7 C 13/2023

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Landsmanem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 27 321 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 321 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 321 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 567 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 321 Kč s příslušenstvím z titulu neoprávněného odběru elektřiny dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., které bylo zjištěno pracovníky servisní firmy žalobkyně dne [datum] v odběrném místě [obec a číslo], kam elektřinu dodávala žalobkyně. Žalobkyně žalovanému odebranou elektřinu vyúčtovala fakturou splatnou 14 dní ode dne jejího vystavení, žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil ani přes upomínku žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalobkyně ani žalovaný nevyjádřili). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř.

4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: -) ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa [číslo], poř. č. kontroly 2, vyplývá, že v odběrném místě [obec a číslo] byl při provedené kontrole zjištěn neoprávněný odběr elektřiny, jako odběratel je označen žalovaný; -) z faktury [číslo] soud zjistil, že za neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy na adrese [adresa žalovaného], za období od [datum] do [datum] žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 27 321 Kč; Faktura byla vystavena dne [datum] se splatností dne [datum]; -) ze stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny – NN a stanovení výše oprávněných nákladů soud zjistil, že v uvedeném odběrném místě bylo v období od [datum] do [datum] neoprávněně spotřebováno 3,674 MWh, a dále zjistil způsob výpočtu náhrady za energii a oprávněných nákladů; -) z upomínek ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaný byl k zaplacení dlužné částky žalobkyní vyzýván a upomínán.

5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav, tedy žalovaný, coby poslední smluvní odběratel elektřiny v odběrném místě na adrese [obec a číslo], po ukončení smlouvy neoprávněně odebíral elektřinu dodávanou žalobkyní. Žalobkyně žalovanému odebranou elektřinu za období od [datum] do [datum] vyúčtovala fakturou [číslo] znějící na částku 27 321 Kč se splatností do dne [datum]. <i>6. Podle § 15 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.</i> <i>Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.</i> <i>Podle § 1968 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný v období od [datum] do [datum] neoprávněně odebíral elektřinu v odběrném místě [obec a číslo]. Žalobkyni proto vzniklo právo na náhradu škody vzniklé v důsledku odběru elektřiny z elektrizační soustavy podle § 15 odst. 3 energetického zákona, kterou žalobkyně vyúčtovala částkou 27 321 Kč splatnou dne [datum]. Není pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, takže žalobkyni přísluší vedle jistiny též úrok z prodlení, jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který úspěch neměl. Náklady řízení ve výši 1 567 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 367 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Jelikož bylo v tomto případě rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (jako příklad obdobných žalob podaných žalobkyní lze uvést řízení vedená u tohoto soudu pod sp. zn. 6 C 10/2023, 11 C 45/2022 a 6 C 81/2022, v nichž je měněna pouze osoba žalovaného, žalovaná částka a místo odběru), přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů za dva úkony à 100 Kč (žaloba, předžalobní upomínka).

9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).