6 C 171/2021

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 56 949,50 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 56 949,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 54 610 Kč od datum do zaplacení a z částky 2 339,50 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci k rukám právní zástupkyně žalobce náklady řízení ve výši 20 259 Kč.

1. Žalobou podanou k soudu dne datum se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 57 999,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 57 999,50 Kč od datum do zaplacení. V žalobě uvedl, že účastníci mezi sebou uzavřeli dne datum smlouvu o výpůjčce motorového vozidla. Na základě uvedené smlouvy došlo k zapůjčení předmětného vozidla, a to na dobu od datum do datum. Celková cena výpůjčky činila 2 400 Kč bez DPH. Žalovaný dne datum zaplatil žalobci zálohu ve výši 1 200 Kč Součástí smlouvy byly obchodní podmínky zapůjčení předmětného vozidla, které jsou dostupné na internetové adrese webová adresa, s nimiž jej žalovaný podpisem smlouvy souhlasil a byl s nimi žalobcem seznámen. Žalovaný předmětné vozidlo v dohodnutý den žalobci nepředal a v rozporu s obchodními podmínkami vrátil vozidlo na jiném než sjednaném místě, dále s prázdnou tankovací nádrží, vozidlo bylo enormně znečištěné a bylo zřejmé, že žalovaný ve vozidle kouřil. Žalovaná částka sestávala z nájemného za zapůjčení vozidla po dobu 21 dnů při denní sazbě 800 Kč po odečtení kauce 1 200 Kč v celkové výši 18 876 Kč (včetně DPH 21 %), z částky 2 339,50 Kč včetně DPH za dotankování nádrže a dále smluvních pokut v celkové výši 36 784 Kč (včetně DPH 21 %). Žalovaný dlužnou částku žalobci nezaplatil, přestože byl k tomu vyzván předžalobní výzvou ze dne datum.

2. Podáním ze dne datum žalobce vzal žalobu částečně zpět v rozsahu DPH vyúčtované ze smluvních pokut, tj. ohledně částky 6 384 Kč. Dále žalobce uvedl, že nesprávně zaúčtoval žalovanému nájemné v denní sazbě 800 Kč bez DPH namísto denní sazby 1 000 Kč bez DPH. Z titulu dlužného nájemného za zapůjčení vozidla po dobu 21 dnů se žalobce po žalovaném nově domáhá zaplacení částky 24 210 Kč (včetně DPH).

3. Soud podání žalobce ze dne datum posoudil podle obsahu jako změnu žaloby a doručil ji žalovanému do vlastních rukou. Fikce doručení nastala dne datum. Žalovaný se k navrhované změně žaloby nevyjádřil. Usnesením č. j. 6 C 171/2021-96 ze dne 2. 11. 2022 bylo rozhodnuto ve výroku I., který nabyl právní moci dne datum, tak, že byla připuštěna změna žaloby spočívající v jejím rozšíření o částku 5 334 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 334 Kč od datum do zaplacení. Výrokem II. tohoto usnesení pak bylo řízení částečně zastaveno ohledně částky 6 384 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 384 Kč od datum do zaplacení.

4. Následně usnesením č. j. 6 C 171/2021-107 ze dne 23. 11. 2022 bylo řízení částečně zastaveno úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 339,50 Kč od datum do datum.

5. Ze smlouvy o výpůjčce vozidla soud zjistil, že účastníci se dne datum dohodli, že žalobce jako půjčitel přenechá žalovanému jako vypůjčiteli vozidlo registrační značka na dobu určitou od datum do datum. Žalovaný zaplatil žalobci uvedeného dne částku 1 200 Kč. Z podmínek zapůjčení motorového vozidla bylo zjištěno, že žalovaný jako vypůjčitel byl povinen vrátit vozidlo v sídle žalobce jako půjčitele eventuálně na jiném dohodnutém místě nejpozději do konce stanovené doby zapůjčení v pracovní době půjčitele, a to plně dotankované a ve stavu, v jakém jej převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení (§ 2 odst. 5). Podle § 2 odst. 6 bylo zakázáno ve vozidle kouřit. Podle § 2 odst. 7 pro případ nevrácení vozidla v požadovaném stavu (tzn. čistého a dotankovaného) byl vypůjčitel povinen uhradit půjčiteli částku 400 Kč za dodatečné umytí vozidla. Podle § 4 odst. 1 podmínek je vypůjčitel povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každé jednotlivé porušení povinností podle těchto podmínek. Z ceníku zapůjčení vozidel bylo zjištěno, že v případě zapůjčení vozidla značka automobilu anonymizována dvě slova jméno nájemné při zapůjčení na dobu 1 až 3 dny činí 1 200 Kč denně, při zapůjčení na dobu 7 a více dnů činí 1 000 Kč denně. Z předložené sms-komunikace bylo zjištěno, že doba výpůjčky byla na základě dohody obou stran prodloužena a předmětné vozidlo bylo vráceno až dne datum. Z dokladu ze dne datum vyplývá částka uhrazená žalobcem za dotankování vozidla pronajatého žalovanému. Předložená fotodokumentace dokumentuje stav vozidla registrační značka po jeho vrácení, kdy vozidlo bylo výrazně znečištěné (viditelné chlupy na sedadlech dodávky, politá palubní deska, odhozené nedopalky cigaret či zapomenutá krabička cigaret). Ze předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu vyzván k zaplacení dlužné částky žalobci, přičemž tato výzva byla žalovanému odeslána na poslední známou adresu.

6. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci. Účastníci se dohodli dne datum na přenechání vozidla registrační značka žalovanému na dobu určitou od datum do datum. Žalovaný zaplatil žalobci uvedeného dne částku 1 200 Kč. Doba výpůjčky byla prodloužena na základě dohody obou stran. Podle ceníku zapůjčení vozidel nájemné předmětného vozidla při zapůjčení na dobu 1 až 3 dny činilo 1 200 Kč denně a při zapůjčení na dobu 7 a více dnů činilo 1 000 Kč denně. Žalobce má tak nárok na zaplacení nájemného za dobu, kdy měl žalovaný vozidlo u sebe, tj. od datum do datum. Žalovaný však porušil podmínky zapůjčení motorového vozidla, s nimiž byl žalovaný seznámen, což stvrdil svým podpisem na smlouvě, neboť vrátil vozidlo nadměrně znečištěné, ve vozidle kouřil a odstavil jej na jiném než dohodnutém místě a dále ve vozidle nebyla dotankována palivová nádrž. Za tato porušení podmínek žalobce vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu za každé jednotlivé porušení ve výši 10 000 Kč. Pouze v případě nadměrného znečištění byla účtována smluvní pokuta ve výši 400 Kč. Žalovaný celkovou dlužnou částku 56 949,50 Kč žalobci nezaplatil, přestože byl k tomu vyzván předžalobní výzvou ze dne datum.

7. Podle § 2316 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

8. Podle § 2319 odst. 2 o. z. nájemce platí nájemné, dokud neoznámí pronajímateli poškození věci, pro které věc nemůže řádně užívat, anebo ztrátu nebo zničení věci; stejně tak platí nájemné, dokud je v prodlení s vrácením věci.

9. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

11. Podle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

12. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podaná žaloba po částečném zpětvzetí ohledně DPH ze smluvních pokut je důvodná. Účastníci se dohodli na pronájmu vozidla za podmínek vzájemně dohodnutých ve smlouvě ze dne datum uzavřené ve smyslu ust. § 2316 a násl. o. z., jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky žalobce dostupné na internetové adrese webová adresa, s nimiž byl žalovaný seznámen, což stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalobce doložil předloženou SMS komunikací, že doba výpůjčky byla na základě dohody obou stran prodloužena. I v případě, že by se tak nestalo, nájemce je na základě výše citovaného ust. § 2319 odst. 2 o. z. povinen zaplatit nájemné za dobu, po kterou byl v prodlení s vrácením věci. Vyúčtovanou smluvní pokutu pak soud shledal přiměřenou vzhledem k hodnotě předmětu výpůjčky a vzhledem k tomu, jaká porušení smluvních povinností byla těmito smluvními pokutami sankcionována, a to s odkazem na ust. § 2051 o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, má žalobce podle ust. § 1970 právo i na zaplacení požadovaného úroku z prodlení, jehož výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Výrokem I. tohoto rozsudku bylo proto žalobě vyhověno.

15. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobci, který měl ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení na straně žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 900 Kč, v odměně právního zástupce žalobkyně za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání ve věci samé a účast na jednání) po 3 420 Kč dle § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen„ adv. tarif“), náhradě hotových výdajů za uvedené čtyři úkony po 300 Kč dle § 13 adv. tarifu, náhradě za promeškaný čas ve výši 800 Kč za osm půlhodin po 100 Kč podle § 14 adv. tarifu, cestovném ve výši 1 679 Kč (na trase ze obec do obec anonymizováno a zpět v délce 210 km osobním automobilem s průměrnou spotřebou 7,4 l na 100 km a ceně paliva ve výši 44,50 Kč za litr a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy ve výši 4,70 Kč dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.), tj. celkové náklady řízení ve výši 20 259 Kč.

16. Žalobci nebyla přiznána odměna a náhrada hotových výdajů za úkon doplnění žaloby ze dne datum, neboť jeho obsahem bylo toliko oprava skutkových tvrzení a petitu žaloby, které měly být správně uvedeny již v návrhu na zahájení řízení. Z tohoto důvodu za tento úkon podle soudu náhrada nákladů řízení nenáleží.

17. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobce. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem řádně a včas splněna, lze se jejího plnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.