuta, když bylo zjištěno, že závada není v prvcích střechy okolo plynového komínku, ale přímo v hlavici plynového komínku. Tato závada tak nebyla vadou realizovaného díla, když jakákoliv manipulace či zásahy do soustavy plynového topení včetně plynových komínků byla mimo kompetenci žalobkyně, která je stavební společností. Dále bylo prokázáno, že popsaná závada plynového komínku byla odstraněna, a to opravářem plynových kotlů, náklady nesl majitel bytu, tedy svědek pan [příjmení], a po žalované, která jeho reklamaci odmítla jako neodůvodněnou, jejich úhradu nepožadoval. O odstranění závady byla žalovaná žalobkyní vyrozuměna již dne [datum]. Vada spočívající v zatékání plynovým komínkem tak nebyla vadou, která by zakládala práva žalované z vadného plnění ve smyslu § 2107 občanského zákoníku, tedy i právo na případnou slevu z ceny díla. To, že uplatnění této vady bylo s největší pravděpodobností pouze záminkou pro oddálení platby konečné ceny díla, dokresluje i obsah vytknutí této závady ze dne [datum], ve kterém žalovaná požadovala po žalobkyni její odstranění, přestože věděla, že v té době již oprava byla dávno provedena. Nejpozději ke dni [datum] byla odstraněna i údajná vada střechy v oblasti komínu v její zadní části. Zástupce žalobkyně, pan [příjmení], provedl protažení hřebenového pásu a nové kompletní utěsnění. Tato vada nebyla žalovanou vůči žalobkyni vytknuta, existenci lze dovodit pouze ze zápisu ve stavebním deníku ze dne [datum], kde je mimo jiné uvedeno„ zatékání do střechy“. Potvrzením o předání stavebních prací a jejich úhradě i výpovědí svědka pana [příjmení] však bylo prokázáno, že byla odstraněna a do střechy předmětného bytového domu nezatéká. Konečně žalovaná požadovala snížení ceny díla o náklady vynaložené na výmalbu bytů po protečení střechy v částce 2 000 Kč. K prokázání vzniku této škody v souvislosti s realizací díla žalobkyní a k prokázání její tvrzené výše však nenavrhla žádné důkazy, její tvrzení zůstalo pouze ve velmi obecné rovině, dokonce bez specifikace, zda výmalba měla být provedena v bytě pana [příjmení] v souvislosti se zatečením do plynového komínku nebo v bytě jiném a z jakých důvodů. To vše přesto, že byla soudem při jednání dne [datum] poučena ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. Vymalování bytu či bytů po zatečení do nich při předmětné rekonstrukci střechy nevyplynulo ani z výpovědi svědka.

25. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila, že s vyfakturovanou částkou 886 956,50 Kč nesouhlasí co do částky 58 000 Kč, tento její nesouhlas vyplynul pouze z dopisu žalobkyni ze dne [datum]. Soud zde přesto pro úplnost uvádí, že instalace hromosvodů žalobkyní provedena ani fakturována nebyla, jak vyplývá ze zápisů ve stavebním deníku, kde žádná taková činnost žalobkyně zaznamenána není, a jak vyplývá především ze samotné faktury [číslo] ve které je uvedeno shrnutí jednotlivých částí provedeného a vyfakturovaného díla, a to bez jakéhokoliv nakládání s hromosvody.

26. Žalovaná dále s odkazem na čl. VI. odst. 9 rámcové smlouvy o dílo odůvodňovala neuhrazení zbytku ceny díla nepředložením vyúčtování, aby mohlo být ověřeno, zda byly všechny práce opravdu řádně provedeny. K tomu soud uvádí, že ze zmíněného článku (ani jiného článku) rámcové smlouvy o dílo nevyplývá povinnost žalobkyně k předložení vyúčtování (předávací protokol s uvedením případných odlišností od objednávky není vyúčtováním). Strany učinily nesporným, že cena díla ve výši 886 956,50 Kč byla stanovena jako cena pevná. Cena díla tak nebyla určena odkazem na skutečný rozsah prací a hodnotu použitých věcí. Zástupci všech tří zúčastněných stran (žalobkyně, žalované i investora) se přímo na stavbě opakovaně sešli ([datum], [datum], [datum] [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]) a potvrdili, že práce probíhaly dle dohody, tedy dle smlouvy o dílo. Mimo uvedené schůzky byl obsah prací pravidelně zapisován do stavebního deníku, který měla žalovaná k dispozici. Měla tak průběžný přehled o skutečně provedených pracích při realizaci díla. Navíc musela pořizovat fotografie prací, když se v předávacím protokolu ze dne [datum] zavázala mimo jiné předat investorovi do [datum] také fotodokumentaci díla, což i dle výpovědi svědka pana [příjmení] splnila. Konečně žalobkyně v průběhu řízení doložila jednotlivými fakturami nákupy stavebního materiálu použitého při realizaci díla, doložila přehled vynaložených částek na dopravu a nákladů na odměny pro pracovníky. Soud má tak za to, že z výše uvedených důvodů není žalovaná oprávněna vázat uhrazení zbylé části ceny díla na předložení vyúčtování žalobkyní.

27. Žalobkyně vzala v průběhu řízení svoji žalobu ohledně částky 167 044,50 Kč zpět, jelikož žalovaná tuto částku uhradila, žalobkyní však byla chybně započítána na zaplacení jiné faktury. Soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], řízení v tomto rozsahu zastavil co do samotné částky 167 044,50 Kč, nikoliv však také co do příslušenství této částky. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku zastavil dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení také co do úroků z prodlení z částky 167 044,50 Kč od [datum] do zaplacení.

28. Jak vyplývá z výše popsaných závěrů, žalobkyně dílo provedla a vzniklo jí tak právo na zaplacení jeho ceny v pevně dohodnuté výši 886 956,50 Kč. Žalovaná z této částky uhradila pouze 300 000 Kč, soud proto v této části žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost uhradit žalobkyni i zbylou část ceny díla ve výši 586 956,50 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, je povinna z uvedené dlužné částky platit také úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud se však neztotožnil s určením data počátku prodlení žalované s úhradou této částky tak, jak ho stanovila žalobkyně. Předmět díla byl žalovanou investorovi předán dne [datum], žalovaná tak měla dle rámcové smlouvy o dílo do dne [datum] o tomto žalobkyni vyrozumět a ta měla nejpozději dne [datum] (tj. do 5 pracovních dnů od potvrzení protokolu) vystavit fakturu na cenu díla se splatností ke dni [datum]. První den prodlení žalované se zaplacením ceny tudíž mohl nastat nejdříve dne [datum]. Pokud žalobkyně vystavila fakturu [číslo] již dne [datum], učinila tak předčasně, navíc s chybně stanovenou dobou splatnosti 20 dnů, namísto v rámcové smlouvě o dílo dohodnutých 30 dnů. Jelikož žalovaná dne [datum] uhradila částku 300 000 Kč, má žalobkyně nárok na zaplacení úroků z prodlení ze zbývající částky, která zůstala dlužná (tj. 586 956,50 Kč), nejdříve však od [datum], nikoliv od [datum], jak požadovala žalobkyně. Soud proto žalobu ohledně úroků z prodlení za období od [datum] do [anonymizováno] [číslo] částečně zamítl.

29. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch, ale pouze v poměrné části dle jejího úspěchu. Náklady řízení na straně žalobkyně, které by jí byly přiznány v případě plného procesního úspěchu ve výši 38 900 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 37 700 Kč a paušální náhradu hotových výdajů za čtyři úkony à 300 Kč, předžalobní upomínka, podání žaloby, účast u jednání dne [datum] a dne [datum], podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu Tyto náklady řízení ve výši 38 900 Kč soud dále krátil dle poměru úspěchu žalobkyně ve věci. Žalobkyně byla ve věci úspěšná ohledně celkové částky 724 770,67 Kč (částka 586 956,50 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí 137 814,17 Kč), tedy ze 77,04 %, žalovaná byla úspěšná ohledně celkové částky 215 974, 68 Kč (částka 167 044,50 Kč a úrok z prodlení z této částky kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí 41 372,11 Kč – řízení bylo ohledně těchto částek zastaveno z důvodů na straně žalobkyně, která provedla chybné započtení částky zaplacené žalovanou již před podáním žaloby, úrok z prodlení ohledně kterého byla žaloba zamítnuta 7 558,07 Kč), tedy z 22,96 %. Žalobkyně tak má nárok na přiznání 54,08 % svých nákladů (77,04 % – 22,96 %), což z nákladů řízení ve výši 38 900 Kč představuje částku 21 037,12 Kč, kterou soud žalobkyni přiznal. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.