14 C 217/2025

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Švaňhalem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce, advokátkou se sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 13 665 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 665 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 160 Kč od 7. 11. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 905 Kč od 28. 11. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 665 Kč s příslušenstvím, a to z důvodu úhrady příspěvků a poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a to jednak na základě ustanovení § 4 odst. 1 a 4 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, účinného do 31. 3. 2024, ve spojení s § 2 vyhl. č. 205/1999 Sb., a jednak na základě ustanovení § 45 odst. 2 zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, účinného od 1. 4. 2024, ve spojení s § 5 vyhl. č. 69/2024 Sb. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný, coby vlastník/provozovatel neměl ode dne datum do dne datum sjednáno pojištění odpovědnosti k vozidlu reg. značka SPZ, VIN VIN kód. Vozidlo tak bylo podle žalobkyně nepojištěno 64 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyně uvedla, že zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, a to v souladu s § 47 zák. č. 30/2024 Sb. Splatnost příspěvku nastala podle žalobkyně dne datum. Zároveň žalovaný, coby vlastník/provozovatel neměl ode dne datum do dne datum sjednáno pojištění odpovědnosti k vozidlu reg. značka SPZ, VIN VIN kód. Předmětné vozidlo tak bylo podle žalobkyně nepojištěno 137 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyně uvedla, že v souladu s § 4 odst. 6 zák. č. 168/1999 Sb. zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost předmětného příspěvku nastala podle žalobkyně dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, resp. na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř.

4. Ke skutkovým tvrzením žalobkyně byly provedeny důkazy listinami založenými ve spisu. Z listin předložených žalobkyní, a to zejména z údajů o vozidle a jeho vlastníku/provozovateli, z upomínek o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu Anonymizováno, z výzvy k zaplacení dlužné částky, z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu Anonymizováno ze dne datum vč. dokladu o odeslání a z předžalobní upomínky ze dne datum vč. dokladu o odeslání, jakož i ze soudem vyžádaného výpisu z registru silničních vozidel soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: žalovaný jako provozovatel vozidla reg. značky SPZ, VIN VIN kód, neměl v období od datum do datum k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti; žalobkyně, jakožto příjemce příspěvku, zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu Anonymizováno ze dne datum ve výši 4 160 Kč vypočítaného jako násobek denní sazby pro vozidlo ve výši 65 Kč a počtu dnů, kdy vozidlo žalovaného nebylo pojištěno, tj. 64 dnů, přičemž žalobkyně zároveň vyúčtovala žalovanému poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč; žalobkyně ve výzvě stanovila 60 denní lhůtu pro zaplacení dlužného příspěvku; splatnost příspěvku nastala dne datum; žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky taktéž předžalobní výzvou ze dne datum, nicméně žalovaný ničeho neuhradil. Dále soud z listin předložených žalobkyní, a to zejména z údajů o vozidle a jeho vlastníku/provozovateli, z upomínek o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu, z výzvy k zaplacení dlužné částky, z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu Anonymizováno ze dne datum, vč. dokladu o odeslání a z předžalobní upomínky ze dne datum vč. dokladu o odeslání, jakož i ze soudem vyžádaného výpisu z registru silničních vozidel soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: žalovaný jako provozovatel vozidla reg. značky SPZ, VIN VIN kód, neměl v období od datum do datum k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti; žalobkyně, jakožto příjemce příspěvku, zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu Anonymizováno ze dne datum ve výši 8 905 Kč vypočítaného jako násobek denní sazby pro vozidlo ve výši 65 Kč a počtu dnů, kdy vozidlo žalovaného nebylo pojištěno, tj. 137 dnů; žalobkyně ve výzvě stanovila 60 denní lhůtu pro zaplacení dlužného příspěvku; splatnost příspěvku nastala dne datum; v předžalobní upomínce zároveň žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, a proto jí soud vyhověl, když žalovaný v rozporu se zákonem provozoval předmětná motorová vozidla bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, čímž porušil svou zákonnou povinnost podle § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., resp. podle § 6 odst. 1 zák. č. 30/2024 Sb. Podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., resp. podle § 45 odst. 2 zák. č. 30/2024 Sb., je proto žalovaný jako provozovatel předmětných vozidel povinen zaplatit za každý den, kdy vozidla neměl pojištěná, příspěvek stanovený dle vyhlášky č. 205/1999 Sb., resp. dle vyhlášky č. 69/2024 Sb., tzn. příspěvek v celkové výši 13 665 Kč (tj. 4 460 Kč + 9 205 Kč). Spolu s těmito příspěvky je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni poplatky spojené s vymáháním pohledávky v celkové výši 600 Kč (tj. 2 x 300 Kč), a to podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb., resp. podle § 45 odst. 2 zák. č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 6 vyhl. č. 69/2024 Sb. Celkem je tedy žalovaný povinen žalobkyni zaplatit částku 13 665 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením žalované částky, je zároveň povinen zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř, tak že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která ve věci byla zcela procesně úspěšná. Z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. dále vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný procesní úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Žalobkyní požadovaná náhrada nákladů řízení spočívající v právním zastoupení advokátem podle názoru soudu důvodná není, neboť se nejedná v případě žalobkyně o náklady řízení potřebné k účelnému uplatňování práva. V případě žalobkyně jde totiž o profesní organizaci pojistitelů, která byla zřízena zákonem mimo jiné i za účelem správy garančního fondu, jehož zdrojem tvorby jsou i příspěvky nepojištěných. Vymáhání těchto příspěvků včetně poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a příslušenství je podle názoru soudu nutno posuzovat jako činnost náležející k hlavnímu předmětu činnosti žalobkyně, kterou pak musí být zásadně schopna zajišťovat vlastními silami. Navíc z obsahu spisu nelze dovodit, že by žalobkyně nebyla schopna zajistit výkon svých účastnických práv vlastními silami a z vlastních zdrojů pro jedinečnost, unikátnost, anebo složitost této právní věci (obdobně nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2434/19 ze dne 24. 3 2020). Naopak v této právní věci jde o typizovaný skutkový stav, kdy žalobkyně k vymáhání předmětného plnění využívá formulářových žalob a dalších formulářových listin, výzev a upomínek generovaných elektronickými systémy. V této souvislosti je dále podstatné, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ani jinak proti žalobě nebrojil. Z uvedených důvodů tak soud náklady na právní zastoupení žalobkyně advokátem nemůže považovat za náklady účelné. S ohledem na shora uvedené tak náklady řízení na straně žalobkyně spočívaly v zaplaceném soudním poplatku za podání žaloby ve výši 800 Kč a v hotových výdajích v paušální výši stanovených ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhl. č. 254/2015 Sb. za dva úkony po 100 Kč (sepis předžalobní výzvy a sepis a podání žaloby), vše celkem v částce 1 000 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.