6 C 113/2023

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 36 855,73 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 36 811,83 Kč s úrokem ve výši 29,9 % ročně z částky 11 798 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 798 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 499 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá ohledně úroku z prodlení ve výši 43,90 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 272,88 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 11 798 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení v procentní sazbě, která převyšuje 9,75 % ročně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 10 911,80 Kč.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 29. 11. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 11 798 Kč s úrokem ve výši 1 264,24 Kč (kapitalizovaným ke dni zesplatnění zápůjčky, tj. ke dni 22. 3. 2019), s úrokem ve výši 13 008,64 Kč (vzniklým sazbou 29,9 % ročně z částky 11 798 Kč od 23. 3. 2019 do 28. 11. 2022), smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč (s přihlédnutím k zákonné limitaci maximální výše smluvní pokuty), poplatku za upomínání ve výši 499 Kč, dále úroku z prodlení ve výši 4 241,95 Kč (vzniklého zákonnou sazbou 9,75 % ročně z částky 11 798 Kč od 23. 3. 2019 do 28. 11. 2022), úroku z prodlení ve výši 43,90 Kč (vzniklého zákonnou sazbou 9,75 % ročně z částky 1 264,24 Kč ode dne vyhotovení předžalobní výzvy, tj. od 21. 7. 2022, do dne vyhotovení žaloby, tj. do 28. 11. 2022), úroku ve výši 29,9 % ročně z částky 11 798 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 798 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 272,88 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 499 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení. Uvedla, že žalovaná uzavřela dne 12. 10. 2018 s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná byla povinna tuto částku vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 29,9 % ročně. Žalovaná neplnila splátky řádně a včas, a proto byla právním předchůdcem žalobkyně vyzvána k úhradě svého dluhu dopisem ze dne 22. 3. 2019. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni nezaplatila, přestože byla k tomu vyzvána předžalobní výzvou ze dne 21. 7. 2022.

2. V doplnění žaloby ze dne 29. 3. 2023 žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalované.

3. Žalovaná se k žalobě doplněné podáním ze dne 29. 3. 2023 nevyjádřila., právnická osoba, jednání konaného dne 3. 4. 2024 byla žalobkyně poučena podle § 118a odst. 2 o. s. ř. a byla vyzvána, aby v potřebném rozsahu doplnila tvrzení tak, že uvede, na základě čeho požaduje úrok z prodlení i ze smluvního úroku, popř. z úroku z prodlení.

5. Ve vyjádření ze dne 5. 4. 2024 žalobkyně doplnila, že úrok z prodlení je žalobkyně oprávněna požadovat podle článku 6 odst. 6.2. písm. f) smlouvy ve spojení s článkem 12 odst. , právnická osoba, . všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, . (dále jen „všeobecné obchodní podmínky“) a dále článkem 4 odst. 4.8. a článkem 7 odst. 7.2. písm. f) produktových obchodních podmínek , právnická osoba, . (dále jen „produktové podmínky“) vždy z dlužné částky, přičemž termín „dlužná částka“ zahrnuje jakoukoliv dílčí platbu, s níž se žalovaná dostala do prodlení.

6. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 12. 10. 2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované půjčku ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 29,9 % ročně. Podle článku 6. odst. 6.1. a odst. 6.2. smlouvy v případě prodlení žalované se splácením je banka oprávněna veškeré dosud nesplatné pohledávky z půjčky prohlásit za okamžitě splatné. V tomto případě je banka oprávněna požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, s jejímž zaplacením je v prodlení, a dále za odeslání upomínky naúčtovat poplatek ve výši 499 Kč. Podle článku 12 odst. , právnická osoba, . všeobecných obchodních podmínek v případě prodlení s plněním jakékoli peněžité částky je klient povinen uhradit úrok z prodlení ve výši stanovené obecně závaznými právními předpisy. Podle článku 4 odst. 4.8. produktových podmínek je-li klient v prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého závazku z titulu smlouvy, je povinen uhradit úrok z prodlení z dlužné částky ve výši vyplývající z obecných právních předpisů. Podle článku 7 odst. 7.2. písm. f) produktových podmínek je banka v případě porušení závazků ze smlouvy oprávněna mimo jiné požadovat úroky z prodlení ve výši stanovené obecně závaznými právními předpisy. K zesplatnění úvěru došlo dopisem ze dne 22. 3. 2019, jehož odeslání žalované na adresu uvedenou ve smlouvě doložila žalobkyně podacím archem ze dne 22. 3. 2019. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2020 má soud za prokázané postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 7. 2022 a souvisejícího podacího lístku vyplývá, že žalovaná byla s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu vyzvána k zaplacení svého dluhu touto výzvou, která jí byla odeslána na poslední známou adresu, tj. na adresu uvedenou ve smlouvě.

7. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, na jejímž základě jí byly přenechány peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 29,9 % ročně. Protože žalovaná se dostala do prodlení se splácením, žalobkyně prohlásila celý dosud nesplacený dluh podle článku 6. odst. 6.1. a odst. 6.2. smlouvy za okamžitě splatný, a to dopisem ze dne 22. 3. 2019. V důsledku toho vzniklo žalobkyni právo požadovat zaplacení poplatku za upomínání ve výši 499 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 11 798 Kč od 23. 3. 2019 do 28. 11. 2022, kterou žalobkyně uplatnila v žalobě s přihlédnutím k zákonné limitaci smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 30. 1. 2020. Žalovaná dlužnou částku 11 798 Kč s příslušenstvím žalobkyni nezaplatila, přestože byla k tomu žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou ze dne 21. 7. 2022.

