6 C 77/2023
č. j. 6 C 77/2023-69
V PLATNOSTIOkresní soud ve Žďáru nad Sázavou vyhověl žalobě ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně od zápisu do výroku, protože žalovaný získal finanční prostředky bez právního základu. Soud zamítl žalobu ohledně dalších částek, protože žalobkyně neprokázala řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Důvodem bylo množství soudních sporů vedených proti žalovanému, což svědčí o jeho praktické neúvěrovatelnosti. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože žádný nezískal převážný úspěch.
Plný text
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 17 619,59 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně úroku ve výši 10 921 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 938,49 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 46 Kč, dále částky 1 966,99 Kč, částky 606,60 Kč a částky 5 000 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum doplněným podáním ze dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 619,59 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 921 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 938,49 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení. V žalobě uvedla, že žalovaný uzavřel dne datum s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba smlouvu o úvěru anonymizována dvě slova, na jejímž základě obdržel bezhotovostním převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. O poskytnutí úvěru požádal žalovaný na internetových stránkách webová adresa, kde si zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru na bankovní účet. Po vyplnění výše požadovaného úvěru a doby splatnosti úvěru se žalovanému zobrazily konkrétní podmínky poskytnutí úvěru (poplatek za poskytnutí úvěru a celková částka, kterou bude na splacení úvěru povinen zaplatit), které odsouhlasil kliknutím na políčko„ anonymizována dvě slova“. Po vyplnění registračního formuláře byl žalovaný povinen seznámit se s obsahem smlouvy. V případě souhlasu s jejím zněním měl zaškrtnout příslušné čtvercové políčko a tím potvrdit, že rozuměl a souhlasil se všemi právními součástmi procesu. Poté byla žalovanému na zadané číslo mobilního telefonu odeslána SMS zpráva s unikátním kódem číslo, jehož zadáním do příslušného pole internetového formuláře byl dokončen proces tvorby osobního profilu žalovaného a odeslána žádost o poskytnutí úvěru. Veškerá smluvní dokumentace byla žalovanému zaslána na zadaný e-mail. Na základě údajů poskytnutých žalovaným v rámci shora popsaného procesu pak právní předchůdce žalobkyně ověřoval schopnost a možnosti žalovaného splácet požadovaný úvěr. Následně byla žádost o poskytnutí úvěru žalovanému schválena a na jím uvedený účet byla odeslána částka 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s poplatkem ve výši 10 921 Kč a úrokem vypočteným z poskytnuté jistiny v sazbě dle smlouvy o úvěru za dobu trvání úvěru, a to do datum. Žalovaný na splacení úvěru ničeho neuhradil. Žalovaný tak dluží žalobkyni částku 10 000 Kč na jistině, úrok ve výši 10 921 Kč, smluvní úrok ve výši 1 966,99 Kč, náklady na vymožení pohledávky ve výši 606,60 Kč a náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 46 Kč za jeden odeslaný obyčejný dopis. Pohledávka za žalovaným byla na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Dále žalovaný na tento svůj dluh žalobkyni ničeho neuhradil, přestože byl k tomu vyzván předžalobní výzvou ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že uplatněný nárok neuznává. Předně namítl, že žalobkyně neprokazuje svoji aktivní legitimaci. Dále uvedl, že žalobkyně neprokazuje posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ze strany úvěrujícího a na základě toho vznesl námitku absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy.
3. Žalobkyně v replice ze dne datum k vyjádření žalovaného zopakovala, že dne datum byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postupování pohledávek (dále jen„ rámcová smlouva“). Na základě této rámcové smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek, a to konkrétně prostřednictvím dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávek se stalo účinným okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek ke dni datum (v souladu s § 3 a § 5 rámcové smlouvy). Pokud se týká posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně uvedla, že již sdělila a předložila vše, co má od svého právního předchůdce k dispozici.
4. U jednání konaného dne datum žalovaný doplnil svoje vyjádření tak, že smlouva je neplatná také z důvodu rozporu s veřejným pořádkem zejména s ohledem na ve smlouvě dohodnutý způsob započtení plnění žalovaného na splacení poskytnutého úvěru, kdy teprve na třetím místě je toto plnění žalovaného započítáváno na jistinu. K námitce nedostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného pak doplnil, že součástí spisu je také lustrace žalovaného, z níž vyplývá množství řízení vedených s žalovaným u tohoto soudu, které spadá do období, kdy byla smlouva s právním předchůdcem žalobkyně uzavřena. Již z toho je zřejmé, že kdyby si právní předchůdce řádně zjišťoval situaci žalovaného, tak by musel dojít k závěru, že žalovaný je neúvěrovatelný. Nad rámec již uvedeného pak vznesl námitku promlčení s tím, že zástupce žalobkyně není osobou oprávněnou jednat za žalobkyni.
5. Z předložené smlouvy o úvěru anonymizována dvě slova ze dne datum a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum soud zjistil, že uvedeného dne žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru ve výši 10 000 Kč se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 10 921 Kč. Dle předloženého potvrzení o platbě a soudem vyžádané zprávy právnická osoba bylo zjištěno, že částka 10 000 Kč byla dne datum vyplacena právním předchůdcem žalobkyně na účet, jehož majitelem je žalovaný. Z předloženého formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud dále zjistil, že sjednaná úroková sazba úvěru činila 40 % ročně. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum má soud za prokázané postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, které bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Z výzvy před podáním žaloby ze dne datum a připojeného podacího archu má soud za prokázané, že touto výzvou, která byla žalovanému odeslána na poslední známou adresu, tj. adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru, byl žalovaný s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu vyzván k úhradě předmětné pohledávky. Z tvrzení žalobkyně, jemuž žalovaný neodporoval, má soud za prokázané, že žalovaný na splacení úvěru ničeho neuhradil.
6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná ohledně žalované jistiny ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku, a proto jí soud v tomto rozsahu vyhověl. V uvedeném rozsahu se jedná o plnění, které bylo vyplaceno podle neplatné smlouvy o úvěru na účet, jehož majitelem je právě žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovaný na splacení úvěru žalobkyni ničeho nezaplatil, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni podle § 2991 o. z. Od data následujícího po doručení žaloby, tj. dne datum, se žalovaný dostal do prodlení s vrácením jistiny ve výši 10 000 Kč, a proto je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud se neztotožnil s argumentací žalovaného, že žalobkyně není ve sporu aktivně legitimována, neboť přinejmenším prokázala, že žalovaný byl postupitelem vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobkyni ve smyslu ust. § 1882 odst. 1 o. z. Podle judikatury Nejvyššího soudu reprezentované např. rozsudkem ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 32 Cdo 1552/2019, oznámil-li věřitel postoupení pohledávky dlužníkovi, pak ani případná neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky nevede k závěru, že postupník není ve sporu aktivně věcně legitimován. Podle soudu není důvodná ani námitka promlčení vznesená žalovaným u jednání konaného dne datum, když finanční obnos ve výši 10 000 Kč byl žalovanému vyplacen dne datum a žaloba byla podána k soudu již dne datum.
7. Výrokem II. tohoto rozsudku byla žaloba zamítnuta ohledně úroku ve výši 10 921 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 938,49 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 46 Kč, dále částky 1 966,99 Kč, částky 606,60 Kč a částky 5 000 Kč. Důvodem zamítnutí žaloby byla skutečnost, že žalobkyně neprokázala posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ze strany úvěrujícího. jméno žalobkyně totiž uvedla, že sdělila a předložila vše, co má k tomu od svého právního předchůdce k dispozici. Na základě tvrzení žalobkyně o průběhu procesu kontraktace a na základě žalobkyní předložených listin závěr, že právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, učinit nelze. V tomto ohledu soud rovněž musel přisvědčit žalovanému, že vzhledem k množství soudních sporů vedených s žalovaným u tohoto soudu, jak vyplývá z lustrace žalovaného, jež je součástí soudního spisu, byl žalovaný prakticky neúvěrovatelný.
8. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že vzhledem k výsledku sporu se nejedná o převážný procesní úspěch některého z účastníků. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
9. Žalovaný je povinen povinnosti uložené ve výroku I. tohoto rozsudku splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem řádně a včas splněna, lze se jejího plnění domáhat exekučním návrhem nebo návrhem na soudní výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.