6 C 126/2023

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 70 956,07 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 70 956,07 Kč s úrokem ve výši 15,49 % ročně z částky 65 441,02 Kč od 17. 5. 2023 do 14. 8. 2023, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 65 441,02 Kč od 15. 8. 2023 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 70 956,07 Kč od 18. 5. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náklady řízení ve výši 26 862,20 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 27. 7. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 70 956,07 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne 23. 10. 2020 s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa žalobkyně číslo, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 110 000 Kč a žalovaný byl povinen tuto částku vrátit spolu se sjednanými úroky. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalovaného. Na základě projektu fúze ze dne 4. 5. 2021 došlo k fúzi sloučením společnosti právnická osoba, IČO, sídlem adresa žalobkyně, jakožto nástupnické společnosti se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa žalobkyně. Jmění zanikající společnosti právnická osoba přešlo na nástupnickou společnost právnická osoba V části 5. smlouvy o úvěru bylo sjednáno, že v případě, že žalovaný neuhradí dvě měsíční splátky po sobě, nebo neuhradí jednu splátku déle než tři měsíce, je věřitel oprávněn úvěr zesplatnit. Pro případ prodlení s platbou splátky nebo jiné platby byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. Žalovaný neuhradil splátku za měsíce únor a březen 2023, a proto byl úvěr dne 17. 5. 2023 zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 70 956,07 Kč, která sestávala z jistiny ve výši 65 441,02 Kč, smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši 3 247,05 Kč, dlužného pojistného ve výši 768 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, jež byla žalobkyní vyúčtována za prodlení s úhradou splátky za měsíce únor, březen a duben 2023. Žalobkyně se domáhá též přiznání smluvního úroku v sazbě odpovídající ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále úroku z prodlení z částky 70 956,07 Kč (zahrnující vedle dlužné jistiny i smluvní pokutu, dlužné pojistné a úrok). Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, přestože byl k tomu vyzván předžalobní výzvou ze dne 20. 6. 2023.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o hotovostním úvěru č. 1009380083 ze dne 23. 10. 2020, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a potvrzení o zaslání potvrzovací SMS ze dne 17. 5. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 110 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 15,49 % ročně, a to ve splátkách po 2 887 Kč měsíčně, splatných vždy k 14. dni v měsíci s tím, že první splátka je splatná do 14. 11. 2020 (článek 3. smlouvy). V článku 2 smlouvy bylo dále sjednáno měsíční pojistné ve výši 256 Kč. Podle článku 5. smlouvy v případě prodlení s platbou splátky nebo jiné platby je věřitel oprávněn naúčtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč, a to za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. V článku 5. smlouvy bylo dále dohodnuto, že v případě, že nebudou uhrazeny dvě měsíční splátky po sobě, nebo nebude uhrazena jedna splátka déle než tři měsíce, může být úvěr zesplatněn. Po zesplatnění je věřitel oprávněn dále účtovat roční úrokovou sazbu dohodnutou ve smlouvě. Z představení společnosti právnická osoba soud zjistil, jakým způsobem právní předchůdce žalobkyně obecně zkoumá úvěruschopnost. Tvrzení žalobkyně, že její právní předchůdce prověřil před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného, má soud za dostatečně prokázané z osobních informací žalovaného (č.l. 22-27). Úvěr byl žalovanému vyplacen dne 23. 10. 2020, což žalobkyně doložila potvrzením ze dne 17. 5. 2023 na č. l. 28 a výpisem z účtu žalovaného u právnická osoba, ze kterých vyplývá, že právní předchůdce žalobce zaslal dne 23. 10. 2020 na účet žalovaného č. bankovní účet částku 110 000 Kč. Ze splátkového kalendáře vyplývá výše dlužné jistiny v částce 65 441,02 Kč. K zesplatnění úvěru došlo dopisem ze dne 17. 5. 2023, v němž současně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 70 956,70. Z podacího listu ze dne 18. 5. 2023 vyplývá, že oznámení o zesplatnění bylo odesláno žalovanému na poslední známou adresu. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 6. 2023 a souvisejícího dokladu o jejím odeslání vyplývá, že žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván touto výzvou, která mu byla odeslána na poslední známou adresu. Z čl. 5 odst. 5 úvěrových podmínek ze dne 25. 3. 2020 soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným bylo sjednáno přirůstání neuhrazeného úroku k poskytnuté jistině úvěru.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 110 000 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, a proto žalobkyně, jako právní nástupce zanikající společnosti právnická osoba, využila svého oprávnění podle článku 5. smlouvy a prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný ke dni 17. 5. 2023. Ve smlouvě nebylo výslovně sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat úrok z prodlení i z dlužného smluvního úroku. Žalovaný na tento dluh ve výši 70 956,70 Kč žalobkyni nic nezaplatil, přestože s dostatečným předstihem před podáním žaloby byl žalobkyní vyzván k úhradě celé dlužné částky s příslušenstvím předžalobní výzvou ze dne 20. 6. 2023.

5. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

6. Podle § 1806 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Nárok žalobkyně na zaplacení žalované jistiny, dlužného pojistného a smluvního úroku vyplývá z výše uvedené smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. o. z., ve spojení se zákonem o spotřebitelském úvěru. Výše požadovaného úroku odpovídá citovanému ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, na který žalobkyně odkázala. V souladu s ust. § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo i na zaplacení úroku z prodlení, přičemž v souladu s ust. § 1806 věty první o.z. žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení i z dlužného úroku. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, a to z částky zahrnující vedle dlužné jistiny i smluvní pokutu, dlužné pojistné a úrok. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou na základě zjištění, která soud učinil z veřejného obchodního rejstříku. Z těchto důvodů byla výrokem I. tohoto rozsudku žalovanému uložena povinnost k zaplacení dlužné jistiny, smluvní pokuty (podle § 2048 o. z.), dlužného pojistné, úroku a úroku z prodlení ve zde uvedené výši.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 26 862,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 548 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba a účast u jednání dne 17. 1. 2024) po 3 940 Kč stanovená dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty 70 956,07 Kč, náhrada hotových výdajů za uvedené čtyři úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada za promeškaný čas ve výši 700 Kč za sedm půlhodin po 100 Kč podle § 14 a. t., cestovné ve výši 1 607,90 Kč (na trase z obec do obec n. S. a zpět v délce 170 km osobním automobilem s průměrnou spotřebou 10,1 l na 100 km a ceně paliva ve výši 38,20 Kč za litr a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy ve výši 5,60 Kč dle vyhlášky č. 467/2022 Sb.) a náhrada DPH 21 % z odměny, náhrady hotových výdajů, náhrady za promeškaný čas a cestovného, tj. ve výši 4 046,30 Kč. Žalobci nebyla přiznána odměna a náhrada hotových výdajů za úkon doplnění žaloby ze dne 10. 8. 2023, neboť jeho obsahem bylo toliko doplnění skutkových tvrzení, které měly být správně uvedeny již v návrhu na zahájení řízení. Z tohoto důvodu za tento úkon podle soudu náhrada nákladů řízení nenáleží.

12. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího plnění domáhat exekučním návrhem nebo návrhem na soudní výkon rozhodnutí.