13 C 97/2021

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahozalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 287 365 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 287 365 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 49 448 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 264 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 816 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 816 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 816 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 369 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 816 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 816 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 816 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 862 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 862 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 862 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 816 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 816 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 620 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 15 269 Kč.

1. Žalobou ze dne [datum], doplněnou dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši celkem 287 365 Kč jakožto dlužného nájemného a souvisejících poplatků za užívání nebytového prostoru - provozování [anonymizováno] zařízení v objektu [adresa], č. or. [anonymizováno] na [ulice] ve [anonymizována dvě slova] [jméno]. Svůj návrh žalobce odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel se žalovaným Smlouvu o nájmu zmíněného nebytového prostoru, k níž byly později sjednány dva dodatky (dne [datum] a [datum]). Žalovaný pronajatý prostor v souladu se smlouvou užíval, nicméně svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnil. Žalobce proto předmětnou nájemní smlouvu vypověděl a nájem ke dni [datum] skončil. V době trvání smlouvy účastníci mezi sebou uzavřeli dohodu o splátkách, spojenou s uznáním dluhu žalovaného na nájemném za měsíce [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [rok] v celkové výši 59 448 Kč. Tento dluh měl žalovaný splácet v měsíčních splátkách po 14 862 Kč počínaje měsícem září, pod ztrátou výhody splátek. Jelikož žalovaný tento dluh řádně a včas nesplácel, když na něj uhradil pouze 10 000 Kč, stal se zbytek dluhu ve výši 49 448 Kč splatným ke dni [datum] (žalobce přistoupil k zesplatnění dluhu nikoliv ihned po pouze částečné splátce v [anonymizováno] [rok], ale teprve poté, když v [anonymizováno] [rok] žalovaný splátku nezaplatil vůbec). Ode dne následujícího po zesplatnění uznaného dluhu pak žalobce po žalovaném požadoval zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 49 448 Kč. Nájemné za [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [rok] žalovaný uhradil v plné výši, nájemné za [anonymizováno] [rok] pak žalovaný uhradil jen z části (na předpis ve výši 19 816 Kč zaplatil pouze 12 552 Kč) a za tento měsíc tak žalobci dluží 7 264 Kč. Od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] pak na nájemném žalovaný neuhradil ničeho, a to ani v měsících [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [rok], kdy mu žalobce nájemné snížil o 25 % (namísto 19 816 Kč tak měl žalovaný hradit 14 862 Kč). Měsíční nájemné bylo splatné do 25. dne příslušného měsíce, vždy od následujícího dne tak žalobce po žalovaném požadoval též zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Žalobce dále po žalovaném požadoval též úhradu částky 14 369 Kč splatné dne [datum] a částky 11 620 Kč splatné dne [datum], představující dluh žalovaného na vyúčtování vodného, stočného a srážkové vody za období od [datum] do [datum], resp. za období od [datum] do [datum]. Za prodlení s úhradou těchto částek žalobce po žalovaném současně požadoval zákonný úrok z prodlení. Žalobce konečně po žalovaném požadoval rovněž zaplacení částky 700 Kč za revizi a tlakovou zkoušku plynového zařízení provedenou v [anonymizováno] [rok] a 850 Kč za revize elektroměrového rozvaděče. Uvedené částky žalobce požadoval uhradit po žalovaném, když tyto náklady vznikly poté, co z důvodu neplacení služeb ze strany žalovaného byla zmíněná zařízení odpojena a pro jejich zprovozuschopnění byly nutné jejich odborné revize.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný se rovněž nedostavil k jednání, ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, ačkoliv byl řádně a včas předvolán (předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne [datum], a to v souladu s § 49 odst. 4 o.s.ř. fikcí na adrese trvalého pobytu žalovaného, kde má také sídlo svého podnikání). Soud proto věc ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodnul v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí, informace o pozemku [parcelní číslo] zapsaného u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, [stát. instituce] pro k. ú. [územní celek] a [územní celek] na listu vlastnictví [číslo] soud zjistil, že žalobce je vlastníkem tohoto pozemku, a tedy i objektu [adresa], č. or. [anonymizováno] na [ulice] ve [anonymizována dvě slova] [jméno], který je jeho součástí.

5. Ze smlouvy o nájmu nebytového prostoru ze dne [datum] soud zjistil a má za prokázané, že žalobce, jako vlastník objektu [adresa], č. or. [anonymizováno] na [ulice] ve [anonymizována dvě slova] [jméno], pronajal žalovanému za účelem provozu [anonymizováno] část nebytových prostor nacházejících se v tomto objektu, a to konkrétně prostory specifikované v mapovém podkladu, který je součástí smlouvy (čl. II smlouvy). Smlouva byla dle čl. III uzavřena na dobu neurčitou, s účinností od [datum]. Žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši 19 816 Kč měsíčně, vždy do 25. dne příslušného měsíce; nad rámec uvedené částky se žalovaný zavázal hradit veškeré provozní náklady objektu na dodávku tepla, elektrické energie, vodné, stočné, odvoz odpadu apod. (čl. IV. smlouvy). Současně bylo mezi účastníky ujednáno, že neplnění povinností vyplývajících ze smlouvy představuje vážný důvod k vypovězení smlouvy. Podobnosti podání výpovědi byly sjednány v čl. VI smlouvy, kdy byla zachována zákonná délka výpovědní doby, počítaná od prvého dne měsíce následujícího po doručení výpovědi.

6. Předloženým Uznáním dluhu a Dohodě o splátkách ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný uvedeného dne výslovně uznal co do důvodu a výše svůj dluh vůči žalobci ve výši 59 488 Kč, jakožto neuhrazený nájem výše specifikovaných nebytových prostor za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok], přičemž se zavázal tento dluh splácet ve splávkách po 14 862 Kč měsíčně, splatných vždy nejpozději do posledního dne příslušného měsíce, počínaje měsícem [anonymizováno] [rok] Dohoda o splátkách byla uzavřena pod ztrátou výhody splátek tak, že v případě prodlení se zaplacením jedné měsíční splátky se zbývající část dlužné částky stane splatnou dnem následujícím po uplynutí 20 kalendářních dnů od splatnosti, a to i bez zaslání kvalifikovaného uplatnění.

7. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu nebytového prostoru ze dne [datum] vyplývá, že žalobce a žalovaný se v návaznosti na vládní opatření přijatá kvůli pandemii onemocnění Covid-19 dohodli na odložení úhrady za nájem prostor sloužících k podnikání za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok], a to o 3 měsíce. Soud má tedy za prokázané, že nájemné za [anonymizováno] [rok] ve výši 19 816 Kč bylo splatné dne [datum], nájemné za [anonymizováno] [rok] ve stejné výši dne [datum] a za [anonymizováno] [rok] v téže výši dne [datum].

8. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu nebytového prostoru ze dne [datum] vyplývá, že žalobce a žalovaný se v návaznosti na vládní opatření přijatá kvůli pandemii onemocnění Covid-19 dohodli na 25% snížení úhrady za nájem prostor sloužících k podnikání za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]. Nájemné za tyto měsíce činilo 14 862 Kč.

9. Z výpovědi nájmu ze dne [datum] je zřejmé, že žalobce žalovanému předmětný nájem vypověděl s tím, že nájemní vztah skončí uplynutím tříměsíční výpovědní lhůty, která začne běžet od prvního dne měsíce následujícího po doručení této výpovědi. Z podpisu připojeného na výpovědi soud zjistil a má za prokázané, že žalovaný si výpověď z nájmu převzal dne [datum] a nájem tedy ke dni [datum] skončil.

10. Z faktury č. [anonymizováno] ze dne [datum] je zřejmé, že žalobce účtoval žalovanému vodné, stočné a srážkovou vodu za období od [datum] do [datum] ve výši 14 369 Kč se splatností [datum]

11. Z faktury č. [anonymizováno] ze dne [datum] vyplývá, že žalobce účtoval žalovanému vodné, stočné a srážkovou vodu za období od [datum] do [datum] ve výši 11 620 Kč, s tím, že vyúčtování vychází z podružného měřiče – jedná se o poměrnou část rozdílu mezi podružným a hlavním měřičem a byla účtována výše 32 % z celkového nákladu srážkových vod.

12. Z faktury č. [rok] vystavené [jméno] [příjmení], [IČO], žalobci, jako odběrateli vyplynulo, že v objektu [ulice a číslo] byla provedena revize a tlaková zkouška plynového zařízení, a to za 700 Kč.

13. Z faktury [číslo] [rok] vystavené [jméno] [příjmení], [IČO], žalobci, jako odběrateli vyplynulo, že v objektu [ulice] byla provedena revize elektroměrového rozvaděče, a to za 850 Kč.

14. Z předžalobní výzvy a související dodejky soud zjistil a má za prokázané, že žalobce žalovaného vyzýval k úhradě dlužné částky ve výši celkem 287 365 Kč, sestávající z dlužného nájemného ve výši 259 826 Kč, vodného-stočného za rok [rok] a [rok] ve výši 14 369 Kč a 11 620 Kč a nákladů vzniklých v důsledku neplacení dodávek plynu a elektrické energie a následného odpojení dodavateli, konkrétně revize a tlakové zkoušky plynového zařízení ve výši 700 Kč a revize elektrické energie ve výši 850 Kč.

15. V návaznosti na výše uvedené učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Účastníci spolu dne [datum] uzavřeli smlouvu o nájmu nebytových prostor v objektu [adresa], č. or. [anonymizováno] na [ulice] ve [anonymizována dvě slova] [jméno], na základě které žalobce žalovanému na dobu neurčitou pronajal specifikované prostory za účelem provozu [anonymizováno]. Nájemné bylo sjednáno ve výši 19 816 Kč měsíčně s tím, že nad rámec této částky je nájemce povinen hradit veškeré provozní náklady objektu na dodávku tepla, elektrické energie, vodné, stočné, odvoz odpadu apod. S ohledem na vládní nařízení vydaná kvůli pandemii onemocnění Covid-19 byly ve dnech [datum] a [datum] uzavřeny dodatky k nájemní smlouvě, kdy dodatkem [číslo] byla posunuta splatnost nájemného za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] o 3 měsíce a dodatkem [číslo] bylo sníženo nájemné za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] o 25 %, tedy na 14 862 Kč měsíčně. Protože žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil řádně a včas, vypověděl mu žalobce nájemní smlouvu dopisem ze dne [datum], doručeným dne následujícího. Nájem tedy ke dni [datum] skončil. Za dobu trvání smlouvy žalobce za žalovaným eviduje pohledávku na nájemném ve výši 259 826 Kč, z toho 49 448 Kč představuje zůstatek dříve uznaného dluhu na nájemném za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok], splatný dle dohody o splátkách dne [datum], částka 7 264 Kč představuje dluh na nájemném za [anonymizováno] [rok] splatném dne [datum], které žalobce uhradil pouze částečně (ve výši 12 552 Kč z 19 816 Kč), částky 8 x 19 816 Kč představují dluh na nájemném za [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] (z toho pro nájemné za [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [rok] byla dodatkem [číslo] dohodnuta prodloužena doba splatnosti o tři měsíce, viz výše), a částky 3 x 14 862 Kč konečně představují dluh na nájemném ve snížené výši dle dodatku [číslo] za [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]. Žalovaný žalobci dále neuhradil vyúčtování vody za rok [rok] a [rok], ačkoliv byl k těmto úhradám povinen dle čl. IV nájemní smlouvy (viz výše). Dluh žalovaného na vodném, stočném a srážkovou vodu činí 14 369 Kč za období od [datum] do [datum] (splatnost vyúčtování nastala dne [datum]) a 11 620 Kč za období od [datum] do [datum] (splatnost vyúčtování nastala dne [datum]). V souvislosti s nájemní smlouvou žalobce po žalovaném dále požadoval nahradit náklady vynaložené žalobcem za revize plynového zařízení a elektroměrového rozvaděče ve výši 700 Kč a 850 Kč, když tyto náklady žalobce vynaložil pro zprovozuschopnění daných zařízení poté, co žalovaný dodávanou elektřinu a plyn nehradil a pro neplacení služeb byla tato zařízení dodavateli odpojena. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni v celkové výši 287 365 Kč neuhradil, přestože byl k tomu upomínán. <i>16. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>Nájem prostor sloužících k podnikání upravují speciální ustanovení § [číslo] a násl. oz.</i> <i>Podle § 2303 o.z. je-li s nájmem prostoru sloužícího podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně. Podle § 2247 odst. 4 o. z. si strany ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.</i> <i>Podle § 2312 o.z. jedná-li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo jej vypovědět v šestiměsíční výpovědní době; má-li však strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční; trvá-li nájem po dobu delší než pět let a vzhledem k okolnostem strana nemohla předpokládat, že druhá strana nájem vypoví, je výpovědní doba vždy šestiměsíční.</i> <i>Podle § 2225 odst. 1 o.z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci.</i> <i>Podle § 2913 odst. 1 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 17. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu ve světle výše citovaných ustanovení shledal soud žalobu důvodnou. Žalobce a žalovaný spolu uzavřeli nájemní smlouvu, na základě které byl žalovaný povinen žalobci hradit sjednané nájemné a související služby, což však řádně a včas nečinil. Porušování smluvních povinností žalovaného vedlo až k oprávněnému odstoupení od smlouvy ze strany žalobce, který za žalovaným eviduje dluh na nájemném ve výši celkem 259 826 Kč a dluh na vodném, stočném a srážkové vodě ve výši celkem 25 989 Kč (14 369 Kč a 11 620 Kč). Jelikož pronajímaný objekt byl odpojen od plynu a elektřiny poté, co je žalovaný nehradil dodavatelům, byl žalobce nucen nechat provést revizi plynu a elektřiny (přesněji revizi plynového zařízení a elektroměrového rozvaděče), aby příslušná zařízení mohla být znovu zprovozuschopněna. Tím žalobci vznikla škoda ve výši celkem 1 550 Kč (700 Kč a 850 Kč), a to v důsledku porušení povinností žalovaného, který pronajatý objekt žalobci nevrátil ve stavu, v jakém jej převzal. Protože uvedená škoda vznikla v důsledku porušení smluvních povinností žalovaného, je i tuto částku žalovaný povinen žalobci nahradit. Jelikož svůj dluh žalovaný vůči žalobci neuhradil řádně a včas, dostal se do prodlení, a proto je povinen žalobci zaplatit také zákonný úrok z prodlení, který žalobce uplatnil u dlužného nájemného a nedoplatků na vyúčtování vody vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých plateb.

18. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost uhradit žalobci dlužnou částku ve výši celkem 287 365 Kč (z toho 259 826 Kč dluh na nájemném, 25 989 Kč dluh na vodném, stočném a srážkové vodě a 1 550 Kč revize plynu a elektřiny) spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky uplatněné na nájemném a z částek dlužných na vyúčtováních vody, vždy ode dne následujícího po dni jejich splatnosti do zaplacení, tak jak je podrobně uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy přiznal zcela procesně úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náklady řízení ve výši 15 269 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 14 369 Kč a paušální náhradu hotových výdajů ve výši celkem 900 Kč za tři úkony – podání žaloby, přípravu k jednání a účast při jednání podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu.

20. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř., uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.