7 C 362/2018

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Landsmanem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 14 042,29 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14 042,29 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 271 Kč od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 042,29 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky 17 271 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný bez vědomí žalobce vysadil sazenice stromu japonský topol na části pozemků ve vlastnictví žalobce parc. [číslo] v katastrálním území Pohledec a ohradil je lesní oplocenkou. Žalobce objednal zaměření skutečného stavu oplocenky na pozemcích ve svém majetku. Zaměření provedl [celé jméno svědka], který provedenou práci vyfakturoval částkou 3 900 Kč. Žalobce dále zaplatil částku 13 371 Kč společnosti [právnická osoba], která odstranila závadný stav na pozemku žalobce. Fakturou č. 2017 ze dne [datum] splatnou dne [datum], žalobce přefakturoval náklady ve výši 17 271 Kč žalovanému, který dlužnou částku nezaplatil, a to ani po upomínání.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 7. 1. 2019, č.j. 7 C 362/2018-38, bylo řízení přerušeno, neboť v insolvenčním řízení byl zjištěn úpadek žalovaného. V insolvenčním řízení byla pohledávka žalobce částečně uspokojena, a to ve výši 3 228,71 Kč. Konkurs na majetek žalovaného byl zrušen usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum].

3. S ohledem na podání žalobce ze dne [datum] soud usnesením ze dne 5. 5. 2021, č.j. 7 C 362/2018-60, řízení ohledně zaplacené částky 3 228,71 Kč zastavil. Žalobce se nadále na žalovaném domáhal zaplacení částky 14 042,29 Kč s příslušenstvím.

4. Zástupkyně žalobce na jednání dne [datum] odkázala na žalobu i následná podání. Dále uvedla, že žalobce zjistil osázení svého pozemku stromy a vyzval žalovaného, aby pozemek žalobce vyklidil. Jelikož nedošlo k vyklizení, objednal žalobce u pana [celé jméno svědka] zaměření pozemku. Pozemky žalobce byly v pachtu zemědělského družstva, které dostávalo dotace na pozemky, které však nemohlo obhospodařovat. Žalobci proto hrozilo, že bude muset platit pokutu.

5. Žalovaný na jednání dne [datum] zpochybnil plnou moc udělenou Mgr. [jméno] [příjmení] k zastupování žalobce v řízení, neboť plná moc byla podepsána místostarostou žalobce, který k jejímu podpisu neměl oprávnění. Žalovaný uvedl, že dotčené pozemky žalobce sousedí s jeho pozemky parc. [číslo]. Jsou tam geodetické zlomy, takže není zcela evidentní, kde hranice mezi pozemky žalovaného a žalobce probíhají. Žalovaný namítl, že k odstranění stromů a oplocení nebyl nikdy ze strany žalobce vyzván, a nebyl k tomu vyzván ani zemědělským družstvem. Pan [celé jméno svědka] provedl zaměření, aniž by měl objednávku ze strany žalobce, a navíc provedl pouze orientační měření pomocí dřevěných kolíčků, o čemž svědčí fakturovaná částka toliko ve výši 3 900 Kč. Žalovaný nebyl zaměření přítomen. Dle žalovaného neproběhlo na odstranění oplocení a stromů ze strany technických služeb řádné výběrové řízení, na provedení prací neexistuje objednávka ze strany žalobce. Žalovaný namítl, že k odstranění plotu a stromů došlo až na jaře 2018 a chybí soupis zabavených věcí. Odstranění měl provést žalobce vlastními zaměstnanci, nikoliv si najímat třetí osoby či firmy. Žalovaný dále zpochybnil, zda zemědělské družstvo zaslalo výzvu žalobci, že část propachtovaného pozemku je obsazena žalovaným, a že bude muset družstvo vracet dotace. Žalovaný konečně namítl, že předmětná pohledávka žalobce byla v rámci insolvenčního řízení zamítnuta Městským soudem v Brně, jelikož nebylo vyhlášeno řádné výběrové řízení. Žalovaný navrhl, aby byli jako svědci vyslechnuti pan [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] odpovědný zaměstnanec technických služeb.

6. Žalobce ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedl, že obě zakázky, tj. zaměření skutečného stavu oplocenky panem [celé jméno svědka] i likvidace oplocenky společností [právnická osoba], byly zadány dle Směrnice Rady žalobce [číslo] 2016, přičemž s ohledem na výši předpokládané hodnoty bylo možné výzvu pro podání nabídky učinit mimo jiné telefonicky, jak tomu bylo v posuzovaném případě. Žalobce má za to, že jeho jednání splňovalo podmínky § 14 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť předmětné pozemky byly na základě pachtovní smlouvy obhospodařovány Zemědělským družstvem [obec], družstvo, které bylo příjemcem dotací a reálně hrozilo, že z důvodu nedodržení dotačních podmínek bude sankcionováno nepřidělením dotace. Zemědělské družstvo bylo nuceno ohlásit změnu v evidenci půdy pro žádost o dotaci, která byla krácena. Žalobce předpokládal, že případné soudní řízení by trvalo v řádu let a výrazně by se zvýšily náklady.

7. Žalovaný v následném vyjádření ze dne [datum] uvedl, že žalobce nedoložil, že by objednávky byly učiněny telefonicky. Nelze určit, v jakém termínu byly smlouvy na provedení prací uzavřeny. K odstranění oplocenky a vysazených stromu společností [právnická osoba] žalovaný uvedl, že předmětem podnikání uvedené společnosti je podnikání v oblasti nakládání s odpady. Odstranění oplocenky tedy nespadá do její činnosti, a faktura za provedené práce neměla být uhrazena. Žalovaný dále namítal, že pachtovní smlouva byla uzavřena až dne [datum] s účinností od [datum], zatímco odstranění oplocenky bylo provedeno v srpnu či září 2017. Oplocení proto nezasahovalo do účinnosti dané smlouvy. Žalovaný uvedl, že faktura [celé jméno svědka] neměla být uhrazena, neboť zaměření nebylo provedeno ve lhůtě do 21 dnů od podpisu objednávky, jak bylo v odst. 2 objednávky dohodnuto.

8. Žalobce ve vyjádření ze dne [datum] uvedl, že na základě revize katastru nemovitostí v k. ú. [část obce] v roce 2021 došlo ke sloučení pozemků žalobce, včetně pozemků parc. [číslo] dalších pozemků do pozemku označeného parc. [číslo] o výměře 50 531 m2.

9. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že o vypracování technické zprávy byl požádán panem [příjmení], zástupcem města Nové Město na Moravě. Úkolem svědka bylo zakreslit do katastrální mapy případný přesah oplocenky žalovaného do pozemku žalobce. Z předložené mapky je zřejmé, že oplocenka žalovaného zasahovala výrazně do pozemku žalobce. Pokud je uveden přesah 44,39, tak se jedná o metry. Svědek prováděl zaměření přímo na místě samém. Použil měřící techniku, katastrální mapu převzal od katastrálního úřadu. Po nahlédnutí do technické zprávy a protokolu o vytyčení pozemku zpracovaných [celé jméno svědka], svědek uvedl, že jeho úkolem bylo zjistit, zda oplocenka žalovaného přesahuje do pozemku žalobce. Co se týká vytyčení hranice, tak ji pan [příjmení] [celé jméno svědka] vytyčil de facto stejně.

10. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že vytyčení hranice pozemků si u něj objednal žalovaný. Svědek hranici pozemků vytyčil na místě samém pomocí plastových značek. Matně si pamatuje, že tam byla výsadba asi ročních stromků do velikosti 50 centimetrů. [příjmení] vytyčil tak, že stromky byly na pozemku žalovaného. Žalovaný vycházel z tehdy aktuálních podkladů zaslaných Katastrálním pracovištěm ve [obec]. Obdržel katastrální mapu v digitálním formátu. Po nahlédnutí do technické zprávy [celé jméno svědka] svědek uvedl, že od pana [celé jméno svědka] se nejedná o vytyčení hranice, ale o zaměření skutečného stavu, tj. oplocenky a ohradníku oproti katastrální mapě. Svědek měl úkol jiný, a to vytyčení hranice pozemků. Dle zaměření pana [celé jméno svědka] je zřejmé, že oplocenka byla ze strany žalovaného vybudována na pozemcích města. Svědek uvedl, že podle zaměření od pana [celé jméno svědka] usuzuje, že to bylo ze strany žalovaného přesázeno, vysázeno tzv. od oka.

11. Soud ve věci provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: -) z částečného výpisu z katastru nemovitostí pro k.ú. [část obce], obec Nové Město na Moravě, [list vlastnictví], stav evidovaný k datu [datum], soud zjistil, že žalobce byl vlastníkem pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, o výměře 7 091 m2, pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, o výměře 14 373 m2, a pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, o výměře 2 793 m2; -) z přílohy protokolu o výsledku revize ze dne [datum] a z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] k.ú. [část obce], obec Nové Město na Moravě, stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že pozemky parc. [číslo] zanikly a jsou faktickou součástí pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, o výměře 50 531 m2; -) z výzvy k vyklizení a předání ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k bezodkladnému vyklizení jím užívaných částí pozemků ve vlastnictví žalobce a k jejich předání městu; z doručenky soud zjistil, že výzva byla žalovanému doručována prostřednictvím Městské policie [obec] a žalovaný si ji osobně převzal dne [datum]; -) z objednávky ze dne [datum], z faktury č. 2017 vystavené dne [datum] a z výpisu účtu [číslo] soud zjistil, že žalobce objednal u pana [celé jméno svědka] zaměření skutečného stavu oplocenky na dotčených pozemcích žalobce tak, aby bylo zřejmé neoprávněné oplocení pozemků; za provedené zaměření byla žalobci vyfakturována částka 3 900 Kč, splatná dne [datum], kterou žalobce uhradil dne [datum]; -) ze zaměření skutečného stavu – polohopisu [celé jméno svědka] ze září 2017, jehož přílohou je technická zpráva a výkres v měřítku 1:800, soud zjistil, že pan [celé jméno svědka] zaměřil patnácti podrobnými body skutečný stav oplocenky a ohradníku při současném vyznačení společné hranice pozemků žalobce a žalovaného. Největší vzdálenost oplocenky od společné hranice pozemků činila 44,39 (dle vyjádření svědka [celé jméno svědka] se jednalo o metry) a nacházela se na pozemku žalobce parc. [číslo]. Oplocenka zasahovala i na pozemky žalobce parc. [číslo]; -) z protokolu o vytyčení hranice pozemků geodeta [celé jméno svědka] ze dne [datum] a fotografií ze dne [datum] soud zjistil, že na žádost žalovaného bylo dne [datum] v terénu vytyčeno 14 bodů na vlastnických hranicích předmětných pozemků žalobce a žalovaného; přítomni měření byli žalobce, zastoupený [jméno] [jméno], žalovaný a pan [příjmení] [příjmení]; -) z faktury č. 2017 [číslo] vystavené dne [datum], záznamů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, poukazu na částku 13 371 Kč ze dne [datum] a z výpisu účtu [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] provedla likvidaci oplocení v [část obce], provedené práce vyfakturovala částkou 13 371 Kč, která byla z účtu žalobce zaplacena dne [datum]; -) z faktury č. 2017 vystavené dne [datum] soud zjistil, že žalobce přefakturoval žalovanému náklady na odstranění oplocení ve výši 17 271 Kč se splatností [datum]; -) z úředního záznamu Městského úřadu Nové Město na Moravě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný požádal dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, o kopii pachtovní smlouvy mezi žalobcem a Zemědělským družstvem [obec] ze dne 22. 10. 2015 a kopii dopisu č.j. MUNMNM 11573497/2017; kopie dokumentů byly žalovanému předány; -) z výzvy ke zdržení se zásahů do vlastnického práva, výzvy k jednání ze dne [datum], včetně plné moci, soud zjistil, že právní zástupce žalovaného vyzval žalobce ke zdržení se veškerých zásahů do vlastnického práva žalovaného; z odpovědi žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce trval na zaplacení nákladů za odstranění závadného stavu na pozemcích žalobce; -) z upomínky ze dne [datum] včetně doručenky soud zjistil, že žalobce upomínal žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 17 271 Kč; -) z předávacího protokolu movitých věcí společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že v insolvenčním řízení žalovaného bylo rozhodnuto o prodeji movitých věcí žalovaného; vydané movité věci, konkrétně 230 m oplocení z pozinkovaného pletiva o výšce 2 m, 50 ks dřevěných kůlů o výšce 3 m a průměru 20 cm, 1 ks železné brány o výšce 2 m a šířce 4 m a 2 ks železných sloupků o průměru 20 cm a délce 3 m, byly předány Ing. [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy uzavřené mezi Ing. [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení], insolvenční správkyní; -) z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2020, č.j. 71 ICm 868/2019-83 soud zjistil, že bylo určeno, že žalobce má v insolvenčním řízení na majetek žalovaného vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] pohledávku ve výši 17 271 Kč; -) z výpisu z účtu žalobce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že na účet žalobce byla dne [datum] připsána částka 3 228,71 Kč, popis položky: [celé jméno žalovaného]; -) ze směrnice Rady města Nového Města na Moravě [číslo] 2016 určující postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu ze dne [datum], konkrétně z čl. III., soud zjistil, že v případě veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou do 49 999 Kč bez DPH může být výzva pro podání nabídky učiněna písemně, ústně, telefonicky, e-mailem, e-poptávkou nebo e-aukcí; -) z notářského zápisu sepsaného notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum], sp. zn. NZ [číslo], N 214/97, soud zjistil, že společnost [právnická osoba] byla založena žalobcem jakožto jediným společníkem; předmětem podnikání společnosti bylo podnikání v oblasti nakládání s odpady; -) z pachtovních smluv uzavřených dne [datum] a dne [datum] na dobu neurčitou mezi žalobcem, jako propachtovatelem, a Zemědělským družstvem [obec], družstvo, jako pachtýřem, soud zjistil, že žalobce přenechal Zemědělskému družstvu [obec] soubor pozemků dle přiložených příloh ke každé z pachtovních smluv k dočasnému užívání a požívání; v čl. II. odst. 2 pachtovní smlouvy se žalobce zavázal zajistit pachtýři nerušené užívání předmětu pachtu po dobu pachtu; z příloh k pachtovním smlouvám soud zjistil, že předmětem pachtu byly i pozemky parc. [číslo] v k. ú. [část obce]; -) z digitální ortofotomapy, dat půdních bloků a dílů soud zjistil vyznačení části pozemků žalobce, na které žalovaný neoprávněně vysázel japonské topoly a postavil oplocenku a bránu; -) z oznámení o provedení aktualizace půdy, č.j. SZIF/2017/033375 ze dne 27. 4. 2017 a jeho přílohy, z plné moci, z jednotné žádosti 2016, jednotné žádosti Deklarace zemědělské půdy, seznam pozemků k deklaraci zemědělské půdy, z jednotné žádosti Méně příznivé oblasti (LFA), seznamu pozemků k dotaci LFA, z jednotné žádosti AEKO D – Ošetřování travních porostů, seznam pozemků k žádosti o dotaci na ošetřování travních porostů, z potvrzení o podání jednotné žádosti 2016 ze dne [datum], z potvrzení o podání žádosti o změnu zařazené do AEKO 2016 ze dne [datum] soud zjistil, že Státní zemědělský intervenční fond oznámil Zemědělskému družstvu [obec] novou změnu uvedených dílů půdních bloků, a to na žádost uživatele (Zemědělského družstva [obec], družstvo); aktualizovaná výměra DPB [číslo] činila 12,58 ha. Zemědělské družstvo podalo dne [datum] ke Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu žádost o dotaci, mimo jiné k půdnímu bloku [číslo] o výměře 12,58 ha; -) z prohlášení Zemědělského družstva [obec], družstvo, o výši škody ze dne [datum] soud zjistil, že zemědělské družstvo muselo v roce 2017 a 2018 část užívaného pozemku (tj. část pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce]) odhlásit z dotací z důvodu nasázení rychlerostoucích dřevin, čímž bylo znemožněno užívání pozemků dle pachtovní smlouvy; zemědělské družstvo tak přišlo o dotaci ve výši 7 226 Kč; uvedené pozemky byly zařazeny do půdního bloku [číslo].

12. Žalovaný se k jednání dne [datum] bez omluvy nedostavil, ač k němu byl řádně a včas předvolán (a to na předchozím jednání, na kterém byl osobně přítomen). Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jeho nepřítomnosti. Zástupkyně žalobce na jednání závěrem uvedla, že ze strany žalovaného došlo k porušení vlastnických práv žalobce. V tehdejší době hrozila bezprostředně škoda, proto přistoupili svépomocí k vyklizení pozemku. Zástupkyně žalobce navrhla, aby soud žalobě ve znění jejího částečného zpětvzetí vyhověl, a aby přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení.

13. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobce byl v rozhodném období vlastníkem pozemků parc. [číslo] v katastrálním území Pohledec. Žalobce přenechal předmětné pozemky do užívání Zemědělskému družstvu [obec], družstvo, na základě pachtovní smlouvy, ve které se žalobce zavázal zajistit nerušené užívání a požívání propachtovaných pozemků. Žalovaný, ačkoliv mu nesvědčil žádný právní titul, osázel část výše uvedených pozemků žalobce sazenicemi japonského topolu a osázený pozemek ohradil lesní oplocenkou. V důsledku nemožnosti obhospodařovat celé pozemky bylo zemědělské družstvo nuceno ohlásit změnu v evidenci půdy pro žádost o dotaci, která byla následně o odpovídající částku snížena. Žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne [datum] k bezodkladnému vyklizení částí pozemků ve vlastnictví žalobce osázených a oplocených žalovaným. Jelikož žalovaný pozemky nevyklidil, přistoupil žalobce k zaměření skutečného stavu oplocenky panem [celé jméno svědka], který zaměření vyfakturoval částku 3 900 Kč, a následně k odstranění vysázených stromů a oplocenky, včetně brány, společností [právnická osoba], která provedení prací žalobci vyfakturovala částkou 13 371 Kč. Fakturou č. 2017 ze dne [datum], splatnou dne [datum], žalobce přefakturoval náklady v celkové výši 17 271 Kč žalovanému, který dlužnou částku nezaplatil. V insolvenčním řízení ohledně žalovaného byla pohledávka žalobce částečně uspokojena částkou 3 228,71 Kč, ohledně níž bylo toto řízení částečně zastaveno. <i>14. Podle § 1012 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.</i> <i>Podle § 14 odst. 1 občanského zákoníku každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě.</i> <i>Podle § 14 odst. 2 občanského zákoníku hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené. Směřuje-li však svépomoc jen k zajištění práva, které by bylo jinak zmařeno, musí se ten, kdo k ní přikročil, obrátit bez zbytečného odkladu na příslušný orgán veřejné moci.</i> <i>Podle § 2908 občanského zákoníku kdo odvracel hrozící újmu, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu újmy, kterou přitom utrpěl, i proti tomu, v jehož zájmu jednal, nanejvýš však v rozsahu přiměřeném tomu, co odvrátil.</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 15. Soud ve světle citovaných ustanovení posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku na náhradu účelně vynaložených nákladů na vyhotovení zaměření skutečného stavu, odstranění lesní oplocenky a odstranění sazenic stromu japonský topol dle § [číslo] ve spojení s § 14 občanského zákoníku jako důvodnou. Soud vzal za prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemků v katastrálním území Pohledec, dříve označených parc. [číslo] nyní parc. [číslo] které pachtovní smlouvou ze dne [datum] propachtoval Zemědělskému družstvu [obec], družstvo. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalovaný vysázel sazenice japonského topolu a tyto oplotil výlučně na svém pozemku či sadba stromů a oplocení zasahovala i na pozemky žalobce, a v případě, že stromy i lesní oplocenka zasahovaly na pozemky žalobce, zda pro jejich odstranění žalobcem byly splněny podmínky svépomoci ve smyslu § 14 občanského zákoníku.

16. K prokázání tvrzení ohledně přesné hranice pozemků a rozsahu sadby stromů a oplocení provedené žalovaným na pozemcích žalobce předložil žalobce zaměření skutečného stavu – polohopisu včetně technické zprávy a výkresu vypracované panem [celé jméno svědka] v září 2017 (na objednávku žalobce); protokol o vytyčení hranice pozemků geodeta [celé jméno svědka] ze dne [datum] byl vypracovaný na žádost žalovaného. Pan [celé jméno svědka] i pan [příjmení] [celé jméno svědka] ve svých svědeckých výpovědích uvedli, že každý měl jiné zadání – pan [celé jméno svědka] zaměření skutečného stavu oplocenky a ohradníku, pan [příjmení] [celé jméno svědka] vytyčení hranice pozemků. Z důvodu rozdílného zadání se výkresy pana [celé jméno svědka] a Ing. [celé jméno svědka] na první pohled liší, stejně jako souřadnice vytyčených bodů. Oba svědci se však shodli, že vytyčení hranice pozemků bylo v obou případech de facto stejné. Ing. [celé jméno svědka] k zaměření provedené [celé jméno svědka] uvedl, že je zřejmé, že oplocenka byla žalovaným vybudována na pozemcích žalobce, dle jeho názoru byly stromky vysázeny tzv. od oka. Soud proto s ohledem na polohopis [celé jméno svědka], který byl ověřen zeměměřickým inženýrem Ing. [jméno] [celé jméno svědka], a protokol o vytyčení hranice pozemků [celé jméno svědka], ověřený zeměměřickým inženýrem Ing. [jméno] [příjmení], a s ohledem na jejich vysvětlení a vzájemné porovnání výsledků v rámci jejich svědeckých výpovědí při jednání dne [datum], vzal za prokázané, že hranice pozemků odpovídala v rozhodné době zaměřením provedeným [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], a žalovaný osázel část pozemků žalobce sazenicemi stromu japonský topol, které oplotil lesní oplocenkou, v rozsahu, jak je zaměřeno a zakresleno v technické zprávě a přiloženém výkresu pana [celé jméno svědka] vypracované v září 2017.

