6 C 134/2020

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph. D. sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení 67 760 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 67 760 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen žalované k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit náklady řízení ve výši 19 941 Kč.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 23. 5. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky 67 760 Kč. Návrh odůvodnil tím, že žalovaná způsobila dne 1. 11. 2018 kolem 13:35 hod. dopravní nehodu v katastrálním území [územní celek] silnici I. třídy [číslo] v 46,304 km, když se svým vozidlem nerespektovala příkaz dopravní značky„ Stůj, dej přednost v jízdě“. V důsledku tohoto jednání žalovaná narazila svým vozidlem do vozidla ve vlastnictví žalobce, jedoucího po zmíněné komunikaci, a to vozu [značka automobilu] V 220 D [anonymizováno] [číslo], VIN: [vin kód] [vin kód] (dále jen„ vozidlo žalobce“). Vozidlo žalobce bylo poškozeno tak, že jej nebylo možné nadále používat. Dle žalobce tak žalovaná porušila svoji prevenční povinnost, když zanedbala dopravní předpisy. Žalobce je fyzickou osobou, jejíž předmět podnikání je:„ Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, a osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče.“ Žalobce poskytoval výše uvedené služby i osobám, jež byly převáženy v osobním automobilu žalobce, které bylo následkem dopravní nehody poškozeno. Jelikož vozidlo žalobce bylo vyřazeno, byl žalobce nucen si obstarat vozidlo jiné, aby zabránil dalším škodám ve formě ušlého výdělku či poškození pověsti žalobce jako podnikatele. Žalobce proto uzavřel smlouvu o nájmu dopravního prostředku s [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem, a to na vozidlo [značka automobilu], VIN [vin kód], na dobu určitou od 2. 11. 2018 do 30. 11. 2018. Nájemné bylo sjednáno v částce 2 000 Kč bez DPH za každý, byť jen započatý den. Žalobce vozidlo užíval od 2. 11. 2018 do 29. 11. 2018 a za tuto dobu vynaložil na nájemném částku 56 000 Kč a k tomu DPH 21 % ve výši 11 760 Kč na, tj. celkem 67 760 Kč. Žalobce požaduje po žalované úhradu této částky z titulu náhrady škody, neboť se jednalo ze strany žalobce o účelný a nutný náklad. Nárok nejprve žalobce uplatnil u pojišťovny žalované, a to [právnická osoba], která však nárok odmítla. Žalobce se proto obrátil se svým nárokem na žalovanou, a to předžalobní výzvou ze dne 17. 2. 2020, na kterou žalovaná telefonicky reagovala s tím, že se necítí být povinována částku uhradit.

2. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou vydal ve věci elektronický platební rozkaz ze dne 2. 7. 2020, [číslo jednací], proti němuž podala žalovaná odpor ze dne 8. 7. 2020 doplněný podáním ze dne 13. 8. 2020. Žalovaná v odporu uvedla, že žalobce se s nárokem obrátil na pojišťovnu žalované, [právnická osoba], u které byla žalovaná řádně pro tyto případy pojištěna a která však nárok žalobce zamítla. Žalovaná nerozporuje tvrzení žalobce, že k dopravní nehodě došlo a že si žalobce zapůjčil náhradní vozidlo od 2. 11. 2018 do 29. 11. 2018, [značka automobilu], reg. zn [anonymizováno] [číslo]. Pokud pojišťovna žalované zamítla nárok žalobce, učinila tak z důvodu, že z provedeného šetření zjistila, že zapůjčené vozidlo měl žalobce v dlouhodobém pronájmu, tedy měl jej v pronájmu ještě před vznikem dopravní nehody. Žalobce pojišťovnu v průběhu šetření pojistné události ani neinformoval o potřebě náhradního vozidla. Žalovaná měla též za to, že žalobce se nepokusil po pojistiteli uplatnit nárok žalobou, a navrhla, aby [právnická osoba], vstoupila do řízení jako vedlejší účastník s tím, že v případě, že soud uzná nárok žalobce, aby byla právě pojišťovna zavázána k plnění, nikoliv žalovaná.

3. Žalobce v replice ze dne 1. 9. 2020 nad rámec svých dosavadních tvrzení uvedl, že žalobce požadoval u pojišťovny žalované přehodnocení způsobu likvidace pojistné události, avšak bez úspěchu. Žalobce rovněž navrhl, aby [právnická osoba], vstoupila do řízení jako vedlejší účastník.

4. Ve vyjádření ze dne 23. 9. 2020 žalovaná nad rámec dosavadních tvrzení uvedla, že jí bylo doručeno rozhodnutí o přestupku ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. [číslo], vydané [stát. instituce], ve kterém se úřad vyjádřil i k nároku žalobce na náhradu škody ve výši 67 790 Kč. Z rozhodnutí mimo jiné vyplývá, že podnikatel [jméno] [příjmení], [IČO], má několik živnostenských oprávnění, kdy předmětem jednoho z nich je koncesované podnikání v silniční dopravě, pro které byl ustanoven odpovědným zástupcem právě žalobce. Žalobce dále dle rozhodnutí správnímu orgánu nepředložil smlouvu o nájmu dopravního prostředku ze dne 2. 11. 2020 uzavřenou mezi ním a [jméno] [příjmení].

5. Podáním ze dne 30. 9. 2020 vstoupila [právnická osoba], do řízení jako vedlejší účastník řízení na straně žalované. Vedlejší účastník uvedl, že při likvidaci pojistné události – dopravní nehody způsobené žalovanou dne 1. 11. 2018, při které došlo k totální škodě vozidla žalobce, byl nárok na nájemné za automobil vznesen až dodatečně, kdy žalobci byla cena vozidla zničeného při dopravní nehodě stanovena jako cena obvyklá. Požadavku žalobce na doplacení ceny vozidla vedlejší účastník nevyhověl. Dne 9. 1. 2019 došlo v prostoru hotelu Boby ke schůzce zaměstnance vedlejšího účastníka a žalobce, na které bylo zaměstnancem vedlejšího účastníka sepsán protokol o šetření. V něm bylo uvedeno, že zapůjčené auto je v dlouhodobém pronájmu a v době, kdy bylo vozidlo pronajato, bylo vozidlo pronajato firmou žalobce. Pronajaté auto bylo opatřeno reklamními polepy žalobce, oba ve tvaru letadla, na levé zadní straně vozidla a pod zadním sklem vozu. Na polepech byla uvedena internetová stránka žalobce a jeho telefonní číslo. Dle názoru vedlejšího účastníka tedy žalobce měl automobil v pronájmu již před dopravní nehodou a nelze tedy náklady na nájemné požadovat po vedlejším účastníkovi či po žalované, když se nejedná o náklady vynaložené v souvislosti se škodou.

6. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná způsobila dne 1. 11. 2018 kolem 13:35 hod. dopravní nehodu, při níž došlo k totální škodě na vozidle žalobce [značka automobilu], reg. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo]. Škoda na tomto vozidle byla kryta pojistným plnění, které poskytl vedlejší účastník [právnická osoba]

7. Z potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne 2. 11. 2018 soud zjistil, že při dopravní nehodě došlo k celkové deformaci vozidla, jehož provozovatelem a vlastníkem byl žalobce. Ze smlouvy a protokolu o zapůjčení vozidla ze dne 2. 11. 2018 soud zjistil, že žalobce jako nájemce a [jméno] [příjmení] jako pronajímatel uzavřeli mezi sebou uvedenou smlouvu s tím, že na základě smlouvy bude žalobci poskytnuto k nájmu vozidlo [značka automobilu], [příjmení] [vin kód], [registrační značka] (dále jen„ předmětné vozidlo“), a to na období od 2. 11. 2018 do 30. 11. 2018. Z protokolu o vrácení vozidla ze dne 29. 11. 2018 soud zjistil, že uvedeného bylo předmětné vozidlo [jméno] [příjmení] žalobcem vráceno. Z faktury [číslo] ze dne 29. 11. 2018 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] vyfakturoval žalobci nájem předmětného vozidla na částku 67 760 Kč včetně DPH. Z prošetření pojistné události ze dne 15. 1. 2019 soud zjistil, že žalobce pojišťovně sdělil, že auto měl v dlouhodobém pronájmu, přičemž žalobce vyčlenil část úhrady za provoz tohoto auta v době, kdy měl nabourané vozidlo v servisu a tuto částku požadoval po pojišťovně. Z informace o vyřízení škodní události ze dne 22. 1. 2019 soud zjistil, že [právnická osoba], odložila nárok na náhradu nákladů spojených se zapůjčením náhradního vozidla bez náhrady, když dle výsledku šetření pojišťovna dospěla k závěru, že žalobce měl pronajaté vozidlo v dlouhodobém užívání již před vznikem dopravní nehody. Z předžalobní výzvy ze dne 17. 2. 2020 včetně podací stvrzenky soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k úhradě náhrady škody ve výši 67 760 Kč. Z dopisu [právnická osoba], ze dne 3. 3. 2020 soud zjistil, že pojišťovna doporučila žalované nárok žalobce odmítnout.

