14 C 3/2026

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Švaňhalem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce , advokátem se sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 19 500 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 19 500 Kč od 22. 5. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 14 399 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 500 Kč s příslušenstvím, a to z titulu regresní náhrady pojistného plnění. Žalobkyně uvedla, že dne , datum, došlo v důsledku nezvládnutí řízení žalovaného k poškození vozidla , jméno FO, , RZ , SPZ, , ve vlastnictví paní , jméno FO, (dále jen „poškozená“). Na místě dopravní nehody byla u žalovaného provedena zkouška na zjištění přítomnosti alkoholu s pozitivním výsledkem, byl mu zadržen řidičský průkaz a zakázána další jízda s motorovými vozidly. Věc byla předána k šetření, nicméně žalobkyně nemá o probíhajícím správním či trestním řízení žádné informace. Žalobkyně na základě pojistné smlouvy č. , hodnota, vyplatila poškozené ve dnech , datum, a , datum, pojistné plnění ve výši 19 500 Kč. Následně se žalobkyně domáhala poskytnutého plnění po žalovaném, který však žalobkyni ničeho neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podle § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

4. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž byli řádně předvolání účastníci řízení. Žalovanému bylo dne , datum, (tj. desátým dnem po uložení a připravení zásilky k vyzvednutí, když zásilka byla následně vhozena do domovní schránky žalovaného) řádně doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.

5. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil. Substituční právní zástupkyně žalobkyně se k jednání dostavila a v jeho průběhu navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě, potažmo v doplnění žaloby, jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou.

6. Nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky vyplývá z § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení s § 2820 o. z. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou závazku ve smyslu § 1968 o. z., pročež je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Protože se jedná o věc, v níž lze uzavřít a schválit smír a uplatněný nárok vyplývá z výše uvedených právních předpisů, soud rozhodl podle § 153b odst. 2 o. s. ř. rozsudkem pro zmeškání, jímž podané žalobě zcela vyhověl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 399 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží jednak odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 19 500 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba a účast u jednání dne , datum, ) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále z náhrady cestovného substituční právní zástupkyně žalobkyně k jednání soudu za cestu vlakem na trase , adresa, a zpět ve výši 410 Kč (tj. dle doložených jízdních dokladů) včetně náhrady za promeškaný čas za cestu vlakem k jednání soudu a zpět ve výši 10 půlhodin po 150 Kč, tj. celkem v částce 1 500 Kč, a konečně daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 900 Kč ve výši 2 289 Kč. Pro úplnost soud dodává, že právnímu zástupci žalobkyně nepřiznal daň z přidané hodnoty z cestovného, neboť tato je již v cestovném, tj. dle doložených jízdních dokladů, započtena.