17. Jelikož soud dospěl k závěru, že žalovaný, ačkoliv mu nesvědčil žádný právní titul, osázel část předmětných pozemků žalobce sazenicemi japonského topolu a osázený pozemek ohradil lesní oplocenkou včetně kovové brány, přistoupil soud k posouzení, zda odstranění sadby a oplocení ze strany žalobce splňovalo podmínky svépomoci stanovené v § 14 občanského zákoníku, a tedy zda žalobci vznikl nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů podle § 2908 občanského zákoníku.

18. K institutu svépomoci soud nejprve uvádí, že se jedná o výjimku ze zásady zakotvené v § 12 občanského zákoníku, podle které je poskytování právní ochrany včetně výkonu rozhodnutí zásadně svěřeno veřejné moci. Svépomoc je právem aprobované jednání nositele práva v mezích zákona, tj. při splnění podmínek svépomoci se jedná o jednání požívající právní ochrany, včetně vyloučení odpovědnosti takto jednající osoby za způsobenou újmu. Soud má za to, že v posuzovaném případě lze jednání žalobce spočívající v odstranění výsadby a oplocenky kvalifikovat jako zvláštní případ svépomoci podle § 14 občanského zákoníku, neboť v době odstranění závadového stavu zásah žalovaného trval, o čemž svědčí dopis žalobce ze dne [datum] obsahující výzvu, aby žalovaný bezodkladně vyklidil jím užívané části pozemků ve vlastnictví žalobce. Žalobce zároveň jednal dostatečně rychle, aby se žalovaným nastolený stav nestal pokojným stavem, když odstranění výsadby a oplocenky provedl v září 2017, nikoliv na jaře 2018, jak v řízení namítl žalovaný, což dokládá i dopis právního zástupce žalovaného ze dne [datum], který jednání žalobce označil za bezprecedentní zásah do vlastnického práva žalovaného, neboť pracovníci společnosti [právnická osoba] odstranili oplocenku včetně brány a zničili sadbu stromu japonský topol. Soud má dále za to, že žalobcem zvolený způsob odstranění závadného stavu byl přiměřený, neboť žalobce žalovanému nejprve zaslal výzvu k vyklizení pozemků, a následně u pana [celé jméno svědka] objednal zaměření skutečného stavu oplocenky tak, aby bylo zřejmé, kde se nachází hranice pozemků, a kudy vede oplocenka. Oplocenku i sadbu stromků na pozemcích žalobce nechal odstranit společností [právnická osoba], jejímž jediným společníkem je žalobce. Konečně soud dospěl k závěru, že žalobce se snažil svým zásahem minimalizovat škodu, neboť dotčené pozemky žalobce byly pachtovní smlouvou ze dne [datum] a následně ze dne [datum] propachtovány Zemědělskému družstvu [obec], družstvo, a žalobce se zavázal zajistit pachtýři nerušené užívání předmětu pachtu. Žalobce v řízení prokázal, že zemědělské družstvo žádalo Státní zemědělský intervenční fond o poskytnutí dotací, které byly poskytovány na obhospodařované půdní bloky, kdy součástí půdního bloku [číslo] byly i předmětné části pozemků ve vlastnictví žalobce osázené a oplocené žalovaným. V důsledku protiprávního jednání žalovaného, a tedy nemožnosti obhospodařovat celé propachtované pozemky, bylo zemědělské družstvo nuceno ohlásit změnu v evidenci půdy pro žádost o dotaci, v důsledku čehož přišlo o dotaci ve výši 7 226 Kč. Žalobce se tedy svým jednáním snažil minimalizovat škodu, která reálně hrozila.

19. Na uvedených závěrech nemohou ničeho změnit ani námitky žalovaného, které soud shledal zcela nedůvodnými. K plné moci udělené místostarostou města Nové Město na Moravě zaměstnankyni města, Mgr. [jméno] [příjmení], k zastupování žalobce v tomto řízení, soud uvádí, že dle žalobcem předloženého zápisu 1. schůze ustavujícího Zastupitelstva města Nové Město na Moravě ze dne [datum] i dle § 104 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, místostarosta zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci. Soud proto dospěl k závěru, že plná moc byla udělena platně.

20. K námitce žalovaného, že žalobcem ani zemědělským družstvem nebyl k vyklizení pozemků vyzván, soud uvádí, že žalobce v řízení předložil výzvu k vyklizení a předání ze dne [datum], kterou si žalovaný dle doručenky převzal osobně dne [datum] od Městské policie [obec]. Na jednání soudu dne [datum] žalovaný uvedl, že nemůže ani potvrdit, ani vyvrátit, že by tuto výzvu převzal. Soud má tedy za to, že výzva byla žalovanému řádně doručena. Vyzvání žalovaného k vyklizení pozemků žalobcem, tedy vlastníkem pozemku, považuje soud za postup správný, neboť dle § 1012 občanského zákoníku právo vyloučit jiné osoby z nakládání s vlastnictvím náleží výlučně vlastníkovi. Zemědělské družstvo bylo na základě pachtovní smlouvy v závazkovém právním vztahu se žalobcem, a bylo tedy povinno vady propachtovaného pozemku uplatňovat výlučně na žalobci, nikoliv na třetí osobě, která se protiprávního jednání dopustila, jak namítal žalovaný. K následné námitce žalovaného, že nebylo prokázáno, že by zemědělské družstvo žalobce o osázení a oplocení části pozemků a hrozící škodě informovalo, soud uvádí, že považuje za nerozhodné, jakým způsobem se žalobce o protiprávním stavu dozvěděl. Žalobce byl vázán povinnostmi vyplývajícími pro něj z pachtovní smlouvy a bylo mu nepochybně známo, že zemědělské družstvo čerpá na obhospodařování propachtovaných pozemků dotace, které jsou odvislé od výměry pozemků. Žalobce, jako vlastník, tedy byl oprávněn právem dovoleným způsobem vyloučit žalovaného z nakládání s předmětnými pozemky, a zároveň byl na základě pachtovní smlouvy povinen zajistit pachtýři řádné užívání propachtovaných pozemků. K námitce žalovaného, že pachtovní smlouva byla uzavřena až dne [datum] a nevztahuje se tedy k době odstranění oplocenky a sadby stromů, soud uvádí, že žalobce v řízení předložil i starší pachtovní smlouvu uzavřenou dne [datum] na dobu neurčitou, ze které předmět pachtu a práva a povinnosti smluvních stran jednoznačně vyplývají.

21. K námitkám žalovaného ohledně zaměření oplocenky panem [celé jméno svědka] a odstranění stromů společností [právnická osoba] soud uvádí následující. V případě provedeného zaměření i odstranění výsadby a oplocení se dle hodnoty jednalo o veřejné zakázky malého rozsahu, při jejichž zadávání byl žalobce povinen postupovat v souladu se směrnicí Rady města Nové Město na Moravě [číslo] 2016, dle které u veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou do 49 999 Kč bez DPH je jejich zadání možné provést méně formálně, například i telefonicky, jak tomu bylo dle žalobce v posuzovaném případě. Dle názoru soudu nelze po žalobci požadovat prokázání uskutečnění uvedené telefonické objednávky společnosti [právnická osoba], neboť cílem směrnice bylo nepochybně zjednodušit zadání malých veřejných zakázek, a objednávka služby dle názoru soudu vyplývá z provedených prací, jejich vyúčtováním ze strany společnosti [právnická osoba] a uhrazením ceny žalobcem. Soud doplňuje, že ani v případě, že by uvedené veřejné zakázky malého rozsahu porušovaly jiná ustanovení předmětné směrnice, příp. přímo zákona o zadávání veřejných zakázek, byly by oprávněné osoby povinny se obrátit na příslušné orgány, do jejichž pravomoci přezkoumávání zadávání veřejných zakázek spadá. Konečně soud uvádí, že dle § 1 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku je uplatňování soukromého práva, v tomto případě uplatněný nárok žalobce na náhradu účelně vynaložených nákladů na odstranění závadného stavu na svém pozemku, nezávislé na uplatňování práva veřejného, tedy případného návrhu na přezkoumání postupu zadavatele. V případě zaměření skutečného stavu oplocenky žalobce předložil písemnou objednávku ze dne [datum], kterou [celé jméno svědka] akceptoval. Skutečnost, že zaměření oplocenky panem [celé jméno svědka] nebylo provedeno v termínu do 21 dnů od podpisu objednávky, dle názoru soudu nebylo prokázáno (a i kdyby tomu tak bylo, je to pro řešený případ irrelevantní). Na polohopisu je jako datum vypracování uvedeno září 2017, faktura na zaplacení částky 3 900 Kč byla vystavena [datum]. Datum vystavení faktury však bez dalšího nedokládá datum splnění závazku. Rovněž prodlení jedné smluvní strany nevede automaticky k zániku závazku či k právu odmítnout poskytnout protiplnění druhé smluvní straně. K námitce, že žalovaný nebyl zaměření provedeným [celé jméno svědka] na místě samém přítomen, nemůže dle názoru soudu ničeho změnit na závěru ohledně vytyčení hranice mezi pozemky, na jejímž totožném průběhu se shodli [celé jméno svědka] i Ing. [celé jméno svědka], ani na zaměření skutečného stavu oplocenky, který byl ověřen zeměměřickým inženýrem Ing. [jméno] [celé jméno svědka], a oplocenka se stromky byla odstraněna z pozemků žalobce, neboť Ing. [celé jméno svědka] na jednání dne [datum] uvedl, že stromky byly v době, kdy on vytyčoval hranice pozemků, na pozemcích žalovaného, tj. z pozemku žalobce byly stromky i oplocenka již odstraněny. K námitce, že žalobce měl odstranění provést vlastními zaměstnanci, soud uvádí, že společnost [právnická osoba] byla založena žalobcem jako jediným společníkem, s žalobcem je tedy propojena, a lze předpokládat, že disponuje vhodnějším technickým vybavením než zaměstnanci žalobce. Proto ani tato námitka nebyla shledána důvodnou. K námitce žalovaného, podle které provedené práce nespadají do předmětu podnikání společnosti [právnická osoba], kterým je oblast nakládání s odpady, soud uvádí, že zapsání předmětu podnikání neznamená zákaz jakékoliv jiné činnosti právnické osoby. Tato jiná činnost však nesmí být vykonávána jako podnikání, tedy soustavně za účelem dosažení zisku.

22. Dále soud uvádí, že námitku nevyhotovení soupisu zabavených věcí měl žalovaný uplatnit v insolvenčním řízení, v jehož rámci byly zadržené movité věci žalovaného prodány. Rovněž neobstojí námitka žalovaného, podle které byla pohledávka žalobce v rámci insolvenčního řízení zamítnuta, neboť neproběhlo řádné výběrové řízení. Dle předloženého rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2020, č.j. 71 ICm 868/2019-83, bylo naopak určeno, že žalobce má v insolvenčním řízení na majetek žalovaného pohledávku ve výši 17 271 Kč, přičemž krajský soud dospěl k závěru, že postup žalobce při zadávání veřejných zakázek byl v souladu s čl. III směrnice rady žalobce [číslo] 2016.

23. K důkazním návrhům žalovaného soud uvádí, že pan [celé jméno svědka] i pan [celé jméno svědka] byli v řízení vyslechnuti jako svědci. Výslech oprávněného pracovníka společnosti [právnická osoba] považoval soud za nedůvodný a nadbytečný, neboť rozhodné skutečnosti byly již prokázány jinými důkazy.

24. Soud tedy s ohledem na vše shora uvedené dospěl k závěru, že nárok žalobce na náhradu účelně vynaložených nákladů na vyhotovení zaměření skutečného stavu, odstranění lesní oplocenky a odstranění sazenic stromu japonský topol, je důvodný. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním svých peněžitých závazku, neuhrazená částka činí 14 042,29 Kč Vedle této částky je žalovaný žalobci povinen uhradit zákonný úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení po neuhrazení faktury vystavené mu žalobcem, tj. dnem [datum]. Při rozhodování o úrocích z prodlení soud též zohlednil částečnou úhradu vymáhané pohledávky v insolvenčním řízení. Soud proto žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky spolu se zákonnými úroky z prodlení.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, která zastavení řízení ohledně částky 3 228,71 Kč nezavinila a ve zbytku svého nároku byla úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 900 Kč Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a paušální náhradu nákladů ve výši 900 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za tři úkony à 300 Kč (účast na jednáních dne [datum], dne [datum] a dne [datum]).

26. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).