7 C 41/2022

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Landsmanem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 7 383 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 7 383 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 7 383 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 7 383 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, že právní předchůdce žalobkyně, společnost T- právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitelka“), uzavřela se žalovaným příjmení smlouvu číslo k telefonnímu číslu číslo. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky původní věřitelky a Ceník služeb. Na základě účastnické smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému sjednané služby, a to včetně služeb doplňkových a poskytovaných třetími stranami, tzv. zprostředkovaný prodej. Za poskytnuté služby se žalovaný zavázal řádně platit dle čl. 3 Všeobecných obchodních podmínek původní věřitelky ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých vyúčtováních. Žalovaný však své povinnosti porušil, když řádně a včas neuhradil následující sjednané položky: Zábava, Volání na speciální čísla, Premium SMS, Audiotex, a to dle vyúčtování číslo vystaveného dne datum, splatného dne datum. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum, původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně po žalovaném požadovala dlužnou částku ve výši 7 383 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 7 383 Kč ode dne datum do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však neuhradil ničeho. V doplnění žaloby ze dne datum žalobkyně uvedla, že požadovaná dlužná částka 7 383 Kč je součástí celkové částky ve výši 9 350 Kč, která je uvedena ve vyúčtování číslo.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce z jednání dne datum omluvila a souhlasila s tím, aby bylo ve věci jednáno v její nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání dne datum bez omluvy nedostavil, ač k němu byl řádně a včas předvolán (doručení bylo vykázáno dne datum, tj. desátým dnem po dni uložení zásilky s předvoláním na adrese jeho trvalého pobytu ulice a číslo, PSČ obec). Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jeho nepřítomnosti.

4. Soud na základě listin předložených žalobkyní dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

5. Mezi žalovaným a původní věřitelkou byla platně sjednána účastnická smlouva číslo jejímž předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací, tj. služeb základních a doplňkových a dalších nabízených služeb, které si smluvní strany sjednaly, a dle které vznikla žalovanému povinnost hradit cenu za uvedené služby dle všeobecných podmínek původní věřitelky a ceníku služeb a dle pravidelných měsíčních vyúčtování. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil, když původní věřitelce neuhradil vyúčtování číslo splatné dne datum, na částku ve výši 9 350 Kč (u soudu požadována částka 7 383 Kč).

6. Podle § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku (dále jen „zákon o platebním styku“), je platební službou provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. Podle § 5 písm. i) zákona o platebním styku mohou poskytovat platební služby jako podnikání mimo jiné poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (§ 36) za podmínek stanovených tímto zákonem. Podle § 36 odst. 1 věta první zákona o platebním styku je poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu ten, kdo je oprávněn poskytovat platební služby na základě zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Podle § 51 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona. Podle § 517 odst. 1 věta první občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

7. Ve světle citovaných ustanovení právních předpisů lze vyslovit závěr, že žaloba je důvodná. Předně má soud za to, že povahou pohledávky je dána pravomoc soudu k rozhodnutí v uvedené věci. V rámci tohoto svého závěru vycházel soud zejména z usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. Konf číslo, dle kterého je soud příslušným vydat rozhodnutí ve věcech shodného charakteru jako shora uvedená věc. Žalobkyně prokázala, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena nepojmenovaná smlouva ve smyslu § 51 občanského zákoníku, na jejímž základě původní věřitelka poskytovala žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran, tzv. zprostředkovaný prodej. Původní věřitelka následně vystavila žalovanému za poskytnuté služby vyúčtování číslo splatné dne datum, na částku ve výši 9 350 Kč. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení části celkové vyúčtované částky, tj. 7 383 Kč, neboť žalovaný původní věřitelce a následně ani žalobkyni uvedenou dlužnou částku neuhradil. Dostal se tak do prodlení s plněním svého závazku podle § 517 odst. 1 občanského zákoníku. Pohledávka původní věřitelky za žalovaným byla pak platně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. S poukazem na shora uvedené shledal soud žalobu důvodnou, a zavázal proto žalovaného k úhradě částky podle žaloby včetně úroku z prodlení podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 089 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za tři úkony právní služby à 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku 189 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného a výší dlužné částky za služby elektronických komunikací. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně.

9. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

10. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.