7 C 43/2024

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Landsmanem ve věci manžela: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A a manželky: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o rozvod manželství,

I. Manželství manžela , Jméno manžela, , narozeného , Datum narození manžela, , a manželky , Jméno manželky, , rozené , rodné přijmení, , narozené , Datum narození manželky, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem ze dne , datum, se manžel domáhal rozvodu manželství. Manžel v návrhu popsal, že manželé uzavřeli manželství dne , datum, před Městským úřadem v , adresa, , z manželství se narodilo pět děti, a to nezletilá Nikola dne , datum, , nezletilá Vanesa dne , datum, , nezletilá , jméno FO, dne , datum, a nezletilí , jméno FO, a Tobiáš dne , datum, . Manžel dále uvedl, že manželství s manželkou uzavřeli po delší známosti. Zpočátku bylo manželství harmonické, avšak po čase se mezi manželi začaly objevovat neshody a problémy ve vzájemné komunikaci, což vyústilo v celkové citové odcizení manželů, kdy spolu manželé přestali žít jako manželé. Následně manžel navázal novou známost. V současné době manželství již neplné své funkce, je ryze formálním svazkem a manžel nemá zájem na jeho zachování, neboť má za to, že manželské soužití je trvale, nenapravitelně a hluboce rozvráceno, když nelze očekávat jeho obnovení. Závěrem manžel uvedl, že manželství trvalo déle než rok, manželé spolu nežijí déle než šest měsíců, formou notářského zápisu č. NZ 251/2014 uzavřeli smlouvu o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu a v případě, že v mezidobí dojde k úpravě poměrů nezletilých dětí manželů pro dobu po rozvodu manželství navrhl, aby soud nezjišťoval příčiny rozvratu manželství a manželství rozvedl.

2. Manželka se k návrhu nevyjádřila.

3. V opatrovnickém řízení došlo k rozhodnutí o úpravě výchovy a výživy k nezletilým dětem manželů, a to rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , v tom smyslu, že nezletilé dcery Nikola, Vanesa a , jméno FO, byly svěřeny do péče otce a nezletilí synové , jméno FO, a Tobiáš byly svěřeny do péče matky s tím, že oběma rodičům bylo vyměřeno výživné. Zároveň bylo uvedeným rozsudkem rozhodnuto o dalších sporných aspektech péče o nezletilé.

4. Při jednání soudu dne , datum, pak manžel setrval na svém návrhu na rozvod manželství s tím, že příčiny rozvratu manželství spatřuje ve vzájemných neshodách manželů a vzájemném neporozumění, což ve svém důsledku vedlo ke vzájemnému odcizení manželů.

5. Při jednání soudu dne , datum, manželka uvedla, že je s rozvodem manželství ztotožněna, nicméně příčiny rozvratu manželství spatřuje převážně na straně manžela, a to zejména ve špatném chování manžela vůči manželce. Dále manželka uvedla, že manželství bylo zpočátku šťastné, neboť spolu manželé mají pět dětí. Manžel je ovšem velmi dominantní povahy a manželka musela z důvodu domácího násilí přivolat do společné domácnosti policii, následně se vztahy vyhrotily a manželka byla nucena utéct spolu s nejmladšími dětmi do azylového domu. I přes veškeré problémy chtěla manželka zůstat ve společné domácnosti s manželem, a to zejména s ohledem na nezletilého Tobiáše, jenž trpí opožděným vývojem, nicméně manžel si do domu nastěhoval svou novou přítelkyni, a to navzdory nesouhlasu dětí. V roce 2014 byla manželka ze strany manžela spíše donucena podepsat dohodu o zrušení společného jmění manželů, majetkové vypořádání mezi manžely ovšem neproběhlo.

6. Manžel v reakci na vyjádření manželky uvedl, že důvody tvrzené manželkou, pro které opustila společnou domácnost, se ani v rámci opatrovnického řízení neprokázaly, když navíc manželka se chtěla do společné domácnosti vrátit, a i tři nejstarší děti si přály zůstat v domácnosti se svým otcem. Nadto manžel uvedl, že byť mezi manžely nedošlo k majetkovému vypořádání, nabízel manželce finanční podporu do doby stabilizace její finanční situace.

