6 C 12/2019

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jany Homolové a přísedících Bc. Lubomíra Mráčka a Lenky Dočekalové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 81 000 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 81 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 81 000 Kč od 11. 8. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen žalobci k rukám právní zástupkyně žalobce nahradit náklady tohoto řízení ve výši 29 496 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady řízení ve výši 1 176 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 81 000 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že žalovaný byl u ní zaměstnán na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 26. 3. 2018 na dobu určitou od 26. 3. 2018 do 30. 9. 2018 se zkušební dobou 3 měsíce, a to na pozici skladník nákupu. Měsíční mzda byla mezi stranami sjednána smlouvou o mzdě ze dne 23. 3. 2018 s účinností od 26. 3. 2018 ve výši 18 000 Kč. Žalovaný u žalobkyně ve dnech 26. 3. 2018 až 29. 3. 2018 absolvoval praktický výcvik a teoretické školení pro obsluhu motorových vozíků, a to pro typ I. A, C, D – mimo jiné i pro vozík HYUNDAI HDF 70-7s, inv. č. 5206. Jednou z povinností dle předmětného jmenování bylo i dodržování pravidla o bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Žalovaný se v období od 3. 5. 2018 do 11. 5. 2018 nacházel v pracovní neschopnosti. Od 18. 5. 2018 žalovaný bez omluvy přestal docházet do zaměstnání, a žalobkyně proto po neúspěšném pokusu se s žalovaným spojit se rozhodla dne 22. 5. 2. 018 zrušit pracovní poměr žalovaného ve zkušební době. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru zaslala žalobkyně žalovanému doporučenou poštou do vlastních rukou na korespondenční adresu uvedenou žalovaným. Zásilku si žalovaný v úložní době nepřevzal a zásilka byla žalobkyni dne 11. 6. 2018 vrácena. Pracovní poměr žalovaného zanikl posledním dnem úložní doby, tj. dne 7. 6. 2018.

