7 C 18/2022

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Landsmanem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně , země země země a země země jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba , IČO sídlem ulice a číslo , PSČ obec a číslo zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecným zmocněncem jméno celé jméno žalovaného , anonymizováno datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 3 397 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 212 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 212 Kč od 16. 1. 2017 do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba, podle níž by byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 16. 1. 2017 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 89 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 89 Kč od 8. 1. 2017 do zaplacení.</b> <b>IV. Žaloba, podle níž by byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 8. 1. 2017 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 96 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 96 Kč od 13. 1. 2017 do zaplacení.</b> <b>VI. Žaloba, podle níž by byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 13. 1. 2017 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 30. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 397 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to ve vlaku [anonymizováno] mezi stanicemi [obec] hl. n. a [obec] hl. n., čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného dle Tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 212 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu vyměřila společnost [právnická osoba] v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a v souladu s Tarifem Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel žalovanému přirážku 1 000 Kč [právnická osoba] tak vznikla vůči žalovanému pohledávka ve výši 1 212 Kč. Žalovaný rovněž jako cestující bez platné jízdenky využil dne [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to ve vlaku [anonymizováno] mezi stanicemi [obec] a [obec] hl. n., čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného dle Tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 89 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu vyměřila společnost [právnická osoba] v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a v souladu s Tarifem Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel žalovanému přirážku 1 000 Kč [právnická osoba] tak vznikla vůči žalovanému pohledávka ve výši 1 089 Kč. Konečně žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to ve vlaku [anonymizováno] mezi stanicemi [obec] Gr. a [obec] hl. n., čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného dle Tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 96 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu vyměřila společnost [právnická osoba] v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a v souladu s Tarifem Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel žalovanému přirážku 1 000 Kč [právnická osoba] tak vznikla vůči žalovanému pohledávka ve výši 1 096 Kč [právnická osoba] jakožto původní věřitelka postoupila předmětné pohledávky za žalovaným včetně jejich příslušenství pod [číslo] na [právnická osoba] DEVELOPMENT LIMITED na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], jakožto postupitelem, a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jakožto postupníkem. Následně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] postoupila na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum] předmětné pohledávky za žalovaným včetně jejich příslušenství na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení pohledávek s příslušenstvím předžalobními upomínkami dne 28. 12. 2017 spolu s oznámením o postoupení pohledávky. Ani přes tuto výzvu žalovaný do dnešního dne neuhradil ničeho.

2. Žalovaný (zastoupený svým otcem jakožto obecným zmocněncem) ve svém vyjádření ze dne [datum] odkázal na dopis svého obecného zmocněnce právní zástupkyni žalobkyně ze dne [datum], v němž obecný zmocněnec žalovaného uvedl, že žalovaný v prosinci [rok] odešel z domova, dne [datum] byl zadržen Policií ČR a následně předán urgentnímu příjmu do [anonymizováno] nemocnice v [obec]. Žalovaný si na uvedené období nevzpomíná. Žalovaný dále připojil lékařskou zprávu MUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne [datum], z níž bylo zjištěno, že žalovaný byl od [datum] do [datum] hospitalizován v [anonymizováno] nemocnici [obec] pro závažné duševní onemocnění, od té doby pobírá plný invalidní důchod z psychiatrické indikace. Duševní nemocí nesporně trpěl již celý předcházející rok 2016, kdy nebyl schopen studovat, utíkal z domova a choval se nepřiléhavě. V té době jezdil MHD a vlakem načerno a podepisoval různé smlouvy, které si zpětně nepamatuje. Z psychiatrického hlediska nebyl příčetný; vlivem [anonymizováno] onemocnění nebyl schopen rozpoznat nebezpečnost svého jednání a nebyl schopen své jednání ovládat.

3. Žalobkyně a její právní zástupkyně se z jednání nařízeného na den [datum] omluvily z důvodu procesní ekonomie, soud proto projednal a rozhodl věc bez jejich přítomnosti.

4. Při jednání dne [datum] zástupce žalovaného souhlasil s tím, aby byl žalovaný povinen zaplatit cenu jízdenek, nikoliv však přirážky k jízdnému, a to právě s ohledem na svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který trval již v době, kdy k jízdám na černo došlo. Náhradu nákladů řízení nepožadoval.

5. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalovaný dne [datum] cestoval vlakem na trase [obec] hl. n. a [obec] hl. n. bez platné jízdenky, neboť se při kontrole osobou pověřenou dopravcem nebyl schopen prokázat platným jízdním dokladem. Osoba pověřená dopravcem kontrolou jízdních dokladů sepsala o provedené přepravní kontrole Potvrzení o nedodržení SPPO pod [variabilní symbol] a oznámení o závadách, totožnost žalovaného byla ověřena řidičský průkazem č. [anonymizováno]. Žalovaný potvrzení podepsal. Žalovaný rovněž dne [datum] cestoval vlakem na trase [obec] a [obec] hl. n. bez platné jízdenky, neboť se při kontrole osobou pověřenou dopravcem nebyl schopen prokázat platným jízdním dokladem. Osoba pověřená dopravcem kontrolou jízdních dokladů sepsala o provedené přepravní kontrole Potvrzení o nedodržení SPPO pod [variabilní symbol] a oznámení o závadách, totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem [číslo]. Žalovaný potvrzení podepsal. Konečně žalovaný dne [datum] cestoval vlakem na trase [obec] [anonymizováno] a [obec] hl. n. bez platné jízdenky, neboť se při kontrole osobou pověřenou dopravcem nebyl schopen prokázat platným jízdním dokladem. Osoba pověřená dopravcem kontrolou jízdních dokladů sepsala o provedené přepravní kontrole Potvrzení o nedodržení SPPO pod [variabilní symbol] a oznámení o závadách, totožnost žalovaného byla ověřena řidičský průkazem č. [anonymizováno]. Žalovaný potvrzení podepsal. Žalovaný v době uskutečnění jízd bez platné jízdenky trpěl duševní poruchou, na uvedené období si nevzpomíná, nebyl schopen své jednání ovládat a z psychiatrického hlediska nebyl příčetný; to je zřejmé minimálně z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení]. Původní věřitel – přepravce postoupil předmětnou pohledávku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která ji následně postoupila na žalobkyni. <i>6. Podle § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen podle písm. a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, dále podle písm. b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, dále podle písm. c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu, dále podle písm. d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v písmenu b).</i> <i>Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč.</i> <i>Podle § 7 odst. 5, 6, 7 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, která je prováděcím předpisem k zákonu o drahách a zákonu o silniční dopravě (dále jen„ vyhláška“), nezakoupil-li si cestující jízdenku před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdenky, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdenek a cestující si zakoupí jízdenku po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Dopravce ve smluvních přepravních podmínkách uvede linky nebo spoje, u kterých je možno po nástupu do vozidla zakoupit si jízdenku s přirážkou. Nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 citovaného ustanovení a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podrobnosti týkající se prodeje jízdenek, příplatků a místenek ve výdejnách jízdenek ve stanici nebo v jiných zařízeních, kde je možno zakoupit si jízdenku předem, podmínek jejich vracení, druhu, formy, případně vzorů jízdenek, příplatků a místenek a způsobu označení jízdenky pro jednotlivou jízdu při samoobslužném způsobu odbavování cestujících, stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách.</i> <i>Podle § 15 citované vyhlášky porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy je, jestliže cestující při přepravě dle písm. a) nemá zakoupenu jízdenku při nástupu do vozidla, přestože mu dopravce umožnil její koupi před nástupem do vozidla, dále dle písm. b) nemůže se prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě.</i> <i>Podle § 49 odst. 1 citované vyhlášky dopravce ve veřejné drážní osobní dopravě na dráze celostátní a regionální a na dráze lanové vyhlašuje smluvní přepravní podmínky uveřejněním jejich plného znění v Přepravním a tarifním věstníku a dále je zveřejňuje na místech určených pro styk s cestujícími a podstatnou část z nich zveřejňuje v knižním vydání jízdního řádu, případně i ve vozidle. Dopravce ve veřejné linkové dopravě vyhlašuje smluvní přepravní podmínky uveřejněním jejich plného znění na místech určených pro styk s cestujícími a dále podstatnou část z nich zveřejňuje v jízdním řádu a ve vozidle. Dopravce v městské hromadné dopravě vyhlašuje smluvní přepravní podmínky uveřejněním jejich plného znění na místech určených pro styk s cestujícími a podstatnou část z nich zveřejňuje ve vozidle, případně v jízdním řádu. Podle § 49 odst. 2 citované vyhlášky smluvní přepravní podmínky vyhlášené podle odstavce 1 nesmějí být v rozporu s ustanoveními tohoto přepravního řádu ani s ustanoveními jiných právních předpisů. Úroveň poskytovaných přepravních služeb nesmí být smluvními přepravními podmínkami zhoršena osobám, jejichž potřeby jsou uspokojovány, oproti úpravě dané tímto přepravním řádem. Podle § 49 odst. 3 citované vyhlášky uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem.</i> <i>Podle Smluvních přepravních podmínek a tarifu jsou blíže konkretizována práva a povinnosti osob při přepravě, povinnost platit jízdné, přepravní kontrola, výše přirážky k jízdnému.</i> <i>Podle § 24 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), každý člověk odpovídá za své jednání, je-li s to posoudit je a ovládnout. Kdo se vlastní vinou přivede do stavu, v němž by jinak za své jednání odpovědný nebyl, odpovídá za jednání v tomto stavu učiněná.</i> <i>Podle § 581 občanského zákoníku není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.</i> <i>Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>Podle § 2999 odst. 1 občanského zákoníku není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 7. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného částečně za důvodnou, a to v části týkající se ceny jízdenek jako takových. Žalobkyně se stala nabyvatelkou pohledávky na základě platně učiněného postoupení. Žalovaný využil dne [datum], dne [datum] a dne [datum] bez zakoupení platné jízdenky přepravních služeb dopravce, čímž se bezdůvodně obohatil. Jelikož předmět bezdůvodného obohacení (vykonané přepravy) nelze vydat zpět, zavázal soud žalovaného dle ustanovení § 2999 odst. 1 občanského zákoníku k úhradě peněžité náhrady ve výši obvyklé ceny jízdného za vykonanou přepravu; za tuto obvyklou cenu soud považoval cenu dle Tarifu Českých drah. Jelikož byl žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přísluší žalobkyni společně s jistinou zákonný úrok z prodlení, jehož výše byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. Soud dále posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku na zaplacení přirážek k jízdnému za nedůvodnou, neboť žalovaný byl v době uskutečnění jízd bez platné jízdenky stižen duševní poruchou, jež ho činila neschopným právně jednat; za své jednání tedy neodpovídal. Jednání žalovaného v duševní poruše činí přepravní smlouvy uzavřené konkludentně nástupem do vlaku absolutně neplatnými, nelze proto na jejich základě vymáhat přepravní přirážku v souladu s ustanovením § 49 odst. 3 výše citované vyhlášky č. 175/2000 Sb., za použití smluvních přepravních podmínek dopravce. Skutečnost, že žalovaný jednal v duševní poruše tak, jak to předpokládá ustanovení § 581 věta druhá občanského zákoníku a uzavření přepravních smluv je tedy neplatné (žalovaný nebyl schopen vyhodnotit, jaké právní důsledky pro něj bude mít nástup do vlaku bez platné jízdenky), je zcela evidentní jak z posudku o invaliditě žalovaného vydaného Okresní správou sociálního zabezpečení, tak z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o přiznání invalidního důchodu žalovanému, tak rovněž z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] z [obec]. Soud proto žalobu v části nároku žalobkyně na zaplacení přepravních přirážek zamítl.

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), s tím, že žalovaný měl ve věci převážný procesní úspěch, náhradu nákladů řízení však nepožadoval.

10. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).