6 C 127/2024

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně . zahraniční osoba registrovaná pod č. číslo sídlem Adresa žalobkyně , adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 10 632,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 632,89 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 933,29 Kč, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 10 632,89 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 632,89 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně úroku, který převyšuje úrok ve výši 15 % ročně z částky 10 632,89 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zcela nahradit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení, jejichž výše bude uvedena v písemném vyhotovení tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 15. 3. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 10 632,89 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 933,29 Kč, úrokem ve výši 23,8 % ročně z částky 10 632,89 Kč a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 632,89 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že s žalovanou uzavřela smlouvu o používání kreditní karty , žalobkyně, č. , číslo, ze dne 17. 12. 2019 (dále též „smlouva“), na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěrový limit až do výše 10 000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované. Nedílnou součástí smlouvy byly podmínky pro vydávání a používání kreditních karet , žalobkyně, (dále jen „produktové podmínky“), všeobecné podmínky pro zakládání a vedení účtů fyzických osob v mBank (dále jen „obchodní podmínky“), sazebník a úrokový lístek , žalobkyně, . Žalovaná se ve smlouvě zavázala splácet čerpaný úvěr ve výši 3 % z čerpaných prostředků, minimálně 50 Kč měsíčně. Podle čl. II. odst. 3. smlouvy byl sjednán úrok ve výši 23,8 % ročně z čerpané jistiny úvěru a pro případ nedovoleného přečerpání limitu a jistiny po splatnosti úrok ve výši 38,8 % ročně. Podle odst. 9.1.2 produktových podmínek byla žalobkyně od smlouvy odstoupit, pokud žalovaný bude v prodlení s úhradou jakékoliv částky nebo dojde k překročení úvěrového v případě porušení smlouvy nebo podmínek. Protože žalovaný neuhradila splátky za měsíce leden, únor a březen 2023, žalobkyně smlouvu vypověděla, v čehož důsledku se stal celý dluh splatným ke dni 21. 3. 2023. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny 10 632,89 Kč, dlužného smluvního úroku ve výši 2 933,295 Kč kapitalizovaného od prvního dne prodlení žalované se splácením do 22. 2. 2024, úroku ve výši 23,8 % ročně z částky 10 632,89 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 632,89 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení. Žalovaná na tento svůj dluh žalobkyni ničeho neuhradila, přestože byla k tomu žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou ze dne 23. 2. 2024.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z žádosti o zřízení účtu č. , číslo, ze dne 29. 3. 2018 a smlouvy o vedení účtu , žalobkyně, ze dne 29. 3. 2018 soud zjistil, že na základě žádosti žalované žalobkyně zřídila a vedla žalované běžný účet , název, . Z žádosti o vydání kreditní karty , žalobkyně, č. , číslo, ze dne 17. 12. 2019 a smlouvy o používání kreditní karty , žalobkyně, ze dne 17. 12. 2019 soud zjistil, že žalovaná jako klient banky požádala o vydání kreditní karty ke svému běžnému účtu č. , č. účtu, a mezi účastníky byl sjednán úvěrový limit 10 000 Kč a úrok ve výši 23,8 % ročně (článek II. odst. 3. smlouvy). Tvrzení žalobkyně, že před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalované, má soud za dostatečně prokázané již z toho, že žalovaná byla před uzavřením smlouvy klientem žalobkyně s aktivním , Anonymizováno, . Podle odst. 9.1.2 produktových podmínek je banka (žalobkyně) oprávněna kdykoliv a bez uvedení důvodů ukončit smlouvu písemnou výpovědí. Výpovědní doba činí dva měsíce a začíná běžet dnem, v němž byla výpověď doručena klientovi (žalované). Z výpovědi smlouvy ze dne 21. 3. 2024 bylo zjištěno, že smlouva byla k tomuto dni vypovězena podle odst. 9.1.2 produktových podmínek z důvodu, že žalovaná nezaplatila minimální splátku. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 2. 2024 a související kopie dodejky vyplývá, že žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána touto výzvou, která jí byla odeslána na poslední známou adresu.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalované byl na základě smlouvy ze dne 29. 3. 2018 žalobkyní zřízen a veden běžný účet , název, . Následně byl žalované na základě smlouvy o používání kreditní karty , žalobkyně, ze dne 17. 12. 2019 poskytnut úvěrový limit až do výše 10 000 Kč a současně byl v článku II. odst. 3. smlouvy sjednán úrok ve výši 23,8 % ročně. Žalovaná poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácela, a proto žalobkyně využila svého oprávnění podle odstavce 9.1.2 produktových podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy, a smlouvu ke dni 21. 3. 2023 vypověděla. Žalovaná na svůj dluh ve výši 10 632,89 Kč s příslušenstvím žalobkyni nic nezaplatila, přestože s dostatečným předstihem před podáním žaloby byla žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou ze dne 23. 2. 2024.

5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1806 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vedle nároku na zaplacení jistiny má žalobkyně podle výše citovaného ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru po uplynutí 90 dnů prodlení právo na zaplacení úroku ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V souladu s výše citovaným ustanovením § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru lze tedy přiznat úrok za období počínaje od 23. 2. 2024 pouze ve výši 15 % ročně, nikoliv v procentní sazbě 23,8 % ročně, jak požadovala žalobkyně. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru o důvodnosti podané žaloby v části jistiny 10 632,89 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 933,29 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 10 632,89 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 632,89 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení. V uvedeném rozsahu soud podané žalobě vyhověl výrokem I. tohoto rozsudku. Naproti tomu ohledně úroku požadovaného v rozporu s ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru byla podaná žaloba výrokem II. tohoto rozsudku částečně zamítnuta.

10. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 951,20 Kč, neboť v případě částečného zamítnutí žaloby se jedná pouze o nepatrný procesní neúspěch žalobkyně. Žalobkyni přiznané náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) za tři úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) po 300 Kč, náhrada hotových výdajů za uvedené tři úkony po 100 Kč, odměna za jeden úkon (účast u jednání dne 15. 11. 2024) podle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. z tarifní hodnoty 10 632,89 ve výši 1 540 Kč, náhrada hotových výdajů za jeden úkon ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada za promeškaný čas ve výši 800 Kč za celkem osm půlhodin po 100 Kč podle § 14 a. t., cestovné ve výši 2 896,50 Kč (na trase z , adresa, , adresa, a zpět v délce 310 km osobním automobilem s průměrnou spotřebou 9,8 l na 100 km a ceně paliva ve výši 38,20 Kč za litr a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy ve výši 5,60 Kč dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.) a náhrada DPH 21 % z odměny, náhrady hotových výdajů, náhrady za promeškaný čas a cestovného, tj. ve výši 1 414,70 Kč.

11. Žalobkyně požadovala přiznání náhrady nákladů řízení vyčíslených podle ust. §§ 7 a 13 advokátního tarifu. Jelikož se v tomto případě jedná o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč, přiznal soud žalobkyni za úkony realizované do podání návrhu náhradu nákladů řízení podle ust. § 14b advokátního tarifu. Žalobkyně u zdejšího soudu opakovaně uplatňuje totožné nároky např. v řízení vedeném u tohoto soudu pod sp. zn. 6 C 103/2022 či 6 C 115/2022.

12. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.