8. Z fotodokumentace vozidla [registrační značka] soud zjistil, že předmětné vozidlo mělo na sobě umístěno dva reklamní polepy ve tvaru letadla, na nichž byl uveden odkaz na internetové stránky žalobce a telefonní číslo žalobce, kdy uvedené informace byly rovněž uvedeny na rámečku pod [registrační značka]. Z této fotodokumentace bylo zjištěno i datum jejího pořízení 9. 1. 2019.

9. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku žalobce soud zjistil, že žalobce je osobou samostatně výdělečně činnou mimo jiné s předmětem podnikání„ Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, a osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“, a to od 13. 7. 1992. Z výpisu z živnostenského rejstříku [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dne 28. 9. 2010 do současné doby byl žalobce ustanoven odpovědným zástupcem [jméno] [příjmení] pro předmět podnikání:„ Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, a osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“.

10. Z připojeného spisu [stát. instituce] sp. zn. [číslo], a to z uplatnění nároku na náhradu škody ze dne 29. 1. 2019 soud zjistil, že žalobce uplatnil vůči žalované ve správním řízení náhradu škody za pronájem vozidla ve výši 67 760 Kč. Z rozhodnutí [stát. instituce], odboru organizačních a vnitřních věcí, [číslo jednací], ze dne 25. 8. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla za způsobenou dopravní nehodu uznána vinnou za spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k), f) a h) zákona o silničním provozu. Z vyrozumění o nemožnosti rozhodovat o náhradě škody a o výsledku řízení ze dne 22. 2. 2021 soud zjistil, že žalobce byl vyrozuměn o tom, že nelze ve správním řízení rozhodnout o náhradě škody, když o této je vedeno řízení u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 6 C 134/2020.

11. Mezi účastníky byla sporná skutečnost, zda žalobce měl předmětné vozidlo v krátkodobém či dlouhodobém pronájmu. Soud provedl dokazování čestným prohlášením [jméno] [příjmení] ze dne 6. 11. 2019, ve kterém [jméno] [příjmení] prohlásil, že žalobce od něj neměl v dlouhodobém pronájmu předmětné vozidlo. V této souvislosti však soud neuvěřil čestnému prohlášení [jméno] [příjmení] a ani tvrzení žalobce, že se nejednalo v případě předmětného vozidla o nájem dlouhodobý, když zejména z fotodokumentace předmětného vozidla a z předloženého zápisu ve věci prošetření pojistné události ze dne 15. 1. 2019 je zřejmé, že předmětné vozidlo bylo ke dni 9. 1. 2019, tedy dva měsíce po datu dopravní nehody, polepeno reklamními polepy žalobce, které obsahovaly odkaz na webové stránky žalobce a telefonní číslo žalobce. Z uvedeného je naopak zřejmé, že vozidlo si žalobce od [jméno] [příjmení] pronajal na delší časový úsek, než na který byla uzavřena smlouva o zapůjčení vozidla ze dne 2. 11. 2018 a část úhrady za provoz pronajatého vozidla vyčlenil v době, kdy měl nabourané vozidlo v servisu, a tuto požadoval uhradit po žalované, respektive po pojišťovně. Ostatně sám žalobce tuto skutečnost uvedl při šetření prováděném [právnická osoba]

12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobce je od 28. 9. 2010 až doposud ustanoven jako odpovědný zástupce [jméno] [příjmení] pro předmět podnikání:„ Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, a osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče.“ Žalovaná způsobila dne 1. 11. 2018 dopravní nehodu, při níž došlo k totální škodě na vozidle [značka automobilu], registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo], jehož vlastníkem a provozovatelem je žalobce. Žalobce uzavřel dne 2. 11. 2018 s [jméno] [příjmení] smlouvu o zapůjčení předmětného vozidla, a to na dobu od 2. 11. 2018 do 30. 11. 2018. Žalovaná byla v důsledku způsobené dopravní nehody rozhodnutím [stát. instituce], odboru organizačních a vnitřních věcí, [číslo jednací], ze dne 25. 8. 2020 uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k), f) a h) zákona o silničním provozu. [stát. instituce] o nároku žalobce na náhradu škody za pronájem vozidla nerozhodoval s ohledem na probíhající řízení v této věci. Žalobce se s nárokem na náhradu škody za pronájem vozidla obrátil na žalovanou i na pojišťovnu žalované, [právnická osoba] Pojišťovna nárok žalobce neuznala, když dospěla k závěru, že žalobce měl předmětné vozidlo v dlouhodobém pronájmu, neboť na vozidle se nacházely reklamní polepy žalobce. Žalobce v průběhu šetření pojistné události sdělil pojišťovně, že vozidlo měl v dlouhodobém pronájmu a vyčlenil část úhrady za provoz tohoto auta v době, kdy měl nabourané vozidlo v servisu a tuto částku požadoval po pojišťovně. Žalobce se obrátil se svým nárokem i na žalovanou, žalovaná však nárok žalobce neuznala a žalobci ničeho neuhradila ani v reakci na žalobcem zaslanou předžalobní výzvu ze dne 17. 2. 2020.

