7 C 217/2020

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem titul Alešem Landsmanem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, <b>I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalované [celé jméno žalované] k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Velké Meziříčí, na [list vlastnictví], v katastrálním území a obci [obec], a to:</b> <b>-) pozemku parc. [číslo] zahrada,</b> <b>-) pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům,</b> <b>-) pozemku parc. [číslo] ostatní plocha,</b> <b>se zrušuje.</b> <b>II. Nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Velké Meziříčí, na [list vlastnictví], v katastrálním území a obci [obec], a to:</b> <b>-) pozemek parc. [číslo] zahrada,</b> <b>-) pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům,</b> <b>-) pozemek parc. [číslo] ostatní plocha,</b> <b>se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně].</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na vypořádání zaniklého spoluvlastnictví částku [částka] do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni z titulu investic částku [částka] do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku [částka].</b> 1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil a vypořádal její podílové spoluvlastnictví se žalovanou. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná (matka a dcera) jsou ideálními podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemku parc. [číslo] zahrada, pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro katastrální území a obec Velká Bíteš u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Velké Meziříčí (dále jen„ nemovitosti“), přičemž žalobkyně je vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti 4/5 a žalovaná o velikosti 1/5. Žalobkyně je většinovou spoluvlastnicí nemovitostí, které v minulosti výhradně vlastnila, tyto výlučně užívá, zajišťuje jejich údržbu a správu a hradí veškeré náklady související s nemovitostmi. Žalovaná se o nemovitosti nezajímá, nepodílí se na faktické péči o nemovitosti, ani nehradí žádné náklady na jejich údržbu. Již v minulosti odmítla poskytnout žalobkyni předem dohodnutou součinnost, kdy žalobkyně a žalovaná společně na straně zákazníka uzavřely se [právnická osoba] zprostředkovatelskou smlouvu na prodej nemovitostí, avšak žalovaná následně odmítla uzavřít kupní smlouvu se zájemci o koupi, které na základě zprostředkovatelské smlouvy zajistila [právnická osoba] Mezi žalobkyní a žalovanou docházelo v minulosti ke sporům. Žalovaná se v polovině listopadu 2019 z rodinného domu náležejícího k nemovitostem ze své vůle bez dohody se žalobkyní odstěhovala, nyní spolu vůbec nekomunikují. Pro žalobkyni je tento stav neúnosný a nemá zájem ve spoluvlastnictví nadále setrvávat. Jelikož reálné rozdělení věci není fakticky možné, žalobkyně navrhla, aby soud přikázal nemovitosti do jejího výhradního vlastnictví oproti povinnosti uhradit žalované adekvátní vypořádací podíl. Dle aktuálního kvalifikovaného odhadu realitní kanceláře, který si nechala žalobkyně zpracovat, byla tržní cena nemovitostí stanovena na částku [částka]. Náhradu vypořádacího podílu je žalobkyně schopna financovat z předjednaného úvěru. Na nemovitostech byly provedeny dílčí rekonstrukce, které si vyžádaly další investice. Jednalo se o náklady na pořízení plynového kotle, opravu oplocení nemovitostí, pořízení nové elektroinstalace a opravu krovů. Dle odborného posouzení realitní kanceláře provedené opravy a rekonstrukce zvýšily hodnotu nemovitostí o částku [částka]. Dále se jednalo o náklady na úhradu daně z nemovitostí ve výši [částka] ([částka] ročně za roky 2018, 2019 a 2020); celkem tedy o částku [částka]. Žalobkyně se proto po žalované domáhala rovněž zaplacení částky [částka] představující náhradu na vypořádání za zhodnocení nemovitosti ve výši odpovídající výši spoluvlastnického podílu žalované, tj. 1/5 z částky [částka].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno fikcí dne [datum] uplynutím deseti dnů po připravení a uložení zásilky k vyzvednutí na adrese jejího trvalého pobytu ([ulice] Čtvrť 340, [PSČ] [obec]). Vzhledem k tomu, že se žalovaná k jednání nedostavila a včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, soud projednal a rozhodl věc bez přítomnosti takového účastníka, vycházeje z obsahu spisu a z provedeného dokazování.

4. Zástupkyně žalobkyně při jednání dne [datum] setrvala na podané žalobě.

5. Z důkazů předložených žalobkyní, a to zejména z výpisu z katastru nemovitostí pro obec a katastrální území Velká Bíteš, [list vlastnictví], katastrální mapy, dokladu o obvyklé (tržní) ceně nemovitosti, poštovní poukázky A - dokladu o platbě daně z nemovitých věcí, a výzvy ve věci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum] včetně informace o zásilce ze dne [datum], má soud za zcela prokázané, že žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, a to žalobkyně o velikosti podílu ideální 4/5 a žalovaná o velikosti podílu ideální 1/5. [ulice] cena nemovitostí byla kvalifikovaným odhadem realitní kanceláře [právnická osoba] stanovena na částku [částka], a to včetně částky [částka], o kterou se zvýšila hodnota nemovitostí po provedené rekonstrukci. Žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně vyzvala žalovanou k součinnosti se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví, na tuto výzvu však žalovaná nereagovala. <i>6. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.</i> <i>Podle § 1140 odst. 2 občanského zákoníku každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.</i> <i>Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně jejího hodnota.</i> <i>Podle § 1147 občanského zákoníku, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.</i> <i>Podle § 1136 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu.</i> <i>Podle § 1148 odst. 1 občanského zákoníku při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí.</i> 7. Žalobkyně se v projednávané věci domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem ve smyslu § 1140 občanského zákoníku. Navrhla, aby soud provedl vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázáním věci do jejího vlastnictví za přiměřenou náhradu žalované. Předpokladem úspěšnosti této žaloby je, že žalobkyně prokáže, že je společně se žalovanou spoluvlastníkem předmětné nemovitosti, nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvat a zrušení spoluvlastnictví nebrání žádný ze zákonných důvodů (nevhodná doba, újma druhého spoluvlastníka). Pokud jde o navrhovaný způsob vypořádání spoluvlastnictví (přikázání nemovitosti žalobkyni za přiměřenou náhradu), je třeba prokázat, že není možné reálné rozdělení věci a případně ani její přikázání do vlastnictví žalované za přiměřenou náhradu, ať již proto, že žalovaná nemá o věc zájem nebo proto, že nedisponuje dostatečnými finančními prostředky k úhradě náhrady za přikázání věci.

8. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. soud dospěl k závěru, že byly splněny zákonné podmínky pro zrušení podílového spoluvlastnictví ve smyslu § 1140 občanského zákoníku. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí, a to žalobkyně o velikosti podílu ideální 4/5 a žalovaná o velikosti podílu ideální 1/5. Žalobkyně se domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví s odůvodněním, že v minulosti byla výhradním vlastníkem nemovitostí, nyní je jejich majoritní spoluvlastnicí, tyto výlučně užívá, zajišťuje jejich údržbu a správu a hradí veškeré náklady související s nemovitostmi. Naproti tomu žalovaná se o nemovitosti nezajímá, tyto od roku 2019 neužívá, nepodílí se na faktické péči o nemovitosti ani nehradí žádné náklady na jejich údržbu. Jelikož žalovaná se k návrhu žalobkyně nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila, vycházel soud z návrhu žalobkyně a provedených listinných důkazů, ze kterých vzal skutečnosti tvrzené žalobkyní za jednoznačně prokázané. Podle § 1440 odst. 2 věta první občanského zákoníku může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o zrušení spoluvlastnictví za podmínky, že tak neučiní v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Jelikož existence zákonného důvodu svědčícího pro nemožnost zrušení podílového spoluvlastnictví nebyla v řízení prokázána, soud vyhověl návrhu žalobkyně a zrušil podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k nemovitostem (výrok I.).

9. Co se týče způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví, soud v prvé řadě posuzoval možnost rozdělení společné věci. V nyní projednávané věci jsou předmětem vypořádání nemovitosti, a to pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou rodinného domu. Vzhledem k charakteru nemovitostí není objektivně možné tyto rozdělit a tento způsob vypořádání tudíž nepřichází v úvahu (§ 1142 odst. 1 občanského zákoníku). Soud proto posuzoval možnost vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázáním nemovitosti do výlučného vlastnictví některého ze spoluvlastníků oproti povinnosti tohoto spoluvlastníka vyplatit odcházejícímu spoluvlastníkovi přiměřenou náhradu. Žalobkyně v řízení uvedla, že má zájem o přikázání nemovitostí do svého vlastnictví, když tyto v minulosti již výlučně vlastnila a v současné době je jejich většinovým vlastníkem. K úhradě vypořádacího podílu žalované uvedla, že za účelem vyplacení náhrady spoluvlastnického podíl žalované má již předjednaný úvěr. Žalovaná naopak zájem o převzetí nemovitostí do svého výlučného vlastnictví nevyslovila, když po dobu probíhajícího řízení zůstala zcela pasivní. Judikatura Nejvyššího soudu i Ústavního soudu (k tomu např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 1942/2016, nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2773/16 apod.) dovodila, že přikázání věci do vlastnictví některého ze spoluvlastníků je podmíněno jednak zájmem některého spoluvlastníka o předmět spoluvlastnictví (subjektivní předpoklad), jednak solventností takového spoluvlastníka k vyplacení spoluvlastnického podílu (objektivní předpoklad). S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že na straně žalobkyně byly oba předpoklady naplněny. Cena nemovitosti byla odborným odhadem realitní kanceláře [právnická osoba] stanovena na částku [částka], výše vypořádacího podílu za podíl o velikosti ideální 1/5 na nemovitosti tak činí [částka]. Soud při stanovení výše vypořádacího podílu vycházel z kvalifikovaného odhadu realitní kanceláře předloženého žalobkyní, neboť tento je dle názoru soudu dostačující a odpovídající a žalovaná jej nerozporovala, nebyl tudíž shledán důvod pro určení ceny na základě znaleckého posudku. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl učinit jiného rozhodnutí, než vyhovět návrhu žalobkyně, proto přikázal nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok II.) a současně zavázal žalobkyni povinností zaplatit žalované na vypořádání zaniklého spoluvlastnictví částku [částka] představující podíl žalované na nemovitostech (výrok III.).

10. Pokud jde o vypořádání hodnoty investic provedených na nemovitosti, tak soud vzal za prokázané, že žalobkyně vynaložila náklady na dílčí rekonstrukce nemovitostí za účelem jejich údržby a modernizace, které byly provedeny i v zájmu žalované jakožto druhé spoluvlastnice. Ve smyslu § 1136 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku proto žalobkyni náleží poměrná část náhrady v rozsahu zhodnocení věci. Dle odborného posouzení realitní kanceláře provedené opravy a rekonstrukce zvýšily hodnotu nemovitostí o částku [částka]. Žalobkyně dále vynaložila částku [částka] na úhradu daně z nemovitosti. Jedná se tak o částku v celkové výši [částka]. Žalobkyně se domáhala náhrady na vypořádání za zhodnocení nemovitosti ve výši [částka] odpovídající výši spoluvlastnického podílu žalované, tj. 1/5 z částky [částka]. Jelikož výše požadované náhrady žalobkyni po právu náleží, soud i v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou povinností zaplatit žalobkyni částku [částka] z titulu investic (výrok IV.).

11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. V tomto konkrétním případě, i když se jedná o vypořádání spoluvlastnictví (i s ohledem na judikaturu vyšších soudů), soud zohlednil úspěch ve věci, jelikož žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, když soud jejímu návrhu zcela vyhověl oproti žalované, která se v průběhu celého řízení k věci nevyjádřila. Náklady řízení ve výši [částka] představují zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení v celkové částce [částka], sestávající z mimosmluvní odměny ve výši [částka] podle § 8 odst. 5 věta první ve spojení s § 7 bod 6. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za čtyři úkony právní služby à [částka] (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba a účast na jednání dne [datum]), dále z náhrady hotových výdajů ve výši [částka] podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za čtyři úkony právní služby à [částka] (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba a účast na jednání dne [datum]), dále náhradu cestovních výdajů za cestu právní zástupkyně žalobkyně z [obec] k procesnímu soudu do [obec] na jednání dne [datum] v délce 30 km automobilem zn. Hyundai Tucson, s průměrnou spotřebou pohonných hmot 4,6 l [číslo] km (dle technického popisu vozidla), při ceně motorové nafty ve výši [částka] za jeden litr a náhradě za použití silničního motorového vozidla ve výši [částka] za jeden km (podle vyhlášky č. 589/2020 Sb.), v celkové výši [částka] (po zaokroouhlení) a konečně z částky [částka], která představuje náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, za 1 započatou půlhodinu à [částka] strávenou právní zástupkyní žalobkyně na cestě k jednání dne [datum]. Tarifní hodnotou je tedy částka [částka] jakožto cena nemovitostí po odečtení ceny podílu žalobkyně ([částka] (cena nemovitostí) – [částka] (cena podílu žalobkyně na nemovitostech)).

12. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.

13. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu na vypořádání zaniklého spoluvlastnictví uloženou jí výrokem III. tohoto rozsudku do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.). Soud určil žalobkyni s ohledem na specifika věci delší lhůtu tří měsíců tak, aby měla čas na zajištění a vyplacení příslušných finančních prostředků. V rámci zásady rovnosti stran soud zároveň stejnou lhůtu určil i pro povinnosti žalované, tedy pro její povinnost zaplatit žalobkyni náhradu z titulu investic, jakož i pro její povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení.