6 C 43/2026

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného 3 o určení výživného manželce

I. Návrh žalobkyně, kterým se domáhala stanovení povinnosti žalovanému platit výživné manželky s účinností od 1. 12. 2025 ve výši 4 000 Kč měsíčně, se zamítá.

II. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne 14. 4. 2026 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost počínaje dnem 1. 12. 2025 přispívat žalobkyni na její výživu částkou 4 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do 15. dne v měsíci předem. V návrhu uvedla, že účastníci jsou manželé, ale od prosince 2025 nevedou společnou domácnost. Účastníci mají tři dosud nezletilé děti, z nichž žalobkyně pečuje o dceru Vanessu, nar. 28. 12. 2023, a žalovaný o syny Davida, nar. 17. 1. 2020, a Damiana, nar. 10. 6. 2021. Příjem žalovaného činí přibližně 28 000 Kč měsíčně. Příjem žalobkyně činí přibližně 13 000 Kč měsíčně a žije ve společné domácnosti s partnerem, který hradí náklady na bydlení. Ostatní náklady, zejména na stravu a výdaje spojené s péčí o dceru hradí žalobkyně. Podle žalobkyně je tak zřejmé, že životní úroveň účastníků tohoto řízení není srovnatelná, a proto se domáhá, aby byla žalovanému uložena povinnost hradit výživné v její prospěch.

2. U jednání konaného dne 26. 6. 2026 se žalovaný k návrhu žalobkyně vyjádřil tak, že žalobkyní uplatněný nárok neuznává z důvodu, že žalovaná odešla ze společné domácnosti dobrovolně, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 18 000 Kč a také její současný partner má příjem. Žalovaný se stará o dva syny narozené z manželství s žalobkyní a za těchto okolností nepovažuje za spravedlivé, aby byl zavázán platit žalobkyni jakékoliv výživné.

3. Žalobkyně u jednání konaného dne 26. 6. 2026 doplnila, že v opatrovnickém řízení jí byla uložena povinnost platit výživné na syny v celkové výši 3 500 Kč a od září jí přibude další vyživovací povinnost. Je pravdou, že v současné době pobírá rodičovský příspěvek ve výši 18 000 Kč, ale ten jí od září klesne na částku 8 000 Kč měsíčně.

4. Z rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 29. 4. 2026, č. j. 4 Nc 553/2025-47, bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo rozvedeno (výrok I. tohoto rozsudku). Výrokem II. tohoto rozsudku byla dále schválena dohoda účastníků, kterou se žalobkyně zavázala platit ve prospěch nezletilých synů Davida a Damiána výživné v celkové výši 3 500 Kč a žalovaný se zavázal platit ve prospěch nezletilé dcery Vanessy výživné ve výši 2 000 Kč. Ve výroku I. nabyl tento rozsudek právní moci dne 18. 6. 2026.

5. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného právnická osoba ze dne 1. 6. 2026 soud zjistil, že čistý měsíční příjem žalovaného za duben 2026 činil 24 479 Kč.

6. Ze zprávy Úřadu práce ČR adresa ze dne 12. 6. 2026 soud zjistil, že žalobkyně je v období od 1. 4. 2026 příjemcem rodičovského příspěvku ve výši 18 437 Kč a dále přídavků na dítě, jehož výše pro každé z nezletilých dětí účastníků činí 1 330 Kč.

7. Ze zprávy OSSZ adresa ze dne 21. 5. 2026 soud zjistil, že účastníci od dubna 2026 nepobírali nemocenské dávky.

8. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že kromě rodičovského příspěvku pobírá pouze přídavek na dítě ve výši 1 330 Kč pro dceru Vanessu.

9. Z výslechu žalovaného bylo zjištěno, že do současné doby bydlel se syny v bytě o velikosti 1+1, kde předtím bydleli společně s žalobkyní. Nájemné a služby zde platil ve výši 8 000 Kč měsíčně. Od července se stěhují do většího bytu o velikosti 2+1, kde nájemní činí 14 000 Kč měsíčně. Od dubna 2026 je příjemcem dávky přídavek na dítě pro nezletilé syny ve výši 2x 1 330 Kč měsíčně. Mezi jeho pravidelné výdaje patří strava a výdaje s dětmi spojené, dále televize, telefon a internet od T-mobile za 3 300 Kč a spoření na důchod ve výši 1 000 Kč měsíčně. Kromě toho platí soudem stanovené výživné pro dceru Vanessu ve výši 2 000 Kč.

10. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Účastníci žijí odděleně od prosince 2025 a byli rozvedeni rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 29. 4. 2026, č. j. 4 Nc 553/2025-47, který nabyl právní moci dne 18. 6. 2026. Žalobkyně má v péči dceru Vanessu (nar. 2023). V době od podání návrhu dosud pobírá rodičovský příspěvek ve výši 18 437 Kč a přídavek na dítě pro dceru ve výši 1 330 Kč. Platí výživné ve prospěch synů Davida a Damiána v celkové výši 3 500 Kč. Na hrazení pravidelných výdajů se podílí její partner, který hradí náklady na bydlení. Disponibilní prostředky žalobkyně tak činí 16 267 Kč (18437 – 3500 + 1330). Naproti tomu žalovaný, který má v péči syny Davida (nar. 2020) a Damiána (nar. 2021), dosáhl v dubnu 2026 příjmu ve výši 24 479 Kč a kromě toho pobírá od dubna 2026 dávku přídavek na dítě pro syny ve výši 2x 1 330 Kč. Platí výživné ve prospěch dcery Vanessy ve výši 2 000 Kč. Dále platí nájemné a služby spojené s bydlením ve výši 8 000 Kč. Žalovanému tak po úhradě nezbytných nákladů na bydlení ve výši 8 000 Kč zbývá částka 17 139 Kč (24479 – 2000 + 2660 – 8000). Částka, která zbývá každému z účastníků, je tak srovnatelná – v případě žalobkyně se jedná o částku 16 267 Kč a v případě žalovaného o částku 17 139 Kč. Náklady na stravu má přitom každý z účastníků, a navíc žalovaný má oproti žalobkyni v rozhodném období (viz dále) v péči o jedno nezletilé nezaopatřené dítě více. S přihlédnutím ke shora uvedeným skutečnostem jsou tedy majetkové poměry obou účastníků srovnatelné.

11. Podle § 697 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“) manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.

12. Podle § 697 odst. 2 o. z. pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

13. Podle § 922 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není důvodná. Podle výše citovaného ust. § 922 o. z. lze výživné mezi manžely přiznat jen ode dne zahájení tohoto řízení. Případná vyživovací povinnost, pokud jsou podmínky pro její přiznání, pak trvá pouze po dobu existence manželství. Podle komentáře Králíčková, Z., Hrušáková, M., Westphalová, L. a kol., Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 93, marg. č. 4 „(n)edojde-li k plnění výživného mezi manžely dobrovolně a jeden z nich se obrátí na soud, soud ve věci rozhodne autoritativně. Řízení může být zahájeno žalobou, kde oprávněný manžel uvede rozhodující skutková tvrzení a označí potřebné důkazy, jakož i uvede, od kterého dne žádá o plnění výživného, nejdříve však od zahájení soudního řízení, viz § 922, a v jaké výši.“ Za situace, kdy návrh byl v této věci podán dne 14. 4. 2026 a manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno ke dni 18. 6. 2026, by bylo možno uvažovat (za předpokladu splnění ostatních podmínek) o přiznání výživného toliko za dobu od 14. 4. 2026 do 18. 6. 2026, tj. přibližně za dva měsíce. Za uvedené rozhodné období též soud zjišťoval majetkové poměry obou účastníků, o nichž po provedeném dokazování učinil skutkový závěr, že tyto jsou srovnatelné, pročež nebyly shledány důvody pro přiznání výživného pro žalobkyni ve smyslu ust. § 697 odst. 1 o. z. Z těchto důvodů byla žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném stanovení povinnosti platit výživné manželky s účinností od 1. 12. 2025 ve výši 4 000 Kč měsíčně, výrokem I. tohoto rozsudku zamítnuta.

15. Žalovaný byl v tomto řízení procesně úspěšný, a proto by měl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o. s. ř. právo na náhradu hotových výdajů, které mu v tomto řízení vznikly. Soud však výrokem II. tohoto rozsudku o nákladech řízení rozhodl podle § 150 o. s. ř. tak, že žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, a to s ohledem na skutečnost, že předmětem řízení bylo plnění vyživovací povinnosti a žalovanému, který v řízení nebyl zastoupen, doposud nad rámec hotových výdajů žádné další náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.