13. Po právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a žalobu výrokem I. tohoto rozsudku zamítl. Žalovaná způsobila dne 1. 11. 2018 dopravní nehodu, při níž došlo k totální škodě na vozidle [značka automobilu], registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo], jehož vlastníkem a provozovatelem je žalobce. Škoda na vozidle byla kryta pojistným plněním, které poskytl vedlejší účastník [právnická osoba] Předmětem tohoto řízení je další žalobcem uplatněný nárok na náhradu škody spočívající v nájemném, které uhradil na základě nájemní smlouvy ze dne 2. 11. 2018 uzavřené s pronajímatelem [jméno] [příjmení] za částku 2 420 Kč vč. DPH za každý započatý den. Tento nárok nebyl vedlejším účastníkem uspokojen a správní orgán, který žalovanou uznal vinnou ze spáchání přestupku, o nároku žalobce nerozhodl a ve smyslu ust. § 70 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o přestupcích“) jej o tom vyrozuměl.

14. K námitce žalované, že v tomto sporu není aktivně legitimována, soud uvádí, že ust. § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), sice dává poškozenému oprávnění uplatnit svůj nárok přímo proti pojistiteli toho, kdo mu odpovídá za škodu (srov. také rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 113/2006 ze dne 12. 12. 2007), tato možnost ale nevylučuje uplatnění nároku žalobce přímo vůči žalované jakožto škůdci.

15. Odpovědnost ze spáchání přestupku byla v tomto řízení zjištěna z rozhodnutí [stát. instituce], odboru organizačního a vnitřních věcí, [číslo jednací] ze dne 25. 8. 2020, jímž je soud ve smyslu ust. § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán. Pokud soud přesto podané žalobě nevyhověl, je tomu tak z toho důvodu, že neshledal příčinnou souvislost mezi uvedenou škodní událostí, tedy předmětnou dopravní nehodou, a vzniklou škodou.

16. Žalovaná v tomto řízení prokázala svoje tvrzení, že žalobce je osobou zúčastněnou na podnikání pronajímatele předmětného vozidla [jméno] [příjmení], když z živnostenského rejstříku vyplývá, že tento je držitelem koncesované živnosti opravňující k podnikání v silniční motorové dopravě, pro které byl dne 28. 9. 2010 žalobce ustanoven odpovědným zástupcem. Dále bylo z fotodokumentace předložené vedlejším účastníkem zjištěno, že předmětné vozidlo bylo opatřeno reklamními polepy žalobce, které se na vozidle nacházely i v době šetření pojistné události touto pojišťovnou. Z předloženého zápisu ve věci prošetření pojistné události ze dne 15. 1. 2019 pak bylo zjištěno, že zapůjčené vozidlo zřetelně identifikované jako 9-ti místný vůz [značka automobilu] stříbrné barvy měl žalobce od [jméno] [příjmení] staršího zapůjčené dlouhodobě a následně po nehodě vyčlenil část úhrady za provoz tohoto vozidla a požadoval po vedlejším účastníku tuto částku nahradit. Právě skutečnost, že na vozidle se ke dni 9. 1. 2019 nacházely reklamní polepy žalobce, což sám nezpochybňoval, podle soudu prokazuje ekonomické či podnikatelské propojení žalobce a pronajímatele [jméno] [příjmení].

17. Soud je toho názoru, že dokazování bylo provedeno v dostatečném rozsahu, důkazní návrhy žalobce shledal nadbytečnými a na základě provedeného dokazování dospěl k závěru o tom, že podaná žaloba není důvodná. Soud se proto ztotožnil s argumentací žalované, resp. vedlejšího účastníka, že v případě nájmu předmětného vozidla se jednalo o nájem dlouhodobý a nejednalo se tedy o náklady vynaložené v souvislosti se škodní událostí (za níž jinak žalovaná podle výše uvedeného správního rozhodnutí odpovídá).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 941 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67 760 Kč sestávající z částky 3 820 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé ze dne 17. 8. 2020, písemné podání ve věci samé ze dne 23. 9. 2020 a účast na jednání dne 14. 7. 2021) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 480 Kč ve výši 3 461 Kč.

19. Podle § 149 odst. 1 je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalované.