6 C 1/2026

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně , Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované určení, že nemovité věci, a to pozemek , Anonymizováno, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc. č. , Anonymizováno, pozemek parc. č, Anonymizováno, , pozemek parc. č. , hodnota, a pozemek parc. č. , hodnota, , zapsané u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , pro k.ú. , adresa, a obec , adresa, na LV č. , hodnota, , jsou ve společném jmění žalobkyně a jejího zesnulého manžela, se zamítá.

II. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 31. 12. 2025 domáhala po žalované určení, že pozemek , Anonymizováno, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc. č. , Anonymizováno, pozemek parc. č. , Anonymizováno, , pozemek parc. č. , hodnota, a pozemek parc. č. , hodnota, , zapsané u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro k. ú. , adresa, a obec , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, (dále jen „předmětné nemovitosti“) jsou ve společném jmění žalobkyně a jejího zesnulého manžela , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, , , datum, , posledně bytem , adresa, . Žalobkyně uvedla, že na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne , datum, žalovaná obdržela od žalobkyně a jejího nyní již zesnulého manžela spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech o velikosti 1/2 a manžel žalované, který je synem dárců (dále též „druhý obdarovaný“) obdržel zbývající spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2. Obdarovaní se v článku V. posledním odstavci darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne , datum, zavázali zajišťovat oběma dárcům veškerou pomoc, obsluhu v případě nemoci, stáří a nemohoucnosti, zejména zajistit léky, lékaře, stravu a úklid. Druhý obdarovaný převedl na žalovanou zbývající spoluvlastnický podíl darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne , datum, .

2. V roce , Anonymizováno, onemocněl manžel žalobkyně velmi závažným onemocněním, a to , Anonymizováno, . V souvislosti s tímto závažným onemocněním vyžadoval jeho zdravotní stav prakticky nepřetržitou péči. Žalobkyně žádala žalovanou, která je profesionální zdravotní sestrou, aby jí pomohla se zajištěním péče o manžela. Žalovaná tyto opakované žádosti žalobkyně výslovně odmítla a manželovi žalobkyně až do jeho smrti žádnou pomoc nikdy neposkytla. V roce , Anonymizováno, pak sama žalobkyně onemocněla , Anonymizováno, , s nímž se léčí doposud. Žalobkyně opět žádala žalovanou, aby jí v těžké nemoci pomáhala (vozila ji na kontroly k lékaři, vypomáhala jí s podáváním léků a s péčí o domácnost), žalovaná ale tyto žádosti žalobkyně opět ignorovala, ačkoliv podle čl. V. posledního odstavce darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne , datum, byla povinna oběma dárcům veškerou pomoc, obsluhu v případě nemoci, stáří a nemohoucnosti poskytovat. Kromě toho žalobkyně nepomáhá žalované ani s péčí a údržbou předmětných nemovitostí. Dopisem ze dne 19. 11. 2025 žalobkyně z výše uvedených důvodů odstoupila od darovací smlouvy ze dne , datum, a vyzvala žalovanou k vrácení předmětných nemovitostí. Z důvodu porušení závazku uvedeného v článku V. posledním odstavci darovací smlouvy rovněž druhým obdarovaným přistoupila žalobkyně k odvolání daru pro nevděk i vůči jeho osobě, a to dopisem ze dne 11. 8. 2025, v čehož důsledku podle žalobkyně pozbyla platnost i darovací smlouva ze dne , datum, , kterou druhý obdarovaný převedl zbývající spoluvlastnický podíl na žalovanou, a předmětné nemovitosti jsou tímto v nevypořádaném společném jmění žalobkyně a jejího zesnulého manžela. Současně s odstoupením od darovací smlouvy bylo žalované zasláno souhlasné prohlášení o tomto právním stavu a žalovaná byla vyzvána, aby jej opatřila úředně opatřeným podpisem a vrátila jej žalobkyni. To žalovaná doposud neučinila, a proto se žalobkyně z důvodu odvolání daru pro nevděk žalované a druhého obdarovaného domáhá vůči žalované určení vlastnického práva, jak je uvedeno v předcházejícím odstavci odůvodnění tohoto rozsudku.

3. Žalovaná nárok uplatněný žalobkyní neuznala. Ve vyjádření ze dne 12. 2. 2026 v plném rozsahu odkázala na svoje odmítavé stanovisko vyjádřené v reakci na dopis ze dne 19. 11. 2025, které má být soudem bráno jako vyjádření žalované k podané žalobě.

4. Podáním ze dne 10. 4. 2026 žalovaná doplnila svoje vyjádření o procesní námitky tak, že stranami darovací smlouvy ze dne , datum, byla žalobkyně a její zesnulý manžel na straně dárců a žalovaná a její manžel na straně obdarovaných. Žalobkyně se domáhá v tomto řízení vrácení celého daru i za svého zesnulého manžela. Přitom požaduje vrácení celého daru po žalované, která na základě darovací smlouvy obdržela pouze polovinu předmětných nemovitostí. Žalobkyně tak předmětem žaloby vůči žalované učinila více práv, než která byla na žalovanou převedena darovací smlouvou ze dne , datum, . Dále žalovaná namítla opožděné odvolání daru. I kdyby se tvrzení žalobkyně o nevděčném jednání žalované zakládala na pravdě, což žalovaná odmítá (jak podrobně popsala ve vyjádření k žalobě ze dne 12. 2. 2026, tak odstoupení od darovací smlouvy bylo učiněno po uplynutí roční lhůty podle § 2075 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“). Odstoupení od darovací smlouvy a výzvu k vrácení daru učinila žalobkyně ve vztahu k žalované dopisem ze dne 19. 11. 2025 a ve vztahu k druhému obdarovanému dopisem ze dne 11. 8. 2025. Podle těchto dokumentů mělo k nevděčnému jednání dojít v období od roku 2015 do podzimu 2024. Navíc manžel žalobkyně zemřel dne , datum, a dědici po zesnulém byli žalobkyně a jejich dvě děti, a to , jméno FO, a , jméno FO, , tj. druhý obdarovaný (s odkazem na usnesení Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Kterýkoliv z dědiců mohl odvolat dar za splnění podmínek § 2074 o. z. nejpozději do jednoho roku od smrti zůstavitele, tj. do 12. 9. 2018. Žalobkyně se tak v žalobě domáhá jako jeden z oprávněných dědiců určení i za druhého dárce po uplynutí zákonné lhůty. Nad rámec již uvedeného má žalovaná za to, že není ve sporu za stavu, jak je formulován petit podané žaloby, pasivně legitimována a namítá nedostatek pasivní legitimace.

5. U jednání konaného dne 17. 4. 2026 žalobkyně v reakci na obsah posledního vyjádření žalované uvedla, že žalobkyně trpí závažným onemocněním od roku , Anonymizováno, . Jedná se o pokračující protiprávní jednání, kdy žalovaná neposkytovala žalobkyni žádnou pomoc ani v roce 2025. Dále doplnila, že právo odvolat dar příslušelo společně a nerozdílně oběma manželům, čehož následně využila sama žalobkyně.

6. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne , datum, soud zjistil, že touto smlouvou, jejímiž účastníky byla žalobkyně a její zesnulý manžel na straně dárců a žalovaná a její manžel na straně obdarovaných, dárci darovali každému z obdarovaných spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na těchto pozemcích v k. ú. , adresa, : , Anonymizováno, , hodnota, a parc. č. , hodnota, , k , adresa, , a parcely původ Pozemkový katastr , Anonymizováno, . V článku V. posledním odstavci se obdarovaní zavázali zajišťovat dárcům veškerou potřebnou pomoc, obsluhu v případě nemoci, stáří a nemohoucnosti, zejména zajistit léky, lékaře, stravu a úklid. Toto osobní plnění je osobním závazkem obdarovaných vůči dárcům.

7. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne , datum, soud zjistil, že touto smlouvou manžel žalované , jméno FO, daroval žalované spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na těchto pozemcích v k. ú. , adresa, : , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, a dále tyto pozemky v k. ú. , adresa, : parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, .

8. Dopisem ze dne 19. 11. 2025 žalobkyně zejména z důvodu dlouhodobého neposkytování potřebné pomoci žalobkyni v její těžké nemoci odstoupila od darovací smlouvy , datum, vůči žalované a vyzvala žalovanou k vrácení předmětných nemovitostí s tím, že žalobkyně odstoupila od darovací smlouvy ze dne , datum, i vůči druhému obdarovanému, pročež podle žalobkyně náleží předmětné nemovitosti do nevypořádaného společného jmění žalobkyně a jejího zesnulého manžela. Ve vztahu k druhému obdarovanému žalobkyně odstoupila od darovací smlouvy ze dne , datum, a vyzvala jej k vrácení daru dopisem ze dne 11. 8. 2025.

9. Z připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , a to z úmrtního listu soud zjistil datum úmrtí manžela žalobkyně. Z usnesení Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , dále soud zjistil, že dědici po panu , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, , byli žalobkyně a jejich dvě děti, a to , jméno FO, a , jméno FO, , tj. druhý obdarovaný. Toto usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

10. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne , datum, , uzavřené mezi žalobkyní a jejím zesnulým manželem na straně dárců a žalovanou a jejím manželem jako obdarovanými, byl na žalovanou převeden spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 nikoliv na všech pozemcích, které žalobkyně učinila předmětem tohoto řízení, ale pouze na pozemcích parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova bez č. p./č. e., parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, . Manžel žalobkyně dne , datum, zemřel a na základě výsledků dědického řízení byli dědici po zůstaviteli žalobkyně a jejich dvě děti. Následně darovací smlouvou ze dne , datum, manžel žalované , jméno FO, (druhý obdarovaný podle smlouvy darovací ze dne , datum, ) daroval žalované zbývající spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na výše uvedených pozemcích a dále tyto pozemky v k. ú. , adresa, : parc. č. , Anonymizováno, parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, . Žalobkyně poté, co nejprve dopisem ze dne 11. 8. 2025 odstoupila od darovací smlouvy vůči druhému obdarovanému podle smlouvy darovací ze dne , datum, , odstoupila od této darovací smlouvy i vůči žalované, a to dopisem ze dne 19. 11. 2025.

11. Důkazy navržené žalobkyní k prokázání jejího tvrzení, že jí ze strany žalované nebyla poskytována pomoc a nebyla jí poskytována ani v posledním roce před odvoláním daru (čestnými prohlášeními a výslechem svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a dcery žalobkyně , jméno FO, s manželem), považoval soud za nadbytečné vzhledem k odlišnému právnímu posouzení, jak bude dále odůvodněno. To stejné platí i o důkazních návrzích žalované označených v jejím vyjádření k žalobě ze dne 12. 2. 2026.

12. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2339/2019 (uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 92/2020 ve svazku 9 ročník 2020 na straně 1457) byla-li darovací smlouva uzavřena před 1. 1. 2014, je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013, i když k „nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po 1. 1. 2014.

13. V rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1820/99 ze dne 10. 11. 1999, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 6/2000 pod č. 67, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že „(z)anechal-li zůstavitel více dědiců, nebylo-li dědictví mezi nimi vypořádáno ohledně věci, o kterou jde v občanském soudním řízení vedeném s jinou osobou (osobou, která není zůstavitelovým dědicem), a byla-li příčinou tohoto stavu skutečnost, že v dědickém řízení (popřípadě v původním dědickém řízení) nebyl tento majetek znám (řízení o dědictví bylo pro nedostatek majetku zastaveno nebo tento majetek nebyl v řízení o dědictví projednán, protože nebyl zjištěn), jsou až do vypořádání dědictví ohledně této věci všichni dědici považováni za vlastníky této věci; z právních úkonů týkajících se této věci jsou oprávněni a povinni vůči jiným osobám společně a nerozdílně, přičemž jejich dědický podíl vyjadřuje míru, jakou se navzájem podílejí na těchto právech a povinnostech, a v řízení, v němž jde o tuto věc, mají postavení tzv. nerozlučných společníků (§ 91 odst. 2 o. s. ř.).“14. Řízení o určení, zda tu bylo či nebylo vlastnické právo zůstavitele a jeho manželky k uvedeným nemovitostem ke dni smrti zůstavitele, se musí účastnit všichni dědicové (srov. rozsudek Nevyššího soudu ze dne 6. 10. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1826/2004).

15. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

16. Podle § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

17. Podle § 91 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, jestliže však jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, platí úkony jednoho z nich i pro ostatní. Ke změně návrhu, k jeho vzetí zpět, k uznání nároku a k uzavření smíru je však třeba souhlasu všech účastníků, kteří vystupují na jedné straně.

18. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není důvodná. Žalobkyně se mýlí v tom ohledu, že právo na určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem může uplatnit i jen jeden z manželů. V tomto ohledu soud odkazuje především na výše citovaný rozsudek Nevyššího soudu ze dne 6. 10. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1826/2004. V komentáři Občanský soudní řád I, II., Drápal, L., Bureš, J. a kol. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 591, marg. č. 3 se k tomu uvádí: „Neúčastní-li se řízení jako účastníci (na straně žalobce nebo žalovaného) všichni, kdo jimi musí (mají) být jako nerozluční společníci, je tím dán nedostatek věcné legitimace, a soud žalobu z tohoto důvodu bez dalšího zamítne.“ Důvodem zamítnutí žaloby byl tedy nedostatek pasivní věcné legitimace, a to s ohledem na skutečnost, že petit žaloby byl (sice správně) formulován tím způsobem, že žalobkyně se domáhala určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem tak, že tyto byly ke dni úmrtí zůstavitele v jejich společném jmění, ale podle soudu žalobkyně nesprávně vymezila okruh účastníků tohoto řízení. V takovém případě dědicové po zůstaviteli (zesnulém manželovi žalobkyně) mají postavení nerozlučných společníků a z tohoto titulu měli být účastníky tohoto řízení vedle žalobkyně také ostatní dědicové. Z uvedených důvodů soud výrokem I. tohoto rozsudku podle § 630 obč. zák., které se v posuzovaném případě použije v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 2 o. z., a § 91 odst. 2 o. s. ř. rozhodl tak, že podanou žalobu zamítl.

19. Výrokem II. tohoto rozsudku bylo s přihlédnutím k věku a zdravotnímu stavu žalobkyně a dále s ohledem na skutečnost, že z procesních důvodů se soud nezabýval věcnou stránkou sporu, tj. tvrzeními žalobkyně o důvodech odstoupení od darovací smlouvy, rozhodnuto o nákladech řízení podle § 142 odst. 1 a § 150 o. s. ř. tak, že procesně úspěšné žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.