7. Manželka v reakci na vyjádření manžela uvedla, že svou finanční podporu manžel podmiňoval přestěhováním manželky blíže k bydlišti manžela; manželka přesto zůstala v azylovém domě v Brně, kde našla pro nezletilé syny školku. Zároveň uvedla, že manžel starší děti manipuloval proti ní, v důsledku čehož se k ní dcery chovají nepřijatelným způsobem a nezletilá , jméno FO, je poté, co se vrátí z péče otce, vůči matce agresivní.

8. Vzhledem k rozdílným stanoviskům manželů ohledně příčin rozvratu manželství soud provedl účastnické výslechy manželů.

9. Z listinných důkazů provedených při jednání soud zjistil následující skutečnosti:- z oddacího listu v knize manželství , právnická osoba, , adresa, , svazek 6, ročník 2007, str. 56, poř. č. , hodnota, , bylo zjištěno, že manželé uzavřeli manželství dne , datum, před Městským úřadem v , adresa, ;- z notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. NZ 251/2014, sepsaného , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem se sídlem v Brně, soud zjistil, že manželé si v průběhu trvání manželství sjednali režim oddělených jmění;- z rozsudku Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , soud zjistil, že bylo rozhodnuto o úpravě výchovy a výživy k nezletilým dětem manželů v tom smyslu, že nezletilé dcery Nikola, Vanesa a , jméno FO, se svěřují do péče otce a nezletilí synové , jméno FO, a Tobiáš se svěřují do péče matky s tím, že oběma rodičům bylo vyměřeno výživné; zároveň bylo uvedeným rozsudkem rozhodnuto o dalších sporných aspektech péče o nezletilé.

10. Z účastnického výslechu manžela při jednání dne , datum, soud zjistil, že nejzásadnější problémy v manželství manžel spatřuje v rozporech v péči o děti a o domácnost. Dle manžela první vážnější problémy v manželství nastaly po narození druhé dcery v roce 2011. Manželské soužití bylo problematické, a to zejména s ohledem na skutečnost, že manželka byla dlouhodobě v domácnosti a nepracovala, byla silná kuřačka, měla řadu exekucí a byť se o děti starala dobře, upřednostňovala oproti rodině svou lásku ke zvířatům. V roce 2014 pomohli manželům rodiče manžela s koupí staršího domu v , jméno FO, a vzhledem k exekucím manželky uzavřeli manželé dohodu o zúžení společného jmění manželů s tím, že po úhradě exekucí předmětnou dohodu zruší, k čemuž ovšem nedošlo. Manželka si prosadila, že budou mít koně a manžel byl tudíž, s ohledem na finanční situaci, nucen zařídit si druhou práci, když působil jako místostarosta obce a zároveň od roku 2008 rozjížděl firmu. Po narození druhé dcery v roce 2017 se konflikty prohlubovaly, finanční nároky manželky narůstaly a manželé se již hádali i před dětmi, přičemž nejstarší dcera Nikola se začala sebepoškozovat. Manželé se nakonec dohodli, že si pořídí ještě další dítě, když se následně předčasně narodili synové , jméno FO, a Tobiáš. Po narození dvojčat byla celá rodina zapojena do péče o Tobiáše, který trpěl neprůchodností střev a podstoupil několik , podezřelý výraz, , a situace mezi manžely se opět zhoršila. Přestože se manželé snažili náročné období překlenout, manželka začala mluvit o rozvodu. Začátkem roku 2023 manžel manželce oznámil, že chce ukončit manželské soužití a následně v září 2023 navázal nový vztah. Od té doby jej manželka označovala za násilníka a agresora, což manžel striktně odmítl s tím, že manželce nikdy fyzicky neublížil a ani ze strany policie, resp. městského úřadu, nebylo prokázáno spáchání žádného přestupku. Zároveň manžel odmítl údajné manipulování dětí proti manželce s tím, že dcery jsou dostatečně staré na to, aby si udělaly na situaci v rodině vlastní názor, když nejstarší Nikola svůj názor na věc vyjádřila u příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí.

11. Z účastnického výslechu manželky při jednání dne , datum, soud zjistil, že po rozpadu vztahu s bývalým partnerem, z nějž zůstaly manželce exekuce, se manželka nastěhovala k manželovi do domu k jeho rodičům. Soužití s rodiči manžela bylo problematické, manželův otec byl alkoholik, byl agresivní, žárlivý a bil svoji ženu i svého syna (tj. manžela v tomto řízení). Manžel má agresivní povahu po svém otci, a přestože manželku nikdy neuhodil, z důvodu žárlivosti ji zamykal v pokoji, neustále ji kontroloval, nikam jí nedovolil chodit samotné, nesměla mít žádné přátele, nemohla nikomu telefonovat, nemohla jít na procházku se psem a manžel jí zakazoval i pracovat, když byla prakticky celých 19 let doma s dětmi a pracovala pouze chvíli u manžela ve firmě. Z těchto důvodů se upnula na koně, kterého si pořídila. Nevhodné chování manžela trpěla proto, že ho velice milovala a doufala, že se změní. Názoru manžela manželka vždy ustoupila a v případě, že se snažila prosadit si svůj názor, manžel jí vulgárně nadával (byť se třeba potom omluvil) a vyhrožoval, že jí zabije koně, pokud se odstěhuje. Manželka v průběhu manželství žádný mimomanželský poměr neměla, a to na rozdíl od manžela, který má novou přítelkyni již tři roky. Od té doby se situace mezi manžely zhoršila, manžel se manželce vysmíval a vulgárně jí nadával. Manželka měla s dcerami hezký vztah, s Vanesou jezdila na koni, nicméně po prvním incidentu, k níž byla volána policie, se vztah manželky s dcerami zhoršil, dcery začaly být vůči manželce vulgární, titulovaly jí prostitutkou, sociálním případem a psychopatem. Dcera Vanesa dala manželce facku a vyhrožovala jí udáním na orgán sociálně-právní ochrany dětí, dcera , jméno FO, je vůči manželce agresivní, čímž si vybíjí svoji zlost. V rámci přestupkového řízení je nadále řešen incident mezi manžely nahlášený na policii, kdy manželka chtěla s třemi nejmladšími dětmi odjet, nicméně manžel ji nechtěl pustit, trhal jí kufr z ruky a autosedačku z auta a vulgárně jí nadával.

12. V závěrečném návrhu po jednání dne , datum, právní zástupkyně manžela navrhla, aby soud manželství rozvedl, když je zřejmé, že manželé nevedou společnou domácnost, obnova manželství není možná a ani jeden z manželů nemá zájem nadále v manželství setrvávat. Právní zástupkyně manželky v závěrečném návrhu vyslovila svůj souhlas s rozvodem manželství a navrhla, aby soud manželství rozvedl s tím, že příčiny rozvratu manželství spočívají v povaze a chování manžela, který manželčiny názory považuje za zcestné.

13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav, tedy že manželství účastníků trvalo od , datum, , narodilo se z něj pět dětí, a to nezletilá Nikola dne , datum, , nezletilá Vanesa dne , datum, , nezletilá , jméno FO, dne , datum, a nezletilí , jméno FO, a Tobiáš dne , datum, . Krize v manželství je dlouholetá a pokud se mění, tak spíše k horšímu. Manželé se vzájemně citově odcizili, nežijí spolu, manželka se odstěhovala ze společné domácnosti a manžel má již tři roky jinou partnerku, s níž sdílí společný život. Oba manželé s rozvodem manželství souhlasí, byť má každý z nich odlišný názor na příčiny manželského rozvratu.

14. Soud opřel svá skutková zjištění o oddací list v knize manželství , právnická osoba, , adresa, , svazek 6, ročník 2007, str. 56, poř. č. , hodnota, , notářský zápis ze dne , datum, , sp. zn. NZ 251/2014, sepsaný , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem se sídlem v Brně, rozsudek Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a výslech účastníků.

15. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Podle § 755 odst. 2 občanského zákoníku přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporua) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebob) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.Podle § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.Podle § 655 občanského zákoníku je manželství trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc.Podle § 687 odst. 2 občanského zákoníku si manželé jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

16. Soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro rozvod manželství jsou v daném případě splněny, tj. bylo pravomocně rozhodnuto ohledně péče o společné nezletilé děti účastníků, oba manželé vyslovili s rozvodem manželství souhlas a z provedeného dokazování je zřejmé, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, když nelze očekávat obnovení společného soužití. Soud z výpovědí obou manželů zjistil, že náhled každého z manželů na manželské problémy, zejména jejich příčiny, se liší, nicméně v současnosti oba vnímají rozvod manželství jako jediné východisko. Soud má za to, že částečně nese na rozvratu manželství vinu každý z manželů a částečně oba zároveň. Vinu manžela na rozvratu manželství soud spatřuje zejména ve způsobu vnímání manželky, jíž manžel v průběhu manželství nevnímal jako sobě rovného partnera, její názory považoval leckdy za zcestné, nesnažil se je respektovat a většinou rozhodl podle svého uvážení. Manželka se na rozvratu manželství podílela tím, že nevhodné chování manžela, které popsala ve své výpovědi jako agresivní, žárlivé a ponižující (to vše samozřejmě ze svého pohledu, jak to vnímala), dlouhodobě (tj. nejméně 16 let, ne-li ještě před uzavřením manželství) tolerovala, čímž umožnila vytvoření normy chování, kterou oba manželé přijali. Tuto skutečnost nelze obhájit ani tím, že manželka manžela velmi milovala a doufala, že se změní, neboť takováto ryzí naivita manželky by nemohla přetrvávat celých 16 let manželského soužití. Manželka si tedy brala manžela takového, jaký tehdy byl, tudíž byla srozuměna se všemi jeho (pro ni) špatnými vlastnostmi, tudíž nemůže najednou po 16 letech říkat, že se jí jeho chování nelíbilo, když se manžel vlastně nijak zásadně nezměnil. Jakého manžela si brala, takový zůstal. Tvrzení manželky o agresivní chování manžela rozhodně nepodporuje ta skutečnost, že dcery si přály po rozvodu zůstat s otcem, když starší dcery jsou již dostatečně vyzrálé na to, aby dovedly posoudit, jak soužití v rodině vypadalo. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem mají dle názoru soudu vinu oba manželé zároveň, neboť je zřejmé, že v manželství byly problémy v zásadě od samého začátku a vztah manželů nikdy bezproblémově nefungoval, z čeho lze usuzovat, že účastníci řízení si pro sebe, bohužel, vybrali nevhodného životního partnera a je spíše zázrakem, že takového problematické soužití vydrželo 16 let a vzešlo z něj pět dětí. Není v možnostech soudu zjistit míru zavinění každého z manželů a nelze tedy uzavřít, zda vina jednoho z manželů je ze 60 % a vinu druhého z manželů ze 40 %, nicméně jistou skutečností zůstává, že manželství účastníků je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení soužití, když příčiny rozvratu manželství soud spatřuje zejména v rozdílnosti povah účastníků, jejich zájmů a v rozdílnosti jejich názorů na průběh manželského soužití a na péči o děti a o domácnost. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že v manželství je dán kvalifikovaný rozvrat, byly zjištěny jeho příčiny a nebyly shledány okolnosti odůvodňující zachování manželství, proto soud návrhu manžela vyhověl a manželství rozvedl. Oba manželé by se měli alespoň do budoucna pokusit o to, aby jejich vzájemná komunikace (když už se jim to nepovedlo v rámci manželství) vedla ke zmírnění rozporů, a to zejména v zájmu společných nezletilých dětí. Další vyhrocování sporů k ničemu dobrému nepovede.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z. ř. s., podle něhož bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Uvedené předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení však v projednávané věci nebyly splněny, navíc žádný z účastníků náhradu nákladů řízení nepožadoval.