2. Žalobkyně dále uvedla, že v době trvání pracovního poměru žalovaný dne 19. 4. 2018 v 10:00hod při své směně poškodil při obsluze vysokozdvižného vozíku HYUNDAI HDF 70-7s, inv. č. 5206, výrobní číslo [číslo], sekční vrata typu Hörmann, SPU F42, výrobní [číslo] o rozměrech 4000 mm šíře a 4000 mm výška nacházející se ve skladu hutního materiálu v budově ev. č. [číslo] v areálu žalobkyně (dále také„ předmětná vrata“). K poškození předmětných vrat došlo při vjíždění vozíku řízeného žalovaným do skladu, a to zachycením spodních lamel sekčních vrat rámem zdvihacího zařízení. V době průjezdu byla spodní část vrat ve výšce cca 1,9 m, tedy žalovaný neměl pro projetí vozíkem dostatečnou průjezdní výšku. Žalovaný škodu způsobil při výkonu práce, když porušil pravidla bezpečného provozu při řízení vozíku a nepřesvědčil se, zda není v cestě překážka, aby mohl bezpečně projet. Vozík byl před kolizí v řádném stavu, neboť měl platnou technickou prohlídku z 8. 11. 2017 s platností do 8. 11. 2018. Předmětná vrata se dala ovládat pomocí dálkového ovladače, který měl k dispozici žalovaný a další 3 skladníci, dále pak pomocí pevné řídící jednotky s frekvenčním měničem B460 FU. Žalovaný způsobenou škodu bezprostředně žalobkyni nenahlásil, respektive ji nenahlásil své nadřízené paní [příjmení]. Na obědě hovořil následně s vedoucí zaměstnankyní Ing. [příjmení], které sdělil, že je to jeho chyba a má pojištění, tedy vše uhradí. Žalobkyně provedla šetření příčin kolize a zjistila, že předmětná vrata byla v důsledku nárazu vozíku poškozena – deformována. Žalobkyně objednala u dodavatele předmětných vrat, firmy [právnická osoba], [IČO], (dále již jen„ dodavatel“) jejich opravu, kterou dodavatel provedl na základě nabídky č. NV 180684 ze dne 25. 4. 2018. Oprava byla dodavatelem provedena dne 25. 5. 2018 a vyúčtována fakturou č. 2180634 ze dne 25. 5. 2018 se splatností dne 25. 6. 2018 ve výši 88 068,60 Kč včetně DPH. Uvedenou částku žalobkyně uhradila dne 16. 7. 2018. Žalobkyně požaduje cenu opravy uhradit po žalovaném, který se v den nehody nacházel na pracovišti v rámci své pracovní doby (která trvala v případě žalovaného od 6:00hod do 14:00hod), což vyplývá z docházkového listu č. 4/ 2018. Žalobkyně o odpovědnosti žalovaného za škodu rozhodovala v rámci jednání škodní komise dne 12. 6. 2018 za účasti zástupce odborové organizace (celkem 8 členů), kdy žalovaný se k jednání nedostavil, na jednání bylo konstatováno, že žalovaný škodu uznal a přinesl pojistnou smlouvu [číslo] uzavřenou s [název] [pojišťovny], a. s , dne 1. 11. 2017 pro pojištění odpovědnosti z výkonu povolání. Žalovaný oznámil své pojišťovně škodnou událost, která je u pojišťovny evidována pod [číslo]. Škodní komise provedla kontrolu videozáznamu, nechala prověřit pohyb vrat s tím, že při otřesu nebo doteku spodní bezpečnostní lišty o překážku jdou předmětná vrata automaticky do horní polohy, dosah dálkového ovladače je 10 m a v tomto okruhu se dle kamer nikdo nenacházel. Svědkem vzniku škody byl pan [příjmení], řidič [právnická osoba] a.s., a další tři skladníci potvrdili, že ve skladu ani v jeho blízkosti se nenacházeli. Komise šetření uzavřela s tím, že vznik škody byl zaviněn žalovaným v důsledku porušení povinnosti bezpečné manipulace vozíku a jeho provozu a navrhla, aby škodu žalovaný uhradil. Žalovaný na škodu ničeho neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne 23. 7. 2018. Žalovaný e-mailem ze dne 27. 7. 2018 žalobkyni toliko sdělil, že je s dopisem obeznámen a škodu oznámil pojišťovně, na dotaz žalobkyně stran čísla pojistné události žalovaný již nereagoval a nereagoval ani na další e-maily zaslané žalobkyní, respektive jejím právním zástupcem.

3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 23. 10. 2019 uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Škodnou událost ihned řešil, šel za vedoucím skladníkem p. [příjmení] a poté za vedoucí p. [příjmení]. V den nehody dal pokyn vratům, aby vyjely nahoru, nicméně jakmile se s vozíkem rozjel, vrata začala sjíždět dolů, neboť ve vedlejším skladu byl kolega, který dával pokyn k otevření stejným ovladačem, kdy na kamerovém záznamu by dle žalovaného mělo být zřejmé, že z vedlejší haly bezprostředně po nárazu vyjížděl kolega. Dle tvrzení žalovaného zaškolení na vozidlo trvalo asi 10 minut. Odchod z práce sdělil SMS zprávou p. [příjmení].

4. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného nad rámec svých dosavadních tvrzení uvedla, že z vedlejší haly nevyjížděl v době nehody žádný jiný vozík. Kurz k proškolení žalovaného se konal dva dny (28. 3. a 29. 3. 2018) a byl zakončen ověřením schopnosti žalovaného zvládnout jízdu s břemenem i bez břemene, což žalovaný prokázal.

