6 C 44/2026

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 11 871 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 871 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 22. 1. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 11 871 Kč. V návrhu uvedla, že dne 12. 10. 2023 uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut standardní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částka 27 500 Kč byla vyplacena na účet určený žalovaným a částka 2 500 Kč byla převedena jako provize na účet zprostředkovatele. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr vrátit žalobkyni společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby, tedy celkem částku ve výši 46 000 Kč, v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce, kdy první splátka byla dohodnuta se splatností na den 20. 11. 2023. Z důvodu neplnění smlouvy žalovaným byl úvěr ke dni 26. 1. 2024 zesplatněn a žalobkyně následně podala žalobu k soudu, přičemž ve věci byl Okresním soudem ve Žďáru nad Sázavou vydán rozsudek ze dne 11. 9. 2024, č. j. 12 C 141/2024-65 (dále též „exekuční titul“), který nabyl právní moci dne 30. 10. 2024. Pohledávka z tohoto exekučního titulu ve výši 32 013 Kč byla ke dni 15. 8. 2025 uhrazena. V tomto řízení se žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty podle čl. IV. bod 2. písm. b) smlouvy o úvěru za dobu od 18. 3. 2024 do 15. 8. 2025 ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě informací od žalovaného o příjmech a výdajích, jakož i nahlédnutím do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, katastru nemovitostí, výpisu z Registru platebních informací (REPI) a vlastní databáze žalobkyně. Žalovaný smluvní pokutu žalobkyni neuhradil, přestože žalobkyně před podáním žaloby k soudu dne 19. 12. 2025 odeslala žalovanému předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud dospěl k závěru, že v této věci jsou splněny podmínky ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Z čestného prohlášení o závazcích a výdajích ze dne 12. 10. 2023 a výplatních pásek za měsíce červenec a srpen 2023 bylo zjištěno, že žalovaný učinil prohlášení, že u něho nebyly dány podmínky úpadku ani hrozícího úpadku, byl zaměstnaný u , právnická osoba, ., kde dosahoval měsíčního příjmu 21 994 Kč, a měl pravidelné výdaje na bydlení ve výši 7 100 Kč a splátky úvěru ve výši 3 221 Kč. Z výpisu z insolvenčního rejstříku vyplývá, že ke dni 13. 9. 2023 s žalovaným neprobíhalo insolvenční řízení. Z lustrace v centrální evidenci exekucí a REPI pak vyplývá, že v těchto evidencích neměl žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru žádný záznam. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a smlouvy o spotřebitelském úvěru č, Anonymizováno, , číslo, ze dne 12. 10. 2023 bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 30 000 Kč s tím, že úvěr byl úročen sazbou 27,28 % ročně. V čl. IV bodu 2. písm. a) a b) byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného s hrazením splátek úvěru ve výši 0,1 % denně z neuhrazené splátky úvěru či neuhrazeného zůstatku úvěru. Žalovaný se úvěr zavázal splatit do 20. 11. 2023 v pravidelných měsíčních splátkách po 1 150 Kč. V čl. IV. bodě 1. bylo dále sjednáno právo žalobkyně úvěr zesplatnit, pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části po dobu delší než dva měsíce. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 13. 10. 2023 soud zjistil, že z účtu žalovaného byla dne 13. 10. 2023 provedena verifikační platba ve výši 1 Kč. Téhož dne byla na tento účet žalovaného označený ve smlouvě o úvěru odeslána částka 27 500 Kč pod variabilním symbolem , číslo, . Z bonity smlouvy, upomínky ze dne 25. 11. 2023, 26. 12. 2023 a zesplatnění ze dne 26. 1. 2024 soud zjistil, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením, pročež žalobkyně po dvou marných výzvách k úhradě dlužné splátky nesplacený zůstatek úvěru ke dni 26. 1. 2024 zesplatnila. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 12. 2025 a souvisejícího podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu vyzván k úhradě smluvní pokuty ve výši 11 871 Kč. Z připojeného spisu sp. zn. 12 C 141/2024 soud zjistil, že soud v této věci o zaplacení částky 35 442 Kč s příslušenstvím žalobě vyhověl v plném rozsahu, přičemž žalovaný byl tímto rozsudkem zavázán k úhradě (mimo jiné) smluvní pokuty v celkové výši 3 129 Kč.

4. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro tuto projednávanou věc.

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když na základě doloženého měsíčního příjmu žalovaného ve výši 21 994 Kč a pravidelných výdajů v celkové výši 10 321 Kč dospěla k závěru, že žalovaný má dostatečné volné zdroje ke splácení. Následně účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, a proto jej žalobkyně v souladu se smluvním ujednání zesplatnila ke dni 26. 1. 2024. V čl. IV bodu 2. písm. a) a b) smlouvy o úvěru byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného s hrazením splátek úvěru ve výši 0,1 % denně z neuhrazené splátky úvěru či neuhrazeného zůstatku úvěru. Žalovaný byl s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu vyzván k úhradě smluvní pokuty ve výši 11 871 Kč předžalobní výzvou ze dne 19. 12. 2025. Ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 12 C 141/2024 bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni (mimo jiné) smluvní pokutu v celkové výši 3 129 Kč.

6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 11 871 Kč vyplývá ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena podle ust. § 2395 a násl., § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), přičemž výši smluvní pokuty účastníky sjednané a žalobkyní požadované v tomto řízení soud neshledal nepřiměřenou ve smyslu ust. § 2048 o. z. Podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Ve zde projednávaném případě výše spotřebitelského úvěru činila 30 000 Kč, tedy nejvýše přípustná výše uplatněných smluvních pokut činí 15 000 Kč. Exekučním titulem vydaným v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 12 C 141/2024 již bylo žalobkyni přiznáno právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč a 1 632 Kč, tj. v celkové výši 3 129 Kč. Součet smluvních pokut žalobkyní uplatněných v projednávaném případě a smluvní pokuty žalobkyní dříve přiznané exekučním titulem tak činí 15 000 Kč (11 871 Kč + 3 129 Kč). Pokud se tedy žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 11 871 Kč, soud podané žalobě vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku), neboť žalobkyní uplatněná smluvní pokuta nepřesahuje výše uvedený zákonný limit.

7. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a o. s. ř. tak, že procesně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 781 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, sepis návrhu a jednoduché výzvy k plnění, tedy za 2,5 úkonu právní služby, po 400 Kč, náhrada hotových výdajů za uvedené tři úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada DPH 21 % ve výši 273 Kč.

8. Žalobkyně ve svém návrhu požadovala přiznání náhrady nákladů řízení ve výši 7 213 Kč, tj. nákladů řízení vyčíslených podle ust. §§ 7 a 13 advokátního tarifu. Jelikož se v tomto případě jedná o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení dle ust. § 14b advokátního tarifu. Žalobkyně u zdejšího soudu opakovaně uplatňuje totožné nároky vůči žalovaným (např. se jedná o věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 6 C 90/2020 či 7 C 95/2019). Jinak by případně mohla být hodnocena výše nákladů právního zastoupení v souvislosti s obhajováním uplatněného nároku v reakci na individuálně uplatněnou obranu žalovaného, avšak takové náklady zde vynaloženy nebyly, a proto nebyl důvod odchýlit se od aplikace ust. § 14b advokátního tarifu a soud o nákladech řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.