6 C 150/2020

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 230 597 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 230 597 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 230 597 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 157 335 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhá po žalované zaplacení částky 230 597 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že na základě nabídky [číslo] ze dne [datum] objednala u žalované výrobu a montáž terasy a zábradlí. Celková cena díla podle uzavřené smlouvy o dílo činila 230 597 Kč, byla vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum] a žalobkyně tuto cenu díla uhradila žalované dne [datum]. Žalovaná však přes výzvy žalobkyně realizaci díla nezahájila ani nevrátila žalobkyni uhrazenou cenu díla. Dopisem ze dne [datum], doručeným žalované dne [datum], proto žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo a vyzvala žalovanou k vrácení zaplacené ceny díla ve lhůtě patnácti dnů od doručení výzvy. Žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala, a proto žalobkyně prostřednictvím právního zástupce dne [datum] zaslala žalované předžalobní výzvu, která jí byla doručena dne [datum]. I přes uvedené žalovaná dosud dluží žalobkyni částku 230 597 Kč. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení od data [datum], tj. od uplynutí lhůty stanovené ve výzvě ze dne [datum], a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala. Uvedla, že smlouvě o dílo, kterou v návrhu uvedla žalobkyně, předcházela mezi týmiž subjekty uzavřená smlouva o dílo č. [číslo] ze dne [datum]. Předmětem tohoto díla byly stavebně truhlářské práce dle rozporu (správně dle rozpočtu) v rámci akce„ [anonymizováno 6 slov], [obec] [anonymizováno] [ulice]“. V rámci uvedené smlouvy o dílo se účastníci dohodli, že cena bude určena dle rozpočtu s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, a s výhradou, že rozpočet je nezávazný. Žalovaná veškeré práce dle této smlouvy o dílo a jejích dodatků provedla, a to včetně nutných víceprací. Dne [datum] byl ke smlouvě o dílo č. [číslo] uzavřen dodatek [číslo] na jehož základě žalobkyně doobjednala dodání a položení střešní krytiny [anonymizováno] v ceně 288 850 Kč. Důvodem uzavření dodatku [číslo] byla podle žalované skutečnost, že žalobkyně si zvolila dražší krytinu, v důsledku čehož je výsledná cena oproti původní kalkulaci o 137 758 Kč vyšší. Žalobkyně v rámci dodatku zvolila variantu platby formou zálohy ve výši 100 % celkové smluvní ceny vč. DPH. V návaznosti na volbu této varianty byla žalobkyni poskytnuta sleva ve výši 5%, která u jiných způsobů úhrady není poskytována. Žalobkyní objednaná střešní krytina byla žalovanou dodána, ale žalobkyně cenu prací a materiálu dle dodatku [číslo] neuhradila. Dále v průběhu provádění díla došlo k provedení řady potřebných víceprací, ale rovněž ke vzniku méněprací. Vzhledem k tomu, že cena díla byla sjednána dle rozpočtu s výhradou, došlo po dokončení díla k sumarizaci víceprací a méněprací. Kalkulaci provedených víceprací a méněprací shrnula žalovaná v návrhu dodatku [číslo] podle něhož požaduje po žalobkyni uhradit nedoplatek ceny díla ve výši 103 261 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalovaná uplatnila vůči pohledávce žalobkyně zápočet svojí pohledávky v celkové výši 337 181,55 Kč sestávající z nedoplatku ceny díla po vyčíslení víceprací a méněprací ve výši 103 261 Kč, nákladů na dopravu, přepravu a manipulační náklady ve výši 15 000 Kč, které se dle smlouvy o dílo do ceny díla nezapočítávají, úroku z prodlení z částky 118 261 Kč (odpovídající součtu pohledávek ve výši 103 261 Kč a 15 000 Kč) od [datum] do [datum], a smluvní pokuty dle čl. V písm. e) smlouvy o dílo č. [číslo] ze dne [datum] ve výši 0,5 % denně z částky 118 261 Kč od [datum] do [datum].

