14 C 41/2026

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Švaňhalem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce , advokátkou se sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 14 496 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do zaplacení částky 1 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 750 Kč od 11. 6. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 250 Kč v šesti pravidelných měsíčních splátkách po částce 1 375 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém toto rozhodnutí nabylo právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 496 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 749 Kč od 11. 6. 2024 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 322 Kč, a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 496 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „původní věřitelka“) uzavřela s žalovaným na základě jeho žádosti uskutečněné prostřednictvím webových stránek www., Anonymizováno, .cz a po řádném ověření jeho úvěruschopnosti, smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému dne , datum, bezhotovostní úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal jej spolu s příslušenstvím původní věřitelce uhradit nejpozději do 10. 6. 2024. Žalovaný však úvěr řádně a včas neuhradil, čímž se dostal do prodlení. Následně postoupila původní věřitelka prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „přechodná věřitelka“), která ji poté smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila žalobkyni. Žalobkyně prostřednictvím předžalobní výzvy vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však do dnešního dne ničeho neuhradil. Žalobkyně se tedy po žalovaném domáhá úhrady dlužné částky ve výši 14 496 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, dlužného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 200,11 Kč a dlužného sjednaného úroku ve výši 295,89 Kč.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť jednak žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, a jednak jsou sjednané úroky a poplatky v rozporu s dobrými mravy. Zároveň žalovaný požádal o úhradu dlužné částky formou deseti měsíčních splátek.

3. V reakci na vyjádření žalovaného žalobkyně specifikovala, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Dále uvedla, že žalovaný před podáním žaloby dne , datum, uhradil původní věřitelce částku 1 750 Kč, která nebyla z důvodu administrativního pochybení započtena. Žalobkyně tedy vzala žalobu zpět co do částky 1 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 750 Kč od , datum, do zpětvzetí. Zároveň žalobkyně souhlasila s úhradou dlužné částky ve splátkách, a to pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení.

4. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému byli řádně předvoláni účastníci řízení. Žalobkyně se z jednání omluvila, proto soud jednal v její nepřítomnosti.

5. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že původní věřitelka poskytla žalovanému bezhotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal jej spolu s příslušenstvím uhradit nejpozději do 30 dnů od odeslání finančních prostředků, tj. do 10. 6. 2024; v případě řádného splacení byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 990,10 Kč a úrok ve výši 295,89 Kč (tj. úrok ve výši 36 % ročně), RPSN činila 7 569,07 %; v případě překročení splatnosti činil poplatek za poskytnutí úvěru částku 4 200,11 Kč, úrok ve výši 295,89 Kč (tj. úrok ve výši 36 % ročně), RPSN činila 9 059,10 %; pro případ s úhradou úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a úhrada účelně vynaložených nákladů dle sazebníku původní věřitelky. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně potvrzení o odeslání zásilky soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno, a zároveň jej před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu.

6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky je třeba posoudit jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jelikož uzavřená smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. je podle § 87 odst. 1 zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení se § 580 o. z. absolutně neplatná, neboť žalobkyně neprokázala, jakým způsobem u žalovaného zkoumala jeho úvěruschopnost, a tudíž v tomto směru neunesla důkazní břemeno. Zároveň soud dospěl k závěru, že sjednané úroky a RPSN v kontextu dalších poplatků značně přesahují tzv. judikaturní strop, pročež je dán rozpor s dobrými mravy. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala v průběhu řízení žalobu zpět co do částky 1 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 750 Kč od 11. 6. 2024 do zaplacení, soud v tomto rozsahu řízení zastavil (výrok I. tohoto rozsudku). Dále soud zavázal žalovaného povinností uhradit žalobkyni částku 8 250 Kč v šesti pravidelných měsíčních splátkách po částce 1 375 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém toto rozhodnutí nabylo právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek (výrok II. tohoto rozsudku), neboť bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 10 000 Kč a žalovaný žalobkyni uhradil částku 1 750 Kč. Takto stanovené splátky soud považuje s ohledem na výši dluhu i finanční možnosti žalovaného za přiměřené, přičemž žalobkyně s úhradou dlužné částky formou splátek vyslovila souhlas. Zároveň soud výrokem III. tohoto rozsudku žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl, neboť ztráta zisku (právní předchůdkyně) žalobkyně v podobě smluvních úroků a poplatků je faktickým důsledkem neplatnosti úvěrové smlouvy zapříčiněné jednak nedostatkem řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a jednak sjednáním nepřiměřených úroků a poplatků. Obdobně žalobkyni nepřísluší nárok na zákonné úroky z prodlení, neboť v tuto chvíli není v prodlení ve smyslu § 1970 o. z. s vrácením poskytnuté jistiny, když splatnost nároku na vrácení dlužné jistiny určil soud výrokem I. tohoto rozsudku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení procesně úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 322 Kč. Úspěch žalobkyně činil 57 %, úspěch žalovaného činil 43 %, rozdíl mezi úspěchem žalobkyně a žalovaného tedy činí 14 %. Náklady řízení na straně žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 14 496 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. Na náhradě nákladů řízení soud tedy žalobkyni přiznal částku ve výši 322 Kč, která odpovídá procentuálnímu úspěchu žalobkyně ve věci (tj. 2 300 Kč x 0,14).