7 C 13/2023

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Landsmanem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 27 321 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 321 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 321 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 567 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 321 Kč s příslušenstvím z titulu neoprávněného odběru elektřiny dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., které bylo zjištěno pracovníky servisní firmy žalobkyně dne datum v odběrném místě obec a číslo, kam elektřinu dodávala žalobkyně. Žalobkyně žalovanému odebranou elektřinu vyúčtovala fakturou splatnou 14 dní ode dne jejího vystavení, žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil ani přes upomínku žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalobkyně ani žalovaný nevyjádřili). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř.

4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: -) ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa číslo, poř. č. kontroly 2, vyplývá, že v odběrném místě obec a číslo byl při provedené kontrole zjištěn neoprávněný odběr elektřiny, jako odběratel je označen žalovaný; -) z faktury číslo soud zjistil, že za neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy na adrese adresa žalovaného, za období od datum do datum žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 27 321 Kč; Faktura byla vystavena dne datum se splatností dne datum; -) ze stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny – NN a stanovení výše oprávněných nákladů soud zjistil, že v uvedeném odběrném místě bylo v období od datum do datum neoprávněně spotřebováno 3,674 MWh, a dále zjistil způsob výpočtu náhrady za energii a oprávněných nákladů; -) z upomínek ze dne datum a datum soud zjistil, že žalovaný byl k zaplacení dlužné částky žalobkyní vyzýván a upomínán.

5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav, tedy žalovaný, coby poslední smluvní odběratel elektřiny v odběrném místě na adrese obec a číslo, po ukončení smlouvy neoprávněně odebíral elektřinu dodávanou žalobkyní. Žalobkyně žalovanému odebranou elektřinu za období od datum do datum vyúčtovala fakturou číslo znějící na částku 27 321 Kč se splatností do dne datum.

6. Podle § 15 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. Podle § 1968 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný v období od datum do datum neoprávněně odebíral elektřinu v odběrném místě obec a číslo. Žalobkyni proto vzniklo právo na náhradu škody vzniklé v důsledku odběru elektřiny z elektrizační soustavy podle § 15 odst. 3 energetického zákona, kterou žalobkyně vyúčtovala částkou 27 321 Kč splatnou dne datum. Není pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, takže žalobkyni přísluší vedle jistiny též úrok z prodlení, jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který úspěch neměl. Náklady řízení ve výši 1 567 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 367 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Jelikož bylo v tomto případě rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (jako příklad obdobných žalob podaných žalobkyní lze uvést řízení vedená u tohoto soudu pod sp. zn. 6 C 10/2023, 11 C 45/2022 a 6 C 81/2022, v nichž je měněna pouze osoba žalovaného, žalovaná částka a místo odběru), přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů za dva úkony à 100 Kč (žaloba, předžalobní upomínka).

9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.