7 C 21/2025
č. j. 7 C 21/2025-32
V PLATNOSTICitované zákony (3)
Plný text
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Landsmanem ve věci žalobkyně: EUROCAM - Transport & Logistics, s.r.o., IČ 46435034 sídlem Dopravná 11, 955 01 Topoľčany, Slovenská republika zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Mühlhäuser Taxi- & Transportservice René Schrepper e.K. sídlem Popperöder Gasse 1a, 999 74 Mühlhausen/Thüringen, Spolková republika Německo o zaplacení částky 750 EUR s příslušenstvím,
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 750 EUR, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 9 385 Kč.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky 750 EUR, a to z titulu smlouvy o přepravě č. , hodnota, ze dne , datum, , na jejímž základě žalobkyně provedla ve prospěch žalované a podle jejích pokynů ve dnech , datum, až , datum, přepravu zboží (specifikovaného jednak ve smlouvě, a jednak v mezinárodním nákladním listu CMR ze dne , datum, ) nákladním vozidlem s evidenčním číslem TO 644 EM/TO 296 YH, na trase Rodeberg (DE) – , adresa, (CZ), a to za sjednanou cenu 750 EUR bez DPH. Žalobkyně poskytnutou přepravu zboží žalované vyúčtovala fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , znějící na částkou 750 EUR bez DPH, splatnou dne , datum, . Žalovaná však předmětnou fakturu neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne , datum, , v níž žalobkyně umožnila žalované uhradit dlužnou částku do dne , datum, . Žalobkyně se tedy po žalované domáhá úhrady částky ve výši 750 EUR, zaplaceného soudního poplatku a náhrady nákladů řízení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, byť jí byla zásilka obsahující žalobu a usnesení o výzvě k vyjádření k žalobě doručena prostřednictvím příslušného dožádaného soudu ve Spolkové republice Německo vhozením do poštovní schránky žalované.
3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. se žalovaná nevyjádřila a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř.
4. Vědom si odlišné státní příslušnosti účastníků řízení se soud nejprve zabýval otázkou mezinárodní příslušnosti.
5. Podle čl. 1 odst. 1 vyhlášky ministra zahraničních věcí o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) č. 11/1975 Sb. (dále jen „Úmluva CMR“) se tato Úmluva vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Toto ustanovení platí bez ohledu na trvalé bydliště a státní příslušnost stran.
6. Podle čl. 1 odst. 5 Úmluvy CMR se smluvní strany zavazují, že nebudou mezi sebou uzavírat zvláštní dvoustranné nebo vícestranné dohody, které by obsahovaly odchylky od této Úmluvy, s výjimkou dohod, jimiž se vylučuje platnost této Úmluvy pro jejich pohraniční styk nebo jimiž se připouští u přepravních výkonů omezených pouze na jejich území použití náložného listu.Podle čl. 31 odst. 1 písm. b) Úmluvy CMR spory vzniklé z přeprav podléhajících této Úmluvě může žalobce vést, pokud je nevede u soudů smluvních států určených dohodou stran, u soudů toho státu, na jehož území leží místo, kde byla zásilka převzata k přepravě nebo místo určené k jejímu vydání; u jiných soudů nemůže žalobce spor vést.Podle čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, , o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen „nařízení Řím I) v míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu o přepravě zboží zvoleno podle článku 3, je právem rozhodným pro takové smlouvy právo země obvyklého bydliště dopravce za předpokladu, že se místo převzetí nebo místo doručení nebo obvyklé místo bydliště odesílatele nacházejí rovněž v této zemi. Nejsou-li tyto požadavky splněny, použije se právo země, ve které se na základě dohody smluvních stran nachází místo doručení.
7. Soud tedy na základě výše citovaných ustanovení Úmluvy CMR dospěl k závěru, že je v dané věci příslušný o žalobě rozhodnout, když zároveň ve smyslu výše uvedeného ustanovení nařízení Řím I. se předmětná smlouva o přepravě zboží řídí českým právním řádem.
8. Ke skutkovým tvrzením žalobkyně byly provedeny důkazy listinami založenými ve spise. Z listin založených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti:- ze smlouvy o přepravě č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná si u žalobkyně objednala přepravu zboží (8 palet, celkem , hodnota, kg) z místa Rodeberg (Německo) do , adresa, (ČR), a to v termínu , datum, – , datum, za cenu 750 EUR;- z mezinárodního nákladního listu (CMR) ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně v termínu , datum, – , datum, provedla prostřednictvím nákladního automobilu s evidenčním číslem TO 644 EM/TO 296 YH přepravu 8 palet zboží s celkovou hmotností 3 920 kg, a to z Rodebergu do , adresa, ;- z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované přepravu provedenou dne , datum, částkou ve výši 750 EUR, splatnou dne , datum, ;- z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně dokladu o doručení soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, a to zároveň s poskytnutím dodatečné lhůty k úhradě do dne , datum, .
9. Ke skutkovým tvrzením žalované nebyly provedeny žádné důkazy, protože žalovaná se nevyjádřila, tedy ani nepředložila žádné důkazy na podporu svých tvrzení.
10. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně provedla na základě smlouvy o přepravě č. , hodnota, ze dne , datum, přepravu 8 palet zboží s celkovou hmotností 3 920 kg, a to nákladním vozidlem s evidenčním číslem TO 644 EM/TO 296 YH z Rodebergu (Německo) do , adresa, (ČR) v termínu , datum, – , datum, . Následně žalobkyně žalované poskytnutou přepravu vyúčtovala fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , znějící na částku 750 EUR, splatnou dne , datum, . Žalovaná na svůj dluh žalobkyni nic nezaplatila, a to ani v reakci na předžalobní upomínku.
11. Podle § 2555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o přepravě věci dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.Podle § 2558 o. z. dopravce provede přepravu do místa určení s odbornou péčí v ujednané době, a nebyla-li ujednána, bez zbytečného odkladu. Má se za to, že tato doba počíná běžet dnem následujícím po převzetí zásilky dopravcem.Podle § 2564 odst. 1 o. z. je přepravné splatné bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení.
12. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu a ve smyslu výše citovaných ustanovení soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. V souladu s výše citovanými ustanoveními došlo na základě smlouvy o přepravě k provedení přepravy zboží. Žalované tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni sjednanou cenu za přepravu. Žalobkyně vyúčtovala žalované v souvislosti s poskytnutou přepravou částku ve výši 750 EUR, splatnou dne , datum, . Žalovaná vyúčtovanou částku do dnešního dne neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně. Proto soud žalobě vyhověl.
13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované, která úspěch neměla. Náklady řízení ve výši 9 385 Kč (po zaokrouhlení) představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 8 385,30 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 5 580 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) za tři úkony právní služby à 1 860 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a žaloba), dále je nutno připočíst částku 1 350 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 450 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku 1 455,30 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Tarifní hodnotou byla částka 18 768,75 Kč (tj. žalovaná částka 750 EUR krát 25,025 Kč, což je kurs Eura vůči české koruně k prvnímu dni března 2025, tj. měsíce, ve kterém byla podána žaloba).
14. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
15. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.