14 C 192/2013

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jarmily Krejzkové a přísedících přísedící ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce, žalobce a žalované b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalované c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalované všichni zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka pojišťovna , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o náhradu škody ve výši 720 000 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) [celé jméno žalobce] 240 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci a) [celé jméno žalobce] roční zákonné úroky z prodlení z částky 240 000 Kč ve výši: -) 8,5% od 6.9.2009 do 31. 12. 2009, -) 8% od 1.1.2010 do 30. 6. 2010, -) 7,75% od 1.7.2010 do 31.12.2010, -) 7,75% od 1.1. 2011 do 30.6.2011 -) 7,75% od 1.7.2011 do 31.12.2011, -) 7,75% od 1.1.2012 do 30.6.2012, -) 7,5% od 1.7.2012 do 31.12.2012, -) 7,05% od 1.1.2013 do 30.6.2013, -) 7,05% od 1.7.2013 do 31.12.2013, -) 7,05% od 1.1.2014 do 30.6.2014, -) 7,05% od 1.7.2014 do 31.12.2014, -) 7,05% od 1.1.2015 do 30.6.2015, -) 7,05% od 1.7.2015 do 31.12.2015, -) 7,05% od 1.1.2016 do 30.6.2016, -) 7,05% od 1.7.2016 do 31.12.2016, -) 7,05% od 1.1.2017 do 30.6.2017, -) 7,05% od 1.7.2017 do 31.12.2017, -) 7,5% od 1.1.2018 do 30.6.2018, -) 8% od 1.7.2018 do 31.12.2018, -) 8,75% od 1.1.2019 do 30.6.2019, -) 9% od 1.7.2019 do 31.12.2019, -) 9% od 1.1.2020 do 30.6.2020, -) 7,25% od 1.7.2020 do 31.12.2020, -) 7,25% od 1.1.2021 do 30.6.2021, -) 7,5% od 1.7.2021 do zaplacení, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby, stanovené Českou národní bankou a platné pro 1. den příslušného kalendářního pololetí, zvýšené o 7 procentních bodů, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci a) [celé jméno žalobce] náklady řízení ve výši 2 683 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

IV. Žaloba žalobce b) [jméno] [příjmení] na zaplacení 240 000 Kč spolu s ročními zákonnými úroky z prodlení z této částky ve výši: -) 8,5% od 6.9.2009 do 31. 12. 2009, -) 8% od 1.1.2010 do 30. 6. 2010, -) 7,75% od 1.7.2010 do 31.12.2010, -) 7,75% od 1.1. 2011 do 30.6.2011 -) 7,75% od 1.7.2011 do 31.12.2011, -) 7,75% od 1.1.2012 do 30.6.2012, -) 7,5% od 1.7.2012 do 31.12.2012, -) 7,05% od 1.1.2013 do 30.6.2013, -) 7,05% od 1.7.2013 do 31.12.2013, -) 7,05% od 1.1.2014 do 30.6.2014, -) 7,05% od 1.7.2014 do 31.12.2014, -) 7,05% od 1.1.2015 do 30.6.2015, -) 7,05% od 1.7.2015 do 31.12.2015, -) 7,05% od 1.1.2016 do 30.6.2016, -) 7,05% od 1.7.2016 do 31.12.2016, -) 7,05% od 1.1.2017 do 30.6.2017, -) 7,05% od 1.7.2017 do 31.12.2017, -) 7,5% od 1.1.2018 do 30.6.2018, -) 8% od 1.7.2018 do 31.12.2018, -) 8,75% od 1.1.2019 do 30.6.2019, -) 9% od 1.7.2019 do 31.12.2019, -) 9% od 1.1.2020 do 30.6.2020, -) 7,25% od 1.7.2020 do 31.12.2020, -) 7,25% od 1.1.2021 do 30.6.2021, -) 7,5% od 1.7.2021 do zaplacení, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby, stanovené Českou národní bankou a platné pro 1. den příslušného kalendářního pololetí, zvýšené o 7 procentních bodů, se zamítá.

V. Žalobce b) [celé jméno žalobce] je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 122 339,47 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

