14 C 220/2024

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Švaňhalem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, Anonymizováno Datum narození žalobkyně Anonymizováno Adresa žalobkyně Anonymizováno Anonymizováno Jméno advokátky Anonymizováno Anonymizováno Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, Anonymizováno Datum narození žalovaného Anonymizováno Adresa žalovaného Anonymizováno o vyklizení nemovitosti

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá povinnosti žalovaného vyklidit užívané prostory nemovitosti (pozemku, parcely p. č. hodnota, výměra 1 096 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba: adresa, č. p. Anonymizováno – rodinný dům. Stavba stojí na pozemku p. č. hodnota. Dále pozemku, parcely p. č. hodnota, zahrada – výměra 1 166 m2 k. ú. adresa, obec adresa vše zapsané u právnická osoba pro Vysočinu, Katastrální pracoviště adresa na LV č. hodnota) v rodinném domě na adrese adresa, adresa – přízemí rodinného domu – suterén rodinného domu, uzpůsobený k bydlení (kuchyň, 3 pokoje, koupelna a příslušenství), a to do patnácti dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou proti žalovanému domáhala vyklizení prostor nemovité věci uvedených ve výroku č. I tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že je dcerou žalovaného a dále, že je výlučnou vlastnicí nemovitých věcí uvedených ve výroku č. I tohoto rozsudku. Dále žalobkyně uvedla, že tyto nemovité věci obývá její manžel jméno FO, jejich nezletilý syn jméno FO, její matka jméno FO a matka paní jméno FO, paní jméno FO. Žalobkyně v žalobě poukázala na okolnost, že dne datum došlo k policejnímu vykázání žalovaného ze společného obydlí a to s ohledem na předcházející útoky ze strany žalovaného. Dne datum byl podán návrh na prodloužení předběžného opatření ve smyslu ustanovení § 410 a násl. z. ř. s. Na nařízeném soudním jednání žalovaný měl prohlásit do protokolu, že se již neplánuje nastěhovat zpět do rodinného domu na adrese adresa, adresa, tedy do nemovitých věcí uvedených ve výroku čl. I tohoto rozsudku. Z tohoto důvodu žalobkyně se svým manželem a matkou upustili od dalšího soudního řízení. Podle žalobkyně žalovaný se dne datum do rodinného domu nastěhoval zpět a psychický teror ze strany žalovaného vůči žalobkyni, jejímu manželovi a matce žalobkyně se začal se stále se stupňující intenzitou opakovat. Žalobkyně, její manžel a matka žalobkyně proto dne datum podali u soudu další návrh na vydání předběžného opatření ve smyslu ustanovení § 400–409 z. ř. s. Tomuto návrhu bylo ze strany soudu v plném rozsahu vyhověno. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný užíval předmětné prostory na základě jejího ústního souhlasu jako vlastníka nemovitosti a dále na základě manželství s matkou žalobkyně paní jméno FO. Žalobkyně poukázala na to, že manželství její matky jméno FO a žalovaného, jejího otce, bylo pravomocně rozvedeno ke dni datum. Protože společné bydlení žalobkyně, žalovaného a dalších uživatelů nemovité věci bylo nesnesitelné zejména z důvodu tělesného a duševního násilí ze strany žalovaného, rozhodla se žalobkyně dne datum k odvolání ústního souhlasu s bydlením žalovaného předmětné nemovitosti. Žalobkyně uvedla, že žalovanému dala lhůtu k vystěhování do datum, žalovaný se však v této lhůtě z předmětných prostor nevystěhoval. Podle žalobkyně se žalovaný z předmětných prostor nevystěhoval ani po doručení předžalobní výzvy dne datum, kdy mu stanovila lhůtu k vystěhování do datum. Podle žalobkyně tak žalovaný užívá předmětnou nemovitost bez právního důvodu, a proto je nucena se vyklizení předmětných prostor domáhat touto žalobou.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Podle názoru žalovaného mu stále svědčí odvozený právní důvod k užívání předmětných prostor i po rozvodu manželství. Žalovaný je toho názoru, že žalobkyně není oprávněnou osobou k tomu, aby se domáhala vyklizení předmětných prostor, protože na příslušném listu vlastnictví v katastru nemovitostí je uvedena poznámka spornosti jejího vlastnického práva. Dále se žalovaný domnívá, že by bylo i v rozporu s dobrými mravy, kdyby předmětné prostory měl vyklidit. Žalovaný poukázal na to, že není pravda, že by předmětné prostory neužíval, protože tam měl a má všechny osobní věci a i jiné věci a má tam i hlášen trvalý pobyt. Žalovaný potvrdil, že žalobkyně je jeho dcerou, a že je evidovanou vlastnicí předmětných nemovitostí a to na základě darovací smlouvy mezi ní a jeho bývalou manželkou jméno FO, která tyto nemovité věci bez jeho vědomí žalobkyni darovala a to za trvání manželství, následně pak jeho bývalá manželka paní jméno FO podala žádost o rozvod a podle názoru žalovaného se tak v případě uvedeného darování jednalo o spekulativní záměr mezi jeho bývalou manželkou jméno FO a žalobkyní, aby byl v následném vypořádání SJM, dnes již zaniklého, „okraden o možnost vypořádání SJM dle práva“. Žalovaný dále uvedl, že veškeré předmětné nemovitosti nabyla jeho bývalá manželka jméno FO darem od svých rodičů a to za trvání manželství. Dále žalovaný uvedl, že od roku 1986, tedy od doby získání daru, on i jeho bývalá manželka tyto nemovitosti zvelebovali, přestavovali a modernizovali, když podle jeho názoru tyto nemovitosti mají dnes hodnotu asi částka. Veškeré tyto investice do nemovitostí investovali buď ze společných peněz nebo z části i z jeho vlastních peněz, které získal prodejem jiného majetku. Dále žalovaný uvedl, že po rozvodu manželství k dohodě o vypořádání zaniklého SJM zatím nedošlo. Dále žalovaný uvedl, že se u zdejšího soudu domáhá žalobou svých práv, kdy namítá, že převedení předmětných nemovitých věcí darovací smlouvu jeho bývalou manželkou na žalobkyni bez jeho písemného souhlasu je porušení zákona. Žalovaný tvrdí, že byl dohodnut s bývalou manželkou, že bude v předmětném domě po rozvodu bydlet, než se vyřeší finanční záležitosti zaniklého SJM. Po vzájemném souhlasu všech stran se žalovaný sestěhoval do suterénu domu, tedy prostor, které jsou předmětem této žaloby. Žalovaný poukázal na svoje vážné onemocnění a místo, aby se jeho bývala manželka a dcera o něj postaraly, tak mu začal naopak už začátkem roku 2023 od těchto osob teror, kdy byl neustále napadán a utiskován.

