6 C 166/2023

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 o vypořádání společného jmění manželů

I. Ze zaniklého společného jmění manželů se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce pozemek parc. č. St. 123, jehož součástí je stavba č. p. 118, pozemek parc. č. 716/13 a pozemek parc. č. 716/48, zapsané u Katastrálního úřadu pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro k. ú. a obec , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 13. 9. 2023 domáhal vůči žalované vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Uvedl, že manželství bylo uzavřeno dne 20. 6. 2020 a bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 20. 12. 2022, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 15. 2. 2023. Žalobce učinil předmětem vypořádání nemovité věci, a to pozemek parc. č. St. 123, jehož součástí je stavba č. p. 118, pozemek parc. č. 716/13 a pozemek parc. č. 716/48, zapsané u Katastrálního úřadu pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro k. ú. a obec , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, (dále jen „předmětné nemovitosti“). Dále uvedl, že účastníci se poznali v roce 2017, v roce 2018 navázali partnerský vztah, v červnu 2020 uzavřeli manželství a dne 1. 10. 2020 sepsali u notáře smlouvu o rozšíření rozsahu společného jmění manželů, kterou do společného jmění manželů zahrnuli předmětné nemovitosti, jež do té doby měl žalobce ve svém výlučném vlastnictví. Rozšíření společného jmění byl nápad žalované, která taktéž zajistila potřebné dokumenty a jejich podpis u notáře. Žalobce v tom nespatřoval v té době žádný nepoctivý úmysl, přičemž také chtěl svoji manželku zajistit i s ohledem na svůj zdravotní stav, jelikož je v pokročilém stádiu chronické obstrukční plicní nemoci. Poté, co k rozšíření společného jmění došlo, přestala žalovaná svého manžela navštěvovat, a když přijela, bylo patrné, že má problémy s alkoholem. Předtím sice manželé také nevedli společnou domácnost, když žalovaná si ponechala pronajaté bydliště v Praze a žalobce bydlel i s ohledem na zdravotní stav ve svém domě ve Víru, ale často se navštěvovali a žalovaná se obvykle zdržela u žalobce na týden, dva týdny či více. Postupně však žalovaná přestala žalobce kontaktovat i telefonicky a na SMS zprávy reagovala i s několikadenním zpožděním. Žalobce také při uzavírání manželství nevěděl, že jeho budoucí manželka je trestně stíhána, a proto bylo pro něj značným překvapením, když mu bylo doručeno usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 3. 6. 2022, č. j. , spisová značka, , kterým byly předmětné nemovitosti zajištěny pro účely zajištění nároku poškozené , tituly před jménem, , jméno FO, (tety žalované). Následně žalobce zjistil, že žalovaná byla rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 3. 6. 2022, č. j. , spisová značka, , uznána vinnou ze spáchání zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku, kterého se dopustila na počátku roku 2019, tedy ještě před uzavřením manželství. Žalovaná se nikdy nepokusila věc žalobci vysvětlit, naopak přerušila veškeré styky s žalobcem, je nekontaktní na svém telefonu i adrese, dvakrát se nedostavila k soudnímu jednání ve věci rozvodu jejich manželství a ani se nevyjádřila k návrhu na rozvod manželství. Žalobce tak nabyl dojmu, že žalovaná s ním uzavřela sňatek účelově, aby se dostala k majetkovým hodnotám v podobě podílu na nemovitých věcech, jelikož již v té době věděla, že je proti ní uplatňována pohledávka dosahující 2 mil. Kč, kterou nemá z čeho uspokojit, když sama nedisponuje žádným majetkem. Také v rozsudku ze dne 20. 12. 2022, č. j. , spisová značka, , jímž bylo manželství rozvedeno, dospěl soud k závěru, že ze strany žalované (tam manželky) bylo manželství pouze formálním svazkem, do něhož vstoupila účelově, aby si ke škodě žalobce vyřešila svoje finanční závazky. Proti tomuto rozsudku žalovaná nepodala odvolání. Z uvedeného plyne, že žalovaná se o nabytí hodnot tvořících společné jmění manželů nijak nezasloužila. V souvislosti s trestnou činností žalované a vymáháním škody, kterou způsobila, je žalobce účastníkem exekučního řízení, v němž byly postiženy předmětné nemovitosti. Současně zdravotní stav žalobce vylučuje, aby v případě ztráty bydlení byl schopen zajistit si jiné. Z těchto důvodů je žalobce přesvědčen, že paritní vypořádání společného jmění by v daném případě odporovalo principům spravedlnosti a bylo by jednoznačně v rozporu s dobrými mravy.

2. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 20. 12. 2022, č. j. , spisová značka, , má soud za prokázané, že účastníci se poznali v roce 2017 v Praze, následně navázali partnerský vztah a dne 20. 6. 2020 uzavřeli manželství. Z tohoto rozsudku má soud taktéž za prokázané žalobcem tvrzené příčiny rozvratu manželství, že ze strany žalované bylo manželství pouze formálním svazkem, do něhož vstoupila účelově, aby si ke škodě žalobce vyřešila svoje finanční závazky. Žalovaná proti tomuto rozsudku nepodala odvolání a ani v průběhu řízení se proti těmto tvrzením žalobce nijak nebránila.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí k LV č. , hodnota, soud zjistil, že žalobce nabyl předmětné nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne 20. 6. 2018. Notářským zápisem o rozšíření rozsahu společného jmění manželů ze dne 1. 10. 2020, č. j. NZ 245/2020, N 226/2020, bylo rozšířeno společné jmění manželů tak, že předmětné nemovitosti budou nadále ve společném jmění manželů.

4. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 3. 6. 2022, č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že na účet žalované (tam obžalované) byla dne 6. 12. 2018 připsána částka 2 165 900 Kč patřící poškozené , tituly před jménem, , jméno FO, , které žalovaná vrátila pouze částku 465 900 Kč. Usnesením ze dne 6. 9. 2022, č. j. , spisová značka, , Krajský soud v Brně zrušil usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 3. 6. 2022, č. j. , spisová značka, , ve spojení s opravným usnesením ze dne 1. 7. 2022, č. j. , spisová značka, , jimiž bylo rozhodnuto o zajištění nároku poškozené , tituly před jménem, , jméno FO, na majetku obžalované , Jméno zainteresované osoby 1/0, .

5. Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 27. 12. 2022, č. j. , spisová značka, , návrhu manžela povinné na zastavení exekuce ze dne 5. 1. 2023, sp. zn. , spisová značka, , a návrhu bývalého manžela povinné na zastavení exekuce ze dne 8. 11. 2023, sp. zn. , spisová značka, , vyplývá, že předmětné nemovitosti byly postiženy v exekuci vedené vůči žalované (tam povinné).

6. Z propouštěcí zprávy ze dne 22. 9. 2022, posudku o invaliditě a zprávy ze dne 26. 3. 2024 dokumentující aktuální zdravotní stav žalobce podle soudu nelze učinit žádná zjištění, která by měla význam pro tuto projednávanou věc, když v případě zdravotního stavu účastníků se nejedná o některé z hledisek pro vypořádání společného jmění manželů zahrnutých ve výčtu v dále citovaném ust. § 742 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“).

7. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Z výše popsaného časového sledu událostí, kdy účastníci uzavřeli manželství dne 20. 6. 2020 a o nemovité věci (dříve) nabyté žalobcem na základě kupní smlouvy ze dne 20. 6. 2018 rozšířili společné jmění manželů dne 1. 10. 2020, je zřejmé, že žalovaná se o nabytí předmětných nemovitostí nijak nezasloužila. To platí tím spíše, pokud majetkový prospěch z trestné činnosti, za níž byla žalovaná pravomocně odsouzena, představovaný připsáním platby 2 165 900 Kč, obdržela dne 6. 12. 2018, tj. v době následující po nabytí předmětných nemovitostí žalobcem. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 20. 12. 2022, č. j. , spisová značka, , má soud za prokázané, že ze strany žalované bylo manželství pouze formálním svazkem, do něhož vstoupila účelově, aby si ke škodě žalobce vyřešila svoje finanční závazky. Zajištění nároku poškozené , tituly před jménem, , jméno FO, na majetku obžalované , Jméno zainteresované osoby 1/0, ke dni vyhlášení tohoto rozsudku již netrvá, když usnesením ze dne 6. 9. 2022, č. j. , spisová značka, , Krajský soud v Brně zrušil usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 3. 6. 2022, č. j. , spisová značka, , ve spojení s opravným usnesením ze dne 1. 7. 2022, č. j. , spisová značka, .

8. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla:a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

9. Podle § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že návrh žalobce je zcela důvodný, a proto zaniklé společné jmění manželů výrokem I. tohoto rozsudku vypořádal způsobem, který žalobce navrhoval. V posuzovaném případě bylo prokázáno, že to byl žalobce, kdo výlučně se zasloužil o nabytí předmětných nemovitých věcí, o něž bylo krátce po uzavření manželství společné jmění manželů rozšířeno. S přihlédnutím k dalším okolnostem této věci, které vyplývají z dokazování provedeného v tomto řízení stran příčiny rozvratu manželství i pravomocného výroku o vině, jímž je soud vázán (§ 135 odst. 1 o. s. ř.), dospěl soud k závěru, že jsou dány podmínky pro přikázání předmětných nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobce, aniž byl současně žalobce zavázán, aby na vyrovnání podílů žalované cokoliv zaplatil. Takový postup je podle soudu možný s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2914/99, kde Nejvyšší soud přijal a odůvodnil závěr, že rozdílná výše podílů manželů při vypořádání (pozn. soudu tehdy se jednalo o bezpodílové spoluvlastnictví manželů) může být vyjádřena i přikázáním určité věci jen jednomu z manželů, aniž by byl ohledně ní zavázán k finančnímu vypořádání (vyrovnání) s druhým manželem. Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu se právní úprava dříve obsažená v ust. § 149 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 [nyní § 742 odst. 1 o. z. ], nijak zásadně nezměnila, má soud za to, že takto lze postupovat i za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. Dále lze odkázat k témuž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. 22 Cdo 487/2019, kde Nejvyšší soud dovodil, že „(p)ři rozšíření SJM podle § 143a odst. 1 obč. zák., resp. § 716 a násl. o. z., nelze majetkovou hodnotu, patřící dosud jen jednomu z manželů, o kterou bylo SJM rozšířeno, považovat za vnos ve smyslu § 149 odst. 2 obč. zák., resp. § 742 odst. 2 o. z.; podle okolností konkrétní věci však není vyloučeno přihlédnout k takovému příspěvku manžela při zvažování tzv. disparity podílů [§ 149 odst. 3 obč. zák., § 742 odst. 1 písm. f) o. z.]. Jestliže však byla věc do SJM nabyta na základě shodné vůle manželů výslovně vyjádřené při nabytí věci a kupní cena byla celá vynaložena z výlučného majetku jen jednoho z manželů, jde o vnos ve smyslu § 149 odst. 2 obč. zák., resp. § 742 odst. 2 o. z.“ Soud proto ve smyslu ust. § 742 odst. 1 písm. f) o. z. zohlednil skutečnost, že to byl právě žalobce, kdo se o nabytí nemovitostí zasloužil.

11. Výrokem II. tohoto rozsudku pak bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o nákladech tohoto řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalobce, který byl v tomto řízení procesně úspěšný, se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.