VI. Žalobce b) [celé jméno žalobce] je povinen nahradit vedlejšímu účastníkovi náklady řízení ve výši 2 100 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žaloba žalobkyně c) [celé jméno žalobkyně] na zaplacení 240 000 Kč spolu s ročními zákonnými úroky z prodlení z této částky ve výši: -) 8,5% od 6.9.2009 do 31. 12. 2009, -) 8% od 1.1.2010 do 30. 6. 2010, -) 7,75% od 1.7.2010 do 31.12.2010, -) 7,75% od 1.1. 2011 do 30.6.2011 -) 7,75% od 1.7.2011 do 31.12.2011, -) 7,75% od 1.1.2012 do 30.6.2012, -) 7,5% od 1.7.2012 do 31.12.2012, -) 7,05% od 1.1.2013 do 30.6.2013, -) 7,05% od 1.7.2013 do 31.12.2013, -) 7,05% od 1.1.2014 do 30.6.2014, -) 7,05% od 1.7.2014 do 31.12.2014, -) 7,05% od 1.1.2015 do 30.6.2015, -) 7,05% od 1.7.2015 do 31.12.2015, -) 7,05% od 1.1.2016 do 30.6.2016, -) 7,05% od 1.7.2016 do 31.12.2016, -) 7,05% od 1.1.2017 do 30.6.2017, -) 7,05% od 1.7.2017 do 31.12.2017, -) 7,5% od 1.1.2018 do 30.6.2018, -) 8% od 1.7.2018 do 31.12.2018, -) 8,75% od 1.1.2019 do 30.6.2019, -) 9% od 1.7.2019 do 31.12.2019, -) 9% od 1.1.2020 do 30.6.2020, -) 7,25% od 1.7.2020 do 31.12.2020, -) 7,25% od 1.1.2021 do 30.6.2021, -) 7,5% od 1.7.2021 do zaplacení, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby, stanovené Českou národní bankou a platné pro 1. den příslušného kalendářního pololetí, zvýšené o 7 procentních bodů, se zamítá.

VIII. Žalobkyně c) [celé jméno žalobkyně] je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 122 339,47 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

IX. Žalobkyně c) [celé jméno žalobkyně] je povinna nahradit vedlejšímu účastníkovi náklady řízení ve výši 2 100 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

X. Žalobce b) [celé jméno žalobce], žalobkyně c) [celé jméno žalobkyně] a žalovaný jsou povinni nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady státu, a to každý po 1 226,33 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet [číslo].

XI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou soudní poplatek ve výši 12 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet [číslo] [variabilní symbol].

1. Žalobci se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 21. 6. 2010, ve znění opravy ze dne 29. 6. 2010, domáhali zaplacení částky 720 000 Kč, každý ze žalobců částky ve výši 240 000 Kč, a to vůči žalované a [nemocnice] [anonymizována čtyři slova], [IČO] (dále jen„ [nemocnice]“) s tím, že plněním jedné žalované zanikne v rozsahu tohoto plnění povinnost druhé žalované. V žalobě uvedli, že žalobce a) byl manželem zemřelé [celé jméno žalobkyně], [datum narození], zemřelé [datum], posledně bytem [adresa žalobce], a dále že žalobce b) byl synem zemřelé a žalobkyně c) byla dcerou zemřelé. Žalobci popsali, že zemřelá [celé jméno žalobkyně] byla zaměstnána u žalované jako dělnice a dne [datum] utrpěla na pracovišti žalované při výkonu práce úraz, při kterém došlo v důsledku pádu čela od postele k poranění zadní strany jejího levého lýtka. Paní [celé jméno žalobkyně] byla odvezena žalobcem a) z pracoviště domů a neprodleně poté k ošetření na chirurgickou ambulanci [nemocnice]. Ošetření bylo vykonáno dne [datum] v 10:10 hodin ošetřujícím lékařem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V jeho lékařské zprávě je popsán mechanismus úrazu, otok a bolestivost na tlak v oblasti zadní strany bérce vlevo a hematom o velikosti 30 x 10 cm. Bylo též provedeno RTG vyšetření bérce s negativním výsledkem ve smyslu zlomeniny. Jako diagnóza byla uvedena contusio et excoratio crutit 1. sin (odřenina a zhmožděnina lýtka vlevo). Byl proveden převaz končetiny. Paní [celé jméno žalobkyně] uváděla při vyšetření bolesti končetiny. Kontrola v chirurgické ambulanci žalované proběhla dle doporučení dne [datum] v 10:26 hodin ošetřujícím lékařem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Byla konstatována nekróza (odumření) kůže o velikosti 1 x 1 cm a odbarvený krevní výron. Byla provedena desinfekce odřenin a sterilní krytí. Byla doporučena chůze o berlích a šetření končetiny. Kontrola byla doporučena za pět dnů. Pro bolesti dolní končetiny bylo provedeno vyšetření paní [celé jméno žalobkyně] na témže pracovišti žalované dne [datum] v 8:38 lékařem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Byl konstatován klidný stav bez známek zánětu, prokrvení a inervace končetiny normální. Byl proveden převaz odřenin. Byla doporučena kontrola v pátek [datum]. V pátek [datum] v 12:21 bylo provedeno ošetření lékařkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V dokumentaci byla popsána bolestivost hlezenního kloubu a prstů nohy vlevo. Byl popsán otok kotníku a gravitačně spadlý krevní výron. Pro bolestivost hlezenního kloubu byla přiložena podložená sádrová dlaha a předepsán anopyrin. Byla doporučena kontrola dne [datum]. Dne [datum] paní [celé jméno žalobkyně] doma ztratila vědomí. Přivolaná zdravotnická záchranná služba provedla neúspěšnou resuscitaci, ve 21:55 tak byla konstatována smrt paní [celé jméno žalobkyně]. Pitvou byla zjištěna plicní embolie při trombóze hlubokých žil levého bérce po zhmoždění levého bérce. Žalovaná částka tak měla představovat nároky jednotlivých žalobců jakožto pozůstalých na jednorázové odškodnění.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla připuštěna účast vedlejšího účastníka na straně [nemocnice]. Přípisem ze dne 2. 9. 2011 vedlejší účastník sdělil, že by do řízení chtěl vstoupit též jako vedlejší účastník na straně žalované.

3. Opravou žalobního návrhu ze dne 27. 3. 2013 žalobci žalobní petit upravili tak, aby žalovaní byli povinni společně a nerozdílně zaplatit každému ze žalobců 240 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 6. 9. 2009 do zaplacení. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci [datum], bylo jednak rozšíření žaloby připuštěno a dále byla věc žalobců a) – c) vedená proti žalované vyloučena k samostatnému řízení, tj. do řízení vedeného pod touto spisovou značkou.

4. Žalovaná nesporovala, že zemřelá [celé jméno žalobkyně] byla její zaměstnankyní a že [datum] utrpěla při plnění svých pracovních úkolů pracovní úraz spočívající v poranění levého lýtka, avšak uváděla, že k tomu došlo její neopatrností a zejména rozporovala, že by příčinou úmrtí paní [celé jméno žalobkyně] byl utrpěný pracovní úraz. Příčinnou jejího úmrtí měla být plicní embolie při trombóze hlubokých žil levého bérce po zhmoždění lýtka levého bérce, která ji postihla v důsledku toho, že ošetřujícím lékařům neuvedla rizikové faktory týkající se její osoby (tj. dlouhodobé užívání hormonální antikoncepci a kouření) tak, aby u ní mohla být včas zahájena nezbytná profylaxe hluboké žilní trombózy. Žalovaná tedy navrhovala zamítnutí žaloby, když neshledávala příčinnou souvislost mezi utrpěným pracovním úrazem a následným úmrtím [celé jméno žalobkyně], mělo dojít k přetržení příčinné souvislosti. Ve vztahu k žalobcům b) a c) žalovaná dále namítala, že byli v době úmrtí [celé jméno žalobkyně] zletilí a současně neprokázali, že by byly nezaopatřenými dětmi. Podáním ze dne 4. 8. 2021 žalovaná namítla promlčení nároků žalobců a) až c) na zákonný úrok z prodlení z částky 240 000 Kč od 6. 9. 2009 do zaplacení.

5. Z pracovní smlouvy ze dne 12. 8. 1996 bylo zjištěno, že mezi [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] a paní [celé jméno žalobkyně] byla uzavřena pracovní smlouva na dobu neurčitou, na základě níž měla vykonávat práci na pozici dělnice, a to s datem nástupu 12. 8. 1996. Z dodatku k pracovní smlouvě ze dne 31. 12. 2004 bylo zjištěno, že s účinností od 1. 1. 2005 došlo ze strany žalované k převzetí závazků z pracovně právních vztahů uzavřených [jméno] [příjmení]. Z osnovy seznámení zaměstnanců s předpisy o bezpečnosti práce a požární ochrany bylo zjištěno, že [celé jméno žalobkyně] byla 11. 2. 2009 seznámena s předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, její znalosti byly tentýž den zkontrolovány s výsledkem„ prospěla“. Ze zápisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná učinila zápisu o úrazu [celé jméno žalobkyně] spočívajícím v pohmoždění lýtkového svalu na levé noze povalením 3 ks neočalouněných čel při manipulaci s rolí rouna. Z listu o prohlídce mrtvého a pitevního protokolu [číslo] bylo zjištěno, že náhlá smrt [celé jméno žalobkyně] dne [datum] byla způsobena plicní embolií, kdy prvotní příčinou byla kontuse levého bérce.

6. Z připojeného spisu zdejšího soudu, sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žaloba žalobců a) – c) proti [nemocnice] pravomocně zamítnuta, když nebylo shledáno porušení právní povinnosti [nemocnice], ani příčinná souvislost mezi takovým případným porušením a vznikem škody, tedy smrtí paní [celé jméno žalobkyně]. Ze znaleckých posudků jakož i z osobních vyjádření obou znalců soud v rámci řízení sp. zn. [spisová značka] dospěl k závěru, že nebylo možné u pacientky rozpoznat probíhající tromboembolickou chorobu a nasadit tedy odpovídající léčbu, postup [nemocnice] tak byl lege artis. Z oddacího listu Městského národního výboru v [obec] bylo zjištěno, že žalobce a) uzavřel s [celé jméno žalobkyně], [datum narození], manželství dne [datum]. Z rodných listů žalobce b) a c) bylo zjištěno, že [celé jméno žalobkyně], [datum narození], byla jejich matkou.

7. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno], znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a traumatologie, z 20. 11. 2012, včetně doplnění ze dne 7. 9. 2020, bylo zjištěno, že znalec považoval pracovní úraz ze dne [datum] za velmi pravděpodobnou příčinu vzniku tromboembolické choroby paní [celé jméno žalobkyně]. Zároveň označil dlouhodobou medikaci hormonálními kontraceptivy, zejména v kombinaci s kouřením (v roce 2000 údajně 5 - 7 cigaret denně), za mimořádně závažný rizikový faktor vedoucí ke vzniku a rozvoji tromboembolické choroby. Znalec [anonymizováno] [celé jméno znalce] dále ve svém vyjádření ze dne 3. 12. 2020 ke stanovisku žalované zdůraznil, že se jednalo o prokazatelné poranění levého bérce v doposud zdravé a nijak nepoškozené tkáni, s následným úmrtím pro (soudní pitvou prokázanou) plicní embolizaci. Kouření je označeno jako rizikový faktor, bez nároků hodnocení jako„ slabého“ nebo„ silného“ kuřáka, všeobecně se bere v úvahu, zda je kouření pravidelné nebo příležitostné. Hormonální antikoncepce je všeobecně považována za významný rizikový faktor. Na vzniku TEN (= tromboembolické nemoci) se podílí vždy několik rizikových faktorů, od vrozených po získané. Mezi nimi je významná sádrová fixace, tak tomu bylo v případě [celé jméno žalobkyně]. Z doplnění znaleckého posudku [číslo] ze dne 3. 12. 2020 vypracovaného [anonymizováno] [celé jméno znalce] soud zjistil, že rizikové faktory jako např. dlouhodobá medikace hormonálními antikonceptivy a kouření přispívají k vzniku TEN, avšak nelze je označit za její příčinu. Soudní pitvou byla jako příčina úmrtí potvrzena poúrazová embolie plicní tepny. Pravděpodobnost vzniku TEN bez uvedeného úrazu nebyla odlišná od vyhlídek žen její generace, takže spontánní nástup TEN by nebyl pravděpodobný.

8. Z protokolu o výslechu znalce [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] provedeného prostřednictvím dožádaného soudu dne 12. 5. 2021 bylo zjištěno, že dle znalce paní umřela na tromboembolickou chorobu, která nevznikla vlivem rizikových faktorů, spouštěčem byl až úraz. [příjmení] úraz je hlavní, nejdůležitější příčinou vzniku tromboembolitické choroby, bez toho úrazu by nevznikla, příčinná souvislost je jasná. Vzniká nejčastěji v důsledku úrazu a operace, to jsou nejčastější faktory vedoucí ke vzniku této choroby.

9. Z protokolu z jednání ze dne 9. 9. 2014 v rámci řízení vedeného před zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že znalec [anonymizováno] [celé jméno znalce] i [anonymizováno] [příjmení] v rámci svých výslechů shodně prohlásili, že z hlediska dodržení náležitého lékařského postupu nebylo možné lékařům [nemocnice] podle tehdejších doporučení a profesních povinností cokoliv vytknout.

10. Z oddacího listu a rodných listů žalobců b) a c) bylo prokázáno, že zemřelá [celé jméno žalobkyně] byla manželkou žalobce a) a žalobci b) a c) byli jejími dětmi, ke dni jejího úmrtí zletilými. V řízení bylo nesporné, že zemřelá [celé jméno žalobkyně] byla dále zaměstnankyní žalované, shodné ostatně vyplývalo též z pracovní smlouvy ze dne 12. 8. 1996, ve spojení s dodatkem k pracovní smlouvě ze dne 31. 12. 2004. Rovněž bylo nesporné, že [celé jméno žalobkyně] utrpěla při plnění svých pracovních úkolů dne [datum] úraz spočívající v poranění levého lýtka. Ze zápisu z knihy úrazů má soud za prokázané, že k úrazu [celé jméno žalobkyně] ze dne [datum] došlo povalením 3 ks neočalouněných čel při manipulaci s rolí rouna. Z osnovy seznámení zaměstnanců s předpisy o bezpečnosti práce a požární ochrany má soud za prokázané, že žalovaná dodržela povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, když byla 11. 2. 2009 seznámena s předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, její znalosti byly tentýž den zkontrolovány s výsledkem„ prospěla“. [příjmení] o prohlídce mrtvé [celé jméno žalobkyně], pitevním protokolem [číslo] bylo prokázáno, že náhlá smrt [celé jméno žalobkyně] dne [datum] byla způsobena plicní embolií, kdy prvotní příčinou byla kontuse levého bérce. Znaleckým posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalce], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a traumatologie, z 20. 11. 2012, ve spojení s pozdějšími doplněními ze dne 7. 9. 2020 a ze dne 3. 12. 2020 a zejména protokolem o jeho výslechu ze dne 12. 5. 2021 bylo prokázáno, že tromboembolitická choroba vzniká nejčastěji v důsledku úrazu a operace, to jsou nejčastější faktory vedoucí ke vzniku této choroby. [celé jméno žalobkyně] zemřela na tromboembolickou chorobu, jejímž spouštěčem byl úraz, velmi pravděpodobně ten ze dne [datum], který byl hlavní, nejdůležitější příčinou vzniku tromboembolitické choroby, bez toho úrazu by nevznikla. Byť dlouhodobá medikace hormonálními kontraceptivy, zejména v kombinaci s kouřením, byla mimořádně závažným rizikovým faktorem vedoucím ke vzniku a rozvoji tromboembolické choroby, tyto nelze označit za příčinu, bez uvedeného úrazu by spontánní nástup TEN nebyl pravděpodobný. Z výslechů znalce [anonymizováno] [celé jméno znalce] a [anonymizováno] [příjmení] (ze dne 9. 9. 2014 v rámci řízení vedeného před zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka]) má soud za prokázané, že z hlediska dodržení náležitého lékařského postupu nebylo možné lékařům [nemocnice] podle tehdejších doporučení a profesních povinností cokoliv vytknout.

11. Dle § 366 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, a to ve znění účinném do 13. 9. 2009 (dále jen„ zákoník práce“), zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Dle § 380 odst. 1 zákoníku práce je pracovním úrazem pro účely tohoto zákona poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Dle § 366 odst. 4 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti zcela nebo zčásti nezprostí. Dle § 367 odst. 1 zákoníku práce se zaměstnavatel zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že škoda vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody. Dle § 367 odst. 2 zákoníku práce se zaměstnavatel zprostí odpovědnosti zčásti, prokáže-li, že škoda vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody, b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. Dle § 375 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, zemře-li zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout jednorázové odškodnění pozůstalých. Dle § 375 odst. 2 zákoníku práce nejsou práva vyplývající z odstavce 1 závislá na tom, zda postižený zaměstnanec před svou smrtí uplatnil ve stanovené lhůtě svá práva na náhradu škody. Dle § 378 odst. 1 zákoníku práce části před středníkem přísluší jednorázové odškodnění pozůstalých pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši 240 000 Kč. Dle § 329 odst. 1 zákoníku práce se promlčení řídí § 100 odst. 1 a 2 a § 101 občanského zákoníku (tj. zákona č. 40/1964 Sb., účinného do 31. 12. 2013). Dle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle § 3028 odst. 3 o.z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle § 100 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a to ve znění účinném do 30. 6. 2010 (dále jen„ obč. zák.), se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Dle § 331 zákoníku práce se promlčecí doba řídí § 103, 106 a 107 občanského zákoníku s tím, že vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let od jejich výplaty, § 109, 110, 111 a 112 občanského zákoníku. Podle § 106 odst. 1 a 2 obč. zák. se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Dle § 112 věty prvé obč. zák. uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje nebo je-li ohledně jeho práva zahájena mediace podle zákona o mediaci, promlčecí doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení nebo od tohoto zahájení po dobu mediace.

12. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil nárok žalobce a) ve výši 240 000 Kč z titulu náhrady škody, resp. jednorázového odškodnění pozůstalého manžela, co do jistiny jako oprávněný, proto jej výrokem č. I přiznal, žalobci a) jej výrokem č. II zamítl co do jím uplatněného příslušenství. V řízení totiž bylo prokázáno, že žalobce a) byl pozůstalým manželem po zemřelé [celé jméno žalobkyně], která jakožto zaměstnankyně žalované utrpěla dne [datum] pracovní úraz ve smyslu § 380 odst. 1 zákoníku práce spočívající v poranění levého lýtka, jenž byl prvotní, hlavní a nejdůležitější příčinou následně vzniklé tromboembolitické choroby, která vedla k náhlé smrti [celé jméno žalobkyně] dne [datum]. Žalovaná jakožto zaměstnavatel [celé jméno žalobkyně] tak byla dle § 366 odst. 4 zákoníku odpovědná za vzniklou škodu, přičemž se jedná o objektivní odpovědnost za výsledek (za škodnou událost), tedy jejím předpokladem není porušení právní povinnosti, ani zavinění. Žalovaná se své odpovědnosti za škodu nezprostila zcela (ve smyslu § 367 odst. 1 zákoníku práce), ani částečně (dle § 367 odst. 2 zákoníku), když u ní soud neshledal žádný liberační důvod. Žalovaná sice tvrdila, že si zemřelá způsobila pracovní úraz svou neopatrností, avšak z popisu úrazu žalovanou ze dne [datum] bylo zjištěno, že k pracovnímu úrazu mělo dojít povalením 3 ks neočalouněných čel při manipulaci s rolí rouna, což však soud nepovažoval za lehkomyslné jednání ve smyslu § 367 odst. 2 písm. b) zákoníku práce, nýbrž za běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce, které za lehkomyslné jednání považovat nelze. Protože [celé jméno žalobkyně] zemřela následkem pracovního úrazu, byla žalovaná jakožto její zaměstnavatel povinna v rozsahu své odpovědnosti, tj. v plném, poskytnout jednorázové odškodnění pozůstalých, které žalobci a) jakožto pozůstalému manželovi náleží ve výši 240 000 Kč (dle § 378 odst. 1 zákoníku práce části před středníkem). Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci a) částku ve výši 240 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

13. Žalovanou tvrzené přerušení příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a následnou smrtí [celé jméno žalobkyně] soud neshledal. Je zřejmé, že chod lidského těla je výsledkem celé řady komplexních vztahů příčin a následků. Proto i následek spočívající ve vzniku tromboembolické choroby, jež následně vedla ke smrti [celé jméno žalobkyně], mohl být výsledkem vícera příčin, jak naznačil znalec, [anonymizováno] [celé jméno znalce]. Příčinou následku je každé jednání, bez kterého by následek nenastal, resp. nenastal způsobem, jakým nastal (co do rozsahu poruchy či ohrožení, místa, času apod.) Určitá činnost, okolnost apod. (v projednávaném případě pracovní úraz) neztrácí svůj charakter příčiny jenom proto, že mimo ni vedly, resp. mohly vést, k následku (tj. vzniku tromboembolické choroby) i další či jiné příčiny, podmínky, okolnosti atd. (od vrozených po získané). V projednávaném případě je zásadní, že pracovní úraz je takovou skutečností, bez níž by k následku, spočívajícímu ve vzniku tromboembolické choroby (jež následně vedla ke smrti [celé jméno žalobkyně]), nebylo došlo (k tomu srov. rozsudek bývalého [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], sp. zn. [číslo], publikovaný pod [číslo] Sb. rozh. tr.). K přerušení příčinné souvislosti by došlo jedině tehdy, pokud by nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která by způsobila následek bez ohledu pracovní úraz (analogicky viz usnesení [anonymizována dvě slova], sp. zn. [spisová značka]). Znalec [anonymizováno] [celé jméno znalce] však uvedl, že mimořádně závažný rizikový faktor spočívající v dlouhodobé medikaci hormonálními kontraceptivy v kombinaci s kouřením sám o sobě (s největší pravděpodobností) nevedl ke spontánnímu vzniku a rozvoji tromboembolické choroby.

14. Pokud jde o část žaloby týkající se nároku žalobce a) na zákonný úrok z prodlení od 6. 9. 2009 do zaplacení, soud žalobu v této části zamítl, a to z důvodu žalovanou důvodně vznesené námitky promlčení. Soud k promlčení přihlédl, byť tato byla vznesena až po koncentraci řízení, když dospěl k závěru, že tato nemá charakter skutkového tvrzení a závěr o promlčení práva vyplývá ze skutečností, jež vyšly najevo nebo byly zjištěny na základě důkazů navržených před koncentrací řízení (srov. rozsudek [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Žalobci a) proto promlčený nárok dle § 100 odst. 1 obč. zák. aplikovatelného ve spojení s § 329 odst. 1 zákoníku práce (s přihlédnutím k § 3028 odst. 3 o.z.) nepřiznal, když dospěl k závěru, že promlčecí doba dle § 106 odst. 1 a 2 obč. zák. ve spojení s § 331 zákoníku práce (s přihlédnutím k § 3028 odst. 3 o.z.) ke dni uplatnění u soudu (až dne 27. 3. 2013) uplynula. Jak vyplývá z rozsudku [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], právo na úroky z prodlení se promlčuje jako celek, nebylo-li tedy právo na úroky z prodlení vzneseno v zákonné promlčecí době a byla-li vznesena námitka promlčení, nelze tomuto právu přiznat soudní ochranu.

15. Žalobci b) a c) ani přes poučení soudu, které jim bylo uděleno při jednání dne 30. 7. 2020, nesplnili svou povinnost tvrzení, a na ni navazující povinnost důkazní, stran toho, zda byli ke dni [datum], tj. ke dni úmrtí [celé jméno žalobkyně], [datum narození], jejími nezaopatřenými dětmi. S přihlédnutím k právě uvedenému proto dospěl soud s ohledem na jejich zletilost ke dni jejího úmrtí [celé jméno žalobkyně] k závěru, že nezaopatřenými dětmi nebyly, a tedy že jim nárok na jednorázové odškodnění dle § 378 odst. 1 zákoníku práce části před středníkem nepřísluší. Soud proto žalobu v rozsahu nároku uplatněného žalobcem b) výrokem č. IV, jakož i v rozsahu nároku uplatněného žalobkyní c) výrokem č. VII zamítl. Právní zástupce žalobců sice v závěrečně řeči poukazoval na to, že údajně navrhoval k otázce jejich nezaopatřenosti jejich účastnické výslechy. Soud však na tomto místě zdůrazňuje, že žalobci b) a c) by nejprve museli tvrdit relevantní skutková tvrzení a následně až k jejich prokázání by mohl soud k jejich návrhu provádět důkazy. V otázce nezaopatřenosti žalobců b) a c) však soud postrádal i relevantní skutková tvrzení, tedy zda žalobci vůbec byli nezaopatřenými dětmi, když z žaloby a následujících podání žalobců se podává toliko, že byli dětmi zemřelé (nikoliv nutně nezaopatřenými). Za této situace, kdy soud postrádal v tomto směru relevantní skutková tvrzení, což účastníkům prostřednictvím uděleného poučení vyjevil, se proto jevilo jako předčasné provádět k této otázce jakékoliv dokazování.

16. O náhradě nákladů řízení ve vztahu k žalobci a) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce a) byl co do jím uplatněného nároku na 240 000 Kč s příslušenstvím úspěšný jen částečně, když soud mu jistinu nároku přiznal, avšak co do příslušenství nárok žalobce a) zamítnul. Pro účely posouzení míry úspěchu žalobce a) ve věci proto soud žalobcem a) požadované příslušenství, tj. zákonný úrok z prodlení z částky 240 000 Kč od 6. 9. 2009 do zaplacení, kapitalizoval ke dni vydání rozsudku, a to částkou 218 460 Kč. Žalobce a) tedy ke dni vydání rozhodnutí uplatňoval po žalované celkem nárok ve výši 458 460 Kč, avšak úspěšný byl jen co do částky 240 000 Kč, tj. do 52 % z celkového nároku uplatněného žalobou včetně příslušenství, zatímco žalovaná byla ve vztahu k žalobci a) úspěšná co do částky 218 460 Kč, odpovídající 48 % z celkového nároku včetně příslušenství. Soud proto přiznal žalobci a) ve vztahu k žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 683 Kč, tedy ve výši 4 % (odpovídající rozdílu poměru úspěchu žalobce a), tj. 52 %, a poměru úspěchu žalované, tj. 48 %) z částky 67 072,07 Kč, na kterou by měl žalobce a) jinak nárok v případě svého plného úspěchu ve věci. V případě plného úspěchu ve věci by totiž žalobci a) náležela náhrada nákladů sestávající z mimosmluvní odměny stanovené dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 240 000 Kč, ve výši 9 260 Kč za každý ze sedmi úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení ze dne 18. 4. 2010, sepis návrhu na vydání platebního rozkazu ze dne 21. 6. 2010, písemné podání ve věci samé ze dne 18. 10. 2020, účast na jednání dožádaného soudu dne 12. 5. 2021, účast na jednání soudu dne 17. 8. 2021, závěrečný návrh ze dne 6. 9. 2021 a účast na jednání soudu dne 9. 9. 2021) ve výši 64 820 Kč, ponížená dle § 12 odst. 4 a. t. o 20 %, tj. na částku 51 856 Kč, když právní zástupce činil společné úkony při zastupování všech tří žalobců, dále sedm paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (za výše jmenované úkony právní služby) ve výši 2 100 Kč, v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 8. 2021 (na trase [obec] – [obec] a zpět) náhrada 1 475,47 Kč za 168 ujetých km v částce 1 075,47 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 7,2 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 55 431,47 Kč ve výši 11 640,60 Kč. Žalobci a) nebyla přiznána žádná náhrada nákladů řízení v souvislosti s jednáním před soudem dne 17. 9. 2019, když z protokolu z tohoto jednání vyplývá, že se jej právní zástupce žalobců neúčastnil. Dle § 149 odst. 1 bylo rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna náhradu nákladů řízení žalobci a) uhradit k rukám právního zástupce žalobce a).

17. Pokud jde o výrok č. V tohoto rozsudku, rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když plně procesně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení proti procesně neúspěšnému žalobci b). Žalované náležela náhrada nákladů ve výši 122 339,47 Kč sestávající z mimosmluvní odměny stanovené dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 240 000 Kč, ve výši 9 260 Kč za každý z deseti úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě z 10. 6. 2011 v rámci řízení [spisová značka], doplnění vyjádření k žalobě ze dne 6. 12. 2013, účast na jednání dne 30. 7. 2020, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 2. 10. 2020, účast na jednání dožádaného soudu dne 12. 5. 2021, písemné podání ve věci samé ze dne 4. 8. 2021, účast na jednání soudu dne 17. 8. 2021, závěrečný návrh ze dne 3. 9. 2021 a účast na jednání soudu dne 9. 9. 2021) ve výši 92 600 Kč, ve výši 4 630 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 a. t. (sdělení o neexistenci připomínek ke znaleckému posudku ze dne 4. 1. 2013), dále 11 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (za výše jmenované úkony právní služby) ve výši 3 300 Kč. V souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 5. 2021 k jednání u dožádaného soudu (na trase [obec] – [obec] a zpět) náhrada ve výši 577 Kč odpovídající 1/3 (ve vztahu k jednomu ze 3 žalobců) z 1 731 Kč za 154 ujetých km v částce 1 131 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 101 107 Kč ve výši 21 232,47 Kč. Dle § 149 odst. 1 bylo rozhodnuto tak, že žalobce b) je povinen náhradu nákladů řízení žalované uhradit k rukám právního zástupce žalované.

18. Výrokem č. VI tohoto rozsudku bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když procesně úspěšnému vedlejšímu účastníkovi na straně žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení proti žalobci b). Tato náhrada účastníka nezastoupeného zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř., který nedoložil výši hotových výdajů, sestává dle § 151 odst. 3 o.s.ř. z částky 300 Kč za 7 úkonů (oznámení ze dne 2. 9. 2011 o vstupu do řízení, vyjádření ze dne 20. 9. 2011, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 11. 1. 2013, účast na jednání dne 30. 7. 2020, účast na jednání dožádaného soudu dne 12. 5. 2021, vyjádření ze dne 10. 8. 2021, závěrečný návrh ze dne 6. 9. 2021), tj. ve výši 2 100 Kč.

19. Pokud jde o výrok č. VIII tohoto rozsudku, rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když plně procesně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení proti procesně neúspěšné žalobkyni c). Žalované náležela náhrada nákladů ve výši 122 339,47 Kč sestávající z mimosmluvní odměny stanovené dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 240 000 Kč, ve výši 9 260 Kč za každý z deseti úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě z 10. 6. 2011 v rámci řízení [spisová značka], doplnění vyjádření k žalobě ze dne 6. 12. 2013, účast na jednání dne 30. 7. 2020, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 2. 10. 2020, účast na jednání dožádaného soudu dne 12. 5. 2021, písemné podání ve věci samé ze dne 4. 8. 2021, účast na jednání soudu dne 17. 8. 2021, závěrečný návrh ze dne 3. 9. 2021 a účast na jednání soudu dne 9. 9. 2021) ve výši 92 600 Kč, ve výši 4 630 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 a. t. (sdělení o neexistenci připomínek ke znaleckému posudku ze dne 4. 1. 2013), dále 11 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (za výše jmenované úkony právní služby) ve výši 3 300 Kč. V souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 5. 2021 k jednání u dožádaného soudu (na trase [obec] – [obec] a zpět) náhrada ve výši 577 Kč odpovídající 1/3 (ve vztahu k jednomu ze 3 žalobců) z 1 731 Kč za 154 ujetých km v částce 1 131 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 101 107 Kč ve výši 21 232,47 Kč. Dle § 149 odst. 1 bylo rozhodnuto tak, že žalobkyně c) je povinna náhradu nákladů řízení žalované uhradit k rukám právního zástupce žalované.

20. Výrokem č. IX tohoto rozsudku bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když procesně úspěšnému vedlejšímu účastníkovi na straně žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení proti žalobkyni c). Tato náhrada účastníka nezastoupeného zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř., který nedoložil výši hotových výdajů, sestává dle § 151 odst. 3 o.s.ř. z částky 300 Kč za 7 úkonů (oznámení ze dne 2. 9. 2011 o vstupu do řízení, vyjádření ze dne 20. 9. 2011, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 11. 1. 2013, účast na jednání dne 30. 7. 2020, účast na jednání dožádaného soudu dne 12. 5. 2021, vyjádření ze dne 10. 8. 2021, závěrečný návrh ze dne 6. 9. 2021), tj. ve výši 2 100 Kč.

21. O náhradě nákladů státu vůči bylo rozhodnuto výrokem č. X tohoto rozsudku dle § 148 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobce b), žalobkyně c) a žalovaná jsou povinni nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou každý částku ve výši 1 226,33 Kč, která odpovídá 1/3 z nákladů, které soud přiznal na znalečném [anonymizováno] [celé jméno znalce] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v celkové výši 3 679 Kč 22. Výrokem č. XI tohoto rozsudku bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, o povinnosti žalované uhradit odpovídající část soudního poplatku, když na žalobce se vztahovalo zákonné osvobození od povinnosti platit soudní poplatek. Výše poplatku byla vyměřena s ohledem na výsledek řízení, tedy ve výši 1/3 z ze soudního poplatku ve výši 36 000 Kč, který by jinak byl vyměřován v závislosti na výši předmětu řízení (tj. 720 000 Kč).

23. O lhůtě k plnění uložených povinností rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.