3. Z výpisu katastru nemovitostí LV č. hodnota pro katastrální území a obec adresa soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně je evidovaná jako vlastník nemovitých věci uvedených ve výroku č. I tohoto rozsudku. Žalobkyně se stala vlastníkem těchto nemovitých věcí na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne datum, když právní účinky zápisu nastaly k datum. Dále z tohoto výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil a má za prokázané, že je zde evidováno věcné břemeno bytu k pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. Anonymizováno a to pro jméno FO a to na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne datum a dále je zde evidováno věcné břemeno bytu k pozemkům parc. č. hodnota, 960 pro jméno FO a to na základě smlouvy darovací a o zřízení věcného břemene ze dne datum. Dále z uvedeného výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil a má za prokázané, že je na tomto listu vlastnictví vyznačená poznámka spornosti k pozemkům parc. č. hodnota, Anonymizováno a to na základě oznámení o padané žalobě na určení práva u Okresní soudu ve adresa sp. zn. spisová značka.

4. Dále soud provedl důkaz smlouvou darovací a o zřízení věcného břemena ze dne datum, ze které zjistil a má za prokázané, že ta byla uzavřena mezi matkou žalobkyně jméno FO, jako dárkyní, žalobkyní, jako obdarovanou a mezi jméno FO, matkou jméno FO, jako vedlejší účastnicí. Touto smlouvou jméno FO daruje své dceři, tedy žalobkyni, do jejího výlučného vlastnictví nemovitosti zapsané na shora uvedeném listu vlastnictví čl. Anonymizováno a žalobkyně jako obdarovaná tyto nemovité věci do svého výlučného vlastnictví přijímá. Zároveň žalobkyně v této smlouvě zřídila ve prospěch své matky jméno FO právo odpovídající věcnému břemenu (služebnost bytu) váznoucí na uvedených věcech zapsaných na LV č. hodnota a spočívající v právu Jméno žalobkyně z věcného břemena tyto nemovité věci včetně všech jejich součástí a příslušenství doživotně, bezúplatně, výlučně a v plném rozsahu užívat, a to včetně práva přístupu do nich a práva přijímat v nich návštěvy. Věcné břemeno bylo zřízeno bezúplatně a jméno FO ho přijímá. Vedlejší účastnice smlouvy jméno FO se zřízením tohoto věcného břemena ve prospěch jméno FO souhlasila.

5. Z rozsudku Okresního soudu ve adresa ze dne datum, č.j. spisová značka a z úředního informačního systému soudu soud zjistil a má za prokázané, že manželství žalovaného a jméno FO bylo uzavřeno dne datum a pravomocně bylo rozvedeno uvedeným rozsudkem ke dni datum. Manželství žalovaného a matky žalobkyně jméno FO tedy trvalo v době od datum do datum.

6. Ze shodných tvrzení účastníků a z listiny ze dne datum a z podacího lístku ze dne datum soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně doručila žalovanému v písemné formě svoje odvolání souhlasu s užíváním přízemí rodinného domu, tedy prostor, které jsou předmětem vyklizení v tomto soudním řízení. Žalobkyně stanovila termín k vystěhování do datum. Dále ze shodných tvrzení účastníků z předžalobní výzvy ze dne datum a z podacího lístku ze dne datum soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně doručila žalovanému předžalobní výzvu k vyklizení části rodinného domu, která je předmětem tohoto soudního řízení. V předžalobní výzvě žalobkyně žalovaného mimo jiné upozornila na to, že pokud nedojde k jeho vystěhování z předmětných prostor do datum, bude se domáhat svých práv soudní cestou. Z otisku podacího razítka na žalobě v této právní věci soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně podala u podepsaného soudu žalobu v této právní věci dne datum.

7. Ze spisu Okresního soudu ve adresa sp. zn. spisová značka a ze spisu Okresního soud ve adresa sp. zn. spisová značka a z úředního informačního systému soudu soud zjistil a má za prokázané, že žalovaný se jako žalobce v uvedených soudních řízení domáhá určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem a to tak, že jejich výlučným vlastníkem má být jeho dnes jeho bývalá manželka jméno FO a to z toho důvodu, že považuje darovací smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a jméno FO ohledně předmětných nemovitostí za neplatnou, neboť uvedená darovací smlouva byla uzavřena bez jeho souhlasu a aniž by mu jméno FO zajistila náhradní bydlení. Žaloba ve věci sp. zn. spisová značka byla podána u zdejšího soudu dne datum. Žaloba ve věci spisová značka, kde se žalovaný domáhá téhož určení, avšak v rámci jiného rozsahu účastníků, byla podána u podepsaného soudu dne datum. Soudní řízení v uvedených věcech sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka zatím pravomocně ukončena nebyla. Z úředního informačního systému soudu soud dále zjistil a má za prokázané, že žalobce podal u podepsaného soudu dne datum proti bývalé manželce jméno FO (dříve jméno FO), návrh na vypořádání zaniklého společného jmění manželů po rozvodu jejich manželství. Ani toto soudní řízení ještě pravomocně ukončeno nebylo a je vedeno u podepsaného soudu pod sp. zn. spisová značka. Z žalobních tvrzení žalovaného v těchto uvedených souvisejících právních věcech soud zjistil a má za prokázané, že žalovaný vyjádřil nesouhlas s předmětnou darovací smlouvu ze dne datum na základě, které došlo k darování a převodu vlastnického práva předmětných nemovitých věcí z bývalé manželky žalovaného na žalobkyni.

8. Ze sdělení žalovaného bývalé manželce jméno FO (dnes jméno FO) ze dne datum a z podacího lístku ze datum soud zjistil a má za prokázané, že žalovaný jí přeložil návrh dohody o majetkovém vypořádání pro dobu po rozvodu včetně návrhu na uspořádání otázek společného bydlení, ke dni datum tedy žalovaný nepovažoval otázku společného bydlení po rozvodu manželství za vyřešenou. Z listiny ze dne datum představující návrh žalovaného své bývalé manželce na dohodou o vypořádání a úpravě vzájemných majetkových poměrů, práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu (SJM) soud zjistil a má za prokázané, že žalovaný ani ke dni datum nepovažoval otázku vypořádání práv a povinností společného bydlení v nemovitostech, které jsou předmětem tohoto soudního řízení, za vyřešenou.

9. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně sepsaného dne datum v právní věci vedené u Okresního soudu ve adresa pod sp. zn. spisová značka soud zjistil a má za prokázané, že žalovaný při tomto jednání prohlásil, že od datum neplánuje se zpět nastěhovat do rodinného domu na adrese adresa ve adresa a domáhat se zde svého práva užívání, a to z jakéhokoliv titulu. Současně prohlásil, že bude souhlasit s návrhem manželky na rozvod manželství, pouze bude žádat v rámci vypřádání zaniklého společného jmění manželů příslušný vypořádací podíl za zhodnocení nemovitosti a dalšího společného majetku. Dále prohlásil, že pokud kdy navštíví rodinný dům na adrese adresa, bude to po předchozí domluvě, zprostředkované skrze jeho sestru paní jméno FO, a to za účelem vystěhování a převzetí si svých osobních věcí a svého výlučného majetku. V řízení však bylo prokázáno se shodných tvrzení účatníků, že žalovaný následně omezil užívání předmětných nemovitostí a po vzájemné dohodě se tzv. sestěhoval do suterénu předmětného domu, tedy do prostor, které jsou předmětem vyklizení v tomto soudním řízení. Ani nadále však žalovaný neměl otázku svého práva bydlení v předmětném domě a ani v předmětných prostorách za vyřešenou. Mimo jiné o tom svědčí jeho shora uvedený dopis bývalé manželce z datum a jeho shora uvedený návrh na uzavření dohody o majetkovém vypořádání a o společném bydlení ze dne datum, navíc v těchto prostorách žalovaný měl a stále má své věci, byť fakticky tyto prostory užívat nemůže, protože mu byl do domu a do předmětných prostor zamezen přístup. V současnosti se žalovaný proto zdržuje na jiném místě. Protože mezi žalovaným a jeho bývalou manželkou zatím k dohodě o právech a povinnostech týkajících se úpravy dosavadního společného bydlení nedošlo, žalovaný má za to, že otázka společného bydlení bude vyřešena až v souvislosti s majetkovým vypořádáním po rozvodu manželství, když v mezidobí žalovaný k soudu žalobu o vypořádání SJM již podal. Prohlášení žalovaného do protokolu soudu dne datum, nelze tedy hodnotit tak, že by se žalovaný svého užívacího práva a práva bydlení v prostorách, které jsou předmětem tohoto soudního řízení, ve smyslu § 747 Občanského zákoníku vzdal.

10. Podle §769 Občanského zákoníku zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo, a manželé, popřípadě rozvedení manželé se nedohodnou o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu nebo bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně. Podle ustanovení § 770 Občanského zákoníku zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli v domě nebo bytě právo bydlet, s tím, že jedno právo bylo odvozeno od druhého, má právo žádat vystěhování toho z rozvedených manželů, který měl jen právo odvozené, ten, kdo má k domu nebo bytu věcné nebo závazkové právo, od kterého bylo právo druhého z manželů bydlet přímo odvozeno.

11. Po provedeném dokazování a po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Především soud dospěl k závěru, že žalobkyně není aktivně legitimovaná k podání žaloby na vyklizení předmětných prostor proti žalovanému, byť je evidovaná v katastru nemovitostí jako jejich výlučný vlastník. Soud je toho názoru, že žalovanému stále svědčí k užívání předmětných prostor právo bydlení, které nezaniklo ani uzavřením shora uvedené darovací smlouvy, kdy došlo k převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem manželkou žalovaného na žalobkyni darováním a ani následným rozvodem manželství mezi žalovaným a matkou žalobkyně paní jméno FO (dnes již jméno FO). Soud totiž dospěl k závěru, že mezi žalovaným a jeho dnes již bývalou manželkou nedošlo po rozvodu manželství k vypořádání dosavadního práva bydlení v předmětných prostorách dohodou. Žalovaný se ani svého práva bydlení v předmětných prostorách jednostranným právním úkonem nevzdal. Ve smyslu ust. §§ 769, 770 Občanského zákoníku k podání žaloby o dalším bydlení manžela a jeho vyklizení (vystěhování) z předmětných prostor, tedy manžela, který má v předmětných nemovitostech pouze právo bydlení (tedy žalovaného), je aktivně legitimována bývalá manželka žalovaného, jakožto osoba, jejíž právo v předmětných prostorech bydlet a užívat je trvá. Právo bydlení, dnes již bývalé manželky žalovaného, je silnější než odvozené právo bydlení žalovaného (a to nejdříve z titulu práva vlastnického a po uzavření darovací smlouvy z titulu jiného věcného práva – věcné břemeno, služebnost bytu). Právo bydlení žalovaného v předmětných prostorách bydlet a užívat je tak trvá bez ohledu na vůli vlastníka předmětných prostor, tedy bez ohledu na vůli žalobkyně.

12. Nad rámec uvedeného soud má za prokázané, že za trvání manželství žalovaného jeho tehdejší manželka jméno FO převedla darovací smlouvou nemovité věci, ve kterých měla společně s žalovaným rodinnou domácnost a společné obydlí, na svoji dceru, tedy na žalobkyni. K uzavření této darovací smlouvy došlo bez souhlasu žalovaného. Bývalá manželka tak podle názoru soudu porušila povinnost neohrozit bydlení žalovaného v domě, kde byla jejich rodinná domácnost s žalovaným, a to ve smyslu ust. § 747 odst. 1 Občanského zákoníku, kdy tuto darovací smlouvu uzavřela bez jeho souhlasu. Manžel, tedy žalovaný, se následně dovolal neplatnosti této darovací smlouvy podle § 747 odst.2 Občanského zákoníku a to tak, že u soudu podal opakovaně žalobu, kde se domáhá neplatnosti uvedeného jednání dnes již bývalé manželky, resp. se domáhá určení, že vlastníkem předmětných nemovitostí zůstala jeho dnes již bývalá manželka.

13. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že vzájemné vztahy v rodině účastníků, tedy vzájemné vztahy mezi žalovaným na jedné straně a jeho bývalou manželkou, žalobkyní (dcerou) a jejím manželem na straně druhé jsou dlouhodobě vyhrocené a nelze je rozhodně hodnotit jako souladné s dobrými mravy. Nicméně tyto okolnosti nemají na rozhodnutí soudu o zamítnutí žaloby z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby o vyklizení žádný vliv. Ze shora uvedených důvodů tedy soud žalobu zamítl.

14. O náhradě nákladů tohoto soudního řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Podle procesního úspěchu ve věci, v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalovaný právo, aby mu žalobkyně zcela nahradila náklady tohoto soudního řízení. Žalovaný se však práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou.