6 C 86/2024

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 128 866 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 128 866 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročněz částky 7 106 Kč od 1. 10. 2022 do zaplacení,z částky 7 610 Kč od 1. 11. 2022 do zaplacení,z částky 7 610 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení,z částky 7 610 Kč od 1. 1. 2023 do zaplacení,z částky 5 155 Kč od 1. 2. 2023 do zaplacení,z částky 2 455 Kč od 1. 2. 2023 do zaplacení,z částky 7 610 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení,z částky 7 610 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení,z částky 7 610 Kč od 1. 5. 2023 do zaplacení,z částky 7 610 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení,z částky 7 610 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení,z částky 7 610 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení,z částky 7 610 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení,z částky 7 610 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení,z částky 7 610 Kč od 1.11. 2023 do zaplacení,z částky 7 610 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacenía úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 610 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení a z částky 7 610 Kč od 1. 2. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá ohledně úroku z prodlení v sazbě, která převyšuje úrok z prodlení přiznaný ve výroku I. tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 41 388,50 Kč.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 28. 2. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 128 866 Kč s úrokem z prodlení jdoucím z jednotlivých dlužných měsíčních splátek nájemného v sazbě 0,3 % denně ode dne následujícího po jejich splatnosti do zaplacení. V návrhu uvedla, že na základě závazné přihlášky do bytového družstva včetně nájemní smlouvy ze dne 24. 1. 2022 uzavřené mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byl sjednán nájem bytové jednotky č. , adresa, (dále jen „předmět nájmu“). Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit nájemné ve výši 4 010 Kč, které bylo navýšeno dodatkem č. , hodnota, ze dne 26. 4. 2022 s účinností od 2. 5. 2022 na částku 7 610 Kč měsíčně. Nájem započal ode dne podání návrhu na vklad vlastnického práva žalobkyně k předmětu nájmu do katastru nemovitostí, tj. od 4. 3. 2022. Protože žalovaný dlouhodobě neplatil sjednané nájemné, byl dne 20. 12. 2022 vyloučen z bytového družstva a členství žalovaného v bytovém družstvu zaniklo ke dni 21. 1. 2023. Za dobu trvání nájemního vztahu, tj. od 4. 3. 2022 do 21. 1. 2023, mělo být žalovaným na nájemném zaplaceno celkem 73 551 Kč. Žalovaný však na tento dluh uhradil prostřednictvím nepravidelných plateb pouze 38 460 Kč, které žalobkyně započítala vždy na nejstarší dlužné splátky nájemného. Dluh žalovaného za uvedenou dobu tak činí celkem 35 091 Kč. K úhradě této dlužné částky žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne 15. 11. 2023, která byla žalovanému doručena dne 22. 12. 2023. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný byl po skončení nájmu povinen předmět nájmu vyklidit a odevzdat žalobkyni, což neučinil. V důsledku neoprávněného užívání předmětu nájmu tak žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady za užívání ve výši ujednaného nájemného ve smyslu § 2295 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění. Výše dlužné náhrady za užívání předmětu nájmu za dobu od 22. 1. 2023 do 31. 1. 2024 činí celkem 57 736 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že uplatněný nárok neuznává. Uvedl, že žalobkyně odkoupila předmět nájmu se závazkem vypořádání tehdejších exekucí žalovaného, což nesplnila, když u jedné z těchto exekucí oprávněný dodnes nárokuje úroky. Dále žalovaný namítl, že žalobkyně byla povinna minimálně 1x svolat členskou schůzi, ale žalovaný za dobu členství od žalobkyně žádnou pozvánku na schůzi družstva neobdržel. Konečně žalovaný uvedl, že při uzavření kupní smlouvy a závazné přihlášky do družstva toleroval zaúčtování právních služeb, ačkoliv žalobkyně na svém webu uvádí, že poskytnutí právních služeb je zdarma.