8. Podle § 122 odst. 3 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.

9. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

10. Podle odst. 1 přechodných ustanovení k zákonu č. 186/2020 Sb., novelizujícímu s účinností od 24. 4. 2020 zákon o spotřebitelském úvěru, dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. Podle § 1806 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně nikoliv smlouvu o zápůjčce, ale smlouvu o úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020, a ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“). Při posouzení otázky, jakou smlouvu mezi sebou uzavřeli, si nelze vystačit s tím, jak je smlouva označena, ale je třeba posoudit její obsah, z něhož je zřejmé, že předmětem smlouvy byl spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené smlouvy byl tedy žalované poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč za smluvený úrok ve výši 29,9 % ročně. V souladu se smlouvou a výše citovanou právní úpravou tak vzniklo žalobkyni právo na zaplacení částky 36 811,83 Kč sestávající z jistiny 11 798 Kč, úroku ve výši 1 264,24 Kč, kapitalizovaného ke dni 22. 3. 2019, úroku ve výši 13 008,64 Kč, kapitalizovaného ke dni 28. 11. 2022, smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč, poplatku za upomínání ve výši 499 Kč, úroku z prodlení ve výši 4 241,95 Kč, vzniklého zákonnou sazbou 9,75 % ročně z částky 11 798 Kč od 23. 3. 2019 do 28. 11. 2022. Dále vzniklo žalobkyni právo na zaplacení úroku ve výši 29,9 % ročně z jistiny ve výši 11 798 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení. V souladu s ust. § 1970 o. z. pak vzniklo žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to z dlužné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, a dále z částky 6 499 Kč odpovídající součtu poplatku za upomínání ve výši 499 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč. V této části se nejedná o příslušenství pohledávky, ale o nárok se samostatným skutkovým základem, přičemž procentní sazba úroku z prodlení se odvíjí od okamžiku, kdy prodlení nastalo. Aktivní legitimaci žalobkyně měl soud za prokázanou na základě zjištění, že žalovaná byla o postoupení pohledávky na žalobkyni vyrozuměna postupitelem ve smyslu ust. § 1882 odst. 1 o. z. Podle judikatury Nejvyššího soudu reprezentované např. rozsudkem ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 32 Cdo 1552/2019, oznámil-li věřitel postoupení pohledávky dlužníkovi, pak ani případná neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky nevede k závěru, že postupník není ve sporu aktivně věcně legitimován. V tomto rozsahu byla podaná žaloba shledána důvodnou, a proto jí soud v této části vyhověl výrokem I. tohoto rozsudku.

16. Naproti tomu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná v části úroku z prodlení ve výši 43,90 Kč (vzniklého zákonnou sazbou 9,75 % ročně z částky 1 264,24 Kč ode dne vyhotovení předžalobní výzvy, tj. od 21. 7. 2022, do dne vyhotovení žaloby, tj. do 28. 11. 2022) a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 272,88 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení. V tomto rozsahu byla tedy žaloba zamítnuta výrokem II. tohoto rozsudku. Podle ust. § 1806 věty první o. z. lze úroky z úroků požadovat pouze tehdy, bylo-li to ujednáno. Podle komentáře Hulmák M. a kol., Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část., 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, na str. 370 – 382, „ustanovení dopadá jak na úroky (v užším smyslu), tak na úroky z prodlení. Proto není-li nic ujednáno, nelze požadovat ani úroky z prodlení s placením úroků ani úroky z prodlení s placením úroků z prodlení.“ Dále se zde uvádí, že „ujednání o úročení úroků musí být dostatečně zřetelné; v pochybnostech se má za to, že úroky z úroků ujednány nebyly. Soud je ovšem toho názoru, že z všeobecných obchodních podmínek ani produktových podmínek takto jednoznačně neplyne, že by bylo úročení smluvního úroku, popř. z úroku z prodlení sjednáno.

17. Pokud se potom týká úroku z prodlení z částky 11 798 Kč požadovaného žalobkyní od data 29. 11. 2022, soud žalobkyní uplatněný nárok neměl za důvodný v procentní sazbě převyšující 9,75 % ročně, neboť k prvnímu dni prodlení žalované se zaplacením částky 11 798 Kč, tj. ke dni 23. 3. 2019 zákonná sazba úroku z prodlení činila 9,75 % ročně.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 3 a § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež měla neúspěch pouze v poměrně nepatrné části, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 10 911,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 475 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) po 500 Kč podle § 14b odst. 1 a 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), náhrada hotových výdajů za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, dále odměna stanovená podle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 36 855,73 Kč za jeden úkon právní služby (účast u jednání dne 3. 4. 2024) ve výši 2 580 Kč, náhrada hotových výdajů za jeden úkon ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., náhrada za promeškaný čas ve výši 900 Kč za celkem devět půlhodin po 100 Kč podle § 14 a. t., cestovné ve výši 2 219 Kč (na trase z , adresa, a zpět v délce 296 km osobním automobilem s průměrnou spotřebou 4,9 l na 100 km a ceně paliva ve výši 38,70 Kč za litr a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy ve výši 5,60 Kč dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.) a náhrada DPH 21 % z odměny, náhrady hotových výdajů, náhrady za promeškaný čas a cestovného, tj. ve výši 1 637,80 Kč.

19. Žalobkyně požadovala přiznání náhrady nákladů řízení do podání návrhu na zahájení řízení vyčíslených částkou 11 929,40 Kč, tj. nákladů řízení vyčíslených podle ust. §§ 7 a 13 advokátního tarifu. Jelikož se však v tomto případě jedná o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč (jako příklad obdobných žalob podaných žalobcem lze uvést řízení vedená u tohoto soudu pod sp. zn. EPR 55363/2016, EPR 157407/2016 či EPR 223005/2022), přiznal soud žalobkyni za úkony do podání návrhu na zahájení řízení včetně náhradu nákladů řízení podle ust. § 14b advokátního tarifu.

20. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.