14 C 52/2024
č. j. 14 C 52/2024-94
ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Brno 17 Co 243/2024-117- OS Žďár n.S. 14 C 52/2024-94
- KS Brno 17 Co 243/2024-117
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou vyhověl žalobě na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem správního orgánu v přestupkovém řízení. Soud uznal, že správní orgán porušil zásadu „in dubio pro reo“ a nezákonně opakovaně uznal žalobce vinným bez dostatečného důkazního materiálu. Žalobce byl nucen vynaložit účelné náklady na právní zastoupení, které soud přiznal jako náhradu škody. Soud rozhodl o zaplacení částky 23 849,60 Kč s úrokem z prodlení a náhradě nákladů řízení ve výši 12 144,40 Kč.
Plný text
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Švaňhalem, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A zastoupený Jméno žalobce B, advokátem se sídlem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno o náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 23 849,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,25 % ročně z částky 23 849,60 Kč od 15. 2. 2024 do zaplacení, a to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 12 144,40 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou proti žalované domáhá náhrady majetkové škody ve výši 23.849,60 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku č. I tohoto rozsudku spočívající v účelných nákladech právního zastoupení advokátem, které vynaložil v souvislosti s vedeným přestupkovým řízením, které neskončilo uznáním viny žalobce. Takto vymezená majetková škoda měla žalobci vzniknout v příčinné souvislosti s přestupkovým řízením vedeným Městským úřadem adresa, jako správním orgánem prvního stupně pod sp. zn. Anonymizováno a dále Anonymizováno úřadem právnická osoba jako orgánem odvolacím pod sp. zn. Anonymizováno a pod sp. zn. spisová značka Žalobce uvedl, že mu bylo správním orgánem prvního stupně kladeno za vinu, že dne datum v Anonymizováno hod řídil na silnici II. třídy č. hodnota v km Anonymizováno z adresa směr k obci adresa vozidlo Anonymizováno registrační značky SPZ, kdy v mírné levotočivé zatáčce v mírném stoupání v jízdním pruhu nejel vpravo při pravém okraji vozovky, nechoval se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní a levou částí vozidla Anonymizováno došlo ve středu vozovky k tečnému kontaktu s levým koncem válce připojeným za protijedoucí traktor jméno FO registrační značky SPZ řízeném jméno FO nar. Anonymizováno, bytem adresa, po tomto střetu se vozidlo Jeep pohybovalo v levotočivé rotaci do protisměrné části vozovky, kde levou přední částí narazilo do levé přední části traktoru Anonymizováno registrační značky SPZ připojeným přívěsem Anonymizováno s převozní značkou Anonymizováno řízeném Anonymizováno nar. Anonymizováno, bytem adresa, který jel v protisměru. Po nárazu osobního vozidla Anonymizováno s traktorem Anonymizováno Anonymizováno vypadl jeho řidič jméno FO z kabiny a zůstal zaklíněný pod přední nápravou přívěsu Anonymizováno, kdy došlo k velmi závažným zraněním spočívajícím v otřesu mozku, zlomeninám obličejového skeletu, obratlů, krční páteře s přerušením míchy, pneumotoraxu vlevo, zhmoždění levé plíce, sériovém zlomení žeber vlevo, zlomeninám příčných výběžků obratlů bederní páteře. Jmenovaný byl prvotně RZS eskortován do Anonymizováno nemoc nice adresa. Lehké zranění utrpěl také řidič Jméno žalobce A, který byl na ošetření převezen do nemocnice v adresa. Způsobená materiální škoda na vozidlech byla policií odhadnuta na 2350000,-- Kč. Tedy svým jednáním podle správního orgánu prvního stupně žalobce porušil ustanovení § 11 odst. 1 a ustanovení § 4 písm. a) zákona číslo 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a tím nedbalostně spáchal přestupek podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona číslo 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a proto mu byl uložen podle ustanovení § 35 písm. b) a § 46 odst. 1 zákona číslo 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů a podle ustanovení § 125c odst. 5 písm. g) zákona číslo 361/2000, o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, správní trest pokuty ve výši 2500,- Kč, (dva tisíce pět set korun českých). Žalobce svůj nárok na náhradu škody uplatňuje jak z důvodu vydaných nezákonných rozhodnutí, tak z důvodu nesprávného úředního postupu správního orgánu. Žalobce za nezákonná rozhodnutí považuje příkaz právnická osoba adresa ze dne datum, č.j. anonymizováno rozhodnutí právnická osoba adresa ze dne datum, č.j. Anonymizováno a rozhodnutí právnická osoba adresa ze dne datum, č.j. anonymizováno. Co se týká nesprávného úředního postupu žalované, tak ten žalobce dovozuje z okolnosti, že přestupkové řízení bylo proti žalobci zastaveno z důvodu pochybení na straně žalované. Podle žalobce se jednalo o to, že správní orgán neměl od počátku dostatek důkazního materiálu a oproti stavu v řízení před policejním orgánem se důkazní situace u správního orgánu prakticky nezměnila a správní orgán prvního stupně přistoupil k vydání uvedeného příkazu ze dne datum. Správní orgán své rozhodnutí opřel o znalecký posudek, na základě kterého dovodil vinu žalobce. Podle názoru žalobce to nebylo možné, neboť znalec nebyl ani schopen určit, kde se žalobce s vozidlem přesně v okamžiku střetu vozidel nacházel. Podle názoru žalobce měl správní orgán již na začátku správního řízení aplikovat zásadu in dubio pro reo, neboť od začátku řízení byly pochybnosti o vině žalobce. Dále žalobce uvedl, že u žalované uplatnil dne datum nárok na náhradu škody na základě zák. č. 82/ 1998 Sb., a že žalovaná uplatněný nárok projednala v zákonem stanovené lhůtě, což vyplývá z vyjádření žalované ze dne datum, které bylo žalobci ve stejný den doručeno. Ode dne datum je tedy žalovaná podle názoru žalobce v prodlení.
2. Žalovaná žalovaný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby, neboť ji nepovažuje za důvodnou. Žalovaná zrekapitulovala průběh dopravní nehody i navazující postup ve věci, tzn. postup policejního orgánu a přestupkové řízení, přičemž následně uvedla, že odmítá analogickou aplikaci trestněprávních pravidel odškodňování na řízení přestupková, a to s ohledem na specifičnost takového řízení, tzn. aplikace § 9–12 zák. č. 82/1998 Sb. je možná pouze na taxativně vymezená rozhodnutí učiněná v trestním řízení. V případě zastavení přestupkového řízení nelze automaticky dovozovat odpovědnost státu podle zák. č. 82/1998 Sb., neboť odškodňování ve věci přestupkových řízení není vystavěno na stejných principech jako odškodňování vedení řízení trestních, což žalovaná podpořila odkazy na judikaturu. Žalovaná zároveň poukázala na judikaturu soudů sumarizující případy, kdy skutečně došlo k zásadním pochybením správních orgánů, v jejichž důsledku byla činěna řada úkonů, jež neúměrně zvyšovaly náklady vynaložené na zastoupení obviněných. Žalovaná uvedla, že v případě přestupkového řízení žalobce se správní orgány nedopustily pochybení, která lze považovat za flagrantní, nedopustily se excesů či libovůle, když samotné řízení nebylo zahájeno nezákonně, nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ani nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 zák. č. 82/1998 Sb., které by bylo jako pravomocné zrušeno či změněno příslušným orgánem. Z těchto důvodů tedy nelze považovat náklady požadované žalobcem za náklady na odstranění nezákonného rozhodnutí ani nesprávného úředního postupu, když není splněna základní podmínka pro vznik odpovědnosti státu za škodu podle uvedeného zákona.
3. Z připojených správních spisů právnická osoba adresa sp.zn. Anonymizováno a Anonymizováno úřadu právnická osoba sp.zn. Anonymizováno a sp.zn. Anonymizováno soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav: - Dne datum bylo právnická osoba adresa Policií ČR doručeno odevzdání věci k projednání přestupku žalobce podle § 125c odst. 1 písm. h), k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 361/2000 Sb.“), pro jednání spočívající v tom, že dne datum v době kolem Anonymizováno hod. jako řidič osobního automobilu tov. zn. Anonymizováno, RZ SPZ, na silnici II. třídy č. hodnota v km Anonymizováno směrem od obce adresa k obci adresa, v táhlé levotočivé zatáčce v rozporu s ust. § 11 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. nejel při pravém okraji vozovky, podobně jako protijedoucí jméno FO s traktorem tov. zn. jméno FO, RZ SPZ, s připojeným zemědělským válcem, v důsledku čehož došlo v oblasti středu vozovky k tečnému střetu levé části osobního automobilu s levou částí válce, následně k levotočivé rotaci osobního automobilu a jeho přejetí do levé části vozovky a ke střetu jeho levé přední části s levou přední částí dalšího vzadu jedoucího traktoru tov. zn. Anonymizováno, RZ SPZ, řízeného řidičem Anonymizováno, jenž nebyl připoután bezpečnostním pásem, v důsledku čehož při střetu vypadnul z kabiny traktoru a zůstal zaklíněn pod přední nápravou přívěsu, přičemž utrpěl mnohočetná vážná poranění. Součástí odevzdání věci byl i rozsáhlý trestní spis vedený Policií ČR, kdy ze znaleckého posudku zpracovaného k žádosti Policie ČR vyplývalo, že příčinou dopravní nehody byla technika jízdy žalobce a řidiče jméno FO, kteří se levými obrysy svých vozidel pohybovali v bezprostřední blízkosti středu vozovky, jenž nebyl vodorovným značením vyznačen, ačkoliv pro oba řidiče existovala možnost pohybu více vpravo blíže k prvému okraji vozovky, přičemž žalobce měl pro pohyb vpravo vzhledem k šířce jeho vozidla příznivější podmínky, neboť vzdálenost mezi prvým obrysem jeho vozidla a pravým okrajem vozovky byla trojnásobně větší (1,5m) oproti vzdálenosti traktoru řidiče jméno FO (0,5 m). Oba uvedení řidiči tak měli porušit různou měrou povinnosti dle ust. § 11 odst. 1. zákona č. 361/2000 Sb. K odevzdání věci do přestupkového řízení pak došlo jen proto, že mnohočetná těžká zranění řidiče Kadlece by nenastala, pokud by byl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Z tohoto důvodu věc nebyla nadále řešena v trestním řízení. - Dne datum vydal právnická osoba adresa příkaz č. j. anonymizováno, kterým uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku (podle shora uvedeného skutku) podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. porušením povinnosti dle § 11 odst. 1 a § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. a uložil žalobci pokutu ve výši 2.500, - Kč. - Dne datum byl právnická osoba adresa doručen odpor žalobce se žádostí o nařízení ústního jednání. - Dne datum se k právnická osoba adresa dostavil řidič traktoru tov. zn. jméno FO, RZ SPZ, jméno FO, který k nehodě podal vysvětlení. V rámci svého vysvětlení tento připustil, že při nehodě jel trochu při středu vozovky a souhlasil, že se dopustil přestupku. Příkazem na místě uložil právnická osoba adresa řidiči jméno FO za spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. porušením povinnosti dle § 11 odst. 1 pokutu ve výši 300,- Kč, kterou řidič jméno FO na místě zaplatil. - Dne datum se konalo ústní jednání ve věci, na které se dostavil žalobce a jeho právní zástupce. Právní zástupce po provedeném dokazování požádal o lhůtu 10 dnů k vyjádření, kterou právnická osoba adresa vzal na vědomí. - Dne datum bylo právnická osoba adresa doručeno vyjádření žalobce k podkladům pro vydání rozhodnutí a návrh na doplnění dokazování. - Dne datum byla právnická osoba adresa Okresním státním zastupitelstvím ve adresa vrácena spisová dokumentace Policie ČR se sdělením státního zástupce, že ve věci neshledal podezření ze spáchání trestného činu, neboť, jak vyplynulo ze znaleckého posudku ustanovené soudní znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství tituly před jménem jméno FO, v případě, že by byl poškozený řidič jméno FO za jízdy připoután bezpečnostním pásem, bylo by nebezpečí zranění malé, případně by zranění bylo jen lehké. - Dne datum se konalo ústní jednání, na kterém bylo doplněno dokazování a proveden výslech soudního znalce tituly před jménem jméno FO, který potvrdil závěry svého znaleckého posudku ze dne datum, č. hodnota kde mimo jiné uvedl, že příčinou nehody byla technika jízdy žalobce a řidiče traktoru jméno FO, kdy oba řidiči se levými obrysy vozidel pohybovali v bezprostřední blízkosti středu vozovky, což vedlo k příčnému překrytí vozidel v řádu nízkých jednotek centimetrů a k jejich vzájemnému kontaktu s následným pohybem vozidla Jeep do protisměru a ke střetu s traktorem Anonymizováno. Pro oba řidiče existovala možnost pohybu více vpravo, blíže pravému okraji vozovky. Pro pohyb vozidla více vpravo byly daleko příznivější podmínky na straně žalobce, jakožto řidiče vozidla Anonymizováno. Pohyb vozidel v blízkosti středu vozovky a nevyužití prostoru vpravo od vozidla tak z technického hlediska představuje prvek, který vyvolal nehodový děj. - Dne datum vydal právnická osoba adresa rozhodnutí č. j. Anonymizováno, kterým rozhodl stejně jako v uvedeném příkaze a kterým uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. porušením povinnosti dle § 11 odst. 1 a § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. a uložil žalobci pokutu ve výši 2.500, - Kč a povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 1.000, - Kč. Dne datum bylo právnická osoba adresa doručeno odvolání žalobce proti výše uvedenému rozhodnutí. - Dne datum vydal Anonymizováno úřad právnická osoba rozhodnutí č. j. anonymizováno sp. zn. Anonymizováno kterým rozhodnutí právnická osoba č. j. Anonymizováno zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť shledal nedostatky ve skutkových zjištěních a provedeném dokazování. Zároveň odvolací orgán vytknul správnímu orgánu prvního stupně, že nebylo vedeno společné řízení i s jméno FO. Současně právnická osoba adresa uložil, v jakém směru doplnit dokazování a aby opětovně posoudil naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 125c odst. 1 písm. h) zákona č. 361/2000 Sb. (způsobení zranění řidiče jméno FO při dopravní nehodě) a případně ohledně tohoto přestupku věc odložil a o odložení uvědomil příslušnou zdravotní pojišťovnu. - Dne datum vydal právnická osoba adresa usnesení poznamenané do spisu č. j. anonymizováno, kterým odložil věc přestupku vedenou proti žalobci podle § 125c odst. 1 písm. h) zákona č. 361/2000 Sb. (způsobení zranění řidiče jméno FO při dopravní nehodě), neboť vzhledem k závěrům znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, byla utrpěná zranění důsledkem toho, že řidič jméno FO nebyl připoután bezpečnostním pásem, a došlé oznámení Policie ČR proto neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo předání věci. - Dne datum bylo právnická osoba adresa doručeno sdělení Ministerstva dopravy, Odboru provozu silničních vozidel, že kolový traktor jméno FO může na pozemních komunikacích nést stroj pěch na siláž pouze v případě, že tento nesený pracovní stroj má k tomuto provozu schválenou technickou způsobilost. - Dne datum byli při ústním jednání vyslechnuti svědci Anonymizováno a anonymizováno. - Dne datum vydal právnická osoba adresa rozhodnutí č. j. anonymizováno, kterým uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku pro uvedený skutek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. porušením povinnosti dle § 11 odst. 1 a § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. a uložil žalobci pokutu ve výši 2.500, - Kč a povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 1.000, - Kč. - Dne datum bylo právnická osoba adresa doručeno odvolání žalobce proti výše uvedenému rozhodnutí. - Dne datum vydal Krajský úřad právnická osoba rozhodnutí č. j. anonymizováno sp. zn. Anonymizováno kterým rozhodnutí právnická osoba adresa č. j. anonymizováno zrušil a řízení zastavil, neboť dospěl k závěru, že přes doplnění dokazování Anonymizováno úřadem adresa podle pokynů Anonymizováno úřadu právnická osoba, nebylo spolehlivě prokázáno, že hlavní příčinnou dopravní nehody byl způsob jízdy žalobce. Odvolací orgán uvedl, že nebylo spolehlivě prokázáno, že ke spáchání skutku, tak jak je odvolateli kladen za vinu, došlo. Dále, že jelikož správní orgán hodnotil jednání obou řidičů odděleně, jeho postupem byl žalobce znevýhodněn, resp. bylo mu upřeno právo na spravedlivý proces. Dále odvolací správní orgán uvádí, že: „Přesto na základě tohoto důkazního materiálu nelze o vině odvolatele jednoznačně rozhodnout. Při zachování zásady „in dubio pro reo“ (v pochybnostech ve prospěch obviněného), za současného přihlédnutí k nesprávnému postupu správního orgánu ve smyslu odepření práva odvolatele na spravedlivý proces, tak krajskému úřadu nezbylo, než napadené rozhodnutí v souladu s § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu zrušit.“ 4. Z faktury za právní zastoupení č. hodnota ze dne datum, z faktury za právní zastoupení č. hodnota ze dne datum a z potvrzení o platbách ze dne datum a datum soud zjistil a má za prokázané, že mezi žalobcem a jeho právním zástupcem byla dne datum uzavřena smlouva o poskytování právních služeb. Právní zástupce žalobce žalobci vyúčtoval právní služby částkou 30 000 Kč, jež žalobce uhradil.
5. Z obsahu shora uvedeného správního spisu právnická osoba adresa soud dále zjistil a má za prokázané, kdy a jaké úkony právní služby v předmětném správním řízení činil právní zástupce žalobce. Jednalo se o následující úkony právní služby: převzetí a přípravu zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právní služeb, podání odporu proti příkazu a žádost o nařízení ústního jednání dne datum, účast na ústním jednání dne datum, vyjádření k podkladům pro rozhodnutí dne datum, účast na ústním jednání dne datum, vyjádření k podkladům pro rozhodnutí dne datum, seznámení se s podklady pro rozhodnutí dne datum, odvolání proti rozhodnutí dne datum a datum, účast na ústním jednání dne datum, vyjádření k podkladům pro rozhodnutí dne datum, odvolání proti rozhodnutí dne datum. Z osvědčení o registraci vozidla soud zjistil a má za prokázané, že právní zástupce žalobce cestoval k uvedeným jednáním (úkonům) správního orgánu vozidlem RZ SPZ kombinovanou spotřebou paliva (BA) 5,1 l/100 km.
6. Z uplatnění nároku žalobce na náhradu škody ze dne datum soud zjistil a má za prokázané, že žalobce u žalované uplatnil nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, resp. nesprávným úředním postupem, které vyčíslil částkou 23 849,60 Kč představující náklady vynaložené na právní zastoupení žalobce. Z vyrozumění o přijetí žádosti ze dne datum soud zjistil a má za prokázané, že žalovaná žádost žalobce o náhradu škody dne datum přijala. Z vyjádření žalované k žádosti o náhradu škody ze dne datum soud zjistil, že žalovaná nespatřuje odpovědnost státu za vznik škody, když má za to, že nebyly splněny zákonné podmínky pro odškodnění dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.
7. Podle § 5 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 6 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci jednají ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady. Podle § 6 odst. 2 písm. b) zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci je úřadem podle odst. 1 příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu. Podle § 7 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci lez nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 13 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 14 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle § 15 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Podle § 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci zahrnuje náhrada škody takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.
8. Po provedeném dokazování a následném právním hodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ze shora uvedených ustanovení zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci vyplývá, že aby mohl být řádně uplatněný nárok na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci přiznán, musí být splněny kumulativně tři podmínky a to 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo existence nesprávného úředního postupu (deliktní jednání státu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou. Odpovědnost státu k náhradě škody je tedy objektivní, bez ohledu na zavinění. Uvedené předpoklady odpovědnosti za škodu byly s dále uvedenou výhradou v této právní věci splněny, tedy nebýt dále uvedeného nesprávného úředního postupu žalované, nevznikla by žalobci škoda spočívající v jeho nákladech vynaložených na právní zastoupení v předmětném správním řízení. Náklady vynaložené žalobcem na právní zastoupení vedly ve svém souhrnu k odstranění nesprávného úředního postupu.
9. Na rozdíl od žalobce je soud toho názoru, že z prokázaného skutkového stavu nelze dovodit existenci nezákonného rozhodnutí ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. a to ani u jednoho ze správních rozhodnutí, které žalobce označil a která považoval za nezákonná. Výkladem uvedeného ustanovení zákona je třeba dospět k závěru, že za nezákonné lze mít obecně, ale nikoliv bezvýjimečně, leda rozhodnutí pravomocné, které bylo pro nezákonnost zrušeno, a že mu měl poškozený čelit procesně. Výjimka z požadavku právní moci zrušeného rozhodnutí je v zákoně výslovně upravena v § 8 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb. pro ta rozhodnutí, která jsou vykonatelná bez ohledu na právní moc. Jinými slovy, aby bylo možno rozhodnutí ve smyslu uvedeného ustanovení pokládat za nezákonné, musí jít zásadně o rozhodnutí pravomocné (či vykonatelné bez ohledu na právní moc) a musí být zrušeno nebo změněno pro nezákonnost v době, kdy mělo zamýšlené právní účinky ve smyslu právní moci nebo vykonatelnosti (NS 30 Cdo 443/2013). Uvedená kritéria však ani jeden ze správních aktů uváděných žalobcem nesplňuje, neboť ani jeden z nich nebyl nikdy pravomocný a nebyl tedy ani jako pravomocný žádný z nich pro nezákonnost zrušen. U žádného z nich se nejednalo o správní akt předběžně vykonatelný a všechny byly zrušeny na základě procesní aktivity žalobce ještě před tím, než se staly pravomocnými. Nepravomocné rozhodnutí v této souvislosti nemůže být příčinou vzniku škody (I. ÚS 315/05).
10. Co se týká nesprávného úředního postupu, jako jedné z podmínek vzniku odpovědnosti státu za škodu, tak soud uvádí, že samotný pojem nesprávného úředního postupu není v zákoně definován. Z obsahu tohoto pojmu však vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2003, sp. zn. 25 Cdo 319/2002). Podle názoru soudu tak právní úprava umožňuje podřadit pod nesprávný úřední postup jako deliktní jednání státu četné a různorodé případy porušení procesních povinností státních orgánů, které jsou nesprávná a ve svém důsledku nezákonná. Dále i když každé z jednotlivých drobných pochybení ve správním řízení samo o sobě není nesprávným úředním postupem, mohou tato dílčí pochybení ve svém souhrnu představovat nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.5.2009, sp. zn. 25 Cdo 1455/2007). Soud v této právní věci konkrétně spatřuje nesprávný úřední postup v tom, že správní orgán, a to právnická osoba adresa za situace, kdy nedošlo ve vztahu k žalobci k žádným podstatným změnám v obsahu dokazování ve srovnání s důkazní situací před policejním orgánem a následně s důkazní situací v řízení před správním orgánem, tento úřad vydal příkaz a následně dvě správní rozhodnutí, kterými opakovaně uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku pro předmětný skutek. Odvolacím orgánem bylo právnická osoba adresa vytknuto, že nebylo vedeno společné řízení i s jméno FO, odvolací orgán rozhodnutí Anonymizováno Úřadu adresa zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť shledal nedostatky ve skutkových zjištěních a provedeném dokazování a uložil mu, v jakém směru doplnit dokazování a aby opětovně posoudil naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 125c odst. 1 písm. h) zákona č. 361/2000 Sb. (způsobení zranění řidiče jméno FO při dopravní nehodě) a případně ohledně tohoto přestupku věc odložil. právnická osoba věc následně neodložil a za v podstatě nezměněné situace znovu vydal rozhodnutí, kde žalobce uznal vinným ze spáchání přestupku pro předmětný skutek. Až na základě následného rozhodnutí odvolacího orgánu došlo ke zrušení rozhodnutí právnická osoba adresa a k zastavení řízení. Podle odvolacího orgánu nebylo spolehlivě prokázáno, že hlavní příčinnou dopravní nehody byl způsob jízdy žalobce. Odvolací orgán uvedl, že nebylo spolehlivě prokázáno, že ke spáchání skutku, tak jak je odvolateli kladen za vinu, došlo. Dále, že jelikož správní orgán hodnotil jednání obou řidičů odděleně, jeho postupem byl žalobce znevýhodněn, resp. bylo mu upřeno právo na spravedlivý proces. Dále odvolací správní orgán uvádí, že: „Přesto na základě tohoto důkazního materiálu nelze o vině odvolatele jednoznačně rozhodnout. Při zachování zásady „in dubio pro reo“ (v pochybnostech ve prospěch obviněného), za současného přihlédnutí k nesprávnému postupu správního orgánu ve smyslu odepření práva odvolatele na spravedlivý proces, tak krajskému úřadu nezbylo, než napadené rozhodnutí v souladu s § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu zrušit.“ Soud tedy pochybení správního orgánu spatřuje v tom, že nebyl schopen (není rozhodující, že případně i objektivně) obstarat takový důkazní materiál, který by spolehlivě vedl k rozhodnutí o vinně či nevinně žalobce. Pokud se toto správnímu orgánu z jakýchkoli důvodů nepodařilo, měl bez dalšího ihned na počátku ve svém rozhodnutí vycházet ze zásady „in dubio pro reo“, tedy v pochybnostech ve prospěch obviněného (žalobce). adresa toho správní orgán prvního stupně vždy vycházel ze znaleckého posudku znalce tituly před jménem jméno FO, ze kterého bylo možné dovodit, že na vzniku dopravní nehody se mohli podílet oba řidiči, tedy jak žalobce, tak pan jméno FO. Z okolnosti, že žalobce jako řidič měl po své pravé straně více prostoru k jízdě vpravo nelze dovozovat, že to byl výlučně on, kdo se svým vozidlem jel v protisměru a zavinil tak střet obou vozidel. Tyto okolnosti byly správnímu orgánu známy již na začátku, tedy v okamžiku ještě před vydáním příkazu ze dne datum. Žalobce tak zbytečně čelil celému správnímu řízení, kde byl nucen aktivně a opakovaně se bránit za pomoci svého právního zástupce, který mu poskytoval právní služby. Soud si je vědom judikatury, kterou mu předložila žalovaná. Soud však odkazuje zejména na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 41/22, kde Ústavní soud shledal neústavnost v rozhodnutí soudů, které zamítly žalobu na náhradu škody v podobě vynaložených nákladů na zastoupení v přestupkovém řízení, bylo-li takové řízení stiženo zřetelným pochybením správního orgánu, a to v přestupkovém řízení, které skončilo jeho zastavením z důvodu, že spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému prokázáno. Soud při hodnocení této právní věci dospěl k závěru, že právě shora uvedená pochybení právnická osoba adresa lze ve smyslu uvedeného rozhodnutí Ústavního soudu považovat za zřetelná.
11. Co se týká výše žalovaného nároku, soud dospěl k závěru s ohledem na obsah předmětného správního spisu právnická osoba adresa, že žalobce ve smyslu ust. § 31 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. účelně vynaložil náklady na nápravu uvedeného nesprávného úředního postupu, a to ve výši žalované částky, tedy ve výši 23 849,60 Kč, která představuje náklady na právní zastoupení. Tato částka se skládá z odměny za poskytnutí právní služby podle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), kdy jednotlivé částky vycházejí z tarifní hodnoty 5 000, - Kč podle § 10 odst. 1, § 7 bod 3 a to za 11 úkonů právní služby po 1 000,-Kč a to za převzetí a přípravu zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právní služeb dle § 11 odst. 1 písm. a), za podání odporu proti příkazu a žádost o nařízení ústního jednání dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d), za účast na ústním jednání dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g), za vyjádření k podkladům pro rozhodnutí dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d), za účast na ústním jednání dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g), za vyjádření k podkladům pro rozhodnutí dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d), za seznámení se s podklady pro rozhodnutí dne datum dle § 11 odst. 1 písm. f), za odvolání proti rozhodnutí dne 3.+datum dle § 11 odst. 1 písm. k), za účast na ústním jednání dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g), za vyjádření k podkladům pro rozhodnutí dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a za odvolání proti rozhodnutí dne datum dle § 11 odst. 1 písm. k). Dále náklady na právní zastoupení představují paušální náhradu hotových výdajů právního zástupce žalobce za uvedených 11 úkonů právní služby po 300,-Kč (§ 13 odst.4 advokátního tarifu) v částce 3 300,-Kč. Dále náklady na právní zastoupení představují náhradu za ztrátu času právního zástupce žalobce podle § 14 odst. 1 písm. a), 3 advokátního tarifu v celkové částce 2 700,-Kč, a to za účast na ústním jednání dne datum, datum, datum a účast seznámení se s podklady pro rozhodnutí dne datum, (jedna cesta adresa a zpět v trvání 2 x 1 hod. a 25 min., tedy 6 půlhodin, celkem hodnota půlhodin po 100,-Kč) 2 400, - Kč, přerušení ústního jednání dne datum v době od 9,18-10,30 hod., za tři půlhodiny po 100,-Kč, tedy 300, - Kč. právnická osoba náklady na právní zastoupení představují cestovní výdaje právního zástupce žalobce k uvedeným úkonům právní služby. Tyto cestovní výdaje jsou spojené s účastí zmocněnce na ústním jednání dne datum ve adresa a spočívající v náhradě za použití osobního automobilu Anonymizováno, RZ SPZ, na trase adresa a zpět 240 km, při kombinované spotřebě benzínu 5,1 l/100 km a ceně benzínu 95 oktanů dle vyhl. č. 511/2021 Sb. ve znění vyhl. 116/2022 Sb., 44,50,- Kč/l a paušální náhradě podle téhož předpisu 4,70 Kč/l km, což představuje částku celkem 1 672,60 Kč, dále spojené s účastí zmocněnce na ústním jednání dne datum ve Velkém adresa spočívající v náhradě za použití osobního automobilu Anonymizováno, RZ SPZ, na trase adresa a zpět 240 km, při průměrné spotřebě benzínu 5,1 l/100 km a ceně benzínu 95 oktanů dle vyhl. č. 511/2021 Sb. ve znění vyhl. 116/2022 Sb., 44,50,- Kč/l a paušální náhradě podle téhož předpisu 4,70 Kč/l km, což představuje částku celkem 1 672,60 Kč, dále spojené s účastí zmocněnce na seznámení se s podklady pro rozhodnutí dne datum ve adresa spočívající v náhradě za použití osobního automobilu Anonymizováno, RZ SPZ, na trase adresa a zpět 240 km, při průměrné spotřebě benzínu 5,1 l/100 km a ceně benzínu 95 oktanů dle vyhl. č. 467/2022 Sb., 41,20,- Kč/l a paušální náhradě dle téhož předpisu 5,20 Kč/l km, což představuje částku celkem 1 752,20 Kč a spojené s účastí zmocněnce s účastí zmocněnce na ústním jednání dne datum ve adresa spočívající v náhradě za použití osobního automobilu Anonymizováno, RZ SPZ, na trase adresa a zpět 240 km, při průměrné spotřebě benzínu 5,1 l/100 km a ceně benzínu 95 oktanů dle vyhl. č. 467/2022 Sb., 41,20,- Kč/l a paušální náhradě dle téhož předpisu 5,20 Kč/l km, což představuje částku celkem 1 752,20 Kč.
12. Ze shora uvedených důvodů tedy soud žalobě zcela vyhověl, neboť žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na náhradu škody důvodně a řádně a včas. Protože žalovaná žalobcem uplatněný nárok řádně a včas neuhradila a dne datum doručila žalobci svoje vyjádření, že jeho nárok neuznává a plnit mu nebude, dostala se od následujícího dne, tedy od datum s úhradou svého dluhu do prodlení. Soud tedy s ohledem na ustanovení § 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb. a s ohledem na ustanovení § 1970 OZ žalobci přiznal i nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení z žalované částky ode dne datum. Soud si je v této souvislosti vědom obecného judikatorního pravidla, že stát se v prodlení s poskytnutím náhrady za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, resp. nesprávným úředním postupem nemůže ocitnout dříve, než marně uplyne lhůta šesti měsíců ode dne, kdy poškozený nárok řádně uplatnil u ústředního orgánu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2005, sp. zn. 25 Cdo 2328/2004), nicméně v této konkrétní věci, kdy žalovaná dala žalobci již dne datum jednoznačně najevo, že jeho nárok neuspokojí, bylo by nepřiměřeným právním formalismem trvat na tom, že žalovaná se dostala do prodlení až uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, tedy až od datum.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela procesně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 144,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč, dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží jednak odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 849,60 Kč sestávající z částky 2 060 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. převzetí a příprava zastoupení, podání ve věci samé a účast na jednání soudu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a jednak náhrada hotových výdajů sestávajících z cestovních výdajů souvisejících s jednáním soudu ve výši 2 264,40 Kč (tzn. cestovné za cestu adresa a zpět, tj. celkem 300 km, při kombinované spotřebě pohonných hmot vozidla 5,1 l/100 km, ceně paliva ve výši 38,20 Kč/l a paušální náhradě za použití vozidla ve výši 5,6 Kč/km) a taktéž náhrada za promeškaný čas strávený cestou k jednání soudu a zpět v rozsahu 3 hod. a 42 minut, tj. 8 půlhodin po 100 Kč = 800 Kč (dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.