6 C 72/2021

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 29. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).

2. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 14. 1. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 524 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uskutečnil jízdu veřejnou hromadnou dopravou, provozovanou žalobkyní, bez platného jízdního dokladu, než stanoví platný [název tarifu] [anonymizována tři slova], a to dne 28. 10. 2020. Uvedené skutečnosti vyplývají ze zápisu o provedené přepravní kontrole č. 15419919. Žalovaný byl na místě vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Splatnost přirážky k jízdnému nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na její zaplacení uplatněno. Žalovaný se výše popsaným jednáním dopustil porušení přepravního řádu a Smluvních přepravních podmínek [název] integrované dopravy. Žalovanému proto vznikla dne 28. 10. 2020 povinnost uhradit žalobkyni přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný však dlužnou částku přes výzvu žalobkyně ze dne 4. 1. 2021 neuhradil.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud dospěl k závěru, že v této věci jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Skutkový stav tvrzený žalobkyní v žalobě vzal soud za zjištěný a za prokázaný na základě doložených zápisů č. 15419919 ze dne 28. 10. 2020, Smluvních přepravních podmínek [název] integrované dopravy, [název tarifu] [anonymizována tři slova], informace pro cestující a předžalobní výzvy k plnění ze dne 4. 1. 2021, včetně potvrzení o jejím odeslání prostřednictvím hybridní pošty. Soud má za prokázané, že žalobkyně uskutečnila přepravu žalovaného, žalovaný však využil služeb žalobkyně bez platného jízdního dokladu. Osoba pověřená dopravcem kontrolou jízdních dokladů při provedené přepravní kontrole sepsala shora uvedený zápis o provedené přepravní kontrole, přičemž žalovaný byl ztotožněn.

5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní, [osobní údaje žalobkyně] [anonymizována tři slova] [obec], [anonymizována dvě slova], jako dopravcem, a žalovaným, jako cestujícím, byla platně uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Povinnost žalovaného zaplatit dlužné jízdné a přirážku k jízdnému vyplývá ze Smluvních přepravních podmínek [název] integrované dopravy a [název tarifu] [anonymizována tři slova], a to v souladu s ust. § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o silniční dopravě“), upravujícím povinnosti cestujícího v souvislosti s přepravou veřejnou linkovou dopravou (tj. mj. autobus – srov. § 2 zákona o silniční dopravě); ust. § 7 a § 15 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, které upřesňují povinnosti cestujícího a následky jejich porušení, a ust. § 49 uvedené vyhlášky, které se týká smluvních přepravních podmínek dopravce. Jelikož žalovaný dlužné jízdné ani přirážku k jízdnému neuhradil, dostal se do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu ve smyslu ust. § 1968 a násl. o. z., a proto je povinen zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny také úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), jehož výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl, a to včetně žalovaných úroků z prodlení, když dnem následujícím po 28. 10. 2020 se žalovaný dostal do prodlení s úhradou částky 1 524 Kč. Soud proto dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, a proto jí v plném rozsahu vyhověl.

6. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., když právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Žalobkyni přiznaná náhrada nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, odměně za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé a výzva k plnění) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 a 4 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), náhradě hotových výdajů na výše uvedené úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a dále náhradě DPH ve výši 21 %, tj. 189 Kč, přiznané žalobkyni v souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o. s. ř.

7. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.