3. V replice ze dne 29. 7. 2024 žalobkyně k vyjádření žalovaného uvedla, že žádná z námitek žalovaného není relevantní pro dané řízení, jehož předmětem je zaplacení dluhu na nájemném a dlužných úhrad za bezesmluvní užívání předmětu nájmu. Nad rámec toho žalobkyně dále uvedla, že řádně uhradila všechny dluhy, k jejich úhradě se ve smluvní dokumentaci zavázala. Žalovaný nijak nespecifikoval, který jeho dluh neměl být uhrazen, a proto se žalobkyně k této námitce nemůže blíže vyjádřit.

4. Žalovaný se k jednání, k němuž byl řádně předvolán, bez včasné omluvy nedostavil, a proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů).

5. Ze závazné přihlášky do bytového družstva včetně nájemní smlouvy ze dne 24. 1. 2022 (dále jen „smlouva“) soud zjistil, že žadatel (žalovaný) se zavázal uzavřít s žalobkyní kupní smlouvu, kterou jí za ujednanou kupní cenu 1 680 000 Kč prodá předmět nájmu. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem předmětu nájmu na základě kupní smlouvy ze dne 24. 1. 2022, a to od 4. 3. 2022. Dále soud zjistil, že byl sjednán nájem na dobu neurčitou, výše měsíčního nájemného podle čl. 3 smlouvy činí 4 010 Kč. Podle čl. 5 smlouvy vrátí-li družstvo žadateli na jeho žádost část dalšího členského vkladu, jehož výše dohodnutá v čl. 1 smlouvy činí 1 239 300 Kč, celková měsíční částka nájemného se zvyšuje o částku odpovídající 1,2 % z vrácené části dalšího členského vkladu, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po vrácení části dalšího členského vkladu žadateli.

6. Z dodatku č. , hodnota, ze dne 26. 4. 2022 bylo zjištěno, že z důvodu vrácení části do družstva vloženého dalšího vkladu ve výši 300 000 Kč zpět žalovanému se zvyšuje celková částka nájemného a záloh na služby na částku 7 610 Kč.

7. Z oznámení o vyloučení z bytového družstva ze dne 20. 12. 2022 a připojené kopie dodejky bylo zjištěno, že z důvodu porušování povinnosti platit žalobkyni sjednané nájemné předseda družstva rozhodl dne 19. 12. 2022 o vyloučení žalovaného z družstva s tím, že členství žalovaného zanikne marným uplynutím lhůty 30 dnů pro podání námitek počítané ode dne doručení tohoto oznámení anebo dnem, kdy bude žalovanému doručeno rozhodnutí členské schůze o zamítnutí podaných námitek.

8. Z potvrzení o příchozích platbách soud zjistil celkovou výši nájemného uhrazeného žalovaným v částce 38 460 Kč.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 11. 2023 a kopie dodejky bylo zjištěno, že žalovaný byl s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu vyzván k úhradě dluhu na nájemném za období od 4. 3. 2022 do 21. 1. 2023 ve výši 35 207 Kč a dlužné náhrady za užívání předmětu nájmu počínaje od 22. 1. 2023.

10. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Účastníci uzavřeli nájemní smlouvu k předmětu nájmu, jehož vlastníkem byla žalobkyně počínaje od 4. 3. 2022. Nájem byl ukončen ke dni 21. 1. 2023 a žalovaný dále užíval předmět nájmu bez právního důvodu. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit nájemné ve výši 4 010 Kč, které bylo počínaje od května 2022 zvýšeno na částku 7 610 Kč. Žalovaný na nájemné za období od 4. 3. 2022 do 21. 1. 2023 zaplatil celkem 38 460 Kč. Tomuto tvrzení žalobkyně žalovaný nijak neodporoval. Pokud byla výše dluhu za uvedené období v předžalobní výzvě ze dne 15. 11. 2023 uvedena rozdílně od návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 28. 2. 2024, tak této drobné nesrovnalosti soud nepřikládal žádný význam, když v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 28. 2. 2024 byla uplatněna nižší částka. Protože žalovaný dále užíval předmět nájmu bez právního důvodu, vznikl mu za období od 22. 3. 2023 do 31. 1. 2024 dluh v celkové výši 93 775 Kč (2 455 + 12x 7 610), nikoliv ve výši 57 736 Kč, jak žalobkyně nesprávně uvedla v návrhu (v rámci odůvodnění NÁROKU – 2 na str.

5. Nicméně ohledem na skutečnost, že žalobkyně se náhrady za bezesmluvní užívání předmětu nájmu žalovaným domáhal za období od 22. 1. 2023 do 31. 1. 2024, kterou správně vyčíslila v petitu návrhu, byla jí s následujícím odůvodněním přiznána tato částka.

11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná ohledně žalované jistiny a dále v části požadovaného úroku z prodlení, a proto jí soud výrokem I. tohoto rozsudku v uvedeném rozsahu vyhověl. Nezaplatí-li nájemce řádně a včas nájemné ve smyslu ust. § 2251 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“), je v prodlení (podle ust. § 1968 o. z.) a pronajímatel po něm může na základě ust. § 1970 věty první o. z. požadovat úroky z prodlení. Po skončení nájmu pak vzniklo žalobkyni právo v souladu s § 2295 a násl. o. z. na náhradu ve výši ujednaného nájemného až do dne, kdy žalovaný byt skutečně odevzdal, tj. za období od 22. 3. 2023 do 31. 1. 2024. Ohledně výše úroku z prodlení za prodlení s placením nájemného pak Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2059/2018 ze dne 5. 6. 2019 vyložil, že nájemci vznikne vždy povinnost zaplatit úrok z prodlení stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto v souladu s výše citovanými ustanoveními přiznal žalobkyni ode dne splatnosti jednotlivých měsíčních splátek nájemného právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši a ve zbývající části, tj. ohledně úroku z prodlení v sazbě, která převyšuje úrok z prodlení přiznaný ve výroku I. tohoto rozsudku, žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

12. Pokud žalovaný ve svém vyjádření namítal, že žalobkyně nesplnila svůj závazek vyplývající pro ni z kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky současně s nájemní smlouvou, tak k tomu je třeba uvést, že žalovaný v tomto řízení vůči žalobkyni žádnou svoji pohledávku neuplatnil (např. započtením). Z tohoto důvodu soud nezjišťoval, co bylo obsahem souběžně uzavřené kupní smlouvy, resp. nezjišťoval, k čemu se žalobkyně v této kupní smlouvě zavázala. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, a proto soud o návrhu žalobkyně rozhodl na základě obsahu spisu. Současně se soud z výše uvedených důvodů ztotožnil se stanoviskem žalobkyně v tom ohledu, že žalovaný ve svém vyjádření k žalobě nevznesl žádnou argumentaci, která by byla relevantní v daném řízení, jehož předmětem je pohledávka na zaplacení dlužného nájemného a náhrady za užívání předmětu nájmu po jeho skončení.

13. Výrokem III. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto o nákladech řízení podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen žalobkyni zcela nahradit náklady tohoto řízení, když v případě zamítnutí žaloby ohledně části požadovaného příslušenství měl soud za to, že žalobkyně neuspěla jen v nepatrné části. Žalobkyni v tomto řízení vznikly náklady v celkové výši 41 388,50 Kč, které sestávají ze soudního poplatku ve výši 6 444 Kč, odměny za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne 29. 7. 2024 a účast u jednání dne 23. 10. 2024) po 6 260 Kč podle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), cestovného ve výši Kč 1 444,50 Kč podle § 13 a. t. k jednání konanému dne 23. 10. 2024 (, adresa, km osobním automobilem s průměrnou spotřebou 6,8 l na 100 km při průměrné ceně paliva ve výši 42,60 Kč za litr a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy ve výši 5,60 Kč podle vyhlášky č. 398/2023 Sb.) a náhrady za promeškaný čas za celkem sedm půlhodin po 100 Kč podle § 14 a. t.

14. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobců.