14 C 21/2025

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Švaňhalem, Ph.D., ve věci manželky: Jméno manželky, Adresa manželky a manžela: Jméno manžela, Anonymizováno Adresa manžela o rozvod manželství

I. Manželství manželky Jméno manželky, rozené rodné přijmení a manžela Jméno manžela uzavřené dne datum v jméno FO, Anonymizováno, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka podala návrh na rozvod manželství. V návrhu uvedla, že manželé uzavřeli manželství dne datum v jméno FO, Anonymizováno; manželka je národnosti české, státní příslušnost ČR, manžel je občanem Anonymizováno; u obou účastníků se jedná o manželství první; z manželství se narodily dvě děti, a to nezl. jméno FO, nar. datum, a nezl. Anonymizováno, nar. datum. Přestože manželé dosud žijí na adrese Adresa manžela, nejméně 6 měsíců již nevedou společnou domácnost. Manželka považuje manželství za rozvrácené.

2. Soud, vědom si odlišné státní příslušnosti účastníků řízení, se nejprve zabýval otázkou mezinárodní příslušnosti.

3. Podle § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „zákon o mezinárodním právu soukromém“), nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Podle § 49 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Podle § 50 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení.

4. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž byli řádně předvoláni účastníci řízení. Z jednání se z důvodu kolize s jiným jednáním omluvila právní zástupkyně manželky a taktéž manžel, který se omluvil z důvodu odjezdu do Tunisu a požádal, aby jednání proběhlo v jeho nepřítomnosti, když zároveň vyslovil svůj souhlas s rozvodem a k návrhu manželky se svým úředně ověřeným podpisem připojil. Soud tedy jednal v nepřítomnosti právní zástupkyně manželky a manžela, přičemž v souladu s ustanovením § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) postupoval stejně, jakoby toto soudní řízení bylo zahájeno společným návrhem manželů na rozvod manželství.

5. Z oddacího listu účastníků, z vyjádření manžela a z účastnické výpovědi manželky soud zjistil a má za prokázané, že účastníci řízení uzavřeli manželství dne datum v jméno FO, Anonymizováno, u obou šlo o manželství první, manželka je národnosti české, státní příslušnosti ČR a manžel je národnosti tuniské, státní příslušnost Tuniské republiky. Manželům se narodily dvě děti, a to nezl. jméno FO, nar. datum, a nezl. Anonymizováno, nar. datum. Manželé žijí v České republice 12 let, manžel rozumí českému jazyku. Problémy v manželství nastaly po narození druhého dítěte, manželé si z důvodu rozdílné kultury postupně přestali rozumět a velkým problémem je i manželovo nadměrné požívání alkoholu. Manželé spolu více než půl roku nežijí, resp. nevedou společnou domácnost. Obnovení manželského soužití není možné.

6. Rozsudkem Okresního soudu ve adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo rozhodnuto o úpravě výchovy a výživy k nezletilým dětem manželů tak, že byla schválena dohoda rodičů, na jejímž základě byly nezletilé děti manželů svěřeny do péče matky a otci bylo vyměřeno výživné. Tento rozsudek nabyl právní moci dne datum.

7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (§ 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; dále jen „o. z.“). V průběhu manželství začalo mezi manžely docházet z důvodu rozdílných povah a kultur k problémům, které vedly ke vzájemnému odcizení obou manželů, potažmo k ukončení jejich společného soužití. V současnosti ani jeden z manželů nemá zájem na obnovení manželského soužití. Podle § 756 o. z. soud zjišťoval příčiny manželského rozvratu a shledal je v rozdílnosti povah účastníků, jejich zájmů a v rozdílnosti jejich názorů na manželské soužití a jeho další směřování. Soud neshledal ve smyslu § 755 odst. 2 o. z. žádný důvod, pro který by manželství účastníků nebylo možné rozvést. Přesto, že se manžel k návrhu na rozvod manželství připojil, soud se musel zabývat zjišťováním příčin rozvratu manželství, neboť účastníci nepředložili soudu písemnou dohodu o úpravě jejich majetkových poměrů pro dobu po rozvodu ve smyslu § 757 odst. 1 písm. c), odst. 2 o. z.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 23 z. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do 6 měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení.