6 C 77/2021

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 19 326,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 326,68 Kč s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 18 726,68 Kč od 12. 7. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 745 Kč a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 326,68 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 2. 2. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 19 326,68 Kč spolu s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba (dříve pod názvem právnická osoba, anebo právnická osoba), se sídlem adresa (dále jen„ banka“) a žalovanou byla dne 5. 9. 2013 uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru název produktu k tomuto běžnému účtu (dále jen„ smlouva“). V souladu se smlouvou byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši 15 000 Kč. Žalovaná porušila závazky ze smlouvy zejména tím, že překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka proto využila svého práva a zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru název produktu a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 18 726,68 Kč převedla dne 4. 3. 2019 na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet. Po převedení debetního zůstatku ve výši 18 726,68 Kč na zvláštní úvěrový účet banka umožnila žalované jeho splácení ve splátkách. Dlužná částka však nebyla ze strany žalované řádně a včas splácena. Banka proto využila svého práva a celou dlužnou částku dopisem ze dne 11. 7. 2019 k tomuto dni zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 19 326,68 Kč. Jistina se nadále úročila úrokovou sazbou ve výši 30 % ročně dle aktuálně platného úrokového lístku. Pohledávka však nebyla ze strany žalované řádně a včas uhrazena. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě, tj. od 21. 8. 2020, požaduje žalobkyně také zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020, a to s účinností ke dni 20. 8. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 9. 9. 2020. Žalovaná byla současně vyzvána k její úhradě žalobkyni jako novému věřiteli. Po postoupení pohledávky žalovaná ničeho neuhradila, ačkoliv k tomu byla vyzvána předžalobní výzvou zaslanou žalované dne 21. 12. 2020.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud dospěl k závěru, že v této věci jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 5. 9. 2013 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala vést žalované běžný účet a poskytnout kontokorentní úvěr. Nedílnou součástí smlouvy byly dispozice obsahující sjednané konkrétní parametry jednotlivých produktů a služeb, dále uveřejňované produktové podmínky mající charakter zvláštních obchodních podmínek a podmínky. Z dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 30. 3. 2016 vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec do výše 15 000 Kč, přičemž úvěr byl čerpán kreditní kartou žalované. Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit i úroky z vyčerpané a dosud nesplacené jistiny, přičemž z dispozic ze dne 30. 3. 2016 soud zjistil, že úroková sazba činila 21,99 % ročně, a v případě nepovoleného debetního zůstatku se úroková sazba navyšovala, a to na výši uveřejněnou v úrokovém lístku (ke dni vytištění dispozic činila 29 % ročně). Žalovaná se zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání název produktu a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Z oznámení o zesplatnění ze dne 11. 7. 2019 a z tvrzení žalobkyně, kterému žalovaná neodporovala, soud zjistil, že banka úvěr zesplatnila ke dni 11. 7. 2019, a to v důsledku opakovaného porušení smluvních ujednání ze strany žalované ve formě nepovoleného přečerpání úvěru. Ke dni zesplatnění činil dluh částku 18 726,68 Kč a ke dni zaslání oznámení o zesplatnění činil dluh již částku 19 326,68 Kč, přičemž jistina byla dále úročena úrokem ve výši 30 % ročně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 včetně přílohy, dohody ze dne 19. 8. 2020 a potvrzení o úplatě ze dne 20. 8. 2020 soud zjistil, že s účinností ke dni 20. 8. 2020 byla pohledávka banky za žalovanou postoupena na žalobkyni. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 20. 8. 2020 soud zjistil, že ke dni postoupení pohledávky pohledávka žalované činila částku 21 071,68 Kč, která sestávala z dlužné jistiny ve výši 18 726,68 Kč, splatného úroku z prodlení ve výši 1 745 Kč a splatných poplatků, pojištění a pokut ve výši 600 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 8. 2020 včetně souvisejícího podacího lístku soud zjistil, že postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 12. 2020 včetně souvisejícího podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalovanou s dostatečným předstihem před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne 5. 9. 2013 byla mezi bankou a žalovanou uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách a v souladu s touto smlouvou byl žalované veden běžný účet a byl jí poskytnut kontokorentní úvěr s výší povoleného limitu 15 000 Kč, při sjednané úrokové sazbě 21,99 % ročně, která se v případě nepovoleného debetního zůstatku navyšovala dle aktuálně platného úrokového lístku (ke dni vytištění dispozic činila 29 %). Žalovaná se zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání název produktu a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. V důsledku opakovaného porušování smluvních ujednání banka dopisem ze dne 11. 7. 2019 žalované oznámila, že prohlásila její úvěr na částku 19 326,68 Kč (z toho 18 726,68 Kč jistina úvěru a 600 Kč poplatky) za splatný ke dni 11. 7. 2019. Jistina dluhu byla nadále úročena úrokem ve výši 30 % ročně. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena z banky na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované písemně oznámena dopisem ze dne 9. 9. 2020. Žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 12. 2020 před podáním žaloby upomenuta k úhradě dlužné částky, avšak ničeho na dluh neuhradila.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky vyplývá ze smlouvy o běžném účtu uzavřené podle ust. § 708 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“) a ze smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené podle ust. § 497 a násl. obch. zák., které se v dané věci použijí v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 147/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru účinného do 30. 11. 2016. Podle smlouvy je žalobkyně oprávněna požadovat vedle dlužné jistiny i smluvní úrok a poplatky. Žalobkyni vznikl také nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení, a to v souladu s ust. § 369 odst. 1 obch. zák. a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. požadovaného žalobkyní ze zesplatněné jistiny ve výši 18 726,68 Kč za období od 12. 7. 2019 do zaplacení, tedy ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, přičemž za období od 12. 7. 2019 do 20. 8. 2020 žalobkyně tento kapitalizovala na částku 1 745 Kč. Z uvedených důvodů soud shledal podanou žalobu zcela důvodnou, a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl.

6. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku podle ust. § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., když právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Žalobkyni přiznaná náhrada nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč odměně za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepis žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), náhradě hotových výdajů za výše uvedené úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a dále náhradě DPH 21 % ve výši 252 Kč, přiznané žalobkyni v souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o. s. ř.

7. Žalobkyně ve svém návrhu požadovala přiznání náhrady nákladů řízení ve výši 8 786 Kč, tj. nákladů řízení vyčíslených podle ust. §§ 7 a 13 advokátního tarifu. Jelikož se však v tomto případě jedná o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč (jako příklad obdobné žaloby podanéžalobkyní lze uvést řízení vedené u tohoto soudu pod sp. zn. EPR číslo), přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení podle ust. § 14b advokátního tarifu.

8. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem řádně a včas splněna, lze se jejího plnění domáhat exekučním návrhem nebo návrhem na soudní výkon rozhodnutí.