6 C 189/2024

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jany Homolové a přísedících JUDr. Vilmy Drápelové Běhalové a Mgr. Stanislava Mikule ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 251 259,31 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 4 987,31 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 987,31 Kč od 7. 5. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 246 272 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 246 272 Kč od 29. 5. 2024 do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 145 195 Kč.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady řízení ve výši 3 137,80 Kč.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 19. 8. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 251 259,31 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 987,31 Kč od 7. 5. 2024 do zaplacení a z částky 246 272 Kč od 29. 5. 2024 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný byl u ní zaměstnán na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 31. 5. 2022, a to na pozici mechanik A. Tento pracovní poměr byl ukončen dohodou o rozvázání pracovního poměru ke dni 6. 5. 2024. Při výkonu zaměstnání žalovaný způsobil žalobkyni dne 4. 10. 2022 škodu tím, že při opravě vozidla reg. zn. SPZ zvolil chybný postup při lepení autoskla, čímž došlo k poškození opravovaného vozidla. Oprava byla vyčíslena fakturou č. hodnota na částku 13 522,77 Kč. Žalovaný tuto škodu uznal ve vyřízení náhrady škody ze dne 29. 3. 2023 co do důvodu a výše a zavázal se k její úhradě formou srážek ze mzdy. K datu skončení pracovního poměru zbývala k úhradě z tohoto titulu částka 4 987,31 Kč. Žalovaný tuto dlužnou částku žalobkyni neuhradil, přestože byl k tomu žalobkyní vyzván předžalobní výzvou ze dne 9. 8. 2024. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný způsobil žalobkyni dne 7. 10. 2022 škodu tím, že při opravě vozidla reg. zn. SPZ poškodil motor tohoto vozidla, protože nanesl nadměrné množství těsnícího prostředku, který zneprůchodnil různé otvory pro vyrovnávání oleje, čímž došlo k poškození (zadření) motoru opravovaného vozidla. Oprava byla vyčíslena fakturou č. hodnota na částku 336 822,17 Kč. Žalovaný tuto škodu uznal a zavázal se k její úhradě v uznání dluhu a dohodě o narovnání ze dne 6. 5. 2024. Žalovanému byla přefakturována k úhradě částka odpovídající 4,5násobku průměrného výdělku žalovaného ve výši 246 272 Kč, která byla splatná dne 28. 5. 2024. Ani tuto dlužnou částku žalovaný žalobkyni neuhradil, přestože byl k tomu žalobkyní vyzván předžalobní výzvou ze dne 9. 8. 2024.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 13. 12. 2024 uvedl, že žalobu uznává v rozsahu uplatněného nároku na zaplacení částky 4 987,31 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 7. 5. 2024 do zaplacení. Pokud jde o požadovanou náhradu škody za poškození motoru vozidla reg. zn. SPZ, tak namítl, že si není vědom, že by nanesl nadměrné množství těsnícího prostředku a že by došlo k zadření motoru. Potvrdil, že dané vozidlo opravoval, přičemž se jednalo o vozidlo s nájezdem cca 400 tisíc kilometrů. Navíc dne 23. 5. 2023 utrpěl pracovní úraz, pročež byl v pracovní neschopnosti až do 1. 5. 2024 a po tuto dobu převzali opravu vozidla jiní mechanici. Žalovaný přerušil práce na opravě motoru za situace, kdy zbývalo doinstalovat funkční olejové čerpadlo, a není mu známo, co se s motorem dělo během jeho pracovní neschopnosti a proč se žalobkyně rozhodla objednat nový motor. Dohodu o uznání dluhu a o úhradě ze dne 6. 5. 2024 podepsal jednak pod nátlakem, kdy žalobkyně podpisem tohoto dokumentu podmiňovala ukončení pracovního poměru dohodou (bez výpovědní doby), jednak s příslibem, že se bude jednat pouze o symbolickou částku. Poukázal rovněž na to, že toto právní jednání nesplňuje požadavky na uznání dluhu, neboť neobsahuje výši dluhu.

3. U jednání konaného dne 10. 9. 2025 žalobkyně k výzvě soudu doplnila svoje tvrzení tak, že pokud se týká objednávky a dodání nového motoru, tento byl objednán dne 9. 1. 2023 a dodán dne 22. 9. 2023. Důvodem objednání nového motoru bylo jeho nevratné poškození, které zavinil žalovaný. Co se týče trvání zakázky, tak dne 1. 2. 2022 došlo k přistavení vozidla a zakázka byla ukončena dne 28. 12. 2023. Průměrný hodinový výdělek žalovaného činil 314,67 Kč a týdenní pracovní doba 40 hodin.

4. Žalovaný u jednání konaného dne 10. 9. 2025 zopakoval, že v tomto řízení tvrdí a namítá, že při opravě vozidla nenanesl nadměrné množství těsnícího prostředku a že nemohlo dojít k poškození motoru, i kdyby nadměrné množství těsnícího prostředků nanesl. Dále zpochybnil tvrzení žalobkyně, podle níž mělo ke vzniku škody dojít dne 7. 10. 2022, neboť v této době byl motor rozložený na díly a byl rozložený na díly ještě dne 9. 1. 2023. Byl-li motor rozložený na díly, nemohlo proběhnout jejich těsnění a nemohlo dojít ke spuštění motoru. Pokud nebyl spuštěn motor, tak nemohlo dojít ani k uvolnění těsnícího prostředku a k zadření motoru. Žalovaný tvrdil, že motor zkompletoval až na doinstalování funkčního olejového čerpadla nejdříve na přelomu ledna a února 2023. Kromě toho žalovaný rozporoval některé položky na faktuře ze dne 9. 5. 2024, které s jeho činností vůbec nesouvisely. Konkrétně se jedná o položky „dodatkové práce k měření“, „odsát a nově naplnit chladící prostředek a zkontrolovat těsnost (při pracích na klimatizaci)“, „demontáž, montáž motoru na integrovaném nosníku“, „nemrznoucí prostředek“, „hydraulický olej 1 litr“, „těsnění klimatizace“, 2x „těsnění klima“, 2x „hadice“ a dále položky „víko“ a „pryžový nárazník“. Žalovaný rozporoval i položky týkající se dodání vznětového motoru uvedené na str. 3 této faktury, tedy částku –80 145,80 Kč a částku 400 727,70 Kč a navrhoval, aby žalobkyně vysvětila a doložila, jak k těmto částkám dospěla. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vystavila tuto fakturu sama sobě (je zároveň dodavatelem i objednatelem), měla tedy její vystavení zcela ve své moci.

5. V závěru jednání konaného dne 10. 9. 2025 byla žalobkyně vyzvána podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), aby doplnila tvrzení tak, že uvede, k jakému okamžiku zjistila neopravitelnou závadu motoru, na základě jakých skutečností k tomuto závěru dospěla a zda před tím bylo vozidlo v dispozici zákazníka či nikoliv. Dále soud žalobkyni vyzval, aby uvedla, zda má do současné doby k dispozici původní motor, který byl vyměněn, jaké otvory měly být v tomto motoru zneprůchodněny a k zadření jakých částí motoru došlo.

6. Ve vyjádření ze dne 10. 10. 2025 žalobkyně doplnila svoje tvrzení tak, že od převzetí předmětného vozidla do opravy pracovali na zakázce mechanici pan jméno FO a pan jméno FO. Žalovaný vykonával práce na zakázce od 28. 8. 2022, přičemž se jednalo o skládání motoru a jeho kompletaci, tj. uvedení do provozu po provedení opravy hlavy motoru, bloku motoru a výbrusu válců, který prováděla externí společnost právnická osoba. Skládání motoru a jeho kompletace probíhalo od 7. 10. 2022 do 14. 10. 2022, dne 14. 10. 2022 byl ze strany žalovaného vložen motor do vozidla a následně 17. 10. 2022 proběhla testovací jízda, při níž byla zjištěna nefunkčnost motoru. V době od 26. 10. 2022 do 21. 11. 2022 byl žalovaný v pracovní neschopnosti a následně k ukončení těchto prací došlo dne 15. 12. 2022 s diagnostikou ze strany žalovaného – nefunkční olejové čerpadlo. Následoval standardní reklamační postup společnosti právnická osoba Vzhledem k tomu, že čerpadlo bylo nové – originální díl Mercedes-Benz, musel se zadat „Eskulab dotaz“ na Mercedes-Benz (dále též „kulanční dotaz“), což proběhlo 3. 1. 2023. Na tento kulanční dotaz reagoval výrobce dne 4. 1. 2023 tak, že je nutné motor zaslat do jejich střediska expertíz. Současně bylo nutné objednat nový motor, aby vozidlo mohlo být uvedeno do provozu. Motor byl odeslán do střediska expertíz dne 23. 11. 2023. Odborná expertíza provedená výrobcem Mercedes-Benz pak dospěla k jednoznačnému závěru, že reklamace nebyla shledána jako oprávněná a příčinou fatálního poškození byla předchozí nesprávná oprava. V motoru byly nalezeny známky neodborného zásahu – bylo identifikováno nadměrné nanesení těsnící hmoty, která zneprůchodnila různé otvory pro vyrovnávání oleje, což vedlo k nedostatečnému mazání a následnému zadření součástí motoru. Tento posudek (zprávu EuroGBZ ze dne 23. 4. 2024) obdržela žalobkyně dne 6. 5. 2024. Stejného dne bylo výše uvedené projednáno s žalovaným a žalovaný svoje zavinění uznal. Předmětné vozidlo bylo po celou dobu průběhu opravy, tj. od 1. 2. 2022 do 10. 11. 2023, jako nepojízdné v servisu žalobkyně. Žalobkyně nemá původní motor k dispozici, když tento po odborné expertíze zůstal ve středisku expertíz Mercedes-Benz.

7. Žalovaný ve vyjádření ze dne 29. 10. 2025 označil za problematické tvrzení žalobkyně, že žalovaný skládal motor od 7. 10. 2022, neboť podle žaloby a uznání dluhu a dohody o úhradě ze dne 6. 5. 2024 měl žalovaný způsobit škodu právě dne 7. 10. 2022, tj. hned první den skládání motoru, přestože žalovaný tvrdí, že na motoru, včetně aplikování těsnícího prostředku, pracoval až do začátku roku 2023. Žalovaný popřel, že dne 14. 10. 2022 vložil motor do vozidla, že dne 17. 10. 2022 proběhla testovací jízda a že při této testovací jízdě byla zjištěna nefunkčnost motoru. Dále žalovaný poukázal na to, že motor byl odeslán do střediska expertíz Mercedes-Benz až po vyřízení kulančního dotazu dne 4. 1. 2023, což znamená, že žalobkyně měla motor v dispozici ještě několik měsíců poté, co na něm žalovaný ukončil práce (na přelomu ledna a února 2023) včetně doby, kdy byl v pracovní neschopnosti od 23. 5. 2023 do 1. 5. 2024 a neměl nad ním žádnou kontrolu. Podle žalovaného zpráva o nálezu EuroGBZ ze dne 23. 4. 2024 (dále též „nález“) žádným způsobem nepotvrzuje a neuvádí neopravitelnost motoru, pouze zmiňuje předcházející nesprávnou a nezdokumentovanou opravu a nadměrné nanesení těsnícího prostředku, který zneprůchodnil různé otvory pro vyrovnávání oleje. Z fotografické přílohy nálezu však není nesprávnost opravy ani zneprůchodnění otvorů patrné. Žalovaný pak vyzdvihl, že sám nález konstatuje svou neúplnost, kdy k motoru dodanému do střediska expertíz nebyly dodány veškeré díly relevantní pro expertízu.

8. Z pracovní smlouvy ze dne 31. 5. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl u žalobkyně zaměstnaný na dobu neurčitou od 1. 6. 2022 na pozici na pozici „mechanik A“. Z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 6. 5. 2024 soud zjistil, že účastníci se dohodli na skončení pracovního poměru ke dni 6. 5. 2024.

9. Z vyřízení náhrady škody ze dne 29. 3. 2023 soud zjistil, že žalovaný za trvání pracovního poměru způsobil dne 4. 10. 2022 žalobkyni škodu tím, že zvolil chybný postup při lepení skla vozidla reg. zn. SPZ a že škoda byla vyčíslena fakturou č. hodnota na částku 13 522,77 Kč. Žalovaný tuto škodu uznal co do důvodu a výše a zavázal se k její úhradě formou srážek ze mzdy.

10. Z uznání dluhu a dohody o úhradě ze dne 6. 5. 2024 soud zjistil, že žalovaný uznal svoje neúmyslné zavinění škody, kterou způsobil žalobkyni dne 7. 10. 2022 tím, že při opravě vozidla tov. zn. Mercedes Benz GLK, VIN VIN kód, nanesl nadměrné množství těsnícího prostředku, který zneprůchodnil různé otvory pro vyrovnávání oleje, čímž došlo k poškození/zadření motoru, který se stal neopravitelným. Součástí této písemné dohody o způsobu náhrady škody nebyla výše náhrady škody.

11. Z faktury č. hodnota ze dne 9. 5. 2024 soud zjistil, že vozidlo reg. zn. SPZ, VIN VIN kód, datum první registrace 20. 1. 2009 (dále též „předmětné vozidlo“) bylo přijato do opravy dne 6. 1. 2023. Při posledním servisu 13. 1. 2024(!) byl zjištěn nájezd 270 322 km. Jako dodavatel i odběratel je na faktuře označena žalobkyně a fakturovány byly i následující položky: „odsát a nově naplnit chladící prostředek a zkontrolovat těsnost (při pracích na klimatizaci)“, „nemrznoucí prostředek“, „hydraulický olej 1 litr“, „těsnění klimatizace“, 2x „těsnění klima“, které s opravou motoru jednoznačně nesouvisely. Celková výše fakturované částky činila 336 822,17 Kč (bez DPH), z čehož na dodání vznětového motoru připadala částka 320 581,90 Kč (400727,70 – 80145,80).

12. Ze zakázkového listu ze dne 1. 2. 2022 soud zjistil, že předmětné vozidlo bylo přijato do servisu dne 1. 2. 2022, v kolonce „datum posledního servisu“ je uvedeno 24. 11. 2023 a k tomuto datu byl na vozidle nájezd 268 829 km.

13. Z výpisu evidovaných úkonů na zakázce soud zjistil, že veškeré servisní úkony měl provést žalovaný, ale současně je zřejmé, že k datu 31. 10. 2022 byl v pracovní neschopnosti, která trvala od 26. 10. 2022 do 21. 11. 2022, jak uvedla sama žalobkyně (ve vyjádření ze dne 10. 10. 2025), a dále k datu 11. 12. 2023, kdy měl být proveden poslední servisní úkon („demontáž, montáž, utěsnění všech vík hlav válců pravé“), byl žalovaný rovněž v dočasné pracovní neschopnosti, jež trvala od 23. 5. 2023 do 1. 5. 2024.

14. Fotografiemi na č.l. 45 a 86 žalovaný dokládal svoje tvrzení, že k datu 17. 10. 2022, kdy měla proběhnout testovací jízda, byl motor mimo vozidlo a rovněž k datu 9. 1. 2023 byl motor mimo vozidlo ještě nesložený.

15. Z Eskulab dotazu a jeho vyřízení ze dne 23. 11. 2023 soud zjistil, že závada na olejovém čerpadle byla popsána takto: „Motor nelze nastartovat. Nález mechanika: Zadřená vačková hřídel na hlavě válců vlevo. Olejové čerpadlo nedává dostatečný tlak. Odpomoc: Následné poškození. Výměna agregátu.“ Dále je uvedeno v části Text rozhodovatele: „Z004 Záruka na ND“ a v části: Následné poškození: „ne“.

16. Ze zprávy o nálezu EuroGBZ č. 2614460 ze dne 23. 4. 2024 soud zjistil, že žádost byla zamítnuta, když olejové čerpadlo nevykazuje žádnou mechanickou chybu nebo opotřebení. Nelze tak stanovit žádné následné poškození způsobené olejovým čerpadlem. Určité vnitřní díly motoru byly vyměněny během předcházející nesprávné a nezdokumentované opravy. Při předcházející opravě bylo naneseno nadměrné množství těsnícího prostředku, který zneprůchodnil různé otvory pro vyrovnávání oleje. Nález nebylo možné dokončit, protože do střediska expertíz nebyly dodány veškeré díly relevantní pro expertízu.

17. Výzvou k úhradě dluhu ze dne 9. 8. 2024, která byla stejného dne odeslána žalovanému na poslední známou adresu, byl žalovaný s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu vyzván k úhradě žalované částky.

18. Z výplatních pásek žalovaného průměrný hodinový výdělek žalovaného v měsících červenec až září 2022 činil 233,75 Kč. Z e-mailu ze dne 28. 4. 2025 soud zjistil týdenní pracovní dobu žalovaného v daném období v rozsahu 40 hodin.

19. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že poté, co byl skoro celý rok v pracovní neschopnosti, mu byla zaměstnavatelem nařízena periodická zdravotní kontrola, kterou absolvoval s výsledkem, že nadále není schopen konat práci na pozici automechanika. Vedoucí dílen jméno FO mu řekl, že buď ho přeřadí na nižší pozici (např. údržbáře) a na této pozici bude po dobu dvouměsíční výpovědní lhůty, anebo tam zůstane. V případě, že by chtěl skončit dohodou, tak mu to umožní jedině za podmínky, když podepíše protokol, že ten motor zničil. Žalovaný nastoupil do zaměstnání 1. 6. 2022 a v té době opravoval předmětné vozidlo jméno FO, který nebyl schopen opravu dokončit, a proto opravu převzal žalovaný. Do doby, než byl v pracovní neschopnosti, žalovaný předmětné vozidlo opravoval sám. Po dobu pracovní neschopnosti žalovaného pracoval na předmětném vozidle jméno FO. Podle žalovaného nebyl motor neopravitelný. Pokud by žalobkyně po něm požadovala částku za opravu motoru, byl by ochoten ji zaplatit, kdyby něco způsobil, ale nesouhlasí s tím, že má zaplatit koupi nového motoru.

20. Z výslechu svědka jméno FO soud zjistil, že žalovaný dostal na starost složení motoru repasovaného ve firmě Renova. Probírali s žalovaným možnost, že nechají motor kompletně opravit u té externí společnosti, kde je k tomu roční záruka, ale žalovaný trval na tom, že si to chce složit sám a pohlídat si kvalitu práce. Vyšli mu vstříc a přivezli jenom základně opracovaný blok motoru, na který žalovaný namontoval zbylé komponenty. Po složení motoru žalovaným došlo ke zkušební jízdě. Při zkušební jízdě se projevil problém na motoru a žalovaný provedl diagnostiku. Podle diagnostiky žalovaného se jednalo o poruchu olejového čerpadla s následným poškozením motoru. Protože olejové čerpadlo byl nový díl, spustil se garanční proces předepsaný výrobcem Mercedes-Benz. Nejprve bylo nezbytné zadat kulanční dotaz, jehož výsledkem má být předběžné schválení garance výrobcem. Poté objednali nový motor, u něhož byla delší dodací lhůta. Až ve chvíli, kdy byla dokončena oprava, se uzavřel garanční protokol. V tomto případě si výrobce na základě kulančního vyžádal expertízu a za tím účelem byl pak motor odeslán do výrobního závodu. Kromě žalovaného pracoval na zakázce jméno FO, a to na montáži nového motoru. Okolnosti skončení pracovního poměru žalovaného popsal svědek tak, že žalovaný je seznámil s tím, že dál nemůže provádět práce mechanika ze zdravotních důvodů. K závěru, že žalovaný je odpovědný za vznik škody, dospěli na základě expertízy výrobce, což byl podklad, se kterým žalovaného seznámili. Žalovaný s tím souhlasil. Co se týče interní evidence úkonů, tak k tomu, aby nějaký úkon byl konkrétnímu mechanikovi zaznamenán, je třeba, aby jednotlivá pozice v každé zakázce byla vygenerována do zakázkového listu. Následně mechanik zaznamená provedené úkony do systému svým čipem, který je spojený s docházkou.

21. Z výslechu svědka adresa soud zjistil, že žalovaný byl seznámen s výsledky expertízy Mercedes-Benz. Pokud žalovaný chtěl rozvázat pracovní poměr, bylo nezbytné, aby souhlasil s vyřízením škody, což vyplývá z interních předpisů žalobkyně.

22. Z výslechu svědka jméno FO soud zjistil, že v interním systému evidování úkonů jsou evidovány jednotlivé pozice v každé zakázce a mechanik by měl čipovat danou pozici, kterou provedl. Je technicky možné, aby konkrétní úkon zadala do systému jiná osoba než mechanik.

23. Z odpovědi Mercedes-Benz Česká republika s. r. o. ze dne 8. 12. 2025 soud zjistil, že reklamace se týkala údajného nedostatečného účinku olejového čerpadla u vozidla Mercedes-Benz GLK, které bylo do České republiky individuálně dovezeno a původně prodáno i provozováno v Německu. Z digitální servisní knížky vyplývá, že poslední servisní záznam v Německu pochází z roku 2016 při nájezdu přibližně 197 000 km, další servis proběhl až v únoru 2022 při stavu 268 000 km. V lednu 2023 žalobkyně uplatnila reklamaci na vadné olejové čerpadlo s odůvodněním, že nedává dostatečný tlak oleje, přičemž následně přistoupila k výměně motoru. V době reklamace bylo vozidlo čtrnáct let staré s nájezdem přes 268 000 km. Při provedeném zkoumání nebyly na vyměněném olejovém čerpadle zjištěny žádné mechanické vady ani opotřebení, které by způsobily nedostatečný tlak oleje. Naopak bylo prokázáno, že příčinou problémů byla předchozí neodborná oprava motoru, při níž došlo k ucpání olejového vedení těsněním. Tato závada vedla k poklesu tlaku mazání a následnému poškození motoru. Olejové čerpadlo tedy nebylo příčinou závady, a proto byla reklamace dílu zamítnuta. Žalobkyně neposkytla středisku expertíz veškeré vyžádané díly a podklady, což znemožnilo úplné dokončení expertízy. V systému VEGA je u této zakázky uvedeno, že zákazník si stěžoval na nemožnost nastartovat motor, mechanik konstatoval zadřenou vačkovou hřídel a údajně nedostatečný tlak olejového čerpadla, přičemž jako náprava byla provedena výměna agregátu. Dotaz na technickou podporu týkající se této výměny však ze strany žalobkyně nebyl nikdy podán, ačkoliv je to v obdobných případech standardní a požadovaný postup.

24. Ze znaleckého posudku č. číslo ze dne 13. 4. 2026 soud zjistil, že na fotodokumentaci obsažené ve zprávě EuroGBZ č. 2614460 ze dne 23. 4. 2024 je zachycena horní olejová vana (bod 4.2 na str. 7). Z fotografií na č.l. 120-125 lze samostatně lokalizovat pouze přítomnost těsnícího tmelu na dosedacích plochách horní olejové vany a na předním víku motoru. Konkrétní ucpání olejového vedení nebo olejového kanálu z nich samostatně prokazatelné není, avšak takový mechanismus vzniku poškození je technicky možný a obvyklý (bod 4.3 na str. 8). Z fotodokumentace jsou dále patrné známky poškození nebo alespoň abnormálního opotřebení hlavních ložiskových pánví. Na snímcích hlavních ložisek jsou viditelné otěrové stopy a místní opotřebení jejich funkčních ploch. Na jednom z pístů je zřetelné označení „+0,50“, což odpovídá opravárenskému nadměrnému rozměru a podporuje závěr, že vnitřní díly motoru byly již měněny či opravovány při předchozí opravě. U olejového čerpadla naopak zpráva výslovně konstatuje, že nevykazuje mechanickou chybu nebo opotřebení. Za odborně korektní je proto považovat závěr, že z předložených listin a fotografií neplyne jednoznačně zadření celého motoru, avšak plyne z nich existence závažných abnormalit a poškození některých vnitřních částí, zejména ložiskového uložení, a dále existence známek předchozí neodborné opravy (bod 4.4 na str. 8). Z technického hlediska lze považovat kompletní výměnu motoru v autorizovaném prostředí za postup běžný a rozumně očekávatelný. U neautorizovaného servisu by připadala v úvahu generální oprava motoru, tedy úplná rozborka, vyčištění mazacích a vyrovnávacích otvorů, kontrola a přeměření klikového mechanismu, výměna hlavních a případně ojničních ložisek, kontrola či výměna pístní skupiny a opětovná kompletace (bod 4.5 na str. 9).

25. Z výslechu znalce tituly před jménem adresa soud zjistil, že z veškeré fotodokumentace obsažené ve zprávě EuroGBZ č. 2614460 ze dne 23. 4. 2024 není zřejmé zneprůchodnění olejového vedení. Bez fyzické prohlídky motoru nelze zjistit rozsah zanesení motoru tmelem, takže nelze stanovit, zda se jednalo o hlavní či jedinou příčinu poškození motoru. Podle znalce důvody pro výměnu motoru byly dva – kromě ucpání kanálků tmelem byly důvodem nadrozměrné písty, což znalec označil za hlavní důvod.

26. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro tuto projednávanou věc.

27. Soud neprovedl žalovaným navržené výslechy svědků jméno FO a jméno FO, protože tyto důkazy byly navrženy k prokázání skutečnosti, že na opravě vozidla pracovali i další mechanici, což v případě jméno FO potvrdila sama žalobkyně (ve vyjádření ze dne 10. 10. 2025). Skutečnost, že po dobu pracovní neschopnosti žalovaného prováděl práce na předmětném vozidle jiný mechanik, je zřejmá již z výpisu evidovaných úkonů na zakázce. Svědek jméno FO pak potvrdil, že kromě žalovaného pracoval na zakázce jméno FO.

28. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný byl u žalobkyně zaměstnaný na pozici „mechanik A“ na základě pracovní smlouvy ze dne 31. 5. 2022, a to na dobu neurčitou od 1. 6. 2022. K rozvázání pracovního poměru pak došlo dohodou ke dni 6. 5. 2024. Za trvání pracovního poměru způsobil žalovaný žalobkyni škodu tím, že zvolil chybný postup při lepení skla vozidla reg. zn. SPZ, škoda byla vyčíslena fakturou č. hodnota na částku 13 522,77 Kč a žalovaný uznal tuto škodu co do důvodu a výše a zavázal se k její úhradě formou srážek ze mzdy. Žalovaný písemně uznal v uznání dluhu a dohodě o úhradě ze dne 6. 5. 2024 svoje zavinění na vzniku škody žalobkyni tím, že dne 7. 10. 2022 při opravě vozidla tov. zn. Mercedes Benz GLK, VIN VIN kód, nanesl nadměrné množství těsnícího prostředku, který zneprůchodnil různé otvory pro vyrovnávání oleje, čímž došlo k poškození/zadření motoru, který se stal neopravitelným. Součástí této dohody o způsobu náhrady škody nebyla výše náhrady škody.

29. Žalovanému se podařilo prokázat tvrzení, že žalobkyně podmiňovala ukončení pracovního poměru dohodou (bez výpovědní doby) podpisem dohody o uznání dluhu a o úhradě ze dne 6. 5. 2024. Způsob, jakým proces ukončení pracovního poměru s žalobkyní popisoval žalovaný, zásadním způsobem neodporuje vylíčení této události ze strany svědků, zejména jeho tehdejšího přímého nadřízeného jméno FO. Také svědek jméno FO při svém výslechu uvedl, že chtěl-li žalovaný rozvázat pracovní poměr, bylo nezbytné, aby souhlasil s vyřízením škody, což vyplývá z interních předpisů žalobkyně.

30. Podle tvrzení samotné žalobkyně žalovaný vykonával práce na zakázce od data 28. 8. 2022, kdy opravu převzal po jméno FO. Po dobu pracovní neschopnosti žalovaného pracoval na předmětném vozidle jméno FO. Žalovaný pak v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že práce na zakázce ukončil na přelomu ledna a února 2023. V té době se řešila reklamace olejového čerpadla, která probíhala dle postupu předepsaného výrobcem Mercedes-Benz. Nejprve byl zadán kulanční dotaz s odůvodněním, že nedává dostatečný tlak oleje, a po předběžném schválení garance výrobcem byl dne 9. 1. 2023 objednán nový motor. V době reklamace bylo vozidlo čtrnáct let staré s nájezdem přes 268 000 km. Při provedeném zkoumání nebyly na vyměněném olejovém čerpadle zjištěny žádné mechanické vady ani opotřebení, které by způsobily nedostatečný tlak oleje. Olejové čerpadlo tedy nebylo příčinou závady, a proto byla reklamace dílu zamítnuta.

31. Soud nemá za prokázané tvrzení žalobkyně, že vozidlo bylo v opravě nepřetržitě po dobu od 1. 2. 2022 do 28. 12. 2023, které dokládala zakázkovým listem ze dne 1. 2. 2022. Předložený zakázkový list totiž podle obsahu zjevně pocházel z pozdějšího data (v kolonce datum posledního servisu je uvedeno „24. 11. 2023“). Navíc podle zakázkového listu ze dne 1. 2. 2022 a faktury č. hodnota ze dne 9. 5. 2024 bylo v době od 24. 11. 2023 do 13. 1. 2024 s předmětným vozidlem najeto 1493 km (270322 – 268829). Výše uvedenému tvrzení žalobkyně rovněž odporuje zjištění, které soud učinil z faktury č. hodnota ze dne 9. 5. 2024, podle níž bylo vozidlo přijato do opravy dne 6. 1. 2023. Současně nemá soud za prokázané tvrzení žalobkyně, že dne 17. 10. 2022 proběhla testovací jízda, při níž byla zjištěna nefunkčnost motoru, které vyvrací fotografie ze dne 17. 10. 2022 předložená žalovaným, na níž je motor zachycen mimo vozidlo.

32. Další nesrovnalosti vyplývají z evidence úkonů provedených na vozidle, podle níž měl veškeré úkony provést žalovaný. V době od 26. 10. 2022 do 21. 11. 2022 byl však žalovaný v pracovní neschopnosti a v pracovní neschopnosti byl i dne 11. 12. 2023, kdy podle této evidence měl být na vozidle proveden poslední úkon. Přitom je technicky možné, aby konkrétní úkon do systému zadala jiná osoba než mechanik, jak při svém výslechu připustil svědek jméno FO.

33. Výrobce si vyžádal expertízu a za tím účelem byl motor odeslán do výrobního závodu. Žalobkyně učinila závěr o tom, že žalovaný je odpovědný za vznik škody na základě expertízy výrobce. Již zpráva o nálezu EuroGBZ č. hodnota ze dne 23. 4. 2024 však vedle nanesení nadměrného množství těsnícího prostředku konstatuje, že určité vnitřní díly motoru byly vyměněny během předcházející nesprávné a nezdokumentované opravy. Z nálezu dále plyne, že jej nebylo možné dokončit, protože do střediska expertíz nebyly dodány veškeré díly relevantní pro expertízu. Z tvrzení žalobkyně obsažených ve vyjádření ze dne 10. 10. 2025 vyplývá, že opravu hlavy motoru, bloku motoru a výbrus válců prováděla externí společnost právnická osoba. Podle znaleckého posudku č. číslo ze dne 13. 4. 2026 a ústního doplnění znaleckého posudku znalcem tituly před jménem adresa u jednání konaného dne 22. 7. 2026 znalce důvody pro výměnu motoru byly dva – kromě ucpání kanálků tmelem to byly nadrozměrné písty, což znalec označil jako hlavní důvod.

34. Výše uvedené lze tedy shrnout tak, že žalovaný sice v uznání dluhu a dohodě o úhradě ze dne 6. 5. 2024 písemně uznal svoje zavinění na vzniku škody, jakož i skutečnost, že nanesl nadměrné množství těsnícího prostředku, ale žalobkyni se nepodařilo prokázat, že v případě ucpání kanálků tmelem se jednalo o jediný (a především) hlavní důvod pro výměnu motoru. V důsledku předcházející nesprávné a nezdokumentované opravy, kterou konstatovala i zpráva o nálezu EuroGBZ ze dne 23. 4. 2024, byly totiž dalším důvodem nadrozměrné písty. K tomu považuje soud za nezbytné dodat, že nemá-li již žalobkyně původní motor k dispozici, nese odpovědnost za tento stav, neboť motor byl ve sféře dispozice žalobkyně, nikoliv žalovaného. Stejně tak je žalobkyně odpovědná za skutečnost, že do střediska expertíz nebyly dodány veškeré díly relevantní pro expertízu. Především je však žalobkyně v tomto směru zatížena důkazní povinností, pročež jdou uvedené okolnosti k tíži právě žalobkyně.

35. Podle výplatních pásek průměrný hodinový výdělek žalovaného za tři měsíce předcházející tvrzenému vzniku škody (7. 10. 2022), tj. za červenec – září 2022, činil 233,75 Kč.

36. Podle § 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v pl. znění (dále jen „zákoník práce“) pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

37. Podle § 250 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

38. Podle § 263 odst. 2 zákoníku práce uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně.

39. Podle § 257 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

40. Podle § 257 odst. 2 zákoníku práce výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

41. Podle § 352 zákoníku práce průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.

42. Podle § 356 odst. 2 zákoníku práce má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance uplatněnou v rozhodném období a koeficientem 4,348. Dojde-li ke změně týdenní pracovní doby v rozhodném období, vypočte se týdenní pracovní doba tak, že se úhrn součinů jednotlivých týdenních pracovních dob v hodinách a kalendářních dnů, po které byly tyto týdenní pracovní doby uplatněny, vydělí celkovým počtem kalendářních dnů v rozhodném období; výsledná hodnota se zaokrouhluje na tisíciny nahoru.

43. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2025 (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

44. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

45. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze v rozsahu uplatněného nároku na zaplacení částky 4 987,31 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 7. 5. 2024 do zaplacení, neboť v tomto rozsahu žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej písemnou dohodou uzavřenou podle § 263 odst. 2 zákoníku práce nahradit formou srážek ze mzdy. K datu skončení pracovního poměru zbývala k úhradě z tohoto titulu částka 4 987,31 Kč. Tuto částku spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 4 zákoníku práce jdoucím od data následujícího po skončení pracovního poměru žalovaného, tj. od 7. 5. 2024, proto uložil soud žalovanému k zaplacení výrokem I. tohoto rozsudku.

46. Ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně částky 246 272 Kč s úrokem z prodlení z této částky, byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta. V tomto řízení byla spornou především otázka odpovědnosti žalovaného za škodu způsobenou žalobkyni při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, tzn. existence příčinné souvislosti mezi zaviněným porušením povinnosti a vznikem škody. Listina uznání dluhu a dohoda o úhradě ze dne 6. 5. 2024 nesplňovala náležitosti dohody o způsobu náhrady škody podle výše citovaného § 263 odst. 2 zákoníku práce a současně se nejedná o uznání dluhu co do důvodu a výše podle § 2053 o. z., takže žalobkyni nesvědčila domněnka existence dluhu v době jeho uznání. Kromě toho žalovaný věrohodně vysvětlil, z jakých důvodů tuto listinu podepsal. Žalobkyně neprokázala svoje tvrzení, že žalovaný nanesl nadměrné množství těsnícího prostředku, který zneprůchodnil různé otvory pro vyrovnávání oleje, a že v důsledku toho došlo k poškození (zadření) motoru opravovaného vozidla. Podle soudu není nezbytná naprostá (absolutní) shoda mez skutkovými tvrzeními, z nichž žalobkyně dovozuje uplatněný nárok, a skutkovým stavem věci, z něhož vyšel soud ve svém rozhodnutí (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 3211/2010 ze dne 29. 3. 2011), pročež podle soudu nelze přisvědčit žalovanému v tom ohledu, pokud označil za problematické tvrzení žalobkyně, že skládal motor od 7. 10. 2022 s poukazem na obsah žaloby a uznání dluhu a dohody o úhradě ze dne 6. 5. 2024, podle kterých měl způsobit škodu právě dne 7. 10. 2022. Rozhodným však bylo, zda to byl žalovaný, kdo při opravě předmětného vozidla nanesl nadměrné množství těsnícího prostředku, a zda nanesení nadměrného množství těsnícího prostředku zapříčinilo vznik škody spočívající v poškození (zadření) motoru vozidla, jež odůvodňovalo výměnu motoru za nový. Vzhledem ke skutkovému závěru o tom, že žalobkyně tyto skutečnosti neprokázala, shledal soud podanou žalobu ohledně částky 246 272 Kč nedůvodnou. Pro rozhodnutí tak nebylo významným, že žalobkyně při výpočtu požadované náhrady škody podle § 257 odst. 2 zákoníku práce podle soudu nesprávně vycházela z průměrného hodinového výdělku žalovaného ve výši 314,67 Kč, přestože průměrný hodinový výdělek žalovaného podle § 352 ve spojení s § 356 odst. 2 zákoníku práce za tři měsíce předcházející tvrzenému vzniku škody (7. 10. 2022), zjištěný z výplatních pásek žalovaného za měsíce červenec – září 2022, činil 233,75 Kč.

47. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal převážně úspěšnému žalovanému plnou náhradu nákladů řízení, neboť v případě částečného vyhovění žalobě se jedná pouze o nepatrný procesní neúspěch žalovaného. Žalovanému přiznané náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna podle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v pl. znění (dále jen a. t.) za dvanáct úkonů po 9 340 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 13. 12. 2024, účast na jednání dne 10. 9. 2025 v rozsahu dvou úkonů, tj. za každé započaté dvě hodiny, vyjádření ze dne 29. 10. 2025, účast na jednání dne 5. 11. 2025 v rozsahu dvou úkonů, tj. za každé započaté dvě hodiny, nahlížení do spisu dne 2. 2. 2026 odůvodněné potřebou prostudovat podklady zajištěné od společnosti Mercedes-Benz Česká republika s. r. o. za účelem návrhu formulace otázek znalci, další porada s klientem přesahující jednu hodinu konaná dne 10. 2. 2026, vyjádření ze dne 13. 5. 2026 a účast na jednání dne 27. 7. 2026 v rozsahu dvou úkonů, tj. za každé započaté dvě hodiny), dále náhrada hotových výdajů po 300 za dva úkony realizované do 31. 12. 2024 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, náhrada hotových výdajů za deset úkonů po 450 Kč podle § 13 a. t., náhrada cestovného ve výši 4x 1 617 Kč podle § 13 a. t. ke studiu spisu ve dnech 3. 9. 2025 a 16. 10. 2025 a k jednání ve dnech 10. 9. 2025 a 5. 11. 2025 (na trase ze sídla advokáta do adresa a zpět v délce 170 km osobním automobilem reg. zn. SPZ při kombinované spotřebě 10,7 l na 100 km, ceně paliva ve výši 34,70 Kč za litr a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy ve výši 5,80 Kč podle vyhlášky č. 475/2024 Sb.), náhrada cestovného podle § 13 a. t. ke studiu spisu dne 2. 2. 2026 ve výši 1 623 Kč (na trase ze sídla advokáta do adresa a zpět v délce 170 km osobním automobilem reg. zn. SPZ při kombinované spotřebě 10,7 l na 100 km, ceně paliva ve výši 34,10 Kč za litr a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy ve výši 5,90 Kč podle vyhlášky č. 573/2025 Sb.), náhrada cestovného ve výši 2x 1 812 Kč podle § 13 a. t. ke studiu spisu dne 16. 7. 2026 a k jednání dne 22. 7. 2026 (na trase ze sídla advokáta do adresa a zpět v délce 170 km osobním automobilem reg. zn. SPZ při kombinované spotřebě 10,7 l na 100 km, ceně paliva ve výši 44,50 Kč za litr a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy ve výši 5,90 Kč podle vyhlášky č. 573/2025 Sb. ve znění účinném od 1. 6. 2026), náhrada za promeškaný čas za 7x 6 půlhodin po 150 Kč podle § 14 a. t., záloha na znalecký posudek složená žalovaným dne 30. 3. 2026 ve výši 10 000 Kč, tj. celkem 145 195 Kč.

48. Žalovanému nebyla přiznána odměna a náhrada hotových výdajů za úkon odpor proti platebnímu rozkazu ze dne 15. 11. 2024, neboť neobsahoval vyjádření ve věci, jež naproti tomu obsahovalo podání ze dne 13. 12. 2024, za které žalovanému odměna a náhrada hotových výdajů přiznána byla.

49. V tomto řízení vznikly dále náklady státu na dokazování ve výši 3 137,80 Kč, přiznané usnesením ze dne 29. 7. 2026, č. j. 6 C 189/2024-239, které nabylo právní moci dne 15. 8. 2026. V komentáři Jirsa, J., Janek, K., Trebatický, P. a kol. Občanský soudní řád, 2. část: Soudcovský komentář, Wolters Kluwer, dostupném z: www.aspi.cz se uvádí: „Soud přiznává státu jen náklady, jež nebyly kryty zálohami na důkazy ve smyslu § 141 odst.

1. Pokud soud podle tohoto ustanovení uložil účastníkům povinnost složit zálohu, rozhoduje o povinnosti nahradit náklady státu jen v rozsahu, v jakém náklady složenou zálohu přesáhly. Tzv. spotřebovaná záloha zaplacená účastníkem se zahrnuje do jím placených nákladů, které se hradí podle úspěchu (§ 142); státu se přiznávají pouze tzv. nezálohované náklady (nejčastěji znalečného).“ V souladu s citovaným komentářem složená záloha je tedy nákladem účastníka, který ji v průběhu řízení uhradil. Podle výsledku řízení byla proto žalobkyni výrokem IV. tohoto rozsudku uložena povinnost nahradit náklady státu ve výši 3 137,80 Kč.

50. Žalobkyně i žalovaný jsou povinni splnit povinnosti, které jim byly uloženy tímto rozsudkem do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem řádně a včas splněna, lze se jejího plnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.