14 C 13/2026

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Švaňhalem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce , advokátkou se sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Anonymizováno bytem Adresa žalovaného o 22 183,66 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 17 183,66 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 183,66 Kč od 30. 5. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 000 Kč od 30. 5. 2025 do 12. 12. 2025, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 183,66 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se , adresa, (dále jen „původní věřitelka). Původní věřitelka uzavřela s žalovaným, na základě jeho žádosti uskutečněné prostřednictvím webových stránek původní věřitelky www., Anonymizováno, .cz a po ověření jeho úvěruschopnosti, smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalovanému bezhotovostní úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se jej zavázal uhradit původní věřitelce spolu se sjednaným příslušenstvím formou pravidelných měsíčních splátek nejpozději do 29. 5. 2025. Žalovaný ovšem splátky řádně a včas nehradil a ke dni , datum, se dostal do prodlení s úhradou úvěru ve výši 22 183,66 Kč, sestávajícího z dlužné jistiny ve výši 17 779,34 Kč, dlužného smluvního úroku ve výši 3 359,46 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 044,86 Kč. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však do dne podání návrhu neuhradil ničeho.

2. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou vydal ve věci dne 6. 1. 2026 elektronický platební rozkaz, č. j. EPR 260916/2025-6, kterým žalobě vyhověl. Proti elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný dne , datum, odpor, v němž uvedl, že čerpal úvěr ve výši 50 000 Kč, přičemž doposud uhradil částku 73 670,21 Kč, tudíž jistinu již přeplatil. S nedoplatkem proto nesouhlasí.

3. Žalobkyně v podání doručeném soudu dne , datum, uvedla, že žalovaný čerpal dne , datum, úvěr ve výši 50 000 Kč, přičemž před podáním žaloby uhradil původní věřitelce celkovou částku 63 669,21 Kč, a to konkrétně dne , datum, částku 7 046,56 Kč, dne , datum, částku 7 046,56 Kč, dne , datum, částku 7 079 Kč, dne , datum, částku 7 078,35 Kč, dne , datum, částku 7 046,56 Kč, dne , datum, částku 7 046,56 Kč, dne , datum, částku 7 108,96 Kč, dne , datum, částku 7 114,66 Kč a dne , datum, částku 7 102 Kč. Tyto úhrady byly v částce 32 220,66 Kč započteny na jistinu a v částce 31 448,55 Kč na příslušenství. Zároveň žalobkyně uvedla, že žalovaný uhradil po podání žaloby dne , datum, částku 5 000 Kč, přičemž v této souvislosti vzala žalobkyně žalobu zpět.

4. Usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 7. 4. 2026, č. j. 14 C 13/2026-16, bylo řízení zastaveno co do částky 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 000 Kč od 13. 12. 2025 do zaplacení.

5. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému byli řádně předvoláni účastníci řízení. Žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, proto soud jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.

6. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ze dne , datum, a dne , datum, a z výpisu z běžného účtu původní věřitelky soud zjistil, že původní věřitelka poskytla žalovanému dne , datum, bezhotovostní úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal jej původní věřitelce uhradil formou 12 splátek po 7 046,56 Kč dle sjednaného splátkového kalendáře; byl sjednán úrok ve výši 110,18 %, RPSN činila 186,90 %, resp. 161,50 %; pro případ prodlení s úhradou splátek byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a poplatek za písemnou upomínku ve výši 50 Kč (nejvýše však 3 zpoplatněné upomínky). Z předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno, přičemž jej žalobkyně zároveň vyzvala k úhradě dlužné částky.

7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky je třeba posoudit jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jelikož uzavřená smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. je podle § 87 odst. 1 zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení se § 580 o. z. absolutně neplatná, neboť žalobkyně nedoložila, jakým způsobem u žalovaného zkoumala jeho úvěruschopnost, a tudíž v tomto směru neunesla důkazní břemeno. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu § 1879 a násl. o. z. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitelka žalovanému poskytla částku 50 000 Kč a žalovaný doposud dle sdělení žalobkyně uhradil částku 68 669,21 Kč. Vzhledem k uvedeným okolnostem soud žalobu zamítl, neboť žalovaný žalobkyni poskytnuté finanční prostředky představující bezdůvodné obohacení již uhradil, resp. přeplatil. Ztráta zisku (právní předchůdkyně) žalobkyně v podobě smluvních úroků je faktickým důsledkem neplatnosti úvěrové smlouvy zapříčiněné nenaplněním požadavku řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, představující hotové výdaje v paušální výši stanovené ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhl. č. 254/2015 Sb. za jeden úkon po 300 Kč (sepis a podání odporu).