5. U jednání konaného dne 19. 5. 2021 žalobkyně na výzvu soudu doplnila, že žalobkyně uhradila na základě vystavené faktury (pozn. soudu faktury č. 2180364 ze dne 25. 5. 2018) částku 72 784 Kč, ale došlo k přenosu daňové povinnosti a daň z přidané hodnoty musela být rovněž žalobkyní uhrazena. V případě, že by daň z přidané hodnoty uhrazena nebyla, tak by příslušný finanční úřad vyzval k její úhradě žalobkyni jako objednatele, popř. zhotovitele, což se však nestalo. 6. [právnická osoba], se podáním ze dne 17. 4. 2020 vyjádřila k dotazu soudu tak, že do řízení jako vedlejší účastník na straně žalovaného nevstupuje. Uvedla, že žalovaný měl u pojišťovny sjednáno pojištění odpovědnosti při výkonu povolání (smlouva [číslo] ze dne 1. 11. 2017) s počátkem pojištění od 1. 11. 2017. Pojistná smlouva zanikla dne 23. 2. 2019 pro neplacení pojistného. Žalovaný pojistnou událost pojišťovně nahlásil, nicméně nedoložil pojišťovně žádné doklady a dále s pojišťovnou nekomunikoval.

7. Žalovaný se k jednáním nařízenému v této věci, k němuž byl řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil. V souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo proto jednáno v jeho nepřítomnosti.

8. Z pracovní smlouvy ze dne 26. 3. 2018 soud zjistil, že žalovaný byl u žalobkyně zaměstnán na dobu určitou od 26. 3. 2018 do 30. 9. 2018 na pozici„ skladník nákupu“ se zkušební dobou 3 měsíce. Ze smlouvy o mzdě ze dne 23. 3. 2018 a potvrzení ze dne 21. 1. 2019 soud zjistil, že žalovanému měla být žalobkyní po dobu pracovního zařazení u žalobkyně na pozici skladník nákupu vyplácena mzda ve výši 18 000 Kč + prémie ve výši 3 800 Kč jako nenároková část mzdy. Výši pravděpodobného (hrubého) měsíčního výdělku žalovaného před porušením povinnosti má soud za zjištěnou z potvrzení žalobkyně ze dne 21. 1. 2019.

9. Z žádosti o přijetí k výcviku a zkoušce, záznamu o základním školení a praktickém zaučení, testu obsluhy motorových vozíků, jmenného seznamu a prezence žadatelů a ze záznamu o průběhu základního školení a praktického zaučení a průkazu praktického zácviku soud zjistil, že dne 26. 3. 2018 žalovaný požádal žalobkyni o přijetí k výcviku a zkoušce k získání průkazu zvláštní odborné způsobilosti obsluhy motorových manipulačních vozíků na třídu a druh I a II, A, C, D, W1 a W2. Žalovaný v termínu od 28. 3. 2018 do 29. 3. 2018 absolvoval praktické zaučení k obsluze manipulačních vozíků uvedených v žádosti, mimo jiné motorových vozíků HYUNDAI, což stvrdil svým podpisem na uvedené žádosti. Žalovaný v průběhu výcviku úspěšně absolvoval písemný test i praktické zaučení, výcvik absolvoval, a to s výsledkem prospěl.

10. Ze jmenování ze dne 4. 4. 2018 soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní jmenován obsluhovatelem motorového vozíku, mimo jiné vozíku HYUNDAI HDF 70 – 7s, inv. č. 5206. Z titulu jmenování plynuly žalovanému povinnosti, a to mimo jiné povinnost obsluhovat motorové vozíky pouze na základě potřebného oprávnění – platného průkazu řidiče motorového vozíku (s vyznačením oprávnění pro třídu a druh motorového vozíku) být vyškolen a prakticky zaučen v řízení motorových vozíků, v manipulaci s břemeny a v příslušném rozsahu s pravidly silničního provozu.

11. Z průkazu stroje HYUNDAI HDF 70-7s, servisní a záruční knížky a protokolu o periodické technické kontrole manipulačního vozíku č. T304696 soud zjistil, že technická kontrola uvedeného vozíku byla provedena dne 8. 11. 2017 a byla platná do 8. 11. 2018.

12. Ze zápisu z jednání mezi zaměstnanci firmy ze dne 12. 6. 2018 soud zjistil, že bylo provedeno šetření škody, kterou způsobil žalovaný tím, že dne 19. 4. 2018 asi v 10:01 hod narazil vysokozdvižným motorovým vozíkem HYUNDAI HDF 70-7s do předmětných vrat, kdy spodní lamely sekčních vrat se zachytily o rám zdvihacího zařízení. Důvodem zachycení byla nedostatečná průjezdní výška. Ovládání předmětných vrat bylo možné skrze dálkového ovladače, který měl k dispozici žalovaný a další tři zaměstnanci, nebo přímo stlačením tlačítek řídící jednotky. Žalovaný se k jednání nedostavil, komise dospěla k závěru, že na základě vyjádření zúčastněných osob a videozáznamu škodní události by měla žalobkyně po žalovaném požadovat náhradu škody v plné výši, neboť zavinění škodní události bylo shledáno na straně žalovaného. Ze zápisu dále vyplývá, že žalovaný původně uznal svoji vinu a v souvislosti s tímto donesl pojistnou smlouvu s [právnická osoba] ze dne 1. 11. 2017, nicméně následně změnil své stanovisko, když nejprve uvedl, že je ve zkušební době a hradit nic nemusí, poté, že vrata musel zavírat jiný skladník.

13. Z písemné svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] sepsané dne 20. 6. 2018 k události poškození předmětných vrat dne 19. 4. 2018 soud zjistil, že uvedený svědek se v inkriminované době nenacházel ve skladu hutního materiálu, poškození vrat si všiml až druhý den a žalovaný mu k tomu sdělil, že vrata se spustila v době, kdy jimi projížděl žalovaný.

14. Z docházkových listů za měsíce březen až květen 2018 soud zjistil, že žalovaný od 18. 5. 2018 přestal bez omluvy docházet do zaměstnání. Ze zrušení pracovního poměru ze dne 22. 5. 2018 včetně související dodejky soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému poštou do vlastních rukou oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Dopis byl uložen na poště dne 23. 5. 2018 a dne 11. 6. 2018 byl vrácen žalobkyni, neboť si jej žalovaný v úložní době nevyzvedl.

15. Z nabídky č. NV 180684 soud zjistil, že dodavatel ocenil opravu předmětných vrat na částku 72 784 Kč a DPH ve výši 15 284,64 Kč, tj. celkem na částku 88 068,60 Kč. Z faktury č. 2180364 ze dne 25. 5. 2018 soud zjistil, že dodavatel žalobkyni vyúčtoval provedenou opravu předmětných vrat na částku 72 784 Kč s tím, že plnění je uskutečněné v režimu přenesené daňové povinnosti. Z výpisu z účtu žalobkyně ze dne 16. 7. 2018 soud zjistil, že žalobkyně uvedeného dne učinila platební příkaz ve prospěch účtu dodavatele ve výši 72 784 Kč.

16. Z výzvy k náhradě škody ze dne 18. 6. 2018 včetně související dodejky soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k náhradě škody způsobené při škodní události dne 19. 4. 2018. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 7. 2018 včetně související podací stvrzenky a dodejky soud zjistil, že před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní opakovaně vyzván k úhradě náhrady škody, a to nejpozději do 10. 8. 2018. Z e-mailové komunikace mezi žalovaným a právní zástupkyní žalobkyně ze dne 27. 7. 2018, 19. 12. 2018 a 2. 1. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl obeznámen s dopisem právní zástupkyně žalobkyně, škodu ohlásil pojišťovně. Na následnou výzvu právní zástupkyně žalobkyně k tomu, aby žalovaný poskytl pojišťovně součinnost, žalovaný nereagoval.

17. Z žádosti o dodání podkladů ze dne 19. 12. 2018 soud zjistil, že [právnická osoba], nebyla ze strany žalovaného poskytnuta součinnost k řešení pojistné události.

18. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědek u poškození vrat nebyl přítomen, nacházel se ve vedlejším skladu, kdy poté, co uslyšel ránu, vyšel ven a uviděl poničená vrata. Vozík stál na místě a žalovaný stál vedle něho. Svědek ovladač k předmětným vratům neměl u sebe, ovladače se nacházely ve vozících.

19. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek u poškození vrat nebyl přítomen, poškození zjistil až následně, ovladače od vrat měl svědek i žalovaný.

20. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v den škodní události se nacházel v areálu žalobkyně, kde viděl žalovaného, jak naboural předmětná vrata vysokozdvižným vozíkem. Svědek si nebyl vědom toho, že by se po nehodě kromě žalovaného někdo na místě pohyboval.

21. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro projednávanou věc.

22. Soud neuvěřil tvrzení žalovaného, že v době, kdy projížděl předmětnými vraty, skladník z vedlejšího skladu dal pokyn předmětným vratům k otevření pomocí dálkového ovladače a následně že tento skladník vyjel z vedlejšího skladu, když naopak na základě svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za zcela prokázaný průběh škodní události tak, jak byl popsán i v zápisu z jednání mezi zaměstnanci firmy ze dne 12. 6. 2018, tedy že škodu způsobil žalovaný a nikdo další v době vzniku škody se v blízkosti předmětných vrat nenacházel. Nad to žalovaný k prokázání svých tvrzení nenavrhoval provedení žádných důkazů.

23. Provedení žalobkyní navrženého důkazu dopravně provozním řádem žalobkyně, záznamem z průmyslové kamery a měsíčním kontrolním hlášením ohledně úhrady DPH soud považoval za nadbytečné s ohledem na dostatečně prokázaný průběh škodní události svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení].

24. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav věci. Žalovaný byl u žalobkyně zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 26. 3. 2018 na dobu určitou od 26. 3. 2018 do 30. 9. 2018, a to na pozici„ skladník nákupu“ se zkušební dobou tři měsíce za sjednanou mzdu ve výši 18 000 Kč měsíčně + prémie ve výši 3 800 Kč jako nenároková část mzdy. Pravděpodobný (hrubý) měsíční výdělek žalovaného před porušením povinnosti činil 18 000 Kč. Žalovaný absolvoval u žalobkyně v termínu od 28. 3. 2018 do 29. 3. 2018 školení a praktické zaučení k získání průkazu zvláštní odborné způsobilosti motorových manipulačních vozíků. Toto školení úspěšně zakončil písemným testem a praktickou zkouškou, na základě čehož byl žalovanému vystaven průkaz zvláštní odborné způsobilosti obsluhy motorových manipulačních vozíků. Dne 4. 4. 2018 byl žalovaný žalobkyní jmenován obsluhovatelem motorových vozíků, mimo jiné i vozíku HYUNDAI HDF 70-7s, inv. č. 5206. Tento vozík měl platnou technickou kontrolu do 8. 11. 2018. Dne 19. 4. 2018 v 10:01 hod došlo ke škodní události, kdy žalovaný při řízení vysokozdvižného motorového vozíku HYNDAI HDF 70-7s narazil uvedeným vozíkem do sekčních vrat typu Hörmann, SPU F42, výrobní [číslo] nacházejících se ve skladu hutního materiálu v budově ev. č. [číslo] v areálu žalobkyně, když žalovaný nezajistil dostatečnou průjezdovou výšku, v důsledku čehož se spodní lamely sekčních vrat zachytili o rám zdvihacího zařízení. V době události se poblíž sekčních vrat kromě žalovaného nenacházela jiná osoba. Žalovaný nahlásil škodní událost své pojišťovně ([právnická osoba]), avšak následně neposkytl pojišťovně součinnost k šetření pojistné události. Žalovaný od 18. 5. 2018 přestal docházet do zaměstnání. Žalobkyně poté zrušila pracovní poměr žalovaného ve zkušební době, když žalovanému dne 22. 5. 2018 odeslala dopis s oznámením zrušení pracovního poměru. Dopis byl na poště uložen od 23. 5. 2018, dne 11. 6. 2018 byl žalobkyni vrácen jako nedoručený. Žalobkyně si objednala opravu poškozených vrat u svého dodavatele a za tuto opravu uhradila dodavateli částku 72 784 Kč (bez DPH). Žalobkyně se s nárokem na zaplacení škody obrátila na základě šetření škodní komise sestavené ze svých zaměstnanců na žalovaného, který však žalobkyni dosud na způsobenou škodu ničeho neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 23. 7. 2018 a následnou e-mailovou komunikaci s právní zástupkyní žalobkyně.

25. Dle § 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákon práce“), je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

26. Dle § 257 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

27. Podle § 92a odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, v režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.

28. Dle § 257 odst. 2 zákoníku práce výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

29. Dle § 355 odst. 1 zákoníku práce jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. Dle § 355 odst. 2 zákoníku práce pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

30. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Žalovaný byl zaměstnán u žalobkyně na pozici skladník nákupu v období od 26. 3. 2018 do 4. 6. 2018, kdy mu byl pracovní poměr zrušen ve zkušební době dle § 66 odst. 2 zákoníku práce. Zásilka obsahující oznámení o zrušení pracovního poměru byla uložena na poště dne 23. 5. 2018, nebyla žalovaným vyzvednuta, a proto se považuje za doručenou desátým dnem po uložení, tj. dne 4. 6. 2018, ve smyslu § 336 odst. 4 zákoníku práce, ve znění účinném do 29. 7. 2020. Žalovaný jako zaměstnanec žalobkyně způsobil za trvání pracovního poměru při výkonu sjednané práce škodu v místě výkonu práce, když poškodil předmětná vrata při výkonu pracovní činnosti spočívající v manipulaci s vysokozdvižným vozíkem, ačkoliv byl k manipulaci s vysokozdvižným vozíkem řádně proškolen. Žalobkyni tak v důsledku jednání žalovaného vznikla škoda ve výši 72 784 Kč, k tomu DPH ve výši 15 284,64 Kč, tj. škoda v celkové výši 88 068,60 Kč, když uvedenou částku musela žalobkyně vynaložit na opravu poškozených předmětných vrat dodavatelem. Žalobkyně uhradila na vystavenou fakturu dne 16. 7. 2018 částku 72 784 Kč. Podle výše citovaného ust. § 92a odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, byla žalobkyně povinna daň přiznat a zaplatit. Protože žalovaný jako zaměstnanec žalobkyně odpovídá za škodu vzniklou žalobkyni nedbalostním jednáním do výše čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu, vznikla mu povinnost žalobkyni zaplatit na náhradě škody částku 81 000 Kč, tj. částku odpovídající 4,5 násobku pravděpodobného výdělku žalovaného, tj. částky 18 000 Kč. Na základě ust. § 355 odst. 1 zákoníku práce vycházel soud při určení výše náhrady škody z pravděpodobného výdělku žalovaného, neboť před vznikem škody žalovaný neodpracoval více než 21 dnů. S odkazem na výše citovaná ust. § 250 odst. 1 zákoníku práce ve spojení s ustanovením § 257 odst. 1 a 2 zákoníku práce soud shledal podanou žalobu zcela důvodnou, a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl včetně úroku z prodlení, který byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dnem následujícím po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě, dostal do prodlení se zaplacením.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 496 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 050 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 81 000 Kč sestávající z částky 4 340 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ze dne 7. 10. 2019 a účast na jednání dne 19. 5. 2021) a z částky 2 170 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá předžalobní výzva) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 030 Kč ve výši 4 416 Kč.

32. Žalovaný je též podle § 148 odst. 1 o. s. ř. povinen České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou nahradit náklady v průběhu řízení vynaložené ze státních prostředků ve výši 1 176 Kč.