3. V podání ze dne [datum] žalovaná doplnila, že ve smlouvě o dílo (čl. IV. bod c) smlouvy) se účastníci dohodli, že pokud objednatel dílo nepřevezme,„ sepíše zhotovitel samostatně protokol, ve kterém potvrdí předání díla a tento protokol zašle zhotoviteli“ (správně objednateli). Žalovaná (zhotovitel) opakovaně vyzývala žalobkyni (objednatele), aby se zúčastnila předání a převzetí díla (např. dopisem a e-mailem ze dne [datum]), žalobkyně však odmítala dílo převzít. Žalovaná proto dne [datum] samostatně podepsala předávací protokol a dne [datum] jej odeslala na adresu tehdejšího sídla žalobkyně. Žalobkyně si tuto zásilku nepřevzala, ale žalovaná od tohoto okamžiku považuje dílo za předané.

4. V replice ze dne [datum] k vyjádření žalované žalobkyně uvedla, že žalovanou tvrzené započtení pohledávky je neúčinné, protože neexistuje pohledávka, kterou by žalovaná mohla započíst na žalovanou pohledávku. Účastníci mezi sebou uzavřeli celkem dvě smlouvy o dílo. První smlouva č. [číslo], jejímž předmětem byly stavebně-truhlářské práce dle rozpočtu, byla uzavřena dne [datum]. Druhá smlouva č. [číslo] (správně [číslo]), jejímž předmětem byla výroba a montáž terasy a zábradlí, byla uzavřena dne [datum] Cena díla podle první smlouvy o dílo byla sjednána v částce 3 222 343 Kč bez DPH, po slevě ve výši 5 % činila 3 061 226 Kč bez DPH, byla vyúčtována čtyřmi fakturami a žalobkyně ji v plném rozsahu uhradila. I přes úplné zaplacení dílo nebylo žalovanou dokončeno. Poté, co žalovaná odmítla dílo dokončit, provedla žalobkyně na podzim [rok] pasportizaci prací realizovaných žalovanou. Podle tohoto pasportu žalovaná nedokončila zděné příčky, omítky stěn, zaklopení příček, sedání stavby, vnitřní nátěry, výrobu a montáž vstupních a interiérových dveří, výrobu a montáž schodů, lištování interiéru a exteriéru, parapety. Dále žalovaná realizovala vadně a dosud nedokončila opravu plošného pobití střešní konstrukce, střešní krytiny, výrobu a montáž oken. Vzhledem k tomu, že dílo nebylo dokončeno, podle názoru žalobkyně nenastaly podmínky pro vystavení předávacího protokolu ze dne [datum]. Žalovaná v průběhu realizace díla podle první smlouvy požadovala po žalobkyni uznání a zaplacení tvrzených víceprací, které specifikovala v dodatku [číslo] ze dne [datum] a dodatku [číslo] ze dne [datum], doplněném dne [datum]. Smluvní strany se v dodatku [číslo]„ předběžně“ dohodly na změně ceny díla, která nebyla způsobena přáním žalobkyně na položení jiné střešní krytiny, jak tvrdí žalovaná, ale svévolným a bezdůvodným navýšením ceny ze strany žalované. Dodatek [číslo] žalobkyně nepodepsala. Dodatek [číslo] je podle žalobkyně bez uzavření dodatku [číslo] neurčitý. Žalovaná v dodatku [číslo] sepsala vícepráce, mezi nimiž na prvním místě uvádí střešní krytinu podle dodatku [číslo] méněpráce. Žalovaná však v dodatku [číslo] postrádala některé další méněpráce, které zde nebyly uvedeny. Žalobkyně souhlasí s vícepracemi uvedenými v dodatku [číslo] pouze co do částky 14 150 Kč. Současně žalovaná v dodatku [číslo] uvádí pouze část méněprací, ale opomíjí méněpráce v dodatečné hodnotě 435 677 Kč Cena díla podle druhé smlouvy o dílo byla sjednána v částce 256 219 Kč bez DPH, po slevě ve výši 10 % činila 230 597 Kč bez DPH, byla vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum] a žalobkyně ji rovněž v plném rozsahu uhradila. Žalovaná však nikdy práce na díle (výroba a montáž terasy a zábradlí) podle druhé smlouvy nezahájila. Následně žalovaná dopisem ze dne [datum] odstoupila od druhé smlouvy o dílo s odůvodněním, že žalobkyně je v prodlení se zaplacením faktury [číslo] znějící na částku 137 758 Kč. V tomtéž dopise žalovaná sdělila žalobkyni, že„ cenu díla podle druhé smlouvy započítává na fakturu [číslo] znějící na částku 137 758 Kč a zbytek částky si ponechá do doby, než provede závěrečné vyúčtování víceprací a méněprací dle první smlouvy“. Žalobkyně nesouhlasila s odstoupením žalované od druhé smlouvy o dílo, ale později bylo mezi účastníky postaveno najisto, že druhá smlouva se ukončuje nejpozději ke dni [datum]. S učiněným zápočtem žalobkyně nikdy nesouhlasila. Žalobkyně rovněž namítla, že žalovaná požaduje smluvní pokutu a úrok z prodlení již od [datum], přestože k vyúčtování všech víceprací došlo až dodatkem [číslo] ze dne [datum]. Navíc veškeré vícepráce a méněpráce měly být účtovány v návaznosti na dokončení díla, což platí i pro vícepráce podle dodatku [číslo]. K dokončení díla podle první smlouvy o dílo podle názoru žalobkyně však doposud nedošlo. Žalobkyně též poukázala na to, že rozpočet v první smlouvě o dílo byl sjednán jako nezávazný a neúplný, přičemž žalovaná vypracovala pro žalobkyni smlouvu o dílo včetně položkového rozpočtu, za což vystavila žalobkyni fakturu na částku 100 000 Kč. Během těchto činností se žalovaná musela dostatečně seznámit se skutečnými rozměry a není tak oprávněna požadovat po žalobkyni vícenáklady způsobené„ skutečným zaměřením objektu“ (jedná se o vícenáklady dle dodatku [číslo] ze dne [datum]), neboť skutečné zaměření muselo být žalované známo již při sestavování rozpočtu.

5. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaná uvedla, že v souladu se smlouvou o dílo prokázala předání díla. Podle jejího názoru je dílo bez vad a toto sdělila žalobkyni již v e-mailu ze dne [datum]. Nárok na zaplacení ceny díla přitom v souladu s čl. V. písm. d) smlouvy o dílo č. [číslo] ze dne [datum] vznikl v návaznosti na samotné uzavření smlouvy o dílo, resp. dodatku. Pokud by snad žalobkyně chtěla prokazovat, že reklamovala vady díla, nemohlo se dle názoru žalované jednat o včasnou reklamaci, tj. bez zbytečného odkladu. Dále žalovaná poukázala na to, že v dodatku [číslo] se strany dohodly na zvýšení ceny díla a toto zvýšení bylo vyvoláno nikoliv pouze výměrou, ale také výběrem dražšího materiálu podle přání objednatele (žalobkyně).

6. U jednání konaného dne [datum] žalobkyně namítla neplatnost započtení.

7. Žalovaná u jednání konaného dne [datum] zrekapitulovala, že v první smlouvě o dílo (z r. [rok]) se strany dohodly, že dílo je možné předat na základě protokolu o předání a převzetí, nebo protokolu o předání, a s těmito doklady je ve smlouvě pracováno rovnocenně. Dále se strany společně dohodly v článku 4 písm. c) právní smlouvy o dílo, že dnem předání díla se dílo považuje za dokončené a provedené. Smluvní strany tedy jednoznačně založily vlastní právní ujednání odchylné od zákona, jedná se o dvě obchodní společnosti a měly tedy možnost takové odchylné ujednání uzavřít, neboť se nedotýká žádných zákonných ustanovení, od kterých by nebylo možné se odchýlit. Dále žalovaná poukázala na to, že má-li dílo vady, měla žalobkyně tyto skutečnosti primárně řešit v rámci uplatnění vad.

8. Na základě obsahu výše uvedených vyjádření účastníků považoval soud za nesporné, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo č. [číslo] ze dne [datum]. Následně účastníci uzavřeli smlouvu o dílo [číslo] ze dne [datum], od níž žalobkyně odstoupila dopisem ze dne [datum] a současně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení, které odpovídá úhradě přijaté žalovanou dle této smlouvy ve výši 230 597 Kč. Na úhradu ceny díla dle smlouvy č. [číslo] ze dne [datum] žalobkyně uhradila žalované celkem 3 061 226,16 Kč. Na úhradu ceny díla dle smlouvy [číslo] ze dne [datum] žalobkyně uhradila žalované částku 230 597 Kč. Dopisem ze dne [datum] uplatnila žalovaná vůči pohledávce žalobkyně ve výši 230 597 Kč zápočet svojí pohledávky, kterou vyčíslila v celkové výši 337 181,55 Kč.

9. Usnesením č. j. 6 C 150/2020-189 ze dne 4. 10. 2021 bylo rozhodnuto tak, že soud podle § 112 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyloučil k samostatnému projednání vzájemný návrh žalované ze dne [datum] podaný k soudu dne [datum].

10. U jednání konaného dne [datum] soud ve smyslu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř. upozornil účastníky, že věc je třeba z právního hlediska posoudit jinak, než tvrdí žalovaná, přičemž důvodem je uplatnění námitky neplatnosti započtení žalobkyní u minulého jednání konaného dne [datum]. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 564/2020 ze dne 15. 12. 2020, na který v rámci svého přednesu odkazovala žalobkyně,„ nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 o. z. je zpravidla pohledávka, která je co do základu nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči věřiteli pasivní pohledávky formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Dále se zde uvádí, že dovolá-li se věřitel pasivní pohledávky vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pasivní pohledávka nezanikne). Při posuzování, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., pak soud musí vzít v úvahu i stav řízení v okamžiku, kdy byla námitka započtení vznesena.

11. Soud shledal důvodnou námitku neplatnosti jednostranného započtení vznesenou žalobkyní, když pohledávku, kterou žalovaná započetla vůči pohledávce uplatňované žalobkyní v tomto řízení, považoval za nejistou pohledávku ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 o. z. Rozhodnutí (usnesení) Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2053/2015 ze dne 28. 3. 2017, na které ve svém vyjádření odkazovala žalovaná, neřeší situaci, kdy započítávaná pohledávka je nejistou. Současně nebylo v tomto řízení žalovanou ani tvrzeno, že na druhou smlouvu o dílo [číslo] ze dne [datum], od níž žalobkyně odstoupila, bylo ze strany žalované poskytnuto nějaké plnění. V tomto ohledu soud vyšel toliko z nesporných tvrzení účastníků.

12. Za nejistou považuje soud aktivní pohledávku již s ohledem na obsah tvrzení samotné žalované, která postavila svou argumentaci na tom, že žalobkyně si v rámci smluvního vztahu (v první smlouvě o dílo i v dodatku [číslo]) zvolila variantu platby formou zálohy ve výši 100 % celkové smluvní ceny, z čehož žalovaná dovozuje prodlení žalobkyně se zaplacením části ceny díla vyúčtované fakturou [číslo]. Současně ovšem žalovaná uvádí (již ve svém vyjádření ze dne [datum]), že v průběhu provádění díla došlo k provedení řady potřebných víceprací, ale rovněž ke vzniku méněprací, a že kalkulaci provedených víceprací a méněprací shrnula v návrhu dodatku [číslo] podle něhož požaduje po žalobkyni uhradit nedoplatek ceny díla ve výši 103 261 Kč. K uzavření dodatku [číslo] však nedošlo. Z uvedeného je zjevné, že účastníci se dohodli na omezení rozsahu díla ve smyslu ust. § 2614 o. z., ale nesjednali, jaké bude mít omezení rozsahu díla důsledky pro výši ceny. I pokud by soud přijal související argumentaci žalované, že je irelevantní otázka dokončenosti díla za situace, kdy splatnost ceny díla nebyla s ohledem na s čl. V. písm. d) smlouvy na tuto vlastnost díla vázána, pak je nejisté přinejmenším to, zda aktivní pohledávka žalované vůbec vznikla a v jaké výši.

13. K závěru o neplatnosti započtení dospěl soud v souladu s výše citovanou judikaturou s přihlédnutím ke stavu řízení, kdy byla námitka neplatnosti započtení vznesena. Soud se tak neztotožnil s argumentací žalované, že v této věci již bylo provedeno rozsáhlé dokazování, a to k návrhu pouze jedné ze stran sporu (žalobkyně), přestože námitka neplatnosti započtení byla žalobkyní vznesena již v replice ze dne [datum]. K této argumentaci žalované je třeba uvést, že žalobkyně v replice ze dne [datum] sice uvedla, že žalovanou tvrzené započtení pohledávky je neúčinné, protože neexistuje pohledávka, kterou by žalovaná mohla započíst na žalovanou pohledávku, teprve u prvního jednání konaného dne [datum] ale výslovně namítla neplatnost započtení. Přitom u tohoto jednání byl proveden toliko důkaz výslechem předvolaného svědka [celé jméno svědka] a dále byl k návrhu žalobkyně vyslechnut k tomuto jednání dostavivší se jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení]. Poté bylo první jednání odročeno, aniž soud prováděl jakékoliv jiné dokazování. Před konáním dalšího jednání pak žalovaná podala vzájemný návrh, jímž uplatnila svoji (aktivní) pohledávku, kterou dříve započetla na (pasivní) pohledávku žalobkyně, jež je předmětem tohoto řízení. S přihlédnutím k obsahu tvrzení účastníků, jak byla doplněna v soudem poskytnuté lhůtě, a množství důkazních návrhů, je přitom zřejmé, že k existenci a výši žalovanou započítávané pohledávky (uplatněné vzájemným návrhem) by bylo nutné v tomto řízení provést ještě rozsáhlé dokazování, které by přesáhlo rámec řízení o zažalované pohledávce.

14. Z výše uvedených důvodů soud shledal důvodnou žalobu, jíž se žalobkyně domáhala vrácení zaplacené ceny díla jako bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z., a to z právního důvodu, který odpadl. Výrokem I. tohoto rozsudku proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) tak, že právo na jejich náhradu přiznal procesně úspěšné žalobkyni. Náklady, které žalobkyni v tomto řízení vznikly, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 9 224 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená dle § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”) za dvanáct úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, replika ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] v rozsahu dvou úkonů, vyjádření ze dne [datum], nahlížení do spisu dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], závěrečný návrh a reakce na závěrečný návrh žalované) po 9 260 Kč, náhrada hotových výdajů za výše uvedených dvanáct úkonů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovné k jednání dne [datum] ve výši 1 869 Kč a k nahlížení do spisu dne [datum] ve výši 1 869 Kč (obě cesty na trase z [obec] do [obec] [anonymizováno] a zpět v délce 320 km osobním automobilem s průměrnou spotřebou 5,3 l na 100 km při průměrné ceně motorové nafty ve výši 27,20 Kč za litr a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy ve výši 4,40 Kč dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) a dále cestovné k jednání dne [datum] ve výši 2 148 Kč (na trase z [obec] do [obec] [anonymizováno] a zpět v délce 320 km osobním automobilem s průměrnou spotřebou 8,5 l na 100 km při průměrné ceně motorové nafty ve výši 27,20 Kč za litr a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy ve výši 4,40 Kč dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t., náhrada za promeškaný čas za celkem osmnáct půlhodin po 100 Kč podle § 14 a. t. a náhrada DPH 21 % (z odměny, náhrady hotových výdajů, cestovného a náhrady za promeškaný čas) ve výši 25 705 Kč, tj. celkem 157 335 Kč.

16. Soud nepřiznal žalované odměnu a náhradu hotových výdajů za úkony vyjádření ze dne [datum] a vyjádření ze dne [datum], když podle názoru soudu nebyly tyto náklady účelně vynaloženy, neboť v případě vyjádření ze dne [datum] mohla žalobkyně tvrzení zde uvedená uplatnit v některém z pozdějších vyjádření, které zaslala soudu např. v reakci na nahlížení do spisu, nebo u jednání soudu. V případě vyjádření ze dne [datum] se pak jednalo o rekapitulaci žalobních tvrzení (již dle jeho označení), kterou soud s ohledem na konání pozdějšího jednání dne [datum] a následující písemné závěrečné vyjádření považuje za nadbytečnou.