Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou · Rozsudek

14 C 48/2024

č. j. 14 C 48/2024-93

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-02-19 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSZR:2026:14.C.48.2024.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Švaňhalem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 43 020 Kč s přísl.

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 43 020 Kč s úroky z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 15. 2. 2024 do zaplacení z částky 43 020 Kč,se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 19 662,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou proti žalované domáhala zaplacení částky 43 020,-Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku č. I tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, a žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , oba pozemky spolu bezprostředně sousedí. Žalobkyně dále uvedla, že na uvedeném pozemku žalované je postavena zeď stavby č.p. , Anonymizováno, , když tato zeď zasahuje na uvedený pozemek žalobkyně. Podle žalobkyně je tato zeď ve stavu ohrožujícím majetek, zdraví a životy osob. Při kontrolní prohlídce této zdi, prováděné Městským úřadem , adresa, , odborem stavebním a územního plánování dne , datum, , bylo zjištěno, že se předmětná zeď nachází v havarijním stavu. Účastníci tedy v průběhu roku 2023 vedli jednání o způsobu opravy předmětné zdi, k dohodě však mezi nimi nedošlo. Za účelem zjištění technického stavu předmětné zdi, resp. zjištění možných způsobů její opravy, provedla žalovaná její částečné odkrytí, kdy odpad vzniklý při tomto odkrývání ze zdi ponechala volně ležící na uvedeném pozemku žalobkyně. Tento odpad byl podle žalobkyně na jejím pozemku umístěn ode dne , datum, do , datum, , kdy jej žalovaná během jednoho dne vyklidila. Jednalo se o azbestovo – cementovou krytinu, dřevěné latě a spojovací materiál. Dále žalobkyně uvedla, že dne , datum, vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky, jako náhrady za skladování odpadu žalované na uvedeném pozemku žalobkyně, s tím, že žalobkyně požadovala zaplacení nejpozději do , datum, . Toto datum žalobkyně považuje za den splatnosti požadované částky. Žalovaná však podle žalobkyně na uvedenou výzvu nereagovala a žalovanou částku neuhradila. K výši žalované částky žalobkyně uvedla, že ji vypočetla s podpůrným použitím obecně závazné vyhlášky města , adresa, , o místním poplatku za užívání veřejného prostranství a ceníku krátkodobých nájmů pozemků ve vlastnictví města , adresa, při sazbě za každý i započatý metr čtvereční a každý i započatý den, ve výši 10,-Kč, odpad byl na předmětném pozemku žalobkyně umístěn po dobu 478 dnů a zabíral podle žalobkyně celkem 8,84 metrů čtverečních.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná žalovaný nárok neuznala, a to ani částečně. Žalovaná potvrdila, že v souvislosti se zjišťováním stavebně technického stavu rozhrady mezi pozemky účastníků došlo k demontáži původně zde umístěného eternitového obkladu a latí, které pak byly po určitou dobu umístěny na předmětném pozemku žalobkyně, což však bylo realizováno po vzájemné dohodě obou účastníků, neboť toho bylo třeba jednak z důvodu zjištění stavebně technického stavu předmětné zdi a dále pak i z důvodu její plánované opravy, ke které však z důvodů na straně žalobkyně nedošlo. Dále žalovaná uvedla, že s ohledem na situování předmětných nemovitostí, které spolu bezprostředně sousedí, nemá žalovaná jako vlastník pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , jejíž součástí je stavba domu čp. , Anonymizováno, , jinou možnost přístupu k provedení nezbytné údržby její stavby než přes pozemek žalobkyně parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Proto je podle názoru žalované ve smyslu ust. § 1021 Občanského zákoníku povinností žalobkyně jako vlastníka sousedního pozemku umožnit žalované vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak. Soused však nahradí vlastníkovi pozemku škodu tím způsobenou. Za této situace tak žalovaná v intencích uvedeného zákonného oprávnění provedla nezbytné udržovací práce, jejichž výsledkem bylo sice krátkodobé uložení předmětného odpadu na pozemku žalobkyně, nicméně v důsledku toho žalobkyni nebyla způsobena žádná újma, za kterou by žalovaná mohla odpovídat. Koneckonců předmětný pozemek, na kterém byl dočasně stavební odpad uložen, je uzavřeným pozemkem ohraničeným stavbami ve vlastnictví účastníků, na kterém se nachází, a to po celé jeho ploše stavební odpad a nepořádek, se kterým však nemá žalovaná nic společného. Faktické poměry předmětného pozemku odpovídají podle názoru žalované staveništi či spíše skládce než volnému prostranství, které by se mohlo stát srovnatelným předmětem užívání jako užívání veřejného prostranství či nájmu obecního pozemku. Dále žalovaná uvedla, že pokud zákon zakládá oprávnění vlastníkovi sousedního pozemku vstoupit na sousední pozemek za účelem provedení nezbytné údržby oprav či z jiného důvodu souvisejícího s hospodařením s věcí, pak dotčený vlastník sousedního pozemku má toliko nárok na náhradu případně jemu způsobené škody, ale rozhodně mu nevzniká nárok na zaplacení domnělého nároku na náhradu za skladování stavebního odpadu vzniklého právě v souvislosti s výkonem práv vlastníka sousedního pozemku, který byl dočasně uložen na pozemku žalobce. Rovněž nelze podle žalované přehlédnout ani to, že žalobkyně o uložení demontovaného stavebního materiálu z předmětné rozhrady věděla, pod jejím dohledem a s jejím vědomím stavební firma fakticky realizující uvedenou demontáž stavební odpad na jejím pozemku uložila, proti čemuž žalobkyně nikdy nevznesla jakékoliv výhrady či nesouhlas.

3. Žalobkyně na uvedené vyjádření žalované k žalobě reagovala tak, že uvedla, že tvrzení o tom, že k demontáži původně zde umístěného eternitového obkladu a latí, je pravdivé. Nepravdivé je však tvrzení, že by žalobkyně souhlasila či jakkoliv s žalovanou ujednala, že bude uvedený odpad na pozemku žalobkyně umístěn. „Určitá doba“, jako časový úsek, kdy byl proti vůli žalobkyně a bez jejího souhlasu umístěn odpad žalované na pozemku žalobkyně, přitom činila více jak rok a čtvrt. Žalovaná navíc uvedený odpad neodklidila ani na opakované výzvy žalobkyně. Žalobkyně byla proto nucena obrátit se ke zdejšímu soudu s žalobou na vyklizení pozemku od předmětného odpadu. Předmětná žaloba byla podána až , datum, , poté, co se žalobkyně opakovaně snažila dohodnout se žalovanou mimosoudně a zároveň poté, kdy dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovanou k odstranění odpadu žalované prostřednictvím právního zástupce žalobkyně právnímu zástupci žalované, kdy ani k této výzvě, žalovaná odpad, neodstranila, ani se k výzvě žalobkyně nijak nevyjádřila. Teprve až po podání uvedené žaloby, žalovaná dne , datum, , z pozemku parc. č. , hodnota, v kat. území , adresa, vyklidila odpad, vzniklý při odkrytí zdi budovy č.p. , Anonymizováno, , vystavěné na pozemku parc. č. , hodnota, v kat. území , adresa, . Podle názoru žalobkyně nelze uvedeným zákonným ustanovením § 1021 Občanského zákoníku omlouvat zanesení pozemku žalobkyně odpadem žalované po dobu delší než rok a čtvrt. Podstatná je podle žalobkyně ta skutečnost, že pozemek parc. č. , hodnota, v kat. území , adresa, , je výlučným vlastnictvím žalobkyně, do kterého žalovaná bezdůvodně a protiprávně zasahovala, uskladněním svého odpadu. Žalobkyně dále upozornila na judikatorní závěr, že plněním bez právního důvodu, případně protiprávním užitím cizí hodnoty, tedy jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 Občanského zákoníku je i stav, kdy je cizí nemovitá věc užívána subjektem odlišným od jeho vlastníka bez nájemní smlouvy či jiného obdobného titulu. Prospěch v takové situaci vzniká tomu, kdo uživatelská oprávnění realizuje, aniž by za to čehokoliv hradil, a jehož majetkový stav se tudíž nezmenšil, ačkoli by se tak za obvyklých okolností stalo (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. 28 Cdo 154/2020, nebo ze dne 1. 12. 2020, sp. zn. 28 Cdo 3105/2020).

4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro k. ú. , adresa, , Obec , adresa, , vedeného u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , jméno FO, č. , hodnota, a , jméno FO, č. , hodnota, soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem předmětného pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, kdy součástí je stavba domu čp. , Anonymizováno, a dále, že žalovaná je vlastníkem předmětného pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, když součástí tohoto pozemku je stavba čp. , Anonymizováno, . Dále z těchto listin soud zjistil a má za prokázané, že v rozhodném období od , datum, do , datum, tento vlastnický stav trval. Ze snímku katastrální mapy soud zjistil a má za prokázané, že předmětné pozemky parc. č. , hodnota, a par. č. , hodnota, jsou pozemky bezprostředně sousedící.

5. Z listiny „Zápis z vyklizení materiálu ze dvora objektu na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, na parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba čp. , Anonymizováno, to vše v k. ú. , adresa, “ a z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil a má za prokázané, že dne , datum, došlo k vyklizení pozemku žalobkyně parc. č. , hodnota, a to vyklizení materiálu (a to azbesto-cementové krytiny a dřevěných latí obkladu), který zbyl na tomto pozemku po demontáži obkladu stěny sousedního domu ve vlastnictví žalované, když tato demontáž proběhla dne , datum, za účelem zjištění stavu stěny uvedeného domu. Žalobkyně umožnila přístup na tento pozemek za účelem jeho vyklizení a tento pozemek byl od tohoto materiálu plně vyklizen. Uvedený zápis byl podepsán přítomnými osobami, a to za žalovanou , tituly před jménem, , jméno FO, a za žalobkyni svědkem , tituly před jménem, , jméno FO, .

6. Z předložené fotodokumentace předmětného pozemku žalobkyně soud zjistil a má za prokázaný rozsah na pozemku žalobkyně složeného materiálu po předmětné demontáži ze sousední zdi domu žalované, kdy se jednalo o dřevěné latě a azbesto-cementovou krytinu. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, a fotografie s měřícím zařízením soud zjistil a má za prokázané, že materiál z demontáže předmětné zdi na pozemku žalobkyně zabíral plochu celkem 8,84 m2. Dřevěné latě byly opřeny v rohu předmětného dvora bezprostředně vedle složené azbesto-cementové krytiny, když tato azbesto-cementová krytina byla složena na hromadě jiného odpadního stavebního materiálu, který však již ve vlastnictví žalované nebyl a byl tam zjevně umístěn ještě před demontáží azbesto-cementové krytiny ze sousedního domu žalované. Tento jiný materiál, který nepatřil žalované, představoval z části stavební suť, zbytky betonu, kořeny, trubku z blíže neurčeného materiálu, kameny a jiný dřevěný odpad. Z předložené fotodokumentace dále vyplývá i celkový stav předmětného pozemku žalobkyně parc. č. , hodnota, , který soud hodnotí jako značně zanedbaný s neupraveným terénem, na kterém se porůznu nacházel odpad nejrůznějšího druhu. Bylo tak prokázáno tvrzení žalované, že odpad vzniklý po demontáži předmětné zdi domu žalované byl umístěn na již existující stavební a jiný odpad žalobkyně na uzavřeném dvoře, když tento prostor se jevil jako staveniště a celkově byl dvůr v zanedbaném a neudržovaném stavu. Z předložené fotodokumentace dále vyplývá, že na předmětném pozemku žalobkyně i po vyklizení montážních latí a azbesto-cementových obkladů zůstal i nadále původní odpad ve vlastnictví samotné žalobkyně a dvůr zůstal stále i po předmětném vyklizení dne , datum, v neudržovaném stavu se značným nepořádkem a s odpadem různého charakteru takřka na celé ploše předmětného pozemku.

7. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , bývalého zaměstnance žalobkyně a mimo jiné i jejího správce nemovitostí, soud zjistil a má za prokázané, že azbesto-cementové desky a montážní latě byly stavební firmou uloženy na předmětný pozemek žalobkyně se souhlasem žalobkyně. Důvodem demontáže předmětné zdi byla nutnost se přesvědčit o stavebnětechnickém stavu zdi, neboť se na ní projevilo vyboulení a žalovaná měla obavu o bezpečnost, a že by předmětná zeď „mohla spadnout“ na majetek žalobkyně. Svědek potvrdil tvrzení žalované, že při demontáži předmětné zdi se neřešilo, co se s uloženým materiálem po demontáži bude dít, ale nejdříve se předpokládalo, že likvidace tohoto odpadu se bude řešit až v souvislosti s opravou zdi. K vyklizení předmětného pozemku byla žalovaná vyzvána až později, když k opravě předmětné zdi nedošlo, protože žalobkyně neakceptovala návrh řešení opravy zdi, který byl předložen žalovanou.

8. Z výzvy k zaplacení ze dne , datum, soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou, a to k rukám právního zástupce žalované, k úhradě předmětné žalované částky 43 020 Kč, a to nejpozději do , datum, . Tato výzva byla formulována jako výzva předžalobní.

9. Dále soud provedl důkaz listinou z připojeného spisu , Anonymizováno, soudu ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, , a to výzvou k odstranění protiprávního stavu ze dne , datum, . V této výzvě učiněné také prostřednictvím právních zástupců účastníků, žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení odpadu z předmětného pozemku žalobkyně parc. č. , hodnota, , a to konkrétně azbestu a laťování z obkladu předmětné zdi domu čp. , Anonymizováno, postaveného na pozemku parc. č. , hodnota, ve vlastnictví žalované. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení ve lhůtě do , datum, . Dále z tohoto připojeného spisu soud provedl důkaz listinou, a to protokolem z kontrolní prohlídky stavby ze dne , datum, . Z této listiny soud zjistil a má za prokázané, že ta byla sepsána Městským úřadem , adresa, , obor stavební a územního plánování ve věci sp. zn. , Anonymizováno, Účelem kontrolní prohlídky bylo zjištění skutečného stavu, a to na základě předloženého podnětu týkajícího se stavu obvodové zdi objektu čp. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Při této kontrolní prohlídce na místě samém bylo zjištěno, že předmětná zeď je v havarijním stavu, a že vzhledem k návrhu statického řešení – asanace z vnější strany tzn. od pozemku parc. č. , hodnota, , je nutno nejprve vytyčit skutečnou hranici mezi pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, .

10. Dále soud provedl důkaz listinou, a to znaleckým posudkem předloženým žalovanou číslo , číslo, vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, . Předmětem znaleckého posudku bylo stanovit obvyklou cenu předmětného pozemku par. č. , hodnota, a to části tohoto pozemku o výměře 8 m2, předmětem ocenění byla část pozemku, která měla být využita pro provedení stavebního opatření souvisejícího se statickým zajištěním sousední budovy čp. , Anonymizováno, na pozemku parc. , Anonymizováno, , znalec určil obvyklou cenu této části pozemku v částce 40 000 Kč.

11. Soud provedl i jiné než shora uvedené důkazy, ale z nich neučinil žádná skutková zjištění, která by byla rozhodná pro právní posouzení této věci.

12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a to ani z části. Podle § 2991 odst. 1 Občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Po zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že na straně žalované nevzniklo bezdůvodné obohacení tím, že na předmětném pozemku žalobkyně byl v období od , datum, do , datum, složen materiál demontovaný z přilehlé zdi domu čp. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, a to konkrétně materiálu sestávajícího z demontovaných dřevných latí a z demontovaných azbesto-cementových desek. Soud má totiž za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření ústní dohody o tom, že tento demontovaný materiál bude na pozemku žalobkyně složen a odvoz tohoto materiálu nebo jeho likvidace bude řešena až v souvislosti s opravou předmětné zdi odbornou firmou. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky došlo k dohodě o změně této původní dohody, že likvidace demontovaného materiálu bude řešena až v souvislosti s opravou zdi. Mezi účastníky probíhala po demontáži předmětného materiálu jednání o způsobu opravy předmětné zdi, avšak k dohodě o způsobu opravy zdi nedošlo. Přitom demontovaný odpad na pozemku žalobkyně stále zůstával, a to již druhý rok. Za této situace byla podle názoru soudu zcela legitimní snaha žalobkyně, aby žalovaná demontovaný materiál z pozemku vyklidila, nebylo možné spravedlivě po žalobkyni požadovat, aby účinky ústní dohody o zanechání demontovaného materiálu na jejím pozemku zůstaly zachovány i za situace, kdy k opravě zdi z jakéhokoli důvodu nedocházelo. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného několikrát vyzývala k vyklizení demontovaného materiálu z předmětného pozemku, avšak zcela konkrétní výzva k vyklizení byla prokázána pouze jedna, a to shora uvedená písemná výzva ze dne , datum, , kde žalobkyně žalovanou vyzvala k vyklizení dřevěných latí a azbesto-cementových desek z pozemku parc. č. , hodnota, ve lhůtě do , datum, .

14. Soud tedy dospěl k závěru, že v období od provedení demontáže dne , datum, až do , datum, , kdy byla žalovaná prokazatelně vyzvána k vyklizení pozemku, užívala žalovaná pozemek žalobkyně parc. č. , hodnota, oprávněně, tedy na základě vzájemné ústní dohody, kdy odvoz tohoto materiálu měl být řešen až v souvislosti s opravou předmětné zdi. Žalovaná tedy k užívání pozemku žalobkyně parc. č. , hodnota, měla v období od , datum, do , datum, právní důvod a nemohlo se proto jednat na její straně o vznik bezdůvodného obohacení. Teoreticky by se tedy mohlo z tohoto pohledu jednat pouze o situaci, kdy by se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení za období od marného uplynutí lhůty k vyklizení, tedy od , datum, do dne faktického vyklizení demontovaného materiálu žalovanou dne , datum, . Soud však dospěl k závěru, že ani v tomto následujícím období ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalované nedošlo. Důvody, které soud k tomuto závěru vedly a které jsou vysvětleny níže, zároveň představují i další důvod pro zamítnutí žaloby v celém rozsahu, i kdyby ke shora uvedené ústní dohodě o užívání předmětného pozemku mezi účastníky nedošlo.

15. Výkladem shora uvedeného ustanovení § 2991 odst. 1, 2 Občanského zákoníku soud, ve shodě s relevantní judikaturou a to zejm. s rozsudkem NS ČR ze dne 27.2.2019, sp.zn. 28 Cdo 4184/2018, dospěl k závěru, že za bezdůvodné obohacení není možno považovat jakýkoliv prospěch, jehož by mohl vlastník věci (ochuzený) teoreticky dosáhnout, ale pouze ten prospěch, o nějž na jeho úkor obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. Obecně platí, že s ohledem na specifické okolnosti konkrétní věci není vyloučen ani úsudek, že nemovitou věc nebylo možné v relevantním období pronajmout, a užívací právo k ní tudíž mělo nulovou hodnotu, pročež by ani nemohlo být usuzováno na vznik obohacení subjektu, který ji užíval. V této právní věci soud dospěl k závěru, že předmětná část pozemku žalobkyně, na které byl uložen demontovaný materiál z přilehlé zdi, nemohla být v relevantním období od , datum, do , datum, pronajatelná. Pokud tato část pozemku nebyla pronajatelná, nemohlo vzniknout na straně žalované tímto užíváním pozemku bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně, které by žalobkyni byla povinna vydat. K tomuto závěru soud dospěl s ohledem na faktický stav předmětné části pozemku žalobkyně v uvedeném relevantním období, kdy uplatnění této části pozemku na trhu bránil velmi špatný stavebnětechnický stav této části pozemku, a i zbývající části pozemku parc. č. , hodnota, , který byl v neupraveném až devastovaném stavu a nacházel se na něm odpad nejrůznějšího charakteru. Podstatná je okolnost, že část demontovaného materiálu z přilehlé zdi a to azbesto-cemetnové desky, byl složen nikoliv na volnou část prostranství předmětného pozemku, ale byl složen na hromadu stavební sutě, zbytků betonu, dřevěného odpadu a dalšího odpadu, který se tam nacházel ještě před demontáží. Navíc ze shodných tvrzení účastníků i z vyjádření Městského úřadu ve , adresa, , odboru stavebního a územního plánování (viz. shora uvedený protokol z kontrolní prohlídky stavby) vyplývá, že předmětná přilehlá zeď byla v havarijním stavu a užívání pozemku žalobkyně par. č. , hodnota, by mohlo být v rozporu s bezpečností a ochranou zdraví osob se tam nacházejících. Z těchto důvodů má soud zato, že užívací právo k předmětné části pozemku, tj. k cca 9 m2pozemku žalobkyně, bylo pro žalovanou bez majetkové hodnoty. Ze shora uvedených důvodů tedy soud žalobu zcela zamítl.16. náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalované, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení na straně žalované spočívaly v odměně právního zástupce žalované za pět úkonů právní služby po 2 860,-Kč, celkem tedy 14 300,-Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného vyjádření k žalobě ze dne , datum, a účast u jednání soudu ve dnech , datum, , , datum, a , datum, ) a to podle § 7 bod 5., § 11 odst. 1, písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. v pl. znění, dále spočívaly v paušální náhradě hotových výdajů právního zástupce žalované za uvedených 5 úkonů právní služby v částce 1 950,-Kč (tj. 2x po 300,-Kč a 3x po 450,-Kč podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném v okamžiku vykonání každého z úkonů právní služby) a v náhradě DPH ve výši 21% z uvedené odměny a paušální náhrady hotových výdajů právního zástupce žalované v částce 3 412,50 Kč. Náklady řízení na straně žalované tak představují celkovou částku 19 662,50 Kč. Soud neshledal ve smyslu ust. § 150 o.s.ř. žádný důvod hodný zvláštního zřetele, pro který by žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, a to ani zčásti.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.